HTPC v3.1 aneb kanón na vrabce (diskuse)

[Max]

Takže to je htpc a zároveň pracovní PC? Já jen, že v dnešní době nemá htpc moc smysl, protože všechny ty problémy, které jsi zmínil (malé rozměry, spotřeba, tlak na tichost apod.). Místo htpc je výhodnější si postavit server-client řešení, kde u TV to řešení bude nějaký Android box s GoogleTV nebo čistě jen Kodi.
Zdar Max

[pushkin]

jj, teď už je to plnohodnotné pracovní PC, s Athlonem to byla spíš nouzovka. Já jsem touhle cestou šel kvůli tomu, že se mi nechce provozovat zbytečně moc samostatných zařízení - takhle mám vytažený monitor na pracovní stůl a můžu z toho normálně pracovat, zatímco si někdo něco pouští. Tohle je jedna z největších výhod Linuxu - můžeš jet výpočet a přitom to neomezuje člověka v jiném využití PC (film, hra...). Ve Windows se pustí výpočet a je skoro z jakéhokoliv hardware 486ka, pokud se vyloženě neomezí počet jader pro výpočet.

[_]

Nejjednodušší je androidtv a NAS

[pan Klobouk]

Tak přesně tohle odkládám už asi 5 let. V obří skříni mám momentálně picoPSU + zdroj z noťasu, miniITX desku, jedno SSD a s výkonem maximální spokojenost. Ale dokopat se, odstavit Synology, z HTPC udělat NAS + backend na DVB-S a za televizi lípnout na sucháč nějakou mini krabku, to je stále odkládaná výzva.

[Agent]

Naprosto blbý dotaz, proč ne notebook?

[Max]

Cena a velikost? ITX je fakt malá věc. Navíc k čemu display a klávesnici, které nevyužiji? A výkon je oproti ntb někde jinde.
Já bych do ntb pro takový účel také nešel.
Zdar Max

[pushkin]

Notebook se na tohle fakt nehodí, kromě toho co už psal Max má prakticky nulovou rozšiřitelnost a opravitelnost. Tohle je kompaktní zařízení, kde ale v případě potřeby cokoliv vyměním.

[Josef Kufner]

Byla by šance to uchladit pasivně?

[Max]

Já osobně jsem třeba proti pasivnímu chlazení. Důvod je prostý, není to jen o CPU, ale všech komponentách okolo. Když to budeš pasivně chladit, značně ti stoupnout teploty ostatních komponent. To si nemyslím, že je pro dlouhodobý běh ok, resp. tím snižuješ jejich životnost v dlouhodobém horizontu.
Zdar Max

[pushkin]

Určitě ne. Součinitel přestupu tepla do vzduchu je bez aktivní ventilace tak 10 W/m2K. Abys měl nějakou rozumnou teplotu na CPU, musel by mít chladič kolem 40 °C, což dává vůči pokoji s 20 °C teplotní rozdíl 20 °C. No a i kdybych svázal tomu procesoru nohy a držel ho na 45 W, tak by to pořád znamenalo chladič s plochou 0.23 m2, což je prostě obr. A to za předpokladu, že tam máš přísun toho vzduchu o 20 °C.

Na druhou stranu ale ASRock vyrábí i takovouhle desku, kde je procesor s TDP 30 W, jaká je ale teplota chladiče a procesoru snad ani nechci vědět...

[Max]

Mám něco podobného od supermicro (Můj aktuální-nový domácí server). Pasivně se to uchladit rozhodně nedá a slabý vánek v některých případech také stačit nemusí.
Zdar Max

[pushkin]

Jaký ti to dává teploty? Ten chladič má sice nahnanou slušnou plochu, ale ty žebra jsou dost blízko u sebe, takže tam vzduch nebude moc mít chuť bez průvanu provozovat nějakou konvekci...

