Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Debilníček sklerotického linuxáka...
V minulém díle jsem se zaměřil na kompilaci QEMU s GCC4, nyní přichází na řadu samotné QEMU a jeho použití.
QEMU
Pokud si chceme nanečisto vyzkoušet instalaci operačního systému, je pro něj třeba nejprve vytvořit virtuální pevný disk, který má formu image souboru. K vytvoření takovéhoto image slouží utilitka qemu-img. Zvládá řadu formátů image souborů, mezi nimiž je zvláště zajímavý formát qcow, který umožňuje kompresi image souborů i pokud v nich jsou souborové systémy, které kompresi neumožňují. qemu-img kromě tvorby image souborů umožňuje i jejich konverzi. Pro instalaci ReactOS ale postačí malinkatý image dejme tomu o velikosti 500MB, ať je kam instalovat další aplikace. Ten lze vytvořit příkazem
qemu-img create /home/data/reactos.img 500M
Kromě přípony M pro megabyty lze použít i G pro gigabyty, to již bohužel nelze kombinovat s desetinnými čísly, takže můj pokus o vytvoření image 0.5G se setkal s neúspěchem.
Vytvořený image pak již lze pomocí parametru -hda přiřadit pevnému disku virtuálního PC. Nyní lze nabootovat image s ReactOS
qemu-system-x86_64 -localtime -soundhw es1370 -hda /home/data/reactos.img -cdrom /home/data/ReactOS.iso -boot d
Pro spuštění byl použit qemu-system-x86_64, neboť hostitelem je OS s architekturou x86_64. Je možné pro spuštění použít i příkaz qemu, pak by ale nebyl využit jaderný modul kqemu a značně by klesla rychlost emulovaného PC.
Mezi použitými parametry pro spuštění, které jsou vesměs jasné bych se pozastavil u parametru -soundhw. QEMU samo od sebe neemuluje žádnou zvukovou kartu, tu je třeba zapnout až parametrem -soundhw. Na výběr je z následujících: Sound Blaster 16 (volba sb16), Adlib OPL2 (adlib, pro funkci je třeba zakompilovat do QEMU zvlášť) a Esoniq ES1370 (es1370). Funkčnost zvukové karty Adlib jsem nezkoušel, Sound Blaster 16 ale ještě není plně implementovaný, proto je třeba použít ES1370. QEMU dále umožňuje řadu dodatečných nastavení emulované sítě, ale i bez nich funguje síť bez problémů.
ReactOS
ReactOS je projekt, kladoucí si za cíl vytvořit operační systém kompatibilní s Micro$oft Windows. Jeho kořeny se datují do roku 1996, samotný vývoj ale začal o dva roky později. Jelikož lze ale ReactOS vyvíjet pouze metodou reverse engineeringu, jeho vývoj jde velmi pomalu. Aktuální verzí je ReactOS 0.3.1, která je stále ještě ve fázi alfa - není tedy vhodný pro každodenní použití.
Pokud se jej rozhodnete vyzkoušet, zjistíte, že ReactOS je velmi důslednou kopií Windows 2000. Jeho instalace se započíná ve stejně vyhlížející DOSové aplikaci (která ještě není počeštěna), výběr cílového disku je též velmi podobný a jediným rozdílem je možnost výběru nastavení klávesnice a monitoru, které bude použito pro grafické prostředí. Podobné jako ve W2K je i rozdělování disků. I když - zatím jde pouze o fiktivní aplikaci - ReactOS neumí spravovat disky s více než jedinou partition a tak lze dělení disku použít pouze na jeho formátovaní na FAT32 (NTFS ReactOS též nepodporuje).
Po instalaci bootloaderu přijde nezbytný restart a startuje se ReactOS. Splash je opět přirovnatelný k Windows, tentokráte spíše XP, ovšem bez animace. Dokončí se instalace systému (opět podobně jako ve Windows) a nabíhá grafické prostředí. První, s čím se ReactOS ozve jsou chybějící ovladače. Nu což, to se nechá odklikat a může nastoupit prohlídka systému.
Grafické prostředí ReactOS je do jisté míry počeštěno a svým vzhledem nezapře svou příbuznost s WINE. Ačkoliv základní vzhled je shodný s Windows 2000, vzal si ReactOS z Linuxu více ploch a od svých vzorových Windows se liší i různými detaily chování Průzkumníka či v nabídce Start.
Nedalo mi to a zkusil jsem nainstalovat nějaké aplikace. Z čiré lenosti jsem se rozhodl je stáhnout z netu (jak jinak, že?
), ale ejhle. ReactOS má sice svůj jakýsi Internet Explorer, ten si ale stáhne Mozilla ActiveX, se kterým pak padá celý ReactOS. Zkusil jsem to tedy z druhé strany, přes Firefox (ReactOS má ve své Start nabídce zástupce pro stažení Firefoxu). Ten se stáhl, po delší době i nainstaloval, ale po chvíli používání vždy spadl i s celým OS.
K dalším testům jsem se tedy ani nedostal. Nicméně ReactOS na mě příjemně zapůsobil jako vyvíjející se alternativa k Windows, která by byla zvládnutelná i pro průměrného uživatele produktů Micro$oftu. Jestli se týmu ReactOS opravdu povede, co si slíbili, bude mít Micro$oft o další vrásku na čele víc.
Jako bonus pár screenshotů.
Tiskni
Sdílej:
Hlavnim problemem je ale u ReactOS doba vyvoje, ktera je zatim prilis dlouha. Snad se podari na neco prijit a Windows rychle dohnat, jinak ReactOS skonci v propadlisti dejin.
Vždyť ten člověk stejně bude potřebovat dualboot nebo VMWare (qemu, xen...), aby to mohl používat společně s linuxem. To už si radši připlatím ty tři tisíce nebo ty windows ukradnu a budu mít 100% kompatibilní systém, než abych se páral s něčím, co téměř nefunguje a věčně musel řešit, kde asi pánové reverzní inženýři udělali chybu.
Opravdu bych považoval za užitečnější věnovat ten čas vývoji nativních aplikací nebo alespoň vylepšování wine.