Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
V obří skříni mám momentálně picoPSU + zdroj z noťasu, miniITX desku, jedno SSD a s výkonem maximální spokojenost. Ale dokopat se, odstavit Synology, z HTPC udělat NAS + backend na DVB-S a za televizi lípnout na sucháč nějakou mini krabku, to je stále odkládaná výzva.
.Samozřejmě, celý kontext je složitější. Z toho, co vím, tak základní omezení budou:
Nicméně je nutné si uvědomit, že se bavíme o diametrálně odlišných fyzikálních problémech - při hoření palivové směsi se teploty pohybují v řádech velkých stovek stupňů Celsia a hlavní důvod, proč se motory chladí nesouvisí jen s životností, ale i s účinností v Carnotově cyklu. A když se motor přehřeje, tak jako první selže chlazení - voda a následně i olej, který kromě chlazení motoru funguje i jako mazivo. Díky tomu se motor zadře.
Naproti tomu v případě elektroniky existuje jistá mezní teplota, při které dochází k její okamžité destrukci a čím více se jí blížíme, tím více klesá životnost daného prvku, a to exponenciálně. Při započítání teplotního spádu z čipu na chladič proto není možné mít na chladiči o moc více než 60 °C, aniž by se zásadně snížila životnost procesoru.
Základní pohled na věc máš správný, ale tohle
Já tvrdím, že rozdíl teploty chladiče a okolního vzduchu je přímo úměrný tepelnému odporu chladiče. Čím vyšší rozdíl, tím horší chladič.
pravda není. Jedna věc je tepelný odpor materiálu (souvisí s vedením tepla) a druhá součinitel tepelného přestupu (souvisí s kontaktem mezi chladičem a chladícím médiem). Zatímco první je materiálová konstanta, to druhé závisí na druhu chladiva (vzduch, voda, olej) a rychlosti jeho proudění kolem chladiče.
Samozřejmě z hlediska kvality chladiče závisí na materiálu, proto se nejlepší chladiče dělají z mědi a běžně se používá "jenom" hliník. Čím je lepší tepelná vodivost, tím lépe chladič rozvede teplo do žeber - můžeš je udělat tenčí, může jich být víc a naženeš chladící plochu.
Součinitel tepelného přestupu se dá demonstrovat právě na vzduchu - součinitel přestupu tepla je bez aktivního chlazení nějakých 8 až 15 W/m2K s tím, že těch 8 odpovídá nepříliš velkému rozdílu teplot mezi chladičem a vzduchem, přičemž vzduch kolem chladiče nijak neproudí. Těch 15 odpovídá velkému tepelnému spádu mezi chladičem a okolím, kdy se už uplatňuje konvekce vzduchu, ale není aktivně ofukován. Při aktivním foukání může být klidně 200 W/m2K. Proto u chladičů závisí i na kvalitě a výkonu ventilátoru.
Tepelný odpor je až výsledek geometrie chladiče.
Jenze ty pocitas, ze budes setrvale chladit maximalni vykon, coz nebudes.Nic jinýho ti nezbývá, protože měrná tepelná kapacita toho chladiče ti vystačí na pojmutí tepla tak na pár minut, ně na několikahodinový akce.
Navic mas vetrak ve zdroji, kterej ti dela v case pruvan tak jako tak.Mám, ale ten v mém případě fouká úplně jinudy, viz obrázek casu.
A mluvit o 40 stupnich na hladici jako rozumny teplote je hovadina samo o sobe, pri 40* stupnich se nic nechladi. Chladic muze mit klidne 60 stupnu, a chlazena vec je naprosto vpohode. Kremik nesmi prelizt nejakych cca 120 stupnu, vetsinou je limit nastaveny na 100 a vetsina lidi nechce prelizt 80.No, 120 °C je fakt už mez destrukce i pro výkonový komponenty (a tím myslím fakt výkonový). Pro CPU není dobrý dlouhodobě chodit moc nad 70 °C, třeba Intel uvádí maximální teplotu přechodu 100 °C (tady). Jinak musíš samozřejmě počítat s nějakými teplotními spády - něco z křemíku na pouzdro, něco z pouzdra na kryt procesoru, něco přes teplovodivou pastu a nakonec i chladič nemá homogenní rozložení teploty. Jenom na tomhle řetězci se odhadem 20 °C v klidu nasbírá, takže je dobré, aby na chladiči bylo možné udržet ruku (teplota cca pod 50°C).
... pri 40* stupnich se nic nechladi. Chladic muze mit klidne 60 stupnu, a chlazena vec je naprosto vpohode.Pokud je teplota okolního vzduchu menší než 40°C, tak jde teplo z chladiče do vzduchu a troufal bych si tvrdit, že chladí. Kolik má chlazená věc nelze říct, pokud neznáš další parametry. Chladič může mít klidně 60°C a chlazená věc 150°C, pokud je mezi nimi velký tepelný odpor (viz. příklad se špatnou pastou/páskou).
Důsledek je to, že člověk se musí vracet k metodám pokus-omyl a namísto stavby "optimálního" HTPC má člověk volbu mezi výsledkem na úrovni pět let starého notebooku a kanónem na vrabce, který má o třetinu vyšší výpočetní výkon, než moje pracovní stanice v práci vybavená Ryzenem 7 1700.
Nebolo by riesenim podtaktovanie, respektivne podvoltovanie a tym nastavenie pozadovanej spotreby/vykonu?
Bohužel uchladit TDP 65 W je jiný úkol než uchladit TDP 35 W
Stačí natvrdo nastavit powersave governor
chcpu(8)) – to také sníží spotřebu energie (a na některých procesorech celkem výrazně).
nóóóóóó a co jakoby znamenaj ty 'efm' kódy pod tou včelou a ještěrkou na tom pravítku hele?? :O :D
to bude asi jako vono :O :D vobrázek loga hele asi taky jako sedí stim co je na tom pravítku namalovaný :O :D
Tiskni
Sdílej: