V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevili v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Spolek vpsFree.cz vydal statistiky týkající se distribucí nasazených na serverech členů. V dlouhodobém pohledu je zřejmé, že většina uživatelů z původního CentOS přechází na Rocky Linux. Pozoruhodný je také nárůst obliby distribuce NixOS, která dnes zaujímá třetí místo po Debianu a Ubuntu.
Počítačové hry jsem hrál naposledy před více než 25 lety na ZX Spectru, takže jsem v téhle oblasti naprosto mimo. Potřeboval bych trochu poradit s výběrem vhodné platformy a nějakého vybavení pro hry.
Závěrečný díl teoretické části seriálu o programovatelné logice přináší především seznam literatury a odkazů pro další studium. Případná další pokračování by již měla být zaměřena na praktické příklady.
V tomto pokračování seriálu o programovatelné logice si velmi lehce představíme nejdůležitější jazyky pro popis hardwaru a verifikaci logických systémů. Případný zájemce o předchozí díly se musí na začátek postupně proklikat z minulé kapitoly.
Je tu další pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát si místo obecných popisů ukážeme pár praktických obvodů, které mohou ušetřit mnoho bezesných nocí strávených hledáním chyb v návrhu těsně před termínem odevzdání. Minulý díl najdete zde, odtud se pak dá postupně proklikat ke všem předchozím dílům.
Pro několik málo zájemců přichází pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát se pokusím popsat základní principy a doporučení, které je dobré dodržovat při vývoji logických obvodů implementovaných v FPGA. Linky na předchozí díly seriálu najdete v záhlaví minulé části.
Po velmi dlouhé pauze způsobené zraněním a návalem práce jsem se konečně dostal k dokončení kapitoly věnované vývojovým prostředkům pro programovatelné logické obvody. Text opět plynule navazuje na předchozí díly, které najdete zde, zde a zde.
Předpokládám, že zkušené síťaře titulek zaskočil nebo alespoň zaujal. Ethernet a 25 Gb/s? Ethernet je přece definovaný pro přenosové rychlosti 10/100 Mb/s a 1/10/40/100 Gb/s. Pracuje se na specifikaci 1 Tb/s, diskutuje se o 400 Gb/s. Co je tedy za nesmysl přenosová rychlost 25 Gb/s a k čemu by byla dobrá?
Po delší odmlce konečně další pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát se jedná o úvod do vývojových prostředků pro programovatelné logické obvody. Informace nejsou kompletní, protože tato kapitola je poměrně dlouhá a bude dokončena až v příštím pokračování. Text opět navazuje na předchozí dva díly, které najdete zde a zde.
Druhé pokračování seriálu o programovatelné logice. Tato část popisuje typickou strukturu programovatelných hradlových polí (FPGA). Číslování kapitol plynule navazuje na minulý díl.
První díl seriálu o programovatelné logice. Jedná se zatím o obecný úvod do programovatelných logických obvodů založený na krátkém článku, který jsem poprvé publikoval před více než deseti lety. Oproti původnímu článku je tento text aktualizován a rozšířen. V celém seriálu budu u čtenáře předpokládat základní znalosti elektroniky, Booleovy algebry, logických funkcí a běžných prvků číslicové techniky.
O založení blogu, který by se věnoval především vývoji hardwaru jsem uvažoval delší dobu. Vždy jsem to ale zavrhnul, jako nevhodné téma pro AbcLinuxu. Názor jsem změnil po reakcích na jeden můj komentář v diskusi k odstranění podpory i386 z linuxového jádra. Je pravda, že na ábíčku se pár lidí, kteří se zabývají hardwarem pohybuje a možná by téma mohlo zaujmout i ostatní. Třeba moje výplody někoho obohatí o nové znalosti nebo ho přivedou k novému oboru. Osobně zase sobecky doufám, že se v případných diskusích občas objeví nápad nebo myšlenka, které přinesou něco mně.