[Max]

Mám v bočnici 120x120 větrák Noctua, který fouká na celou desku a chladí tak vše. Treploty mám tedy 33C v idle a v zatížení asi 43C.
Zdar Max

[j]

Jenze ty pocitas, ze budes setrvale chladit maximalni vykon, coz nebudes. Navic mas vetrak ve zdroji, kterej ti dela v case pruvan tak jako tak. A mluvit o 40 stupnich na hladici jako rozumny teplote je hovadina samo o sobe, pri 40* stupnich se nic nechladi. Chladic muze mit klidne 60 stupnu, a chlazena vec je naprosto vpohode. Kremik nesmi prelizt nejakych cca 120 stupnu, vetsinou je limit nastaveny na 100 a vetsina lidi nechce prelizt 80.

*Proc asi tak myslis si kazdy auto nejdriv vodu ohreje na tech +- 90 stupnu ...

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Max]

Auto si ohřeje vodu proto, protože při takové teplotě dochází k optimálnímu spalování (podobně třeba jako kotle na tuhý paliva mají definovány teploty, při kterých by měly být provozovány, jinak dojde k neoptimálnímu spalování, čoudění, dehtování apod.). Jak to souvisí s počítači, to mi nějak uniká.
Pokud jde o teplotu CPU, tak GPU jedou běžně k 90C, ale U CPU asi chceš optimálněší teploty, protože okolní komponenty. Můžeš to teplotně namáhat jak chceš, ale obávám se, že při použití méně kvalitnějších komponent budeš mít problém. A i při použití lepších komponent budeš mít problém, třeba NVMe disky, které sami o sobě dost topí a jejich umístění na desce není příliš optimální vzhledem k teplotám okolí.
Zdar Max

[j]

Lol ... blabol roku ...

Vis maxi, nemel bys psat podobny pitomosti, kdyz naprosto zjevne vubec netusis co zvanis. Ta voda se ohriva VYHRADNE A POUZE kvuli tomu, aby byl co nejvetsi teplotni spad, a tim padem co nejlepsi chlazeni. Ohriva se prave na +- 90 proto, ze ... kupodivu (ja vim, to bude prekvapko) pri 100+ se zacne varit.

Mimochodem, to ze se nekde pouziva na chlazeni trebas glykol taky nevis ze? A je to prave proto, ze jeho bod varu je skorem 200 stupnu. Dokonce se v podobe fridexu micha do ty vody v autech, cimz se ponekud (na cca 120) zvedne ten bod varu.

A kupodivu ... presne totez plati pro zcela LIBOVOLNE chlazeni, tudiz vcetne PC.

Aby se totiz neco chladilo, tak musi existovat teplotni spad, vime? Pokud je maly, tak se nic nechladi.

A kdyz uz zvasnis o vece kterym nerozumis, tak teplota CPU nicemu nevadi, to co vadi je teplota stabilizaroru, ktery ovsem chladicem (rozhodne ne takovym kterej si koupis) nijak nechladis, spis naopak. A nevadi to tem stabilizatorum, vadi to tem elitum co sou hned vedle.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Max]

Spalovací motor má nějakou pracovní teplotu, aby docházelo k optimálnímu spalování. Bez toho budeš mít problém s emisema a dalšíma věcma, které způsobí příliš nízká teplota. Proto musí mít dnešní spalováky i velmi dobrý termomanagement a člověk se blíží k tomu, že na vytápění kabinky bude potřebovat elektrické topení (to už auta samozřejmě dávno mají, ale dřív to nebylo tak nutné, spíše jen pro pohodlnost).
Možná by jsi si fakt měl něco o motorech zjistit, minimálně jak fungují, jaké mají mít provozní vlastnosti, teploty a důvody, proč tomu tak je.
Vážně nedochází ke stejnému spalování za studena a za tepla a vyhřátí bloku motoru je nutnost .
Zdar Max

[xvasek]

No nevím. Pokud by se vyšší teplotou obecně zlepšovaly provozní vlastnosti motoru, tak by ty o pár desítek stupňů "teplejší" vzducháče představovaly jakousi kategorii "nadmotorů" a vodu by už EU zakazovala jako neekologickou. Což o to, já jako majitel R1200RT (ještě bez vody) ti klidně tvou teorii o nadřazenosti teplejšího motoru potvrdím, ale obávám se, že všichni výrobci aut se "studenými" vodníky asi nebudou úplní idioti.

