Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »Počítačové hry jsem hrál naposledy před více než 25 lety na ZX Spectru, takže jsem v téhle oblasti naprosto mimo. Potřeboval bych trochu poradit s výběrem vhodné platformy a nějakého vybavení pro hry.
Závěrečný díl teoretické části seriálu o programovatelné logice přináší především seznam literatury a odkazů pro další studium. Případná další pokračování by již měla být zaměřena na praktické příklady.
V tomto pokračování seriálu o programovatelné logice si velmi lehce představíme nejdůležitější jazyky pro popis hardwaru a verifikaci logických systémů. Případný zájemce o předchozí díly se musí na začátek postupně proklikat z minulé kapitoly.
Je tu další pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát si místo obecných popisů ukážeme pár praktických obvodů, které mohou ušetřit mnoho bezesných nocí strávených hledáním chyb v návrhu těsně před termínem odevzdání. Minulý díl najdete zde, odtud se pak dá postupně proklikat ke všem předchozím dílům.
Pro několik málo zájemců přichází pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát se pokusím popsat základní principy a doporučení, které je dobré dodržovat při vývoji logických obvodů implementovaných v FPGA. Linky na předchozí díly seriálu najdete v záhlaví minulé části.
Po velmi dlouhé pauze způsobené zraněním a návalem práce jsem se konečně dostal k dokončení kapitoly věnované vývojovým prostředkům pro programovatelné logické obvody. Text opět plynule navazuje na předchozí díly, které najdete zde, zde a zde.
Předpokládám, že zkušené síťaře titulek zaskočil nebo alespoň zaujal. Ethernet a 25 Gb/s? Ethernet je přece definovaný pro přenosové rychlosti 10/100 Mb/s a 1/10/40/100 Gb/s. Pracuje se na specifikaci 1 Tb/s, diskutuje se o 400 Gb/s. Co je tedy za nesmysl přenosová rychlost 25 Gb/s a k čemu by byla dobrá?
Po delší odmlce konečně další pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát se jedná o úvod do vývojových prostředků pro programovatelné logické obvody. Informace nejsou kompletní, protože tato kapitola je poměrně dlouhá a bude dokončena až v příštím pokračování. Text opět navazuje na předchozí dva díly, které najdete zde a zde.
Druhé pokračování seriálu o programovatelné logice. Tato část popisuje typickou strukturu programovatelných hradlových polí (FPGA). Číslování kapitol plynule navazuje na minulý díl.
První díl seriálu o programovatelné logice. Jedná se zatím o obecný úvod do programovatelných logických obvodů založený na krátkém článku, který jsem poprvé publikoval před více než deseti lety. Oproti původnímu článku je tento text aktualizován a rozšířen. V celém seriálu budu u čtenáře předpokládat základní znalosti elektroniky, Booleovy algebry, logických funkcí a běžných prvků číslicové techniky.
O založení blogu, který by se věnoval především vývoji hardwaru jsem uvažoval delší dobu. Vždy jsem to ale zavrhnul, jako nevhodné téma pro AbcLinuxu. Názor jsem změnil po reakcích na jeden můj komentář v diskusi k odstranění podpory i386 z linuxového jádra. Je pravda, že na ábíčku se pár lidí, kteří se zabývají hardwarem pohybuje a možná by téma mohlo zaujmout i ostatní. Třeba moje výplody někoho obohatí o nové znalosti nebo ho přivedou k novému oboru. Osobně zase sobecky doufám, že se v případných diskusích občas objeví nápad nebo myšlenka, které přinesou něco mně.