Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Po dlouhé době tady mám opět dostatečně zajímavý počítač, který stojí za otestování. Dvouprocesorový stroj jsem tady sice už měl. Za čtyři a tři čtvrtě roku se toho ovšem dost změnilo. Nebo ne? Počet jader se jen zdvojnásobil, IPC trochu stouplo. Nejzásadnější změnou pro víceprocesorové sestavy je přemístění řadiče paměti do procesoru. Tím vzniká taková NUMA v malém měřítku (přístup k lokální paměti je o 20 % rychlejší) a Linux se opravdu dle numactl podle toho chová. Poslední změnou je, že v roce 2008 se dala pořídit dvouprocesorová pracovní stanice s 16GiB paměti za sto tisíc. Dnes to stoji čtvrt milionu. Pravda- je v ní 128 GiB ale to není o nic větší overkill, než 16 GiB před pěti léty. Pojďme se tedy podívat, jak se změnila situace v praxi.
2x Intel Xeon E5 2687W v2, 128GB (8x16GB) DDR3 1600MHz ECC Registered a omáčka okolo: Supermicro X9DAi, GeForce GTX780 Ti, 2x Nzxt Kraken X40, 2x Samsung 840 EVO 500GB, Cooler Master Cosmos II, Seasonic 1kW zdroj, DVD
Aktuální Ubuntu Server LTE 12.04.4, gcc 4.6.3, jádro 3.11, x86_64, openSSL 1.0.1 d bn(64,64), p7zip 9.20, Truecrypt 7.1a
Překládám vanilkové 3.2.9 s implicitním .config (lze získat pomocí make defconfig). HT vypínám v BIOSu, jádra vypínám přes zápis do /sys/devices/system/cpu/cpuN/online. Celý proces kompilace probíhá v ramdisku. Měřím pomocí time make -jN resp. openssl speed rsa2048 -multi N. Všechna měření dělám dvakrát a výsledky průměruju. V případě kompilace dávám do grafu počet kompilací za 10 minut. To dává lepší představu rozdílů a také z důvodu, který bude zřejmý později. Zásadním rozdílem oproti minulým měřením je, že u současných Xeonů se nedá žádným rozumným způsobem hýbat s frekvencí. Proto není zafixovaná ale nechávám v činnosti turbo. To v praxi znamená, že frekvence je 3.6-4 GHz podle počtu zatížených jader

Výsledky vypadají poměrně neuspokojivě. Šesnáctijádro je jen 3.2x rychlejší než čtyřjádro a 1.8x rychlejší než osmijádro. Přínos HT je 20 % jinými slovy 16-jádro s HT podává asi takový výkon jako 19.2-jádro bez HT. Zřejmě tady narážíme na nějaký problém. Vyzkoušel jsem prototomu "pomoct" spuštěním dvou kompilací současně.

Výsledky vypadají o něco lépe. 16-jádro je 3.57x rychlejsí neč 4-jádro a 1.94x tychlejší než 8-jádro. Přínos HT je opět 20 % což je očekávaná hodnota (podobnou jsme naměřili při testu desktopového šestijádra). Na druhou stranu v takovém případě by bylo nesrovnatelně levnější pořídit prostě dva stroje. Pokud si chcete srovnat výsledky, tak jedna kompilace trvá 31.9 vteřiny a dvě souběžné kompilace pak 55.85 vteřiny.

Fyzická jádra škálují takřka ideálně. 16-jádro je 3,93x rychlejší než 4-jádro a 2x rychlejší než 8-jádro. Přínos HT je pouze 2 %. To je je hodně překvapivý výsledek (minule jsme naměřili 12 %. Nedokážu vysvětlit, proč tomu tak je.
7-Zip [64] 9.20 Copyright (c) 1999-2010 Igor Pavlov 2010-11-18
p7zip Version 9.20 (locale=en_US.UTF-8,Utf16=on,HugeFiles=on,32 CPUs)
RAM size: 128908 MB, # CPU hardware threads: 32
RAM usage: 6804 MB, # Benchmark threads: 32
Dict Compressing | Decompressing
Speed Usage R/U Rating | Speed Usage R/U Rating
KB/s % MIPS MIPS | KB/s % MIPS MIPS
22: 66908 2455 2651 65088 | 934560 3164 2662 84248
23: 69559 2630 2695 70872 | 926326 3171 2671 84715
24: 67018 2663 2705 72058 | 900990 3141 2660 83565
25: 64159 2746 2668 73254 | 884276 3131 2655 83140
----------------------------------------------------------------
Avr: 2623 2680 70318 3152 2662 83917
Tot: 2888 2671 77118

Tento kousek budu mít ještě nějakou chvíli doma, můžu tedy něco vyzkoušet, pokud o to bude zájem.
Tiskni
Sdílej:
co to je za stroj? kolik to zere : )
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pracovn%C3%AD_stanice
Moje osobní definice je: ECC (naprosto nutná podmínka) a buďto 2 procesory nebo profi grafická karta nebo XeonPhi nebo něco podobného.
Jinak ten počítač bude sloužit pro vývoj a simulaci nějakých clusterových aplikací. Grafická karta tam jě taková kvůli paření her.
Já říkám desktop všem počítačům, na kterých uživatel přímo lokálně pracuje.
A co je potom terminál?
Takže workstation je místo, kam práce přijede, chvíli tam stojí a občas odjede (ujede?).
Aneb práce, která se nevyřeší sama, nezasluhuje vaši pozornost.
If train station is a place where a train stops, what the hell is a workstation? :-)Spíš desktop, kde je každá komponenta až řádově dražší, protože "profíci" za to zaplatěj. U některých to má logiku (serverový HW jiných výkonnostních kategorií než v desktopu), u jiných ne.
Na pracovní stanici se pracuje, desktop je Gatesova vize z devadesátých letHurá, mám workstation! :)
A co je potom terminál?Hm. To je, když uživatelské aplikace běží jinde, a na terminál se posílá jenom vykreslená grafika.