Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Byla vydána nová verze 2.22 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Canonical Launchpad vypíná systém správy verzí Bazaar. Vývojáři mohou své repozitáře do 1. září přemigrovat na Git.
Počítačové hry jsem hrál naposledy před více než 25 lety na ZX Spectru, takže jsem v téhle oblasti naprosto mimo. Potřeboval bych trochu poradit s výběrem vhodné platformy a nějakého vybavení pro hry.
Závěrečný díl teoretické části seriálu o programovatelné logice přináší především seznam literatury a odkazů pro další studium. Případná další pokračování by již měla být zaměřena na praktické příklady.
V tomto pokračování seriálu o programovatelné logice si velmi lehce představíme nejdůležitější jazyky pro popis hardwaru a verifikaci logických systémů. Případný zájemce o předchozí díly se musí na začátek postupně proklikat z minulé kapitoly.
Je tu další pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát si místo obecných popisů ukážeme pár praktických obvodů, které mohou ušetřit mnoho bezesných nocí strávených hledáním chyb v návrhu těsně před termínem odevzdání. Minulý díl najdete zde, odtud se pak dá postupně proklikat ke všem předchozím dílům.
Pro několik málo zájemců přichází pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát se pokusím popsat základní principy a doporučení, které je dobré dodržovat při vývoji logických obvodů implementovaných v FPGA. Linky na předchozí díly seriálu najdete v záhlaví minulé části.
Po velmi dlouhé pauze způsobené zraněním a návalem práce jsem se konečně dostal k dokončení kapitoly věnované vývojovým prostředkům pro programovatelné logické obvody. Text opět plynule navazuje na předchozí díly, které najdete zde, zde a zde.
Předpokládám, že zkušené síťaře titulek zaskočil nebo alespoň zaujal. Ethernet a 25 Gb/s? Ethernet je přece definovaný pro přenosové rychlosti 10/100 Mb/s a 1/10/40/100 Gb/s. Pracuje se na specifikaci 1 Tb/s, diskutuje se o 400 Gb/s. Co je tedy za nesmysl přenosová rychlost 25 Gb/s a k čemu by byla dobrá?
Po delší odmlce konečně další pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát se jedná o úvod do vývojových prostředků pro programovatelné logické obvody. Informace nejsou kompletní, protože tato kapitola je poměrně dlouhá a bude dokončena až v příštím pokračování. Text opět navazuje na předchozí dva díly, které najdete zde a zde.
Druhé pokračování seriálu o programovatelné logice. Tato část popisuje typickou strukturu programovatelných hradlových polí (FPGA). Číslování kapitol plynule navazuje na minulý díl.
První díl seriálu o programovatelné logice. Jedná se zatím o obecný úvod do programovatelných logických obvodů založený na krátkém článku, který jsem poprvé publikoval před více než deseti lety. Oproti původnímu článku je tento text aktualizován a rozšířen. V celém seriálu budu u čtenáře předpokládat základní znalosti elektroniky, Booleovy algebry, logických funkcí a běžných prvků číslicové techniky.
O založení blogu, který by se věnoval především vývoji hardwaru jsem uvažoval delší dobu. Vždy jsem to ale zavrhnul, jako nevhodné téma pro AbcLinuxu. Názor jsem změnil po reakcích na jeden můj komentář v diskusi k odstranění podpory i386 z linuxového jádra. Je pravda, že na ábíčku se pár lidí, kteří se zabývají hardwarem pohybuje a možná by téma mohlo zaujmout i ostatní. Třeba moje výplody někoho obohatí o nové znalosti nebo ho přivedou k novému oboru. Osobně zase sobecky doufám, že se v případných diskusích občas objeví nápad nebo myšlenka, které přinesou něco mně.