Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Psal jsem upozornění snad do všech článků, které o tomto periodiku pojednávaly (viz např. zde). Kontaktoval jsem i tehdejšího šéfredaktora ale bezúspěšně. Bylo mi řečeno, že poměr překládaných článku se bude zmenšovat a tím kvalita poroste. Z tohoto výroku jsem měl značné obavy protože jsem nebyl rozhořčen množstvím překládaných článků (jejichž odborná úroveň nebyla dle mého názoru špatná). Následující číslo mé obavy potvrdilo. Počet překladů klesl ale jejich úroveň byla stále stejně špatná. Na Linux+ jsem tedy zanevřel a přestal jsem se o něj zajímat.
Nedávno si předplatil Linux+ můj známý. Je to linuxový začátečník a tak mě zajímalo, zda mu časopis pomáhá. Řekl, že informační hodnota časopisu je dobrá. Je prý ale vidět, že časopis tvoří geekové, kteří krom počítače světa nevidí protože styl je tak hrozný, až to až bije očí. Teprve tehdy jsem si uvědomil, jak nízká jazyková úroveň časopisu může linuxu škodit. Určitě není dobré pokud budou lidé vnímat uživatelé linuxu jako podivíny. Zkrátka někdy je lépe vůbec než špatně. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl časopis si půjčovat a největší „špeky“ vytahovat na Boží světlo a třeba se tlumočníci a hlavně korektor chytnou za nos a začnou dělat svou práci poctivě.
Nehodlám se zaměřovat na gramatické chyby (nejsem žádný češtinář, ba co víc- nejsem ani Čech, a sám dělám chyb hodně) ačkoliv i jejich výskyt je enormní a to včetně naprosto školáckých kousků (Jako první jsem začal číst článek na čtvrté straně věnující se Debianu; hned třetí věta nezklamala: „Debian je symbol kvality, ...“). Raději se zaměřím na místa, kde vlivem překladu byl hrubě pozměněn význam nebo vlivem „počeštěni“ polského textu vznikne (eufemicky řečeno) neobratná formulace. Bohužel nemám k dispozici originál, odhalil bych toho mnohem více.
Např. věta (při popisu instalace Debianu) „Definujeme klávesnici qwerty/cz:Czech“ je špatně protože se nic nedefinuje nýbrž volí. Nemůžu nicméně vědět zda to „zdrbal“ autor či překladatel. Jsem si také téměř jistý, že tam není uvedený řetězec ale „qwerty/cz-lat2“ a že překladatel prostě přeložil polskou variantu a neověřoval, jak to je ve skutečnosti. Zde je to samozřejmě maličkost ale mnohdy taková nedbalost může způsobit problémy.
Zajímavé je, že některé články jsou napsány hezky. Porovnejte jazykovou úroveň článku na straně čtyři a na straně osm. Pojednávají téměř o tomtéž, ale je zde značný kvalitativní rozdíl.
Korektor by se měl asi opravdu stydět. Hustota perel typu
„Mimo toho byla rozšířena činnosti herního enginu.“
„Stačí přehrát do domovského adresáře souboru programu a...“
je opravdu neuvěřitelná. Z toho usuzuji, že to nikdo ani jednou před tiskem nečetl.
I přes všechny výše zmíněné vady musím připustit, že celkově je kvalita rozhodně vyšší než u prvních čísel. Doufám, že pří čtení příštího čísla již nebudu natolik znechucený, aby mě to donutilo „vykecat se“ v blogu na ABClinuxu
Tiskni
Sdílej: