Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
že ty jako budeš mit dualboot?? ;D
Na domácím serveru mám Linux, na NASce mám linux, v routeru mám linux, v asi 20 virtuálech je linux, na produkčních serverech až na jednu výjimku linux. I na desktopu jsem měl linux od cca 1998. Ale posledních 10 let pokud správně počítám mám na desktopu windows. Periodicky to zkouším, snažím se, vydržím to tak týden. Nejde to, dře to, sorry jako
V poslední době jsem se bavil s několika linuxáky i windowsáky o memory managementu a zjistil jsem, že obě strany se docela dobře vyznají, jak to funguje v „jejich“ systémuNa něco podobného jsem narazil taky. Známej, co tvoří programy snad ve Visual Basicu (jsem ani nevěděl, že to dneska ještě existuje), takže dalo by se říct takovej power user, a pokecali jsme a téma padlo i na memory management a celkem mě překvapil. Diskuse kolem overcommit a ballooning ve vm (v jeho podání hyper-v) apod. Chytal se. Jinak je nějaký důvod, proč je to ve widlích navrženo takto složitě? Tohle je poněkolikáté, co se setkávám s tím, že ve widlích je něco takto komplexního (příkladem budiž třeba NTFS, které už v době NT 4.0 umělo hardlinky i linky na adresář, ale začalo se používat snad až ve W7). Nevím, jestli Windows pořád návrhově míří na nějaké ultrasuperpočítače, ale pořád jsou zaseklí na desktopech, kde je to vlastně kontraproduktivní.
LRUJsem to jen já, nebo i ostatním tyhle simple přístupy vyhovují nejvíc? Ve widlích io cache (pro můj workflow) nefunguje. Nebo nefunguje vůbec. I před chvílí čtený soubor se čte opět. Všímám si toho i ve hrách, kdy i přes dostatek volné ram, kam by se vešly všechny datové soubory hry, se neustále čte z disku. V linuxu, i přes jednoduchost lru, se na disk po určitém čase chodí jen pro zápisy. (Tentýž problém v bledě modrém i ARC na ZFS na FreeBSD. Je to tak adaptive, že to vyhodí stránky zrovna těsně před tím, než je opět potřebuju.)
Je to tak adaptive, že to vyhodí stránky zrovna těsně před tím, než je opět potřebuju.
Tomu říkám "problém screensaveru". Ideální screensaver by neměl o zhasínání obrazovky rozhodovat podle doby od posledního stisku klávesy nebo pohybu myši, ale podle doby do příštího. :-)
Mě spíše fascinuje, že už jsou tu 2 příspěvky, které hodnotí algoritmy Windows podle her.To má poměrně jednoduché vysvětlení, dual boot mám už jen pro hry. Posledního pracovního programu na win jsem se zbavil před několika měsíci. Navíc je jedno, jaký typ appky si daný soubor otevře. IO cache by měla zafungoval stejně.
Co jsem se kdy setkal, tak každá počítačová hra je napsaná jako největší prasárna.I kdyby to snad byla pravda, tak to nic nemění na stavu io cache. Pokud si 32b hra vezme svých max 3GB, její datové soubory mají 16GB a stroj má volné paměti několikrát tolik, tak je podivné, že se datové soubory pokaždé čtou z disku a nikoliv už z OS io cache. (A ano, existují flagy, aby se daný soubor necachoval, ale nevěřím tomu, že se toto používá tak často. U těch, podle vás "prasáren", bych spíše očekával, že vývojáři takové detaily nebudou řešit vůbec.)
cat soubor > /dev/null ten soubor bude v io cache. Občas toho využívám jako "prefetch". Bohužel tuhle jistotu už vůbec nemám třeba na FreeBSD s ZFS ARC, kde ani opakované (klidně i 15x) čtení nepřinutí ARC si to zapamatovat. A na widlích si už ani netipuju (ale tam nemám potřebu dělat systémové prográmky nebo skripty, takže mě to až tak netankuje).
Na linuxu mám, na systému s dostatkem volné paměti, jistotu, že po cat soubor > /dev/null ten soubor bude v io cache.
To není s dostatečně novými jádry tak úplně pravda. Před časem jsem to tu psal; pokud už je page cache "plná", typicky až třetí čtení souboru jde z cache, druhé je ještě pomalé.
fd = open(argv[1], O_RDONLY); addr = mmap(NULL, length + offset - pa_offset, PROT_READ, MAP_PRIVATE, fd, pa_offset); s = write(STDOUT_FILENO, addr + offset - pa_offset, length); munmap(addr, length + offset - pa_offset); close(fd);Při použití
mmtest soubor 0 | pv > /dev/null to nacachovalo soubor. Důvod, proč jsem tam zařadil pv je ten, že při obyčejném přesměrování mmtest ... > /dev/null to nic neudělalo (hádám, že to poznalo, že výstup je null; což se mi opět nelíbí). Následné čtení souboru i jinými metodami potvrdilo, že soubor je skutečně v cache. (zpool iostat, rychlost překračující možnou rychlosti disku)
při obyčejném přesměrování mmtest ... > /dev/null to nic neudělalo (hádám, že to poznalo, že výstup je null; což se mi opět nelíbí)
Nechce se mi to dohledávat, abych se ujistil, ale IMHO by bylo docela logické, že se v takovém případě ze souboru nebude vůbec číst. Nammapovaný soubor je pro systém prostě jen kus (virtuální) paměti a teprve když se z příslušných stránek něco zkusí přečíst, vyvolá se pagefault, handler zjistí, že je to mmap a potřebná data načte z filesystému. V tomhle případě ale write() v důsledku povede na odpovídající metodu blokového zařízení /dev/null, která velmi pravděpodobně ten blok, který dostane, vůbec číst nebude (proč taky) a jenom vrátí příslušnou délku, čímž oznámí, že se data úspěšně zapsala. Takže se žádný pagefault nekoná a vůbec se nepozná, že to byl kus mmapovaného souboru a ne obyčejný kus paměti.
Ty linky (je jich několik typů) fungují docela obstojně pokud se použijí správně. Mimochodem NTFS svazek nemusí mít písmeno, dá se připojit jako adresář.
V dobách malých ssd jsem měl datový disk připojen jako iscsi ze serveru ve vedlejším pokoji (aby byl klid). To samo funguje celkem OK a překvapivě s tím nebyl roky žádném problém. Potom mě napadlo, že si udělám další iscsi disk pro hry a připojím jej ne jako písmenko, ale jako složku do steamapps. (Před tím jsem měl steam nainstalovanej na velkým iscsi D:, takže viděl místa dost.) A to byla tragédie. Disk C: jsem měl jen 60GB, volného já nevím třeba 15GB (v době WinXP) a iscsi několik TB. A přesně jak popisuješ, každej druhej instalátor měl problém s nedostatkem místa na disku. Takže jsem se pokorně vrátil zpět k písmenkům. Dneska už má steam přímo podporu pro více úložišť na více disků, takže to není takový problém.
Windows mají i serverové variantyTo samozřejmě vím.
a tam se ten "složitý návrh" může hoditOčekával bych nějaký příklad. Neříkám, že se hodit nemůže, ale co potkávám windowsáky vývojáře, tak u nich mnohem víc platí (i když už to přestává být tak silné jako dřív) "umlátíme to větším železem". A navíc jim hw za pár mega nepřijde nic přehnaného, protože za licence zaplatí mnohem víc. A když k nim přijdu s tím, že to celé by mohlo běžet na hw o čtvrtinovém výkonu a licence 0Kč, tak se na mě dívají, jak kdybych spadl z Marsu. Standard je MSSQL, pokud ne rovnou Oracle, k tomu superrychlé pole a pár mega za licence. Nějak mi nepřijde, že by se někde používal ten sofistikovanější návrh Windows.
Pokusů udělat OOM killer (nebo page reclaim) chytřejším byla spousta a soudě podle občasného nadávání kolegy sedícího ob dva stoly se stále objevují další, které v lepším případě sice zlepší chování v tom specifickém use case, kterým jsou motivovány, ale obvykle za cenu zhoršení jinde.
Pokud se někomu overcommit nelíbí, může ho vypnout. Otázkou ale je, nakolik je to rozumné po tolika letech, kdy se userspace aplikace píší s vědomím, že overcommit tu prostě je, takže není důvod si hned po startu nenamapovat hromadu paměti, co kdyby se někdy hodila. Zkusil jsem se trochu porozhlédnout po systému, u kterého zrovna sedím (destktop, uptime 2.5 dne):
Všechny ty procesy běží celou dobu a kromě firefoxu není pravděpodobné, že by jejich skutečné nároky na fyzickou paměť nějak zásadně narostly.
Pokud je nějaký proces pro systém důležitý (podle okolností to může být třeba sshd nebo X server), lze ho před OOM celkem spolehlivě ochránit nastavením /proc/*/oom_{,score_}adj
Hezké srovnání.
V článku i diskuzi mě zaujaly narážky na "debilní programátory", který nedokážou využít volnou paměť. A celkem by mě zajímalo, jak si tedy představujete, že by aplikace měla postupovat, když běžná metoda vyhradit pro cache nějakou "rozumnou", fixně omezenou velikost je zcela špatně? Má se zjistit velikost fyzické paměti a podle ní nastavit ten limit? Nebo velikost aktuálně volné paměti? Stroj sice může mít 32GB, ale co když uživatel bude chtít mít s mojí aplikací spuštěné zároveň dvě další aplikace v elektronu? Nebo obráceně, co když měl tyto dvě elektronové aplikace spuštěné v době mé alokace, ale poté je zavře? Nemluvě o tom, že první "expert", co uvidí, že mu ta aplikace "žere" 30GB paměti jí udělá takovou "reklamu", že i Horst Fuchs (Ví Gréta, kdo je (byl - žije ještě vůbec?) Horst Fuchs?) bude blednout závistí?!
Tak Horst, zdá se, žije, ale "Die WS Teleshop International Handels-GmbH aus Wiener Neudorf ist pleite." (2007). Prej za to může internet.
Byl bych se ochotný hádat, že to v článku bylo (vlevo dole), ale teď to tam nemůžu najít. Takže je to asi jenom v diskuzi. Ale pointa zůstává.
Tiskni
Sdílej: