Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Psal jsem upozornění snad do všech článků, které o tomto periodiku pojednávaly (viz např. zde). Kontaktoval jsem i tehdejšího šéfredaktora ale bezúspěšně. Bylo mi řečeno, že poměr překládaných článku se bude zmenšovat a tím kvalita poroste. Z tohoto výroku jsem měl značné obavy protože jsem nebyl rozhořčen množstvím překládaných článků (jejichž odborná úroveň nebyla dle mého názoru špatná). Následující číslo mé obavy potvrdilo. Počet překladů klesl ale jejich úroveň byla stále stejně špatná. Na Linux+ jsem tedy zanevřel a přestal jsem se o něj zajímat.
Nedávno si předplatil Linux+ můj známý. Je to linuxový začátečník a tak mě zajímalo, zda mu časopis pomáhá. Řekl, že informační hodnota časopisu je dobrá. Je prý ale vidět, že časopis tvoří geekové, kteří krom počítače světa nevidí protože styl je tak hrozný, až to až bije očí. Teprve tehdy jsem si uvědomil, jak nízká jazyková úroveň časopisu může linuxu škodit. Určitě není dobré pokud budou lidé vnímat uživatelé linuxu jako podivíny. Zkrátka někdy je lépe vůbec než špatně. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl časopis si půjčovat a největší „špeky“ vytahovat na Boží světlo a třeba se tlumočníci a hlavně korektor chytnou za nos a začnou dělat svou práci poctivě.
Nehodlám se zaměřovat na gramatické chyby (nejsem žádný češtinář, ba co víc- nejsem ani Čech, a sám dělám chyb hodně) ačkoliv i jejich výskyt je enormní a to včetně naprosto školáckých kousků (Jako první jsem začal číst článek na čtvrté straně věnující se Debianu; hned třetí věta nezklamala: „Debian je symbol kvality, ...“). Raději se zaměřím na místa, kde vlivem překladu byl hrubě pozměněn význam nebo vlivem „počeštěni“ polského textu vznikne (eufemicky řečeno) neobratná formulace. Bohužel nemám k dispozici originál, odhalil bych toho mnohem více.
Např. věta (při popisu instalace Debianu) „Definujeme klávesnici qwerty/cz:Czech“ je špatně protože se nic nedefinuje nýbrž volí. Nemůžu nicméně vědět zda to „zdrbal“ autor či překladatel. Jsem si také téměř jistý, že tam není uvedený řetězec ale „qwerty/cz-lat2“ a že překladatel prostě přeložil polskou variantu a neověřoval, jak to je ve skutečnosti. Zde je to samozřejmě maličkost ale mnohdy taková nedbalost může způsobit problémy.
Zajímavé je, že některé články jsou napsány hezky. Porovnejte jazykovou úroveň článku na straně čtyři a na straně osm. Pojednávají téměř o tomtéž, ale je zde značný kvalitativní rozdíl.
Korektor by se měl asi opravdu stydět. Hustota perel typu
„Mimo toho byla rozšířena činnosti herního enginu.“
„Stačí přehrát do domovského adresáře souboru programu a...“
je opravdu neuvěřitelná. Z toho usuzuji, že to nikdo ani jednou před tiskem nečetl.
I přes všechny výše zmíněné vady musím připustit, že celkově je kvalita rozhodně vyšší než u prvních čísel. Doufám, že pří čtení příštího čísla již nebudu natolik znechucený, aby mě to donutilo „vykecat se“ v blogu na ABClinuxu
Tiskni
Sdílej: