Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Psal jsem upozornění snad do všech článků, které o tomto periodiku pojednávaly (viz např. zde). Kontaktoval jsem i tehdejšího šéfredaktora ale bezúspěšně. Bylo mi řečeno, že poměr překládaných článku se bude zmenšovat a tím kvalita poroste. Z tohoto výroku jsem měl značné obavy protože jsem nebyl rozhořčen množstvím překládaných článků (jejichž odborná úroveň nebyla dle mého názoru špatná). Následující číslo mé obavy potvrdilo. Počet překladů klesl ale jejich úroveň byla stále stejně špatná. Na Linux+ jsem tedy zanevřel a přestal jsem se o něj zajímat.
Nedávno si předplatil Linux+ můj známý. Je to linuxový začátečník a tak mě zajímalo, zda mu časopis pomáhá. Řekl, že informační hodnota časopisu je dobrá. Je prý ale vidět, že časopis tvoří geekové, kteří krom počítače světa nevidí protože styl je tak hrozný, až to až bije očí. Teprve tehdy jsem si uvědomil, jak nízká jazyková úroveň časopisu může linuxu škodit. Určitě není dobré pokud budou lidé vnímat uživatelé linuxu jako podivíny. Zkrátka někdy je lépe vůbec než špatně. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl časopis si půjčovat a největší „špeky“ vytahovat na Boží světlo a třeba se tlumočníci a hlavně korektor chytnou za nos a začnou dělat svou práci poctivě.
Nehodlám se zaměřovat na gramatické chyby (nejsem žádný češtinář, ba co víc- nejsem ani Čech, a sám dělám chyb hodně) ačkoliv i jejich výskyt je enormní a to včetně naprosto školáckých kousků (Jako první jsem začal číst článek na čtvrté straně věnující se Debianu; hned třetí věta nezklamala: „Debian je symbol kvality, ...“). Raději se zaměřím na místa, kde vlivem překladu byl hrubě pozměněn význam nebo vlivem „počeštěni“ polského textu vznikne (eufemicky řečeno) neobratná formulace. Bohužel nemám k dispozici originál, odhalil bych toho mnohem více.
Např. věta (při popisu instalace Debianu) „Definujeme klávesnici qwerty/cz:Czech“ je špatně protože se nic nedefinuje nýbrž volí. Nemůžu nicméně vědět zda to „zdrbal“ autor či překladatel. Jsem si také téměř jistý, že tam není uvedený řetězec ale „qwerty/cz-lat2“ a že překladatel prostě přeložil polskou variantu a neověřoval, jak to je ve skutečnosti. Zde je to samozřejmě maličkost ale mnohdy taková nedbalost může způsobit problémy.
Zajímavé je, že některé články jsou napsány hezky. Porovnejte jazykovou úroveň článku na straně čtyři a na straně osm. Pojednávají téměř o tomtéž, ale je zde značný kvalitativní rozdíl.
Korektor by se měl asi opravdu stydět. Hustota perel typu
„Mimo toho byla rozšířena činnosti herního enginu.“
„Stačí přehrát do domovského adresáře souboru programu a...“
je opravdu neuvěřitelná. Z toho usuzuji, že to nikdo ani jednou před tiskem nečetl.
I přes všechny výše zmíněné vady musím připustit, že celkově je kvalita rozhodně vyšší než u prvních čísel. Doufám, že pří čtení příštího čísla již nebudu natolik znechucený, aby mě to donutilo „vykecat se“ v blogu na ABClinuxu
Tiskni
Sdílej: