Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
). A to aniž by se ve zdrojáku kdekoliv vyskytlo (sprosté?) slovo thread.
Z těch příkladů je patrné, že se jedná o vytvoření programovacího paradigmatu, který:
for (i = 0; i < count; i++) {
//dělej něco s i
}
ve kterém nezáleží na pořadí provádění jednotlivých iterací. Pak ji můžeme paralelizovat takhle:
dispatch_queue_t queue = dispatch_get_global_queue(DISPATCH_QUEUE_PRIORITY_DEFAULT, 0);
dispatch_apply(count, queue, ^(size_t i) {
//dělej něco s i
});
dispatch_apply vytvoří count lambda výrazů a každému z nich předa příslušnou hodnotu parametru i (tím se z nich stanou bloky) a hodí je do fronty. Blok je closure, ani nevím, jak se to řekne česky. Skončí až se celá fronta vyprázdní. Blok nemusí být definován přímo v seznamu parametrů, tzn. jako anonymní, deklaruje a definuje se velice podobně jako ukazatel na funkci. Místo hvězdičky se píše stříška. Je to edy syntaktické rozšíření C, C++ a Objective-C. Více k tomu zde. C++0x lambdy vypadají jinak a nejsou closure.
To je celý základ, zbytek je omáčka okolo- lze definovat callback, který se zavolá po dokončení bloku, lze použít semafory k omezení přístupu k limitovaným zdrojům jako např. připojení k databázi, fronty lze pozastavit, určit priority...
Čekali jste něco, co samo pozná, co se kde dá paralelizovat, vyřeší race conditions a deadlocky? Doufám, že ne páč se nic takového nekoná. Čekali jste zajímavou implementaci abstrakce nad thready s plánováním ne na úrovni procesu ale na úrovni celého systému? Pak jste se trefili.
Největším problémem GCD podle mně je, že je ukrutně platformově závislý. V multiplatformních aplikacich se to z toho důvodu asi moc používat nebude.
Tiskni
Sdílej:
MS CR nestoji na lambda výrazech. CR můžete používat i bez lambda, ale je to opruz -- prakticky stejně smutný případ jsou algoritmy v C++ STL.
Něco podobného umožňuje OMP, kde ten paralelismus vyjádříte pomocí #pragma (v C++) anotací a kompilátor si obstará veškerou "administrativu", jako správu vláken, dělení úlohy mezi vlákna, redukce, atd. Tuším, že úloha z MS dokumentace by vypadala přibližne takhle
array<int, 5> values = { 1, 2, 3, 4, 5 };
#pragma omp parallel for
for(int i = 0; i < 5; i++) {
values[i] *= values[i];
}
Největším problémem GCD podle mně je, že je ukrutně platformově závislý.Jezkovy... to je prave jeho nejvetsi vyhodou. Jak jsi sam psal, v principu to neni nic zas tak prevratneho. V cem to ale prevratne je, je prave ta integrace do systemu a dostupnost pro kazdeho vyvojare a program pouzivajici 10.6. To same OpenCL. Nemusis resit nejaky vyber knihoven, verzi a podobnych kravin. Poridis si 10.6, na web napises, ze ho tvuj SW vyzaduje a tecka. Proc by to mel Apple delat multiplatformni? Co by z toho mel?
Ano, jistota, že každý uživatel 10.6 má GCD je výhodou. Optimistický odhad Applu je, že do roka bude mít 10.6 40 % uživatelů takže teď bude vytvářet aplikaci závislou na GCD jen dobrodruh. Není to nic proti Apple, naopak je to super výkon, za tři roky přešlo na Vistu jen 23 % uživatelů Windows. Stejně tak je super, že každý uživatel Windows má .net framework hned po instalaci systému. Jak to ale souvisí s větou, na kterou reaguješ?
Tu poslední otázku doufám nemyslíš vážně. Vzhledem k množství multiplatformního softu pro Mac OS je mimořádně hloupá.
Stejně tak je super, že každý uživatel Windows má .net framework hned po instalaci systému.To je asi tak super, jako ze kazdy uzivatel Mac OS X ma Cocoa hned po instalaci systemu, nebo to same s Ubuntu a GTK+
Jak to ale souvisí s větou, na kterou reaguješ?Souvisi to s ni tak, ze kdyby GCD mel byt multiplatformni, bylo by mnohem tezsi ho tolik zadratovat do systemu. Vzhledem k rozdilum mezi kernely jednotlivych mainstream OS...
Tu poslední otázku doufám nemyslíš vážně. Vzhledem k množství multiplatformního softu pro Mac OS je mimořádně hloupá.Tak jeste jednou. Co by Apple mel z toho, kdyby GCD delal multiplatformni? Kudy by se mu vratily investice do takoveho podniku? Ze by multiplatformni aplikace, ktere jsou mj. i pro Mac, mohly pouzivat GCD i jinde nez na Macu? ...
Multiplatformni aplikace samozrejme budou moci GCD i OpenCL pouzivat stejne jako aplikace nativni, akorat jen pokud pojedou na Macu. To je pro Apple prave konkurencni vyhoda.
Využívat můžou ale dělat to nebudou. Pochybuju, že by kvůli jediné platformě začal v těch nejhlubších výpočetních vrstvách aplikace někdo #IFDEFovat.