Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Ale správný postup má být přidáním souboru do /etc/sysctl.d/, ve kterém bude:
vm.dirty_bytes=209715200
vm.dirty_background_bytes=104857600
vi /etc/sysctl.d/usb-storage-tuning.conf vm.dirty_bytes=209715200 vm.dirty_background_bytes=104857600Případně ještě reload :
sysctl -p /etc/sysctl.d/usb-storage-tuning.confTak musím říci, že na Archu se mi toto už neděje a systém se mi chová relativně dobře.
Jinak díky za tip, původní řešení se opíralo o /etc/rc.local, tudíž jsem pátral po tom, jak jej obnovit. O alternativě ve formě /etc/sysctl.d/ jsem netušil.
Ten popsaný problém že lineární přečtení/zapsání velkého souboru vyhodí z pagecache všechno ostatní jsem měl ještě relativně nedávno.
Moje zkušenost je spíš taková, že se to tak nechová ani když chci. Občas třeba před sledováním filmu nebo seriálu (spíš ze zvyku než že by to bylo opravdu potřeba) soubor (typicky 1-5 GB) nejdřív nechám celý načíst a zkopírovat do /dev/null. Typicky se to chová tak, že první dva pokusy jsou podle rychlosti čtené kompletně z disku a až třetí nebo čtvrtý jen z cache.
Navíc, jak už jsem psal, ne každý snadno popsatelný problém má i jednoduché řešení. A i když má, často takové řešení z globálního pohledu napáchá víc škody než užitku.
Tak proč se to nenastaví samo podle toho, na čem to jede?
Jak byste si představoval detekci toho, jestli třeba někdy za týden nebo dva uživatel nepřipojí flashdisk a jak bude ten flashdisk rychlý? Ono ani v okamžiku připojení to nejde moc snadno poznat, mnohé disky vám umožní chvíli zapisovat docela rychle a potom výrazně (někdy i několikanásbně) zpomalí.
Ne každý snadno popsatelný a snadno pochopitelný problém má i snadné řešení. A zejména pokud jde o otázky výkonu, často to bývá tak, že je potřeba zvážit, jestli (třeba i výrazné) zlepšení nějakého specifického use case stojí za to, aby se kvůli tomu (byť málo) zhoršilo chování (skoro) všem a (skoro) pořád a nebo aby se třeba vyrobilo patologické chování v jiné situaci. Zrovna u memory managementu na to kolega naráží každou chvíli.
Co takhle konfigurátor (GTK/terminál), kde si uživatel vybere k čemu používá stroj a podle parametrů (RAM apod) to vyplivne hodnoty co by měl uživatel zkusit?
Jsou velmi znacne rozdily prenosove rychlosti v zavislosti na oblasti kde se zrovna zapisuje. Kdyz si vybavim jak pekne slapou obycejny 10-15 let stary HDD pripojeny pres USB/IDE/SATA prevodnik rychlosti pekne 30 MB/s (coz je strop u USB2) jak cteni tak zapis a pres celou velikost disku tak bych dnes za ty flashky tem vyrobcum leda nakopal...Kupodivu naprosto stejná zkušenost. Dokonce jsem měl jeden kousek za dvě kila, který po zápisu nad hranicí 2GB zkolaboval a už se z něj dalo jen číst. Ještě zlaté diskety. U těch by aspoň bylo vidět když by výrobce ustřihl z kotoučku a nahradil to papírem. Zatím to řeším pomocí microSD, u těch jsem ještě nezaznamenal problém.
Jedinou výtku bych měl k velikosti (když to spadne tak už to najdu tak maximálně ve filtru vysavače) a špatnému mechanismu mojí čtečky, ale jinak nemám co dodat.

Examples of non-volatile memory include read-only memory, flash memory, ferroelectric RAM, most types of magnetic computer storage devices (e.g. hard disk drives, solid state drives, floppy disks, and magnetic tape), optical discs, and early computer storage methods such as paper tape and punched cards.[1]Takže ano, je to NVM.
pv nejakedistro.iso > /devsdX
Je ale pravda, ze mi tam chybi neco o podedenych flashdiscich po generace, ktere vyrostly na poli pracovitych nemeckych sedlaku na uzemich ceskych. A taky co je dulezitejsi - flashdisk jako majetek, nebo ona rodina...
)
Tak mne napadá, není to i o tom, co máte za základní desku a co sdílí usb na jedné "kšandě"?
Tiskni
Sdílej: