Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Po dlouhé době tady mám opět dostatečně zajímavý počítač, který stojí za otestování. Dvouprocesorový stroj jsem tady sice už měl. Za čtyři a tři čtvrtě roku se toho ovšem dost změnilo. Nebo ne? Počet jader se jen zdvojnásobil, IPC trochu stouplo. Nejzásadnější změnou pro víceprocesorové sestavy je přemístění řadiče paměti do procesoru. Tím vzniká taková NUMA v malém měřítku (přístup k lokální paměti je o 20 % rychlejší) a Linux se opravdu dle numactl podle toho chová. Poslední změnou je, že v roce 2008 se dala pořídit dvouprocesorová pracovní stanice s 16GiB paměti za sto tisíc. Dnes to stoji čtvrt milionu. Pravda- je v ní 128 GiB ale to není o nic větší overkill, než 16 GiB před pěti léty. Pojďme se tedy podívat, jak se změnila situace v praxi.
2x Intel Xeon E5 2687W v2, 128GB (8x16GB) DDR3 1600MHz ECC Registered a omáčka okolo: Supermicro X9DAi, GeForce GTX780 Ti, 2x Nzxt Kraken X40, 2x Samsung 840 EVO 500GB, Cooler Master Cosmos II, Seasonic 1kW zdroj, DVD
Aktuální Ubuntu Server LTE 12.04.4, gcc 4.6.3, jádro 3.11, x86_64, openSSL 1.0.1 d bn(64,64), p7zip 9.20, Truecrypt 7.1a
Překládám vanilkové 3.2.9 s implicitním .config (lze získat pomocí make defconfig). HT vypínám v BIOSu, jádra vypínám přes zápis do /sys/devices/system/cpu/cpuN/online. Celý proces kompilace probíhá v ramdisku. Měřím pomocí time make -jN resp. openssl speed rsa2048 -multi N. Všechna měření dělám dvakrát a výsledky průměruju. V případě kompilace dávám do grafu počet kompilací za 10 minut. To dává lepší představu rozdílů a také z důvodu, který bude zřejmý později. Zásadním rozdílem oproti minulým měřením je, že u současných Xeonů se nedá žádným rozumným způsobem hýbat s frekvencí. Proto není zafixovaná ale nechávám v činnosti turbo. To v praxi znamená, že frekvence je 3.6-4 GHz podle počtu zatížených jader

Výsledky vypadají poměrně neuspokojivě. Šesnáctijádro je jen 3.2x rychlejší než čtyřjádro a 1.8x rychlejší než osmijádro. Přínos HT je 20 % jinými slovy 16-jádro s HT podává asi takový výkon jako 19.2-jádro bez HT. Zřejmě tady narážíme na nějaký problém. Vyzkoušel jsem prototomu "pomoct" spuštěním dvou kompilací současně.

Výsledky vypadají o něco lépe. 16-jádro je 3.57x rychlejsí neč 4-jádro a 1.94x tychlejší než 8-jádro. Přínos HT je opět 20 % což je očekávaná hodnota (podobnou jsme naměřili při testu desktopového šestijádra). Na druhou stranu v takovém případě by bylo nesrovnatelně levnější pořídit prostě dva stroje. Pokud si chcete srovnat výsledky, tak jedna kompilace trvá 31.9 vteřiny a dvě souběžné kompilace pak 55.85 vteřiny.

Fyzická jádra škálují takřka ideálně. 16-jádro je 3,93x rychlejší než 4-jádro a 2x rychlejší než 8-jádro. Přínos HT je pouze 2 %. To je je hodně překvapivý výsledek (minule jsme naměřili 12 %. Nedokážu vysvětlit, proč tomu tak je.
7-Zip [64] 9.20 Copyright (c) 1999-2010 Igor Pavlov 2010-11-18
p7zip Version 9.20 (locale=en_US.UTF-8,Utf16=on,HugeFiles=on,32 CPUs)
RAM size: 128908 MB, # CPU hardware threads: 32
RAM usage: 6804 MB, # Benchmark threads: 32
Dict Compressing | Decompressing
Speed Usage R/U Rating | Speed Usage R/U Rating
KB/s % MIPS MIPS | KB/s % MIPS MIPS
22: 66908 2455 2651 65088 | 934560 3164 2662 84248
23: 69559 2630 2695 70872 | 926326 3171 2671 84715
24: 67018 2663 2705 72058 | 900990 3141 2660 83565
25: 64159 2746 2668 73254 | 884276 3131 2655 83140
----------------------------------------------------------------
Avr: 2623 2680 70318 3152 2662 83917
Tot: 2888 2671 77118

Tento kousek budu mít ještě nějakou chvíli doma, můžu tedy něco vyzkoušet, pokud o to bude zájem.
Tiskni
Sdílej:
co to je za stroj? kolik to zere : )
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pracovn%C3%AD_stanice
Moje osobní definice je: ECC (naprosto nutná podmínka) a buďto 2 procesory nebo profi grafická karta nebo XeonPhi nebo něco podobného.
Jinak ten počítač bude sloužit pro vývoj a simulaci nějakých clusterových aplikací. Grafická karta tam jě taková kvůli paření her.
Já říkám desktop všem počítačům, na kterých uživatel přímo lokálně pracuje.
A co je potom terminál?
Takže workstation je místo, kam práce přijede, chvíli tam stojí a občas odjede (ujede?).
Aneb práce, která se nevyřeší sama, nezasluhuje vaši pozornost.
If train station is a place where a train stops, what the hell is a workstation? :-)Spíš desktop, kde je každá komponenta až řádově dražší, protože "profíci" za to zaplatěj. U některých to má logiku (serverový HW jiných výkonnostních kategorií než v desktopu), u jiných ne.
Na pracovní stanici se pracuje, desktop je Gatesova vize z devadesátých letHurá, mám workstation! :)
A co je potom terminál?Hm. To je, když uživatelské aplikace běží jinde, a na terminál se posílá jenom vykreslená grafika.