Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
12.12.2019 15:47
Max | skóre: 73
| blog: Max_Devaine
Tohle mělo smysl, když se spoustu času strávilo čekáním na pomalé disky. Nedávno jsem s tím ze zvědavosti trochu experimentoval a vyšlo mi, že při překladu na tmpfs nemá smysl dávat větší počet úloh, než je k dispozici logických CPU.
Konkrétně jsem překládal jádro SLE15-SP2 (což je podobně nové, ale s o dost bohatší konfigurací než defconfig z blogpostu) na Ryzenu 3900X (12 jader, 2 thready na jádro). Od -j24 výš byly rozdíly pod úrovní statistické chyby a i rozdíl mezi -j23 a -j24 už byl menší než jedno procento. Podobně na stroji se staršími Xeony X7560 (4 sloty po 8 jádrech, 2 thready na jádro, tj. 64 logických CPU) se optima dosáhlo někde mezi 60 a 63.
V roce 2009 na osmijádru (2x4 xeon bez HT) to mělo vliv zcela marginální vizSkoda, ze jsi -jN utnul u poctu jader, protoze driv doporucene N byl dvojnasobek jader. Hlavnim duvodem je zcela urcite IO wait, ktery v pripade ram je minimalni, ale i tak by bylo zajimave to videt.Moje zkušenost s tímhle je spíš negativní, zejména u C++ věcí se složitějším kódem, kde je kompilace náročná na paměť. Zvyšování paralelizace nad
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cznproc pak vedlo akorát k tomu, že to žralo brutální množství ramky, ale rychlost lepší nebyla...
-j 32 real 0m57,139s user 20m19,768s sys 2m2,336s -j 64 real 0m49,738s user 31m30,032s sys 3m3,312sgf
Pokud chcete, aby výsledky něco vypovídaly o výkonu procesoru, překlad v tmpfs je nutnost (a i jinak není moc důvodů v tmpfs nepřekládat, pokud máte dost paměti, aby to šlo). Když se podívám na ty vaše výsledky metrikou celkového času CPU (user + sys) děleného dobou překladu (tj. jakési "míry paralelizace"), dostanu v prvním případě 23.5 a ve druhém 41.7, což není úplně moc (ideál by byl 32 a 64). V podstatě to znamená, že 26 resp. 35 procent času procesor na něco čekal.
Pro srovnání, při překladu na tmpfs na 3900X dostanu (i při paměti prozatím běžící s dost neuspokojivým SPD časováním)
real user sys
-----------------------------------------------
-j12 1m3,751s 9m48,272s 1m16,665s 10.4
-j24 0m48,999s 14m4,137s 1m51,504s 19.5
Vezmu-li v úvahu, že ten procesor má dvanáct jader, stál třetinu a má poloviční TDP, je to námět k zamyšlení.
Pro úplnost bych ale ještě dodal, že test buildu s defconfigem není moc šťastně zvolený. Když build zkusím s realističtější distribuční konfigurací, vyjde mi ten poměr s -j12 11.7 a s -j24 22.2, což je o dost lepší.
Nedalo mi to a zkusil jsem ještě osmijádrový 2700X, což by měla být podobná architektura jako 2990WX:
-j8 2m1,050s 13m7,965s 1m40,901s 7.3
-j16 1m28,412s 18m40,589s 2m18,100s 14.2
Oproti 3900X jsou časy přibližně dvakrát pomalejší (podle počtu jader a frekvence by to mělo být 1.54), takže pokrok tam vidět je (kvantitativně asi tak o třetinu).
Teď jsem si ale uvědomil, že při porovnávání výsledků z různých systémů může hrát významnou roli i verze gcc (moje výsledky jsou s gcc 7.4).
Ale frekvence jsou oproti 3970X podle předpokladu nižší (2,9 GHz base oproti 3,7 GHz) a hrubý výpočetní výkon bude cca 35% nad 3970x. Musíš mít tedy naprostou jistotu, že tvůj workload dobře škáluje jinak bude reálný výkon horší než u toho 32jádra.
Tiskni
Sdílej:
