Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Tohle mělo smysl, když se spoustu času strávilo čekáním na pomalé disky. Nedávno jsem s tím ze zvědavosti trochu experimentoval a vyšlo mi, že při překladu na tmpfs nemá smysl dávat větší počet úloh, než je k dispozici logických CPU.
Konkrétně jsem překládal jádro SLE15-SP2 (což je podobně nové, ale s o dost bohatší konfigurací než defconfig z blogpostu) na Ryzenu 3900X (12 jader, 2 thready na jádro). Od -j24
výš byly rozdíly pod úrovní statistické chyby a i rozdíl mezi -j23 a -j24 už byl menší než jedno procento. Podobně na stroji se staršími Xeony X7560 (4 sloty po 8 jádrech, 2 thready na jádro, tj. 64 logických CPU) se optima dosáhlo někde mezi 60 a 63.
Skoda, ze jsi -jN utnul u poctu jader, protoze driv doporucene N byl dvojnasobek jader. Hlavnim duvodem je zcela urcite IO wait, ktery v pripade ram je minimalni, ale i tak by bylo zajimave to videt.Moje zkušenost s tímhle je spíš negativní, zejména u C++ věcí se složitějším kódem, kde je kompilace náročná na paměť. Zvyšování paralelizace nad
nproc
pak vedlo akorát k tomu, že to žralo brutální množství ramky, ale rychlost lepší nebyla...
-j 32 real 0m57,139s user 20m19,768s sys 2m2,336s -j 64 real 0m49,738s user 31m30,032s sys 3m3,312sgf
Pokud chcete, aby výsledky něco vypovídaly o výkonu procesoru, překlad v tmpfs je nutnost (a i jinak není moc důvodů v tmpfs nepřekládat, pokud máte dost paměti, aby to šlo). Když se podívám na ty vaše výsledky metrikou celkového času CPU (user + sys) děleného dobou překladu (tj. jakési "míry paralelizace"), dostanu v prvním případě 23.5 a ve druhém 41.7, což není úplně moc (ideál by byl 32 a 64). V podstatě to znamená, že 26 resp. 35 procent času procesor na něco čekal.
Pro srovnání, při překladu na tmpfs na 3900X dostanu (i při paměti prozatím běžící s dost neuspokojivým SPD časováním)
real user sys ----------------------------------------------- -j12 1m3,751s 9m48,272s 1m16,665s 10.4 -j24 0m48,999s 14m4,137s 1m51,504s 19.5
Vezmu-li v úvahu, že ten procesor má dvanáct jader, stál třetinu a má poloviční TDP, je to námět k zamyšlení.
Pro úplnost bych ale ještě dodal, že test buildu s defconfigem není moc šťastně zvolený. Když build zkusím s realističtější distribuční konfigurací, vyjde mi ten poměr s -j12
11.7 a s -j24 22.2, což je o dost lepší.
Nedalo mi to a zkusil jsem ještě osmijádrový 2700X, což by měla být podobná architektura jako 2990WX:
-j8 2m1,050s 13m7,965s 1m40,901s 7.3 -j16 1m28,412s 18m40,589s 2m18,100s 14.2
Oproti 3900X jsou časy přibližně dvakrát pomalejší (podle počtu jader a frekvence by to mělo být 1.54), takže pokrok tam vidět je (kvantitativně asi tak o třetinu).
Teď jsem si ale uvědomil, že při porovnávání výsledků z různých systémů může hrát významnou roli i verze gcc (moje výsledky jsou s gcc 7.4).
Tiskni
Sdílej: