Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
MS CR nestoji na lambda výrazech. CR můžete používat i bez lambda, ale je to opruz -- prakticky stejně smutný případ jsou algoritmy v C++ STL.
Něco podobného umožňuje OMP, kde ten paralelismus vyjádříte pomocí #pragma (v C++) anotací a kompilátor si obstará veškerou "administrativu", jako správu vláken, dělení úlohy mezi vlákna, redukce, atd. Tuším, že úloha z MS dokumentace by vypadala přibližne takhle
array<int, 5> values = { 1, 2, 3, 4, 5 };
#pragma omp parallel for
for(int i = 0; i < 5; i++) {
values[i] *= values[i];
}
Největším problémem GCD podle mně je, že je ukrutně platformově závislý.Jezkovy... to je prave jeho nejvetsi vyhodou. Jak jsi sam psal, v principu to neni nic zas tak prevratneho. V cem to ale prevratne je, je prave ta integrace do systemu a dostupnost pro kazdeho vyvojare a program pouzivajici 10.6. To same OpenCL. Nemusis resit nejaky vyber knihoven, verzi a podobnych kravin. Poridis si 10.6, na web napises, ze ho tvuj SW vyzaduje a tecka. Proc by to mel Apple delat multiplatformni? Co by z toho mel?
Ano, jistota, že každý uživatel 10.6 má GCD je výhodou. Optimistický odhad Applu je, že do roka bude mít 10.6 40 % uživatelů takže teď bude vytvářet aplikaci závislou na GCD jen dobrodruh. Není to nic proti Apple, naopak je to super výkon, za tři roky přešlo na Vistu jen 23 % uživatelů Windows. Stejně tak je super, že každý uživatel Windows má .net framework hned po instalaci systému. Jak to ale souvisí s větou, na kterou reaguješ?
Tu poslední otázku doufám nemyslíš vážně. Vzhledem k množství multiplatformního softu pro Mac OS je mimořádně hloupá.
Stejně tak je super, že každý uživatel Windows má .net framework hned po instalaci systému.To je asi tak super, jako ze kazdy uzivatel Mac OS X ma Cocoa hned po instalaci systemu, nebo to same s Ubuntu a GTK+
Jak to ale souvisí s větou, na kterou reaguješ?Souvisi to s ni tak, ze kdyby GCD mel byt multiplatformni, bylo by mnohem tezsi ho tolik zadratovat do systemu. Vzhledem k rozdilum mezi kernely jednotlivych mainstream OS...
Tu poslední otázku doufám nemyslíš vážně. Vzhledem k množství multiplatformního softu pro Mac OS je mimořádně hloupá.Tak jeste jednou. Co by Apple mel z toho, kdyby GCD delal multiplatformni? Kudy by se mu vratily investice do takoveho podniku? Ze by multiplatformni aplikace, ktere jsou mj. i pro Mac, mohly pouzivat GCD i jinde nez na Macu? ...
Multiplatformni aplikace samozrejme budou moci GCD i OpenCL pouzivat stejne jako aplikace nativni, akorat jen pokud pojedou na Macu. To je pro Apple prave konkurencni vyhoda.
Využívat můžou ale dělat to nebudou. Pochybuju, že by kvůli jediné platformě začal v těch nejhlubších výpočetních vrstvách aplikace někdo #IFDEFovat.
Tiskni
Sdílej: