Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Programovateln%C3%BD_logick%C3%BD_automat, https://www.google.cz/search?hl=cs&q=PLC+siemens&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_cp.r_qf.&bpcl=40096503&biw=1745&bih=970&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=86DRULGtL4TStQbFyYGIBQ To kdyby někdo sestrojil na linuxu by byl borec a vydělal by jsi kupu prachů!
Ve škole jsme se hráli s tecomatyNesmíš zanevřít na celou jednu architekturu jen kvůli hloupýmu Mosaicu
. Já jsem v něm dělal semestrální práci ve vmware na duronu 666MHz
. A i přesto mě zásobníky nevaděj (nejak extra
).
Bavilo me to cist, jen tak dal!
Teoreticky to sice jde i v PLD bez registrů pomocí vnějších zpětných vazeb, ale není to typická ani doporučená aplikace.I prakticky, ring oscilátor v GALu je toho důkazem
. Jinak ještě dodám, že se ty déčka můžou použít i jako posuvný registr nebo paměťový prvek (to spíš u CPLD a vejš).
A malé rýpnutí : ještě před diodovými poli se takovéhle záležitosti realizovaly mechanicky pomocí různých hřebenů a válečků. Typickými představiteli byly automatické "programovatelné" stavy nebo flašinet, ale i mechanické počítací stroje, např Ascota z bývalé NDR (odkaz jsem kupodivu žádný nenašel a přitom to není až tak dávná historie)...
Teď ještě jak se s tím dělá/jak se to programuje.GALBlasterem. Pokud to nemá být obsah dalšího dílu, tak někde vyhrabu linky.
ještě před diodovými poli se takovéhle záležitosti realizovaly mechanicky pomocí různých hřebenů a válečků.Tohle už bylo ve století páry
.
Tiskni
Sdílej: