Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Nejdříve si vyjasněme, co to je MTBF. Táto hodnota je nějak definovaná, ale každému musí být zřejmé, že takto se to v praxi nedá změřit. Jak se to tedy dělá ve skutečnosti? Vysvětlíme si to na příkladu lidí, tam to bude hezky názorné :–] MTBF je 1/úmrtnost v období s konstantní úmrtnosti. Podle demografikých dat je tímto obdobím u člověka 2-39 let. V tomto věkovém rozpětí umírá v ČR ročně zhruba 1 člověk z tisíce. MTBF človka je tedy 1000 let.
To hezky koresponduje s tím, že průměrná délka života je zhruba 65let. Oh wait, to vůbec nekoresponduje, je to o víc než celý řád mimo! Proč se to tedy tak nesmyslně měří? Jednak ta čísla vypadají hezky. Dále jediným spolehlivým zpusobem by bylo nechat N disků běžet dokud všechny nepochcípají a uvést průměrnou délku jejich života. Výrobce ale většinou nechce čekat 10 let s uvedením svého produktu na trh.
Křivka závistlosti úmrtnosti na stáří ma u disku vanovitý tvar. Ze začátku je pravděpodobnost selhání velmi vysoká, pak prudce klesá, pak je dlouhou dobu zruba konstantní a následně pozvolna roste. Není to nic překvapivého, většina výrobků má podobnou charakteristuku. I člověk. Přes všechnu moderní medicínu je pravděpodobnost, že přežije jeden den novorozeně, nižší než pravděpodobnost, že jeden den přežije devadesátiletá babička. Naštěstí výrobci disků nás před počáteční fázi chrání interním testováním. Měli bychom tedy dostat disk, který je ve fázi konstantní pravděpodobnosti selhání. Kvůli transportu je ale stejně lepší novému disku pár dnů provozu nevěřit.
Mluvil jsem s několika ITiky velkých společnosti. Shodli se na tom, že disky umístěné v počítačích, do kterých se za provozu kope mají pravděpodobnost selhání vyšší. Těžko se to kvantizuje, každopádně platí doporučení- nekopejte do počítačů a nešoupejte s nimi za provozu. Obzvláště pokud po kopnutí narazí do něčeho tuhého.
Zatížení tedy poměr času po který disk (lidově řečeno) chroupe, neboli duty cycle je dalším faktorem, který ovlivňuje pravděpodobnost selhání disku. Bohužel s tím nemůžeme většinou nic dělat. Navíc zatížení je úzce propojené s teplotou, která je současně nejdůležitějším faktorem. Hitachi ve svém paperu uvádí následující graf
Asi nejzajímavější článek na toto téma je na digit-life. Z grafu
je patrný vliv teploty a zatížení na MTBF. Můžeme si z toho odnést všeobecný závěr, že za každých 10°C nad 25°C se zvýšuje pravděpodobnost selhání na dvojnásobek a životnost disku se zkrátí na polovinu.
V diskuzích je často pokládán dotaz "Můj disk má 45°C, je to OK?". Jednoduchá odpověď na tento dotaz není (jak je z předchozího odstavce patrné) možná protože neexistuje žádná hranice, do které by byla teplota "OK" a pak najednou skokově "OK" být přestala. Vždy je to o kompromisu mezi chlazením a životností disku. Volte tento kompromis moudře 
Tiskni
Sdílej:
Spojka souřadicí (parataktické)
Spojka souřadicí spojuje dva větné členy nebo věty v souvětí v souřadném poměru.
Příkladem souřadicích spojek v češtině jsou a, i nebo nebo.
* Spojky slučovací - a, i, ani, jak-tak, hned-hned, jednak-jednak
* Spojky stupňovací - i, ba, ba i , dokonce, nejen-ale i, nejen- nýbrž i
* Spojky odporovací - ale, avšak, však, sice-ale
* Spojky vylučovací - nebo, anebo, buď-nebo
* Spojky vysvětlovací - totiž, vždyť, neboť
* Spojky důvodové, důsledkové - proto,a proto, tak, a tak, tudíž, teda