Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
12.12.2019 15:47
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
Tohle mělo smysl, když se spoustu času strávilo čekáním na pomalé disky. Nedávno jsem s tím ze zvědavosti trochu experimentoval a vyšlo mi, že při překladu na tmpfs nemá smysl dávat větší počet úloh, než je k dispozici logických CPU.
Konkrétně jsem překládal jádro SLE15-SP2 (což je podobně nové, ale s o dost bohatší konfigurací než defconfig z blogpostu) na Ryzenu 3900X (12 jader, 2 thready na jádro). Od -j24 výš byly rozdíly pod úrovní statistické chyby a i rozdíl mezi -j23 a -j24 už byl menší než jedno procento. Podobně na stroji se staršími Xeony X7560 (4 sloty po 8 jádrech, 2 thready na jádro, tj. 64 logických CPU) se optima dosáhlo někde mezi 60 a 63.
V roce 2009 na osmijádru (2x4 xeon bez HT) to mělo vliv zcela marginální vizSkoda, ze jsi -jN utnul u poctu jader, protoze driv doporucene N byl dvojnasobek jader. Hlavnim duvodem je zcela urcite IO wait, ktery v pripade ram je minimalni, ale i tak by bylo zajimave to videt.Moje zkušenost s tímhle je spíš negativní, zejména u C++ věcí se složitějším kódem, kde je kompilace náročná na paměť. Zvyšování paralelizace nad
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cznproc pak vedlo akorát k tomu, že to žralo brutální množství ramky, ale rychlost lepší nebyla...
-j 32 real 0m57,139s user 20m19,768s sys 2m2,336s -j 64 real 0m49,738s user 31m30,032s sys 3m3,312sgf
Pokud chcete, aby výsledky něco vypovídaly o výkonu procesoru, překlad v tmpfs je nutnost (a i jinak není moc důvodů v tmpfs nepřekládat, pokud máte dost paměti, aby to šlo). Když se podívám na ty vaše výsledky metrikou celkového času CPU (user + sys) děleného dobou překladu (tj. jakési "míry paralelizace"), dostanu v prvním případě 23.5 a ve druhém 41.7, což není úplně moc (ideál by byl 32 a 64). V podstatě to znamená, že 26 resp. 35 procent času procesor na něco čekal.
Pro srovnání, při překladu na tmpfs na 3900X dostanu (i při paměti prozatím běžící s dost neuspokojivým SPD časováním)
real user sys
-----------------------------------------------
-j12 1m3,751s 9m48,272s 1m16,665s 10.4
-j24 0m48,999s 14m4,137s 1m51,504s 19.5
Vezmu-li v úvahu, že ten procesor má dvanáct jader, stál třetinu a má poloviční TDP, je to námět k zamyšlení.
Pro úplnost bych ale ještě dodal, že test buildu s defconfigem není moc šťastně zvolený. Když build zkusím s realističtější distribuční konfigurací, vyjde mi ten poměr s -j12 11.7 a s -j24 22.2, což je o dost lepší.
Nedalo mi to a zkusil jsem ještě osmijádrový 2700X, což by měla být podobná architektura jako 2990WX:
-j8 2m1,050s 13m7,965s 1m40,901s 7.3
-j16 1m28,412s 18m40,589s 2m18,100s 14.2
Oproti 3900X jsou časy přibližně dvakrát pomalejší (podle počtu jader a frekvence by to mělo být 1.54), takže pokrok tam vidět je (kvantitativně asi tak o třetinu).
Teď jsem si ale uvědomil, že při porovnávání výsledků z různých systémů může hrát významnou roli i verze gcc (moje výsledky jsou s gcc 7.4).
Ale frekvence jsou oproti 3970X podle předpokladu nižší (2,9 GHz base oproti 3,7 GHz) a hrubý výpočetní výkon bude cca 35% nad 3970x. Musíš mít tedy naprostou jistotu, že tvůj workload dobře škáluje jinak bude reálný výkon horší než u toho 32jádra.
Tiskni
Sdílej:
