Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Ale správný postup má být přidáním souboru do /etc/sysctl.d/, ve kterém bude:
vm.dirty_bytes=209715200
vm.dirty_background_bytes=104857600
vi /etc/sysctl.d/usb-storage-tuning.conf vm.dirty_bytes=209715200 vm.dirty_background_bytes=104857600Případně ještě reload :
sysctl -p /etc/sysctl.d/usb-storage-tuning.confTak musím říci, že na Archu se mi toto už neděje a systém se mi chová relativně dobře.
Jinak díky za tip, původní řešení se opíralo o /etc/rc.local, tudíž jsem pátral po tom, jak jej obnovit. O alternativě ve formě /etc/sysctl.d/ jsem netušil.
Ten popsaný problém že lineární přečtení/zapsání velkého souboru vyhodí z pagecache všechno ostatní jsem měl ještě relativně nedávno.
Moje zkušenost je spíš taková, že se to tak nechová ani když chci. Občas třeba před sledováním filmu nebo seriálu (spíš ze zvyku než že by to bylo opravdu potřeba) soubor (typicky 1-5 GB) nejdřív nechám celý načíst a zkopírovat do /dev/null. Typicky se to chová tak, že první dva pokusy jsou podle rychlosti čtené kompletně z disku a až třetí nebo čtvrtý jen z cache.
Navíc, jak už jsem psal, ne každý snadno popsatelný problém má i jednoduché řešení. A i když má, často takové řešení z globálního pohledu napáchá víc škody než užitku.
Tak proč se to nenastaví samo podle toho, na čem to jede?
Jak byste si představoval detekci toho, jestli třeba někdy za týden nebo dva uživatel nepřipojí flashdisk a jak bude ten flashdisk rychlý? Ono ani v okamžiku připojení to nejde moc snadno poznat, mnohé disky vám umožní chvíli zapisovat docela rychle a potom výrazně (někdy i několikanásbně) zpomalí.
Ne každý snadno popsatelný a snadno pochopitelný problém má i snadné řešení. A zejména pokud jde o otázky výkonu, často to bývá tak, že je potřeba zvážit, jestli (třeba i výrazné) zlepšení nějakého specifického use case stojí za to, aby se kvůli tomu (byť málo) zhoršilo chování (skoro) všem a (skoro) pořád a nebo aby se třeba vyrobilo patologické chování v jiné situaci. Zrovna u memory managementu na to kolega naráží každou chvíli.
Co takhle konfigurátor (GTK/terminál), kde si uživatel vybere k čemu používá stroj a podle parametrů (RAM apod) to vyplivne hodnoty co by měl uživatel zkusit?
Jsou velmi znacne rozdily prenosove rychlosti v zavislosti na oblasti kde se zrovna zapisuje. Kdyz si vybavim jak pekne slapou obycejny 10-15 let stary HDD pripojeny pres USB/IDE/SATA prevodnik rychlosti pekne 30 MB/s (coz je strop u USB2) jak cteni tak zapis a pres celou velikost disku tak bych dnes za ty flashky tem vyrobcum leda nakopal...Kupodivu naprosto stejná zkušenost. Dokonce jsem měl jeden kousek za dvě kila, který po zápisu nad hranicí 2GB zkolaboval a už se z něj dalo jen číst. Ještě zlaté diskety. U těch by aspoň bylo vidět když by výrobce ustřihl z kotoučku a nahradil to papírem. Zatím to řeším pomocí microSD, u těch jsem ještě nezaznamenal problém.
Jedinou výtku bych měl k velikosti (když to spadne tak už to najdu tak maximálně ve filtru vysavače) a špatnému mechanismu mojí čtečky, ale jinak nemám co dodat.

Examples of non-volatile memory include read-only memory, flash memory, ferroelectric RAM, most types of magnetic computer storage devices (e.g. hard disk drives, solid state drives, floppy disks, and magnetic tape), optical discs, and early computer storage methods such as paper tape and punched cards.[1]Takže ano, je to NVM.
pv nejakedistro.iso > /devsdX
Je ale pravda, ze mi tam chybi neco o podedenych flashdiscich po generace, ktere vyrostly na poli pracovitych nemeckych sedlaku na uzemich ceskych. A taky co je dulezitejsi - flashdisk jako majetek, nebo ona rodina...
)
Tak mne napadá, není to i o tom, co máte za základní desku a co sdílí usb na jedné "kšandě"?
Tiskni
Sdílej: