Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
Debilníček sklerotického linuxáka...
Nedávno jsem na nějakém serveru zahlédnul zmínku, že vychází ReactOS verze 0.3.1. O projektu jsem měl pouze jakési základní povědomí, tak jsem se rozhodl jej vyzkoušet, ale jelikož mám svá data rád, rozhodl jsem se jej zkusit pod QEMU.
QEMU je emulátor virtuálního stroje kompletně licencovaný pod GNU/GPL. Sám o sobě sice neoplývá žádným zázračným výkonem, ale při doplnění jaderným modulem kqemu už je situace značně lepší. Zásadním problémem QEMU je jeho kompatibilita. Sám o sobě se odmítá zkompilovat s kompilátory GCC4 a vyššími, takže je nutné sáhnout po GCC34, se kterým se mi ho ale též nepodařilo zkompilovat, nebo po některém z patchů. V případě kqemu již situace tak tragická není.
K čemu je to dobré? V emulovaném PC lze bez nebezpečí zkoušet jiné operační systémy, jejich funkce, či zkoušet různé live distribuce, než se rozhodneme vypálit si tu, která vyjde nejlepší. To vše bez restartu systému a nebezpečí poškození dat na disku.
Instalace kqemu
Pro kompilaci a instalaci kqemu jsou nutné pouze zdrojové kódy kqemu a samotného jádra. Zdrojové kódy kqemu jsou ke stažení na stránkách QEMU. Stačí je pouze rozbalit a klasickým způsobem
./configure && make && make install
zkompilovat modul a nainstalovat jej. Zavedením modulu příkazem
modprobe kqemu
se vytvoří zařízení /dev/kqemu, které bude později QEMU využívat. Pokud ale nechceme QEMU spouštět neprakticky pouze pod rootem, je třeba zajistit, aby k zařízení měli přístup i další uživatelé systému. To lze provést příkazem
chmod a+rw /dev/kqemu
Automatizování těchto příkazů po startu systému je již věcí každého uživatele. Na SUSE k automatickému zavedení modulu lze použít YaST, konkrétně jeho Editor souborů /etc/sysconfig. Zde stačí do položky System - > Kernel - > MODULES_LOADED_ON_BOOT přidat kqemu. Změnu práv pak lze provést pridáním řádky chmod a+rw /dev/kqemu do /etc/init.d/boot.local. To by byla ta jednodušší část.
Instalace QEMU
Pro zkompilování QEMU na systémech s GCC4 a výše (prakticky všechny mladší než dejme tomu rok) je třeba provést patch zdrojových kódů. V některých diskusích jsem četl názory, že onen patch je udělaný tak tak aby to prošlo. Diskuzi kolem tohoto tématu bych odložil, neboť důležitý je výsledek - a to ten, že to prostě chodí.
Patch, který jsem použil je určen pro QEMU 0.8.1. Z adresáře s patchem lze stáhnout na zkoušku i image s předinstalovaným Red Hat 9, je však poměrně velký (405MB) a po rozbalení ještě větší (2GB). V diskuzi, ve které byl odkaz na tento patch, bylo uvedeno, že funguje i s QEMU 0.8.2, tuto variantu jsem ale netestoval. Na verzi 0.9.0 ale ano ... a nefunguje. Patch lze aplikovat ručně příkazem
patch -i qemu-gcc-4-all.patch
provedeným v adresáři s rozbalenými zdrojovými kódy. patch se vždy zeptá na cestu k souboru, který má upravit, a stačí mu pouze zadat cestu k tomuto souboru.
Máme-li patchnuté zdrojové kódy, nic nebrání začít s kompilací QEMU. Detekci verze GCC4 lze obejít při ./configure parametrem --disable-gcc-check doplněným o --enable-alsa pro podporu zvuku. Ale ani pak se QEMU při make nezkompiluje. Nezbývá tedy než vyloučit vše, co není nezbytně třeba, tedy hostitelské a emulované procesory. Jelikož můj hostitel je x86_64 a budu od něj vyžadovat emulaci procesoru řady i386, je výsledný příkaz pro konfiguraci
./configure --disable-gcc-check --enable-alsa --target-list=i386-user,i386-softmmu,x86_64-softmmu
a
make
pro zkompilování. Kompilace by již měla proběhnout bez problémů a po dokončení již stačí pouze příkazem
make install
QEMU nainstalovat.
V dalším díle přijde na řadu samotné QEMU, jeho použití a instalace ReactOS.
Tiskni
Sdílej:
make install nie je prave najlepsi sposob, ako si udrzat v suboroch na disku poriadok
taky checkinstall by to vyriesil lepsie =)
apt-get install qemu kqemu-modules-2.6-xxx
Ale to je jen ma domnenka.
apt-get, yum, ci neco jineho, jde o zpusob.
V cem se ty postupy lisi?V tom, ze tebou navrhovany postup nebude fungovat, pokud si nekdo sam zkompiloval jadro - coz je docela obvykle.apt-get install qemu kqemu-modules-2.6-xxx