Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
Ale správný postup má být přidáním souboru do /etc/sysctl.d/, ve kterém bude:
vm.dirty_bytes=209715200
vm.dirty_background_bytes=104857600
vi /etc/sysctl.d/usb-storage-tuning.conf vm.dirty_bytes=209715200 vm.dirty_background_bytes=104857600Případně ještě reload :
sysctl -p /etc/sysctl.d/usb-storage-tuning.confTak musím říci, že na Archu se mi toto už neděje a systém se mi chová relativně dobře.
Jinak díky za tip, původní řešení se opíralo o /etc/rc.local, tudíž jsem pátral po tom, jak jej obnovit. O alternativě ve formě /etc/sysctl.d/ jsem netušil.
Ten popsaný problém že lineární přečtení/zapsání velkého souboru vyhodí z pagecache všechno ostatní jsem měl ještě relativně nedávno.
Moje zkušenost je spíš taková, že se to tak nechová ani když chci. Občas třeba před sledováním filmu nebo seriálu (spíš ze zvyku než že by to bylo opravdu potřeba) soubor (typicky 1-5 GB) nejdřív nechám celý načíst a zkopírovat do /dev/null. Typicky se to chová tak, že první dva pokusy jsou podle rychlosti čtené kompletně z disku a až třetí nebo čtvrtý jen z cache.
Navíc, jak už jsem psal, ne každý snadno popsatelný problém má i jednoduché řešení. A i když má, často takové řešení z globálního pohledu napáchá víc škody než užitku.
Tak proč se to nenastaví samo podle toho, na čem to jede?
Jak byste si představoval detekci toho, jestli třeba někdy za týden nebo dva uživatel nepřipojí flashdisk a jak bude ten flashdisk rychlý? Ono ani v okamžiku připojení to nejde moc snadno poznat, mnohé disky vám umožní chvíli zapisovat docela rychle a potom výrazně (někdy i několikanásbně) zpomalí.
Ne každý snadno popsatelný a snadno pochopitelný problém má i snadné řešení. A zejména pokud jde o otázky výkonu, často to bývá tak, že je potřeba zvážit, jestli (třeba i výrazné) zlepšení nějakého specifického use case stojí za to, aby se kvůli tomu (byť málo) zhoršilo chování (skoro) všem a (skoro) pořád a nebo aby se třeba vyrobilo patologické chování v jiné situaci. Zrovna u memory managementu na to kolega naráží každou chvíli.
Co takhle konfigurátor (GTK/terminál), kde si uživatel vybere k čemu používá stroj a podle parametrů (RAM apod) to vyplivne hodnoty co by měl uživatel zkusit?
Jsou velmi znacne rozdily prenosove rychlosti v zavislosti na oblasti kde se zrovna zapisuje. Kdyz si vybavim jak pekne slapou obycejny 10-15 let stary HDD pripojeny pres USB/IDE/SATA prevodnik rychlosti pekne 30 MB/s (coz je strop u USB2) jak cteni tak zapis a pres celou velikost disku tak bych dnes za ty flashky tem vyrobcum leda nakopal...Kupodivu naprosto stejná zkušenost. Dokonce jsem měl jeden kousek za dvě kila, který po zápisu nad hranicí 2GB zkolaboval a už se z něj dalo jen číst. Ještě zlaté diskety. U těch by aspoň bylo vidět když by výrobce ustřihl z kotoučku a nahradil to papírem. Zatím to řeším pomocí microSD, u těch jsem ještě nezaznamenal problém.
Jedinou výtku bych měl k velikosti (když to spadne tak už to najdu tak maximálně ve filtru vysavače) a špatnému mechanismu mojí čtečky, ale jinak nemám co dodat.

Examples of non-volatile memory include read-only memory, flash memory, ferroelectric RAM, most types of magnetic computer storage devices (e.g. hard disk drives, solid state drives, floppy disks, and magnetic tape), optical discs, and early computer storage methods such as paper tape and punched cards.[1]Takže ano, je to NVM.
pv nejakedistro.iso > /devsdX
Je ale pravda, ze mi tam chybi neco o podedenych flashdiscich po generace, ktere vyrostly na poli pracovitych nemeckych sedlaku na uzemich ceskych. A taky co je dulezitejsi - flashdisk jako majetek, nebo ona rodina...
)
Tak mne napadá, není to i o tom, co máte za základní desku a co sdílí usb na jedné "kšandě"?
Tiskni
Sdílej: