Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Vyšla Opera 10 beta. Mezi největší novinky patří Opera Turbo mode, rychlejší renderovací engine Opera Presto 2.2, vylepšený základní skin a mnoho dalších.
Tiskni
Sdílej:
http://www.opera.com/browser/next/
"Auto-update, Automated Crash Reporting" - Firefox 0.x - 2004.
"Inline spell-checker" - Firefox 2.0 - březen 2006.
"Resizable search field" - Firefox 3 - červen 2008
Myslím, že jsi nějaký postižený a máš sám komplexy. Já jen zmínil funkce, kterými se vývojáři a fanoušci dle jejich slov inovativního prohlížeče rádi chlubí. Ty "zásadní" funkce, které píšeš, používá kolik procent uživatelů? Pár procent? Nenech se vysmát. Aktualizační mechanismus, hlášení chyb atd. se ve Firefoxu používají už mnoho let a přispívají k uživatelskému komfortu a bezpečnosti. Proč myslíš, že je Opera nejpomaleji aktualizovaný prohlížeč ze všech? Protože není schopná poskytnout to skutečně podstatné, co má veškerá konkurence již dlouho. A proto je to okrajový produkt, i když si to fanatici nedokážáí přizant a nechtějí to slyšet. Jinak me je samozřejmě jasné, že každý prohlížeč má něco a vždycky jsem to psal. Jde ale o to, na co se soustředí, jaké má priority. To, že Opera dosud neměla systém aktualizací jako jediná ze všech není nic než ostuda a neschopnost výrobce.
Já o tabbed browsingu nepsal, kreténe. Pro ty pomalejší jsem to dokonce citoval. Zjevně ti ani to nepomohlo. Automatické aktualizace nefungují na systému, který používá zhruba stokrát (desetkrát určitě) víc uživatelů než Linux, takže jestli to pár tisícům uživatelů Opery na Linuxu jde a milionům na Windows ne, tak tohle je relevantní, tohle oni zmiňují jako žhavou novinku desítky. Moje původní odpověď patřila fanatikům jako jsi ty, kteří se nestydí pořád lhát o tom, jako by jen Opera inovovala a všichni ostatní ji kopírovali. Ve skutečnosti je to tak, že se prohlížeče v různých věcech předhánějí, a to je dobře. Pokud má ale tak zásadní funkcionalitu aktualizací Oper a jako poslední asi pět let po prakticky veškeré konkurenci, tak je to výsměch a jejich neschopnost.
"Citoval si leda velké hovno." Citoval jsem to, co je v uvozovkách, blbečku. Speed dial a mouse gestures rozhodně většina lidí nevyužívá, ani kdyby ses posral. A systém aktualizací využívá ještě více lidí než tabbed browsing, tohle je skutečně klíčová funkcionalita související s bezpečností
"Mě je úplně jedno co na Windows funguje, a kdyby si nebyl kretén ty, tak by ti došlo, že si na serveru, kde to je jedno prakticky úplně všem." Citoval jsem i jiné věci než je systém aktualizací, ale protože jsi zprzněný retard, tak jsi to nepochopil.
"A buď te lásky a nelži, já neřekl nic o tom, že Opera inovuje a že všichni ji kopírují, neumíš číst že?" A psal jsem snad někde, že jsi to řekl, rybí hlavo?
"Navíc oni napsali co je nového v Opeře, ne co je nového na poli prohlížečů, ale za to ty nemůžeš, že si to nepochopil, to je způsobeno opět tvou vadou čtení." Ale já to pochopil, přesně v tom smyslu jsem reagoval, ale ty jsi asi nějakej postiženej.
"A když je atumatická aktualizace tak zásadní funkce, proč jí třeba nemá ještě Internet Explorer? Ten se aktaulizuje prakticky stejně jako prohlížeče v Linuxu, ale to se ti taky nehodí do krámu co?" Právě protože když lidé mají nahraný a používají IE, tak se dokáže aktualizaovat přes systém, tak už aktualiazce nepotřebuje. Ale Operka zjevně ano, když ji vývojáři tuto klíčovou funkcionalitu najednou dodělali, viď? Nenech se vysmát.
"Inline spell-checker" - Firefox 2.0 - březen 2006.KDE 3.2 included new features, such as inline spell checking for web forms ... - únor 2004 :-p
To nikdo nepopírá. Já reagoval na něco jiného. A pomocí doplňku to šlo už ve Firefoxu 0.x ještě dříve.