VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Nejdříve si vyjasněme, co to je MTBF. Táto hodnota je nějak definovaná, ale každému musí být zřejmé, že takto se to v praxi nedá změřit. Jak se to tedy dělá ve skutečnosti? Vysvětlíme si to na příkladu lidí, tam to bude hezky názorné :–] MTBF je 1/úmrtnost v období s konstantní úmrtnosti. Podle demografikých dat je tímto obdobím u člověka 2-39 let. V tomto věkovém rozpětí umírá v ČR ročně zhruba 1 člověk z tisíce. MTBF človka je tedy 1000 let.
To hezky koresponduje s tím, že průměrná délka života je zhruba 65let. Oh wait, to vůbec nekoresponduje, je to o víc než celý řád mimo! Proč se to tedy tak nesmyslně měří? Jednak ta čísla vypadají hezky. Dále jediným spolehlivým zpusobem by bylo nechat N disků běžet dokud všechny nepochcípají a uvést průměrnou délku jejich života. Výrobce ale většinou nechce čekat 10 let s uvedením svého produktu na trh.
Křivka závistlosti úmrtnosti na stáří ma u disku vanovitý tvar. Ze začátku je pravděpodobnost selhání velmi vysoká, pak prudce klesá, pak je dlouhou dobu zruba konstantní a následně pozvolna roste. Není to nic překvapivého, většina výrobků má podobnou charakteristuku. I člověk. Přes všechnu moderní medicínu je pravděpodobnost, že přežije jeden den novorozeně, nižší než pravděpodobnost, že jeden den přežije devadesátiletá babička. Naštěstí výrobci disků nás před počáteční fázi chrání interním testováním. Měli bychom tedy dostat disk, který je ve fázi konstantní pravděpodobnosti selhání. Kvůli transportu je ale stejně lepší novému disku pár dnů provozu nevěřit.
Mluvil jsem s několika ITiky velkých společnosti. Shodli se na tom, že disky umístěné v počítačích, do kterých se za provozu kope mají pravděpodobnost selhání vyšší. Těžko se to kvantizuje, každopádně platí doporučení- nekopejte do počítačů a nešoupejte s nimi za provozu. Obzvláště pokud po kopnutí narazí do něčeho tuhého.
Zatížení tedy poměr času po který disk (lidově řečeno) chroupe, neboli duty cycle je dalším faktorem, který ovlivňuje pravděpodobnost selhání disku. Bohužel s tím nemůžeme většinou nic dělat. Navíc zatížení je úzce propojené s teplotou, která je současně nejdůležitějším faktorem. Hitachi ve svém paperu uvádí následující graf
Asi nejzajímavější článek na toto téma je na digit-life. Z grafu
je patrný vliv teploty a zatížení na MTBF. Můžeme si z toho odnést všeobecný závěr, že za každých 10°C nad 25°C se zvýšuje pravděpodobnost selhání na dvojnásobek a životnost disku se zkrátí na polovinu.
V diskuzích je často pokládán dotaz "Můj disk má 45°C, je to OK?". Jednoduchá odpověď na tento dotaz není (jak je z předchozího odstavce patrné) možná protože neexistuje žádná hranice, do které by byla teplota "OK" a pak najednou skokově "OK" být přestala. Vždy je to o kompromisu mezi chlazením a životností disku. Volte tento kompromis moudře 
Tiskni
Sdílej:
Spojka souřadicí (parataktické)
Spojka souřadicí spojuje dva větné členy nebo věty v souvětí v souřadném poměru.
Příkladem souřadicích spojek v češtině jsou a, i nebo nebo.
* Spojky slučovací - a, i, ani, jak-tak, hned-hned, jednak-jednak
* Spojky stupňovací - i, ba, ba i , dokonce, nejen-ale i, nejen- nýbrž i
* Spojky odporovací - ale, avšak, však, sice-ale
* Spojky vylučovací - nebo, anebo, buď-nebo
* Spojky vysvětlovací - totiž, vždyť, neboť
* Spojky důvodové, důsledkové - proto,a proto, tak, a tak, tudíž, teda