Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Byla vydána nová verze 3.38 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.10 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 28 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
Skylake-X mají navíc výhody "neprofi" segmentu- přetaktovatelnost, moderní BIOS, většinou funkční uspávání, kvalitní zvukovka atd. Je tady ovšem drobný, ehm... škraloupek - teplo. Z jednoho procesoru je třeba po přetaktování odvést ještě více tepla než z dvojice Xeonů z minulého článku. Navíc materiál mezi čipem a rozváděčem tepla je volen s ohledem na trvanlivost a nikoliv na tepelné vlastnosti. Ale za to je Intel kritizován dlouhodobě (bohužel i lidmi, kteří o tom vědí starou belu, takže pak kolují bludy. Zdravíme redakci DIIT, která zjevně reálně už pěkně dlouho nedržela v ruce žádný kus nového hardwaru a jen opisují dojmologii z jiných webů a ještě jen tu, která zapadá do jejich světonázoru). A samozřejmě také chybějící ECC. Na Threadripperu teoreticky ECC je. Pokud máte správnou desku. A BIOS. A moduly. A štěstí. BTW bavil jsem se s člověkem z velkého zahraničního datacentra a ten mi tvrdil, že případů, kdy modul, který není vadný (projde memtestem) a zároveň je detekována opravitelná chyba je extrémně málo. Ale to je zase na jiný článek.
i9-7960X, 4x16GB 2666GHz DDR4, 2x 500GB 960 EVO nvme SSD, Asus PRIME X299-A, Kraken X62, Corsair RM850x, Corsair 750D, nějaká pasivně chlazená zaprášená grafika z šuplíku.
Tyhle procesory přímo křičí - přetaktuj mě. Proto testuji v přetaktovaném stavu a to tak, aby nethrottloval ani procesor ani VRM. Samozřejmostí je naprostá stabilita (testováno v prime95 ve verzí bez AVX, s AVX i s AVX512). Konkrétně 4,6 GHz do čtyř zatížených jader, 4,5GHz do osmi, 4,4 GHz do dvanácti a výše 4,1 GHz (skutečně si to můžete takto detailně v BIOSu "naklikat"). Výkon je cca +11 % nad implicitní takty v celém spektru zátěží. Zejména si pochvaluji možnost přetaktování při nízké zátěži což zpříjemňuje běžnou každodenní práci. Dříve šlo taktovat jen nastavením "turba" pro všechna jádra což by v případě tohoto procesoru znamenalo nastavit 4,1 GHz a sice výkon při využití všech jader z 3,6 GHz na 4,1 GHz tzn. o 14 % při ideálním škálování ale současně SNÍŽENÍ výkonu při vytížení 1 až 2 jader o 100MHz (při použití režimu turbo 3.0 ve windows ještě více).
Ubuntu 17.10 (iso z 7.10. + updaty z 14.10.)
Překládám vanilkové jádro 4.13.5 s implicitním .config (lze získat pomocí make defconfig). Jádra vypínám přes zápis do /sys/devices/system/cpu/cpuN/online. Zajímavá poznámka - v linuxu netvoří HT pár sousední čísla (0 a 1, 2 a 3,... jak by se mohlo zdát logické a jak to je ve windows) ale 0 a 16, 1 a 17 atd. Celý proces kompilace probíhá v ramdisku. Měřím pomocí time make -jN resp. openssl speed rsa2048 -multi N. Všechna měření dělám dvakrát a výsledky průměruji. V případě kompilace dávám do grafu počet kompilací za 10 minut.

Vliv HT je 36 %. Jinými slovy 16 jádro s HT je jako 21,7 jádro bez HT. Je tady pozorovatelný určitý jev, který v minulosti nebyl tak patrný. 16 jádro s HT překládá při 16 threadové zátěži o 15 % pomaleji, než 16 jádro bez HT. Podobné to je i pokud v předchozí větě nahradíte všechny 16 za 8 nebo 4. Jinými slovy při zátěži pod nebo na počtu fyzických jader HT zpomaluje. Scheduler Linuxu zřejmě není pro tuhle zátěž optimální. 16 jádro je o 70 % rychlejší než 8 jádro, to je o 70 % rychlejší než čtyřjádro (a je jedno, zda se jedná všude o verzi s HT nebo bez). Kompilace tedy škáluje docela mizerně. Na to jsme ovšem od minula zvyklí. 16 jádro není ani 3x rychlejší než čtyřjádro ale je cca 7,5x dražší.

HT přináší 6 % výkonu. To je slučitelné s minulými výsledky - při této zátěži se virtuální jádra přetahují o tytéž výpočetní jednotky a přínos HT je tedy sporný. 16 jádro je tedy výkonné jako 17 jádro bez HT. HT zpomaluje při méněvláknové zátěži ale pouze zanedbatelě - pod 1 procento. 16 jádro je o 87 % rychlejší než 8 jádro, to je o 98 % rychlejší než čtyřjádro (a je jedno, zda se jedná všude o verzi s HT nebo bez).
7-Zip [64] 16.02 : Copyright (c) 1999-2016 Igor Pavlov : 2016-05-21
p7zip Version 16.02 (locale=en_US.UTF-8,Utf16=on,HugeFiles=on,64 bits,32 CPUs Intel(R) Core(TM) i9-7960X CPU @ 2.80GHz (50654),ASM,AES-NI)
Intel(R) Core(TM) i9-7960X CPU @ 2.80GHz (50654)
RAM size: 64091 MB, # CPU hardware threads: 32
RAM usage: 7060 MB, # Benchmark threads: 32
Compressing | Decompressing
Dict Speed Usage R/U Rating | Speed Usage R/U Rating
KiB/s % MIPS MIPS | KiB/s % MIPS MIPS
22: 98562 2764 3469 95882 | 1154130 3170 3105 98423
23: 95073 2765 3504 96869 | 1111907 3101 3103 96215
24: 93809 2849 3541 100864 | 1101748 3119 3100 96704
25: 90211 2878 3580 103000 | 1107185 3176 3102 98532
---------------------------------- | ------------------------------
Avr: 2814 3523 99154 | 3142 3103 97468
Tot: 2978 3313 98311

Jako bonus přikládám graf škálování Cinebench R15 ve Windows 10. Jen pro srovnání- počítač z minulého článku dával 2500 bodů, teď je to 3657 bodů. HT přináší 30 % výkonu. HT nijak nezpomaluje při méněvláknové zátěži. 16 jádro je o 83 % rychlejší než 8 jádro, to je o 86 % rychlejší než čtyřjádro (ve verzi s HT; ve verzi bez HT je to 89 %).
Je zajímavé, že výsledek nerovnoměrného přetaktování ve výsledcích docela ztrácí. Tento PC budu mít doma ještě delší dobu. Pokud vás zajímá nějaký test- napište.
Tiskni
Sdílej:
BTW bavil jsem se s člověkem z velkého zahraničního datacentra a ten mi tvrdil, že případů, kdy modul, který není vadný (projde memtestem) a zároveň je detekována opravitelná chyba je extrémně málo.
a co z této informace vyvozujete? Pokud mohu hovořit z vlastní zkušenosti v serverech (SDRAM - DDR4), čím novější ("méně nm" a větší kapacita per modul) tím horší. Extrém 16GB DDR3 moduly, odcházelo to šíleným tempem (tj. servisní modul označil DIMM jako vadný po X soft/hard chybách). V této cenové hladině se neočekává, že budete co týden testovat moduly Memtestem (a generovat nežádoucí výpadky), proto bych v pracovní stanici / serveru za 100k na ECC trval.
Jinými slovy při zátěži pod nebo na počtu fyzických jader HT zpomaluje. Scheduler Linuxu zřejmě není pro tuhle zátěž optimální.To snad ani nejde. Jedině že by ten plánovač vypínal HT per CPU, ale to nevím zda to vůbec jede. To čekání je způsobeno na úrovni instrukcí (třeba obě vlákna potřebujou násobičku) a tam kernel neplánuje.
jj, nejak tak .. HT jen znamena ze casti fyzickeho jadra muzou byt vyuzity zaroven., Ale pokud oba dva procesy/thready potrebuji stejne prostredky , jeden musi cekat :) a U testu jako kompilace jadra se to da ocekavat celkem casto:)
Plus jedna mala.. cim vice jader, tim mensi mnozstvi RAM a propustnost pameti na jadro. a U 16 jader to jde uz dost znat
. Tipoval bych na nějaký v druhý polovině
. Nejspíš na to bude nějakej perf nástroj.
Přes cgroups/cpuset můžeš každýmu procesu přikázat logický procesor, na kterém má běžet.
Linuxovej plánovač hlavně řeší efektivitu na jednom logickém procesoru. Přesun na jinej řeší balancer a přesun je dost nákladná operace. Tady je pojednání, že má linuxovej plánovač dost nevyužitý potenciál.
Jinak další logické procesory budou zpracovávat jiné úlohy OS a třeba věci jako přerušení (/proc/interrupts).
64GB 2666GHz RAMZpomal paměť a já změnším rybu
(1 jádro = 4 HT vlákna)
j, power, na papire krasne procaky .. jinak uplne na dve veci
), ale ta cena u talosu (!).
A čo ten spyware ktorý dávajú do procesorov, ja by som im nedal ani kačku, teda ani nedám. Nehovorím, že v AMD také veci nemôžu byť, len sa zatiaľ, pokiaľ viem, nič nenašlo.
AMD mi sympatickejšie stále viac aj vďaka prepisovaniu ovládačov na grafiky do open source, to je proste investícia do budúcnosti. Ja viem aj Intel to robí, ale proste mi to príde taká napol odfláknutá práca.
Navíc materiál mezi čipem a rozváděčem tepla je volen s ohledem na trvanlivost a nikoliv na tepelné vlastnosti.Materiál je volen s ohledem na výrobní cenu. A že by letování vydrželo kratší dobu než pasta šedivka, to se mi taky nezdá.
Jeden druheho nepresvedcime takze nema cenu v tomhle dale pokracovat, uz se na toto tema nebudu vyjadrovat.
Usetrenych 20Kc za superkvalitni (z hlediska prenosu tepla)Jenže ta pasta není superkvalitní, právě naopak - i kdybych odhlédl od porovnání s letováním, tak lidi, co tu Intel pastu dali pryč a koupili si svojí, snížili teplotu těch procesorů o několik stupňů.
Navíc materiál mezi čipem a rozváděčem tepla je volen s ohledem na trvanlivost a nikoliv na tepelné vlastnosti.Přesně, IMHO je tohle blbost, respektive PR kec, kterým se to snaží nějak omluvit. Spíš si myslím, že neví o čem mluví ti lidi, kteří opakují ty kecy o tom, že pasta je spolehlivější a že letování nefunguje nebo přestalo fungovat z toho nebo onoho důvodu. Tohle nikdy nikdo předtím netvrdil, dokud nevyvstala potřeba dělat damage control. A "doložené" je to jedním pofidérním blogem, kde tu údajnou špatnou životnost pájení otestoval AMATÉR tak, že nějaké CPU připájel vlastnoručně(!) a pak se divil, že mu to popraskalo. Když to chladil kapalným dusíkem. To jako fakt? Pájelo se patnáct let, problémy nebyly. Tyhle velké a žravé Xeony byly připájené stejně tak dlouhé a dlouhé roky, a kde jsou ty reporty o tom, že odcházejí? Jak může někdo tvrdit, že pasta, která se na ně začala používat tenhle rok, je spolehlivější? :D