Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Debilníček sklerotického linuxáka...
V minulém díle jsem se zaměřil na kompilaci QEMU s GCC4, nyní přichází na řadu samotné QEMU a jeho použití.
QEMU
Pokud si chceme nanečisto vyzkoušet instalaci operačního systému, je pro něj třeba nejprve vytvořit virtuální pevný disk, který má formu image souboru. K vytvoření takovéhoto image slouží utilitka qemu-img. Zvládá řadu formátů image souborů, mezi nimiž je zvláště zajímavý formát qcow, který umožňuje kompresi image souborů i pokud v nich jsou souborové systémy, které kompresi neumožňují. qemu-img kromě tvorby image souborů umožňuje i jejich konverzi. Pro instalaci ReactOS ale postačí malinkatý image dejme tomu o velikosti 500MB, ať je kam instalovat další aplikace. Ten lze vytvořit příkazem
qemu-img create /home/data/reactos.img 500M
Kromě přípony M pro megabyty lze použít i G pro gigabyty, to již bohužel nelze kombinovat s desetinnými čísly, takže můj pokus o vytvoření image 0.5G se setkal s neúspěchem.
Vytvořený image pak již lze pomocí parametru -hda přiřadit pevnému disku virtuálního PC. Nyní lze nabootovat image s ReactOS
qemu-system-x86_64 -localtime -soundhw es1370 -hda /home/data/reactos.img -cdrom /home/data/ReactOS.iso -boot d
Pro spuštění byl použit qemu-system-x86_64, neboť hostitelem je OS s architekturou x86_64. Je možné pro spuštění použít i příkaz qemu, pak by ale nebyl využit jaderný modul kqemu a značně by klesla rychlost emulovaného PC.
Mezi použitými parametry pro spuštění, které jsou vesměs jasné bych se pozastavil u parametru -soundhw. QEMU samo od sebe neemuluje žádnou zvukovou kartu, tu je třeba zapnout až parametrem -soundhw. Na výběr je z následujících: Sound Blaster 16 (volba sb16), Adlib OPL2 (adlib, pro funkci je třeba zakompilovat do QEMU zvlášť) a Esoniq ES1370 (es1370). Funkčnost zvukové karty Adlib jsem nezkoušel, Sound Blaster 16 ale ještě není plně implementovaný, proto je třeba použít ES1370. QEMU dále umožňuje řadu dodatečných nastavení emulované sítě, ale i bez nich funguje síť bez problémů.
ReactOS
ReactOS je projekt, kladoucí si za cíl vytvořit operační systém kompatibilní s Micro$oft Windows. Jeho kořeny se datují do roku 1996, samotný vývoj ale začal o dva roky později. Jelikož lze ale ReactOS vyvíjet pouze metodou reverse engineeringu, jeho vývoj jde velmi pomalu. Aktuální verzí je ReactOS 0.3.1, která je stále ještě ve fázi alfa - není tedy vhodný pro každodenní použití.
Pokud se jej rozhodnete vyzkoušet, zjistíte, že ReactOS je velmi důslednou kopií Windows 2000. Jeho instalace se započíná ve stejně vyhlížející DOSové aplikaci (která ještě není počeštěna), výběr cílového disku je též velmi podobný a jediným rozdílem je možnost výběru nastavení klávesnice a monitoru, které bude použito pro grafické prostředí. Podobné jako ve W2K je i rozdělování disků. I když - zatím jde pouze o fiktivní aplikaci - ReactOS neumí spravovat disky s více než jedinou partition a tak lze dělení disku použít pouze na jeho formátovaní na FAT32 (NTFS ReactOS též nepodporuje).
Po instalaci bootloaderu přijde nezbytný restart a startuje se ReactOS. Splash je opět přirovnatelný k Windows, tentokráte spíše XP, ovšem bez animace. Dokončí se instalace systému (opět podobně jako ve Windows) a nabíhá grafické prostředí. První, s čím se ReactOS ozve jsou chybějící ovladače. Nu což, to se nechá odklikat a může nastoupit prohlídka systému.
Grafické prostředí ReactOS je do jisté míry počeštěno a svým vzhledem nezapře svou příbuznost s WINE. Ačkoliv základní vzhled je shodný s Windows 2000, vzal si ReactOS z Linuxu více ploch a od svých vzorových Windows se liší i různými detaily chování Průzkumníka či v nabídce Start.
Nedalo mi to a zkusil jsem nainstalovat nějaké aplikace. Z čiré lenosti jsem se rozhodl je stáhnout z netu (jak jinak, že?
), ale ejhle. ReactOS má sice svůj jakýsi Internet Explorer, ten si ale stáhne Mozilla ActiveX, se kterým pak padá celý ReactOS. Zkusil jsem to tedy z druhé strany, přes Firefox (ReactOS má ve své Start nabídce zástupce pro stažení Firefoxu). Ten se stáhl, po delší době i nainstaloval, ale po chvíli používání vždy spadl i s celým OS.
K dalším testům jsem se tedy ani nedostal. Nicméně ReactOS na mě příjemně zapůsobil jako vyvíjející se alternativa k Windows, která by byla zvládnutelná i pro průměrného uživatele produktů Micro$oftu. Jestli se týmu ReactOS opravdu povede, co si slíbili, bude mít Micro$oft o další vrásku na čele víc.
Jako bonus pár screenshotů.
Tiskni
Sdílej:
Hlavnim problemem je ale u ReactOS doba vyvoje, ktera je zatim prilis dlouha. Snad se podari na neco prijit a Windows rychle dohnat, jinak ReactOS skonci v propadlisti dejin.
Vždyť ten člověk stejně bude potřebovat dualboot nebo VMWare (qemu, xen...), aby to mohl používat společně s linuxem. To už si radši připlatím ty tři tisíce nebo ty windows ukradnu a budu mít 100% kompatibilní systém, než abych se páral s něčím, co téměř nefunguje a věčně musel řešit, kde asi pánové reverzní inženýři udělali chybu.
Opravdu bych považoval za užitečnější věnovat ten čas vývoji nativních aplikací nebo alespoň vylepšování wine.