Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
V minulém díle jsem se zaměřil na kompilaci QEMU s GCC4, nyní přichází na řadu samotné QEMU a jeho použití.
QEMU
Pokud si chceme nanečisto vyzkoušet instalaci operačního systému, je pro něj třeba nejprve vytvořit virtuální pevný disk, který má formu image souboru. K vytvoření takovéhoto image slouží utilitka qemu-img
. Zvládá řadu formátů image souborů, mezi nimiž je zvláště zajímavý formát qcow, který umožňuje kompresi image souborů i pokud v nich jsou souborové systémy, které kompresi neumožňují. qemu-img
kromě tvorby image souborů umožňuje i jejich konverzi. Pro instalaci ReactOS ale postačí malinkatý image dejme tomu o velikosti 500MB, ať je kam instalovat další aplikace. Ten lze vytvořit příkazem
qemu-img create /home/data/reactos.img 500M
Kromě přípony M pro megabyty lze použít i G pro gigabyty, to již bohužel nelze kombinovat s desetinnými čísly, takže můj pokus o vytvoření image 0.5G se setkal s neúspěchem.
Vytvořený image pak již lze pomocí parametru -hda
přiřadit pevnému disku virtuálního PC. Nyní lze nabootovat image s ReactOS
qemu-system-x86_64 -localtime -soundhw es1370 -hda /home/data/reactos.img -cdrom /home/data/ReactOS.iso -boot d
Pro spuštění byl použit qemu-system-x86_64
, neboť hostitelem je OS s architekturou x86_64. Je možné pro spuštění použít i příkaz qemu
, pak by ale nebyl využit jaderný modul kqemu
a značně by klesla rychlost emulovaného PC.
Mezi použitými parametry pro spuštění, které jsou vesměs jasné bych se pozastavil u parametru -soundhw
. QEMU samo od sebe neemuluje žádnou zvukovou kartu, tu je třeba zapnout až parametrem -soundhw
. Na výběr je z následujících: Sound Blaster 16 (volba sb16
), Adlib OPL2 (adlib
, pro funkci je třeba zakompilovat do QEMU zvlášť) a Esoniq ES1370 (es1370
). Funkčnost zvukové karty Adlib jsem nezkoušel, Sound Blaster 16 ale ještě není plně implementovaný, proto je třeba použít ES1370. QEMU dále umožňuje řadu dodatečných nastavení emulované sítě, ale i bez nich funguje síť bez problémů.
ReactOS
ReactOS je projekt, kladoucí si za cíl vytvořit operační systém kompatibilní s Micro$oft Windows. Jeho kořeny se datují do roku 1996, samotný vývoj ale začal o dva roky později. Jelikož lze ale ReactOS vyvíjet pouze metodou reverse engineeringu, jeho vývoj jde velmi pomalu. Aktuální verzí je ReactOS 0.3.1, která je stále ještě ve fázi alfa - není tedy vhodný pro každodenní použití.
Pokud se jej rozhodnete vyzkoušet, zjistíte, že ReactOS je velmi důslednou kopií Windows 2000. Jeho instalace se započíná ve stejně vyhlížející DOSové aplikaci (která ještě není počeštěna), výběr cílového disku je též velmi podobný a jediným rozdílem je možnost výběru nastavení klávesnice a monitoru, které bude použito pro grafické prostředí. Podobné jako ve W2K je i rozdělování disků. I když - zatím jde pouze o fiktivní aplikaci - ReactOS neumí spravovat disky s více než jedinou partition a tak lze dělení disku použít pouze na jeho formátovaní na FAT32 (NTFS ReactOS též nepodporuje).
Po instalaci bootloaderu přijde nezbytný restart a startuje se ReactOS. Splash je opět přirovnatelný k Windows, tentokráte spíše XP, ovšem bez animace. Dokončí se instalace systému (opět podobně jako ve Windows) a nabíhá grafické prostředí. První, s čím se ReactOS ozve jsou chybějící ovladače. Nu což, to se nechá odklikat a může nastoupit prohlídka systému.
Grafické prostředí ReactOS je do jisté míry počeštěno a svým vzhledem nezapře svou příbuznost s WINE. Ačkoliv základní vzhled je shodný s Windows 2000, vzal si ReactOS z Linuxu více ploch a od svých vzorových Windows se liší i různými detaily chování Průzkumníka či v nabídce Start.
Nedalo mi to a zkusil jsem nainstalovat nějaké aplikace. Z čiré lenosti jsem se rozhodl je stáhnout z netu (jak jinak, že? ), ale ejhle. ReactOS má sice svůj jakýsi Internet Explorer, ten si ale stáhne Mozilla ActiveX, se kterým pak padá celý ReactOS. Zkusil jsem to tedy z druhé strany, přes Firefox (ReactOS má ve své Start nabídce zástupce pro stažení Firefoxu). Ten se stáhl, po delší době i nainstaloval, ale po chvíli používání vždy spadl i s celým OS.
K dalším testům jsem se tedy ani nedostal. Nicméně ReactOS na mě příjemně zapůsobil jako vyvíjející se alternativa k Windows, která by byla zvládnutelná i pro průměrného uživatele produktů Micro$oftu. Jestli se týmu ReactOS opravdu povede, co si slíbili, bude mít Micro$oft o další vrásku na čele víc.
Jako bonus pár screenshotů.
Tiskni
Sdílej: