Mein Stahl 1/3: éra osmibitová a dotek x86

18.4.2021 12:00 | Přečteno: 2098× | Linuxení aneb hrátky se šrotem | poslední úprava: 13.4.2021 17:10

Úvahy nad aktualizací mého HTPC a prodlevy, které následovaly při výběru komponent na mne vrhly nějak moc nostalgickou náladu, ze které se vyklubala tato minisérie zápisků o železe, které přišlo mýma rukama. Ačkoliv nejsem ortodoxním IT a ani za sebou nemám programování analogových počítačů, celkem pěkně se v nich zrcadlí vývoj domácích PC, kterým prošla velká část generace narozené na přelomu 70. a 80. let. Generace, pro kterou se svět výpočetní techniky změnil z nedostupných Tuzexových vymožeností použitelných maximálně na hraní primitivních her v denní chléb, před kterým již prakticky není kam uniknout.

Ačkoliv mé vzpomínání začíná v éře osmibitové, historicky jsem byl v té době o generaci pozadu - rodiče jakožto dělníci neměli nikdy příliš financí ani možností mě nějak zvlášť vést k výpočetní technice, takže ke svým prvním osmibitovým zážitkům jsem se dostal až v době, kdy již světem hýbalo bitů třicet dva. Ale což, někde bylo třeba začít Tou kritickou byla volba, jestli chci k Ježíšku video a nebo televizní hry. Co asi mohlo u dítěte ve třetí třídě vyhrát

Klon ATARI VCS 2600

Ano, byl to klon ATARI VCS 2600, který po tehdejším Československu šířili vietnamští prodejci po tržnicích Obrovská černá krabice se čtyřmi šoupátky, na kterých se volila hra, režim hry a hra se spouštěla nebo resetovala. Nic víc, nic míň. Celé se to připojovalo k televizi za pomoci klasického anténního kabelu a hry se ovládaly joystickem. Ten samozřejmě po několika měsících zapáleného hraní odcházel, tak bylo třeba kupovat znovu a znovu nový Jediná možnost, jak tohle monstrum rozšířit bylo zasunutí cartridge se zakoupenou hrou. Přiznám se, že jsem takovýto cartridge nikdy neměl v ruce, takže vůbec netuším, jestli hry, které byly na něm uložené, měly nějakou výrazně vyšší kvalitu.

Z her, které si z tehdejší doby pamatuji ve mě zůstal prakticky jen River Raid, a nějaká plošinovka, kde četník chytal lupiče. Jinak opravdu žádné zázraky, ale na vyblbnutí to stačilo. Mé vlastní fotografie tohoto monstra samozřejmě nemám, ale zjistil jsem, že se občas nějaký kus objeví na Aukru, takže zde je pár kousků na ukázku.

Originální balení. Jestli se tomu v podání Vietnamské tržnice dá tak říkat

Obsah balení - obrovská krabice (po elektrické stránce prázdná) a dva joysticky.

Tenhle klon je trochu jiný (ma černý štítek místo stříbrného), ale ovládání i popisky jsou shodné.

Zpracování joysticků bylo vyloženě hnusné. Hladký plast s ostrými hranami, vrzající... Naštěstí jejich životnost nebyla dlouhá

ATARI 800XE

Tak to již byl můj první počítač. Dostal jsem se k němu z druhé ruky od kamaráda, který si tehdy kupoval "to Pentium" s těmi "Windowsy" (šlo o Pentium 75 MHz s čerstvými Windows 95). Já jsem navštěvoval šestou třídu a byl jsem ohromen výběrem her i jejich grafikou - oproti konzoli to byl neskutečný skok dopředu. V tehdy za 6000,- Kč (zhruba jeden a půl násobek matčina platu) zakoupené soupravě bylo samotné ATARI 800XE, joystick, kazetová jednotka a cartridge Toolbox II. Z tehdejšího hlediska "plná polní", přesto mě trumfnul jiný kamarád, který měl ATARI 130XL (s neuvěřitelnými 128 kB paměti, 800XE mělo pouze 64 kB) a ještě navíc s plotterem.

Balení ATARI 800XE s částí dochovaného obsahu. Tentokráte opravdu originální!

Z dnešního pohledu to byla sbírka bizardností, ale i neskutečně futuristický stroj, o jehož vnitřnostech si můžete udělat představu ze seriálu, který nedávno vyšel na Rootu. Grafický výstup byl opět veden koaxiálním kabelem na televizi, ale byla zde již i možnost připojit monitor. Operační systém zde prakticky neexistoval - ten nahrazoval samotný ATARI Basic, do kterého bylo možné nahrát nějaký software či hru z kazety. Ta původní interní verze ale ukládala data na kazetu v nějakém nekomprimovaném formátu, který byl značně zdlouhavý, takže vznikl Turbo Loader, který bylo nutné zavést při startu počítače z kazety, aby šla nahrát nějaká další aplikace. Toho uživatele dokázal ušetřit zasunutý cartridge - ten se inicializoval při startu počítače jako první a mohl obsahovat řadu dalšího software.

Detail samotného PC ATARI 800XE s dobře viditelným Toolboxem II zasunutým do zadní části klaviatury.

Menu Toolboxu II. Obraz bohužel při posledním spuštění dost zrnil.

Tím byl právě Toolbox II, který v sobě měl integrovaný Turbo Basic (Basic s několika dodatečnými instrukcemi a hlavně možností ukládání dat v Turbo formátu), makroasembler, folklórní textový editor Čapek a hlavně Turbo Loader. Namísto resetu PC pro potřeby načtení Turbo Loaderu po dokončení nějaké hry pak existovalo speciální tlačítko na Toolboxu, kterým se systém resetoval. Hry pak bylo nutné nahrávat z kazety podle pozice, která se dala odečíst z otáčkoměru na kazetové jednotce. Nahrávání her provázelo typické pískání a napjaté očekávání, až se na televizi svislá žlutá linka doplazí od jedné žluté linky k druhé. Během této činnosti bylo dobré ani nedýchat, neboť při sebemenším otřesu se objevila fatální hláška "Load Error!" a mohli jsme nahrávat znovu. U menších her to nebyl problém, ale byly hry, které se nahrávaly i pět minut, což byl opravdu opruz... Jeden klad ale audio kazety jako datové médium měly - na zkopírování celé kazety šlo snadno použít dvojče (jako třeba toto od Vietnamců), přičemž některá dvojčata umožňovala i zrychlené přehrávání, takže 90 minutová kazeta plná her šla zkopírovat i za poloviční čas

Zobrazený titul hry před zahájením nahrávání

Chvíle napětí během nahrávání hry (pro lidi s citlivějším sluchem poměrně bolestivá)

A je to River Raid

Z dnešního pohledu byla (kromě grafiky poplatné době) hlavní nevýhoda tehdejších her nemožnost ukládat si aktuální stav. Takže i když bylo možné hru dohrát za půl hodiny, většinou to znamenalo několik bezesných nocí, během kterých člověk poznal celou trasu. Takhle se mi do hlavy vryly hry jako Misja nebo Draconus, i když už na ATARI 800XE bylo několik docela dobře použitelných simulátorů letadel i aut. Jinak opět River Raid, ale s vylepšenou grafikou

Tím hlavním, co ve mě ale z dob ATARI 800XE zůstalo, je první setkání s programováním. Jednak byla k počítači přibalena celkem slušná příručka programováním v ATARI BASICu a jednak v dobových časopisech (třeba Excalibur) vycházely úryvky zdrojových kódů, díky kterým bylo možné například naprogramivat si vlastní kvízové hry, či počeštit klávesnici. Vše samozřejmě v BASICu, který ale nebyl mezi současníky (Amiga, ZX Spectrum apod.) zcela kompatibilní. Dodnes si ale občas říkám při konstrukci některých podmínek, jak snadné by bylo znovu začít číslovat řádky a odskakovat si mezi úseky programu přes GOTO a GOSUB

Jak jsem zjistil při procházení archivu s fotografiemi, pouť mého ATARI 800XE v mých rukách byla završena téměř přesně před deseti lety (v květnu 2011), kdy jsem jej věnoval Michalovi Suchánkovi, který tou dobou dával dohromady muzeum výpočetní techniky (něco z jeho sbírky je vidět i zde). Bohužel se nezdá, že by byl v současné době na tomto poli aktivní, tak snad zatím mé ATARI neskončilo v elektroodpadu. Nicméně, jak je vidět z fotografií, v té době bylo plně funkční i s novodobou LCD televizí Čest jeho památce!

Poslední snímek na rozloučenou...

Ve stínu x86

x86ky bylo něco, co jsem vlastně nikdy neměl, i když jsem se s nimi stýkal. Mé dva nejužší kontakty s nimi se konaly na střední škole v rámci výuky výpočetní techniky (nějaké 486ky, ve čtvrťáku nakoupili Durony) a s kamarády. Asi nejzajímavější z toho byla příhoda, kdy jsme pro potřeby instalace Windows zaměnili na základní desce 486SX na 33 MHz za 486DX na 25 MHz. Důvodem bylo, že pro potřeby instalace Windows kontrolovaly přítomnost FPU jednotky, bez které se nenechaly na 486SX nainstalovat. Tak jsme tam vrazili jiný procesor, který jsem přitáhnul ze školy - shodná patice, tak proč to nezkusit. Výsledkem byl šíleně topící stroj s i486DX 25 MHz přetaktovaným na 33 MHz, na kterém se nám podařilo nainstalovat Windows. Zajímavé je, že po návratu původního 486SX Windows fungovaly dál

---

---

Jak to vypadalo s vašimi prvními kontakty s výpočetní technikou? Vlastnili jste nějaký zajímavý tuzexový kousek, nebo snad dokonce československý klon imperialistického osmibitu?

       

Obrázky

Komentáře

[Radovan]

Ony ty widlácké instalátory měly vůbec zajímavé vlastnosti, třeba W98SE šly nainstalovat jenom se 16MiB RAM, ale potom běžely v pohodě i s osmi.

U mě Didaktik Gama 89, ale svůj vlastní jsem měl až po hadráku. A mám ho dodnes, možná bych ho měl po dvou letech zase zapnout a něco naťukat :)

[hefo]

To je nejaký kreatívny výklad výrazu "v pohode".

Ani Win95 nebežali na 8 MB v pohode, ale s prakticky nezastaviteľným vrkotom swapujúceho disku a čakaním a čakaním a čakaním na čokoľvek. Na 16 MB to bolo už ako-tak znesiteľné.

Naozaj slušne som Win95 zažil bežať len na stroji, kde sme mali 128 MB RAM v ECC SIMMkách z nejakého vyradeného SGI.

[Radovan]

No, nabootovaly a šel tam spustit nějaký program. Což je tak maximum co od tehdejších Widlí člověk mohl očekávat

Trvale jsem to nepoužíval, byl to jen experiment, mě jely nejdřív na 64, potom na 128 MiB. On M$ také udával že pro XPčka stačí 64 mega, ale na rozumnou práci bylo potřeba aspoň čtyřikrát tolik. Teda před service packy...

[MMMMMMMMM]

Přesně tohle Atari 2600 jsme doma měli. Ta tu krabici si pamatuju. :)

[https://computer-outlet.cz/]

Začal jsem s konzolí PEGASUS. Stále si to někdo pamatuje?

[pushkin]

Tyjo to vypadá jako nějaký klon Segy. Měl jsi to i s tou pistolí? S tím jsem kdysi hrál nějaké kovboje (samozřejmě na CRT televizi ) fungovalo to překvapivě dobře

[MMMMMMMMM]

To je klon NINTENDO NES. ;)

[Lukve]

Taktiež mal 800xe. Dnes je obľúbené raspberry pi. Každá doba ma svoje akési Atari. Bud to je rpi, arduino alebo niečo iné názvyme to menej mainstream. Mne sa poslednou dobou chce kúpiť pic32 s retrobsd strašne mi to príde in a je tam to bsd

