Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Tohle mělo smysl, když se spoustu času strávilo čekáním na pomalé disky. Nedávno jsem s tím ze zvědavosti trochu experimentoval a vyšlo mi, že při překladu na tmpfs nemá smysl dávat větší počet úloh, než je k dispozici logických CPU.
Konkrétně jsem překládal jádro SLE15-SP2 (což je podobně nové, ale s o dost bohatší konfigurací než defconfig z blogpostu) na Ryzenu 3900X (12 jader, 2 thready na jádro). Od -j24 výš byly rozdíly pod úrovní statistické chyby a i rozdíl mezi -j23 a -j24 už byl menší než jedno procento. Podobně na stroji se staršími Xeony X7560 (4 sloty po 8 jádrech, 2 thready na jádro, tj. 64 logických CPU) se optima dosáhlo někde mezi 60 a 63.
V roce 2009 na osmijádru (2x4 xeon bez HT) to mělo vliv zcela marginální vizSkoda, ze jsi -jN utnul u poctu jader, protoze driv doporucene N byl dvojnasobek jader. Hlavnim duvodem je zcela urcite IO wait, ktery v pripade ram je minimalni, ale i tak by bylo zajimave to videt.Moje zkušenost s tímhle je spíš negativní, zejména u C++ věcí se složitějším kódem, kde je kompilace náročná na paměť. Zvyšování paralelizace nad
nproc pak vedlo akorát k tomu, že to žralo brutální množství ramky, ale rychlost lepší nebyla...
-j 32 real 0m57,139s user 20m19,768s sys 2m2,336s -j 64 real 0m49,738s user 31m30,032s sys 3m3,312sgf
Pokud chcete, aby výsledky něco vypovídaly o výkonu procesoru, překlad v tmpfs je nutnost (a i jinak není moc důvodů v tmpfs nepřekládat, pokud máte dost paměti, aby to šlo). Když se podívám na ty vaše výsledky metrikou celkového času CPU (user + sys) děleného dobou překladu (tj. jakési "míry paralelizace"), dostanu v prvním případě 23.5 a ve druhém 41.7, což není úplně moc (ideál by byl 32 a 64). V podstatě to znamená, že 26 resp. 35 procent času procesor na něco čekal.
Pro srovnání, při překladu na tmpfs na 3900X dostanu (i při paměti prozatím běžící s dost neuspokojivým SPD časováním)
real user sys
-----------------------------------------------
-j12 1m3,751s 9m48,272s 1m16,665s 10.4
-j24 0m48,999s 14m4,137s 1m51,504s 19.5
Vezmu-li v úvahu, že ten procesor má dvanáct jader, stál třetinu a má poloviční TDP, je to námět k zamyšlení.
Pro úplnost bych ale ještě dodal, že test buildu s defconfigem není moc šťastně zvolený. Když build zkusím s realističtější distribuční konfigurací, vyjde mi ten poměr s -j12 11.7 a s -j24 22.2, což je o dost lepší.
Nedalo mi to a zkusil jsem ještě osmijádrový 2700X, což by měla být podobná architektura jako 2990WX:
-j8 2m1,050s 13m7,965s 1m40,901s 7.3
-j16 1m28,412s 18m40,589s 2m18,100s 14.2
Oproti 3900X jsou časy přibližně dvakrát pomalejší (podle počtu jader a frekvence by to mělo být 1.54), takže pokrok tam vidět je (kvantitativně asi tak o třetinu).
Teď jsem si ale uvědomil, že při porovnávání výsledků z různých systémů může hrát významnou roli i verze gcc (moje výsledky jsou s gcc 7.4).
Ale frekvence jsou oproti 3970X podle předpokladu nižší (2,9 GHz base oproti 3,7 GHz) a hrubý výpočetní výkon bude cca 35% nad 3970x. Musíš mít tedy naprostou jistotu, že tvůj workload dobře škáluje jinak bude reálný výkon horší než u toho 32jádra.
Tiskni
Sdílej: