Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Debilníček sklerotického linuxáka...
Nedávno jsem na nějakém serveru zahlédnul zmínku, že vychází ReactOS verze 0.3.1. O projektu jsem měl pouze jakési základní povědomí, tak jsem se rozhodl jej vyzkoušet, ale jelikož mám svá data rád, rozhodl jsem se jej zkusit pod QEMU.
QEMU je emulátor virtuálního stroje kompletně licencovaný pod GNU/GPL. Sám o sobě sice neoplývá žádným zázračným výkonem, ale při doplnění jaderným modulem kqemu už je situace značně lepší. Zásadním problémem QEMU je jeho kompatibilita. Sám o sobě se odmítá zkompilovat s kompilátory GCC4 a vyššími, takže je nutné sáhnout po GCC34, se kterým se mi ho ale též nepodařilo zkompilovat, nebo po některém z patchů. V případě kqemu již situace tak tragická není.
K čemu je to dobré? V emulovaném PC lze bez nebezpečí zkoušet jiné operační systémy, jejich funkce, či zkoušet různé live distribuce, než se rozhodneme vypálit si tu, která vyjde nejlepší. To vše bez restartu systému a nebezpečí poškození dat na disku.
Instalace kqemu
Pro kompilaci a instalaci kqemu jsou nutné pouze zdrojové kódy kqemu a samotného jádra. Zdrojové kódy kqemu jsou ke stažení na stránkách QEMU. Stačí je pouze rozbalit a klasickým způsobem
./configure && make && make install
zkompilovat modul a nainstalovat jej. Zavedením modulu příkazem
modprobe kqemu
se vytvoří zařízení /dev/kqemu, které bude později QEMU využívat. Pokud ale nechceme QEMU spouštět neprakticky pouze pod rootem, je třeba zajistit, aby k zařízení měli přístup i další uživatelé systému. To lze provést příkazem
chmod a+rw /dev/kqemu
Automatizování těchto příkazů po startu systému je již věcí každého uživatele. Na SUSE k automatickému zavedení modulu lze použít YaST, konkrétně jeho Editor souborů /etc/sysconfig. Zde stačí do položky System - > Kernel - > MODULES_LOADED_ON_BOOT přidat kqemu. Změnu práv pak lze provést pridáním řádky chmod a+rw /dev/kqemu do /etc/init.d/boot.local. To by byla ta jednodušší část.
Instalace QEMU
Pro zkompilování QEMU na systémech s GCC4 a výše (prakticky všechny mladší než dejme tomu rok) je třeba provést patch zdrojových kódů. V některých diskusích jsem četl názory, že onen patch je udělaný tak tak aby to prošlo. Diskuzi kolem tohoto tématu bych odložil, neboť důležitý je výsledek - a to ten, že to prostě chodí.
Patch, který jsem použil je určen pro QEMU 0.8.1. Z adresáře s patchem lze stáhnout na zkoušku i image s předinstalovaným Red Hat 9, je však poměrně velký (405MB) a po rozbalení ještě větší (2GB). V diskuzi, ve které byl odkaz na tento patch, bylo uvedeno, že funguje i s QEMU 0.8.2, tuto variantu jsem ale netestoval. Na verzi 0.9.0 ale ano ... a nefunguje. Patch lze aplikovat ručně příkazem
patch -i qemu-gcc-4-all.patch
provedeným v adresáři s rozbalenými zdrojovými kódy. patch se vždy zeptá na cestu k souboru, který má upravit, a stačí mu pouze zadat cestu k tomuto souboru.
Máme-li patchnuté zdrojové kódy, nic nebrání začít s kompilací QEMU. Detekci verze GCC4 lze obejít při ./configure parametrem --disable-gcc-check doplněným o --enable-alsa pro podporu zvuku. Ale ani pak se QEMU při make nezkompiluje. Nezbývá tedy než vyloučit vše, co není nezbytně třeba, tedy hostitelské a emulované procesory. Jelikož můj hostitel je x86_64 a budu od něj vyžadovat emulaci procesoru řady i386, je výsledný příkaz pro konfiguraci
./configure --disable-gcc-check --enable-alsa --target-list=i386-user,i386-softmmu,x86_64-softmmu
a
make
pro zkompilování. Kompilace by již měla proběhnout bez problémů a po dokončení již stačí pouze příkazem
make install
QEMU nainstalovat.
V dalším díle přijde na řadu samotné QEMU, jeho použití a instalace ReactOS.
Tiskni
Sdílej:
make install nie je prave najlepsi sposob, ako si udrzat v suboroch na disku poriadok
taky checkinstall by to vyriesil lepsie =)
apt-get install qemu kqemu-modules-2.6-xxx
Ale to je jen ma domnenka.
apt-get, yum, ci neco jineho, jde o zpusob.
V cem se ty postupy lisi?V tom, ze tebou navrhovany postup nebude fungovat, pokud si nekdo sam zkompiloval jadro - coz je docela obvykle.apt-get install qemu kqemu-modules-2.6-xxx