[Gréta]

se možná proto jako v českejch překladech řiká 'nahrát hru' jak to jako bylo uložený jenom na těch zvukovejch kazetách předtim :O :O

[pushkin]

Jo, ono toho z té doby kamenné (pravěkem bych to nenazýval, od toho tu byly MEDY) dodneška přežilo celkem dost. Třeba Atari 800 už mělo klávesu Control (dnes zkráceno na ctrl a většina bfu už netuší, co to má bejt), Atari 1040 přineslo funkční klávesy (tehdy jen F1-F10) a klávesu Alternate (dnes Alt) a podobně. Jen díky tomu mohl Microsoft přijít s ďábelskou kombinací Ctrl+Atl+Del

[Max]

Tohle mi nic neříká. Začínal jsem na didaktiku gama, na který jsme chodili za bratránkem. Hodinu hrál brácha, hodinu já. Mezitím nám byly pořízeny nějaké televizní konzole, které umíraly a s nimi i ty ovladače. Bratránek si pak chodil hrát na 486 a my jsme od něj dostali didaktik, kde se věčně zamotávala páska a rozbíjelo se převíjení a další věci.
Nakonec si bratránek pořídil Pentium 200 a my dostali pod stromeček AMD K5 100 s Win95. Ještě ten večer se ty Win rozbily a pravidelně nám je bratránek co 14 dní přeinstalovával.
Asi v roce 1999 jsem tu K5 100 prodal a za svý prachy nechal koupit Athlon 900 (OC běželo na 1200MHz), 40GB IBM disk, Geforce2 MX200, modem a další věci. O PC jsem se stále střídal fifty fifty se sourozenci a vesměs doteď je sponzoroval (kupoval a obměňoval jim PC za svý prachy atd.)
Zdar Max

[Pavel Křivánek]

To muselo být později než 1999. Athlon 900 byl uveden v březnu 2000 a Geforce2 MX200 dokonce až o rok později.

[Max]

No tak vida, tak mám špatnou paměť, tak to bylo 2001. A za cca půl roku jsem tam instaloval WinXP (někdo je dotáhl na lanparty a všichni přeinstalovávali)
Zdar Max

[trekker.dk]

A za cca půl roku jsem tam instaloval WinXP

Jo, vzpomínám si, když si kdysi dávno příbuzní pořídili připojení k internetu (dial-up) a jestli bych jim to nezapojil. Zapojil, během asi pěti minut se na ten počítač někdo připojil zvenku a spustil shutdown. (Ale to jsem znal taky včetně toho, jak to přerušit ) Jak to s tím počítačem pak dopadlo, to už si nepamatuju.

[vlk]

z historickych, ktore som mal a rad na ne spominam:

1988: MATO-1 + BT-100

1998: COMPAQ LTE lite/25 (486SLC/25, 4 + 16MB RAM, 120MB disk, 640x480 TFT)

[Max]

V té době to byla celkem drahá sranda. Ještě mám někde útržek ceníku z roku 1996 (nebo něco takového) a ty ceny, to byla síla. Ale když na to člověk kouká, tak mu ukápne sentimentální slza.
Zdar Max

[pushkin]

To teda. Ten Compaq musel stát jak osobní auto... :-O

[Max]

PC 486 za 289 900,-Kč, 1MB ram za 3500 až 7500,-Kč podle rychlosti :)
A dnes 16GB DDR4 ECC za 2000,-Kč :)
Zdar Max

[JiK]

ty diskety v tom ceniku jsou nejaky drahy. Ja si pamatuji jak jsem delal brigadu abych za 500 mohl koupil celou krabicku triapulek.

[Max]

A bylo to v roce 1990 jako ten ceník?
Zdar Max

[JiK]

mozna 92?

[hw]

Já v tom ceníku vidím jenom disketové mechaniky, ne diskety.

[JiK]

Mas pravdu. To je ono. Je to mechanika, ne diskety.

[Kempes]

Zdravím. Mal som cenník od jedného "pražáka" zo začiatku roku 1990 vytlačeného celkom slušne ihličkovou tlačiarňou a 1 MB SIMM30 stáli 9980 Kčs!!!