"Pracovní teplota motoru Tatra 148 se pohybuje kolem 160–180 °C." (říká Wikipedia).

[Max]

Myslím si, že jsme se nepochopili. Každý motor je nějak navržen a má nějakou svou optimální pracovní teplotu (vyšší teplota, než ta navržená pracovní, škodí stejně jako nižší). Není to tak, že všechny motory mají stejnou pracovní teplotu. Dnešní motory v autech mívají oproti starším modelům vyšší pracovní teplotu kvůli snižování emisí. To se udává jako hlavní důvod. Tzn., že někteří inženýři asi došli k tomu, že u typu motoru, který jejich firma vyrábí, dosáhnou lepších emisí při vyšších teplotách.
Zdar Max

[xvasek]

Jenomže to je přesně z toho důvodu, co píše j-čko - chlazení na vyšší teplotu prostě spotřebuje méně energie, tím se ušetří ty emise. Bavíme se o ventilátoru, čerpadle, množství chladící kapaliny, hmotnosti chladiče, hmotnosti bloku motoru atd., ne že ty emise při vyšší teplotě nějak nevzniknou. Naopak si představ, jakou by mělo chazení energetickou / emisní režii, kdybys motor chtěl držet třeba na 50°C.

[Max]

To si nemyslím, protože ani u starých aut nepotřebuješ moc chladit (u běžné jízdy). A v nových autech je to ještě horší, kde ten 1.0 plivátko dostat do plamene je neskutečný boj a chladíš už jen tím, že jedeš a nepotřebuješ na to žádnou dodatečnou energii. Je to jeden z důvodů, proč je ve vozech el. topení.
Pokud jde o čerpadlo, tak to snad běží nonstop (není regulovatelný), tam snad žádná změna nenastavá, to honí vodu dokola jakmile natočíš motor (je to nejspolehlivější řešení, kdy hrozí problém jen při zadření čerpadla). Spotřeba větráku je taktéž zanedbatelná na to, aby to mělo nějaký vliv na emise.
Ano, ve starších autech jsi si zapnul potkávačky a otáčku motory padly o 100/min, ale to se v dnešních autech nestává, takže i sepnutí ventilátoru nemá na běh motoru (ve smysly manipulace otáček nebo zvýšení spotřeby a tím i emisí) vliv.
Zdar Max

[xvasek]

Právěže se s emisemi řeší už kraviny, jakože jestli běží motor v křižovatce nebo jestli jede ventilátor, který teda (podle mě) bude mít odběr slušný, ale IMHO jde spíš o hmotnost. Jasně že se ten proud musí někde vyrobit, alternátor klade motoru odpor podle aktuální spotřeby a motor jej musí "přetláčet". Otáčky řídí vstřikování, takže nekolísají. U karburátoru kolísaly, protože tam nebyla žádná zpětná vazba.

Asi nikdo z nás není motorový inženýr, aby to dokázal nějakým měřením, ale já osobně si myslím, že j-čko má víc pravdu - že teplota motoru byla prostě "stanovena" tak, aby chlazení bylo co nejjednodušší / nejlehčí a to dává těch +- 90°C. Pro CO2, které všichni sledují, to bude asi celkem jedno, resp. bude odpovídat v podstatě spotřebě a tak netočící se větrák bude dělat nějaký pikorozdíl, ale třeba produkce CO, HC nebo NOx se s teplotou bude z principu zvyšovat - čím rychleji se tam ty molekuly mydlí, tím víc vznikne tady těch "divných" vazeb, které by pomalým hořením nevznikly.

[MarV]

Téma řeší například tento článek (kvalitu nepoznám, ale asi bude lepší, než nepodložené dohady na fóru o linuxu):

https://www.sdewes.org/jsdewes/pid5.0132

"Across all loads, Brake Specific Fuel Consumption (BSFC) of both fuels decreased, as the coolant temperature was increased (Figure 5a) – meaning less fuel is required to produce the same amount of power when the temperature of combustion is increased."

Co tady j-čko šířil bylo nejdříve: "pri 40* stupnich se nic nechladi." ... "*Proc asi tak myslis si kazdy auto nejdriv vodu ohreje na tech +- 90 stupnu" a následně "Ta voda se ohriva VYHRADNE A POUZE kvuli tomu, aby byl co nejvetsi teplotni spad, a tim padem co nejlepsi chlazeni." Teplotní spád má význam pokud jde o pasivní chlazení, kde se projevuje efekt konvekce (větší rozdíl teplot způsobuje větší proudění kolem výměníku). U nuceného proudění (větrákem, pohybem auta) to podle mě bude zanedbatelné. Zajistit proudění vzduchu výměníkem bude u auta znamenat i aerodynamický odpor, který pak zvyšuje ztráty s mocninou rychlosti. Ale autům taky nerozumím :)

Pokud jde o původní téma chlazení CPU, tak pokud se v CPU vyvaří X wattů TDP, tak se v ustáleném stavu teploty rozdělí podle tepelných odporů (čip/pouzdro, pouzdro/chladič, chladič/vzduch). Ano je to jednoduchý model, který zanedbává různé věci, ale pro tyto úvahy asi dostačující. Pohrát s čísly si můžeš třeba zde: https://www.smlease.com/entries/thermal-design/how-to-select-a-heat-sink/

[xvasek]

Ano, ten článek opravdu potvrzuje, že ten daný motor opravdu pracuje nejlépe v teplotách, pro které byl navržen a zkonstruován. Velmi pravděpodobně budou existovat i jiné články, které totéž prokážou o jiných motorech a velmi pravděpodobně budou běžné motory z aut pracovat nejlépe okolo těch 90 stupňů. (A vzduchem chlazené motory při vyšších teplotách.)

Já opravdu nechci dělat nějakého odborníka, ale něco mi říká, že ta charakteristika určitě není jednorozměrná - prostě bude záležet na (samozřejmě) teplotě, tlaku, bodě vznícení / zapálení, teplotě vstupního vzduchu, vlhkosti, tvaru spalovacího prostoru, tvaru prostoru za ventily, tvaru a časování ventilů, viskozitě oleje, otáčkách motoru, zatížení atd. A tvrdit, že tady v tom x-dimenzionálním prostoru je zrovna nějaká teplota vždy nejlepší, mi přijde minimálně odvážné.

Naopak tvrzení, že se lépe chladí s vyšším spádem mi přijde poměrně jednoduché a prokazatelné.

[pushkin]

Samozřejmě, celý kontext je složitější. Z toho, co vím, tak základní omezení budou:

• Snadná dostupnost levného chladícího média (tzn. vody)
• Bod varu vody (~100 °C)
• Bod vznícení oleje (~150 °C)
• Maximální využití tepelné kapacity chladícího média (tj. teplotní rozdíl mezi ohřátou vodou z motoru a vychlazenou jdoucí zpět)
• Minimalizace výkonu nutného pro chlazení (velký teplotní spád mezi chladičem a okolím a úspory na výkonu sahar a vodního čerpadla)
• atd...

Nicméně je nutné si uvědomit, že se bavíme o diametrálně odlišných fyzikálních problémech - při hoření palivové směsi se teploty pohybují v řádech velkých stovek stupňů Celsia a hlavní důvod, proč se motory chladí nesouvisí jen s životností, ale i s účinností v Carnotově cyklu. A když se motor přehřeje, tak jako první selže chlazení - voda a následně i olej, který kromě chlazení motoru funguje i jako mazivo. Díky tomu se motor zadře.

Naproti tomu v případě elektroniky existuje jistá mezní teplota, při které dochází k její okamžité destrukci a čím více se jí blížíme, tím více klesá životnost daného prvku, a to exponenciálně. Při započítání teplotního spádu z čipu na chladič proto není možné mít na chladiči o moc více než 60 °C, aniž by se zásadně snížila životnost procesoru.

[MarV]

Ano jaké jsou specifika optimální funkce spalovacích motorů nevím a nechci rozebírat. Já reagoval na zásadní fyzikální nesrovnalosti podporované agresivním vyjadřováním na adresu Maxe. Takže znovu. Jaká je fyzikální souvislost s chlazením procesorů a teplotním spádem mezi chladičem a okolním vzduchem?

Já tvrdím, že rozdíl teploty chladiče a okolního vzduchu je přímo úměrný tepelnému odporu chladiče. Čím vyšší rozdíl, tím horší chladič. Viz. vzorec (16..21) například zde: https://web.mit.edu/16.unified/www/SPRING/propulsion/notes/node118.html

Nejednodušší modelování těchto tepelných obvodů je analogické k elektrickému obvodu. Zdroj tepla se modeluje jako zdroj proudu. Rozdíl teplot odpovídá napětí. Tepelný odpor je ekvivalentní k elektrickému odporu.

Procesor je zdroj tepla, který do obvodu dodává Q wattů TDP a chová se jako zdroj proudu. Pokud nebude zatížen (termálním) odporem, který by odváděl teplo do okolí, bude na zdroji proudu nekonečné napětí. To říká, že když budeme provozovat CPU ve vakuu a zanedbáme ztráty zářením, tak by jeho teplota stoupala do nekonečna. V opačném extrému, když si pořídíme ideální chladič s nulovým tepelným odporem, tak bude napětí nula. To znamená, že rozdíl teplot je nulový (teplota CPU bude rovna teplotě okolí).

Pokud k němu připojíme termální odpor R, tak se teplota čipu se ustálí na hodnotě T = Q*R = Q*(R1 + R2 + R3), kde R1 je čip/pouzdro, R2 je pouzdro/chladič a R3 je chladič/vzduch (sčítají se, protože odpory jsou v sérii). V reálu jsou to všechno kladná nenulová čísla, takže teplota čipu CPU bude vždy vyšší než teplota okolního vzduchu, do kterého se chladí. Z této rovnice jasně vychází, že neustále zmiňovaný teplotní spád chladič/vzduch odpovídá napětí na R3. Teplotní spád bude T3 = Q*R3. Teplotní spád chladič/vzduch tedy závisí pouze na TDP procesoru a odporu chladiče. Vyšší teplotní spád chladič/vzduch vždy znamená vyšší teplotu čipu, pokud zachováme ostatní podmínky.

Mám někde chybu?

[pushkin]

Základní pohled na věc máš správný, ale tohle

Já tvrdím, že rozdíl teploty chladiče a okolního vzduchu je přímo úměrný tepelnému odporu chladiče. Čím vyšší rozdíl, tím horší chladič.

pravda není. Jedna věc je tepelný odpor materiálu (souvisí s vedením tepla) a druhá součinitel tepelného přestupu (souvisí s kontaktem mezi chladičem a chladícím médiem). Zatímco první je materiálová konstanta, to druhé závisí na druhu chladiva (vzduch, voda, olej) a rychlosti jeho proudění kolem chladiče.

Samozřejmě z hlediska kvality chladiče závisí na materiálu, proto se nejlepší chladiče dělají z mědi a běžně se používá "jenom" hliník. Čím je lepší tepelná vodivost, tím lépe chladič rozvede teplo do žeber - můžeš je udělat tenčí, může jich být víc a naženeš chladící plochu.

Součinitel tepelného přestupu se dá demonstrovat právě na vzduchu - součinitel přestupu tepla je bez aktivního chlazení nějakých 8 až 15 W/m2K s tím, že těch 8 odpovídá nepříliš velkému rozdílu teplot mezi chladičem a vzduchem, přičemž vzduch kolem chladiče nijak neproudí. Těch 15 odpovídá velkému tepelnému spádu mezi chladičem a okolím, kdy se už uplatňuje konvekce vzduchu, ale není aktivně ofukován. Při aktivním foukání může být klidně 200 W/m2K. Proto u chladičů závisí i na kvalitě a výkonu ventilátoru.

[MarV]

Tady bych si taky dovolil nesouhlasit:

Jedna věc je tepelný odpor materiálu (souvisí s vedením tepla) a druhá součinitel tepelného přestupu (souvisí s kontaktem mezi chladičem a chladícím médiem). Zatímco první je materiálová konstanta, to druhé závisí na druhu chladiva (vzduch, voda, olej) a rychlosti jeho proudění kolem chladiče.

Tepelný odpor není materiálová konstanta, protože jednotka [K/W] nezahrnuje rozměry materiálu. Materiálová konstanta je měrný tepelný odpor [m*K/W] (ale většinou se udává spíš převrácená hodnota). Odpor z toho dostanu pomocí tloušťky materiálu a průřezu [K/W] = [m*K/W] * [m]/[m^2]. Stejně jako v případě el obvodů odpor není materiálová konstanta, ale je jím měrný el odpor [ohm*m] a odpor získáš ze znalosti průřezu a délky vodiče.

Tepelný odpor je pak pouze zjednodušené vyjádření všech parametrů, které jsi zmínil dál (rozměry, materiál, parametry větráku, ...). Když si otevřeš katalogový list nějakého chladiče, tak tam bude právě tepelný odpor (třeba zde nebo zde).

Jak jsem zmínil na začátku je to jednoduchý model. Pro přesnější odhady komplexních celků stejně většinou nezbývá než použít FEM simulaci ...

[pushkin]

Samozřejmě, materiálová konstanta je měrný tepelný odpor Tepelný odpor je až výsledek geometrie chladiče.

[MarV]

Máš nějaké fyzikální podklady pro Tvá (odvážná) tvrzení?

Pominu-li touhu výrobce držet motor na konstantní teplotě (která musí být z praktických důvodů vyšší než nejvyšší provozní teplota vzduchu), tak voda se ohřívá výhradně a pouze kvůli tomu, že přenáší teplo z bodu A (motor) do bodu B (výměník voda/vzduch).

Kapalina (voda, glykol, ...) je pouze médium. Ano nesmí vařit, protože pak to přestane fungovat (odpaří nebo velký tlak a bum). Kolik tepla z motoru odvede bude záviset na:

• vstupní teplotě vody do motoru
• výstupní teplotě vody z motoru
• tepelné kapacitě kapaliny
• rychlosti proudění kapaliny

Dále jsou pro tepelné médium důležité další parametry jako tepelná vodivost, viskozita a hustota.

Výsledná teplota motoru bude záviset na tom, kolik tepla v motoru vznikne (ztráty přeměněné na teplo), tepelném odporu mezi motorem a okolním vzduchem do kterého se ve finále motor chladí (záření zanedbávám). V autě je okruh uzavřený, takže je to celé složitější. Každopádně při stejném tepelném výkonu zdroje (motoru) a stejné teplotě okolního vzduchu znamená vyšší teplota vody na úrovni výměníku akorát vyšší tepelný odpor mezi výměníkem a okolním vzduchem. Aby mohla být teplota vody nižší, tak by musel mít výměník nižší tepelný odpor (větší plocha, lepší proudění vzduchu ... obě varianty jsou pro výrobce aut nepraktické).

[Max]

On má víc nedostatků, provozní teplota motoru bývá 90-110C a do chladiče se voda rozhodně nedává, resp. neznám auto, do kterého by se dávala voda. Vždy je to nějaká kapalina, která jednak odolává nízkým teplotám, dále mívá i větší teplotu bodu varu (speciální pak i 180C) a podobně jako u vody se teplota bodu varu zvyšuje s tlakem v soustavě, takže i s vodou lze chladit při 110C a nebude vařit.
Vyšší teploty by se mohly používat, ale vyžadovalo by to kvalitnější komponenty, kvalitnější olej i chladící kapalinu, takže předpokládám, že 90-110C je nějaký rozumný kompromis. Dřív se používala nižší provozní teplota (kolem těch 90C), ale tlak na emise a lepší spalování to vyhání do vyšších teplot.
Zdar Max

[bigBRAMBOR]

Auto si ohřeje vodu

kdyz zustaneme u motoru tak teplota vody a teplota motoru jsou neco jineho, motor ma mozna pri lepsi spalovani pri nejake teplote, ale motor nema tu samou teplotu co voda v chladicim systemu.

[Max]

To si myslím, že ani nikdo netvrdil opak.
Zdar Max

[bigBRAMBOR]

Auto si ohřeje vodu proto, protože při takové teplotě dochází k optimálnímu spalování rekl bych ze ty

[Max]

Citoval jsem "j" a myslel jsem to jako konsekvenci. Ono stejně asi nejde říci přesnou teplotu, protože každá část motoru jí má jinou. Jinou teplotu má samotný blok, jinou spalovací komora, olej, sání, cesta spalin (přes x dalších komponent) atd.
Každopádně teplota chladící kapeliny je asi stejně jediným ukazatelem v autě, který něco říká o provozní teplotě. Některá auta mají ještě ukazatel teploty oleje, ale to tak běžné není.
Zdar Max

[pushkin]

Jenze ty pocitas, ze budes setrvale chladit maximalni vykon, coz nebudes.

Nic jinýho ti nezbývá, protože měrná tepelná kapacita toho chladiče ti vystačí na pojmutí tepla tak na pár minut, ně na několikahodinový akce.

Navic mas vetrak ve zdroji, kterej ti dela v case pruvan tak jako tak.

Mám, ale ten v mém případě fouká úplně jinudy, viz obrázek casu.

A mluvit o 40 stupnich na hladici jako rozumny teplote je hovadina samo o sobe, pri 40* stupnich se nic nechladi. Chladic muze mit klidne 60 stupnu, a chlazena vec je naprosto vpohode. Kremik nesmi prelizt nejakych cca 120 stupnu, vetsinou je limit nastaveny na 100 a vetsina lidi nechce prelizt 80.

No, 120 °C je fakt už mez destrukce i pro výkonový komponenty (a tím myslím fakt výkonový). Pro CPU není dobrý dlouhodobě chodit moc nad 70 °C, třeba Intel uvádí maximální teplotu přechodu 100 °C (tady). Jinak musíš samozřejmě počítat s nějakými teplotními spády - něco z křemíku na pouzdro, něco z pouzdra na kryt procesoru, něco přes teplovodivou pastu a nakonec i chladič nemá homogenní rozložení teploty. Jenom na tomhle řetězci se odhadem 20 °C v klidu nasbírá, takže je dobré, aby na chladiči bylo možné udržet ruku (teplota cca pod 50°C).

[j]

Ne 120 je mez kremiku. Je uplne jedno co to je.

Jina vec je, kde tu teplotu meris, pokud ji meris na chladici, tak samozrejme nemuzes mit na chladici 120, protoze to uz by chip mel mozna 200.

Jenze kupodivu na tohle kontrukteri (nejen)CPU uz pred par lety narazili, takze soucasnej CPU ti nechcipne a tu teplotu nepreleze ani v pripade, ze z nej ten chladic uplne sundas. V kazdym CPU dneska mas ne jedno, ale nekolik desitek teplotnich cidel, ne kazdy muzes samo cist zvenku, ale to neznamena ze tam neni. A v nejhorsim pripade se ti CPU proste vypne.

Kdyz ho budes provozovat na nejaky mezi, tak ti bude throtlovat. Coz je taky jedinej realnej indikator toho, ze mas nedostatecny chlazeni.

A zapomel si na nejzasadnejsi vec ... mas rekneme 25 stupnu "pokojove" teploty = uvnitr case budes mit nejmin 35 stupnu (to v pripade ze je velmi slusne vetrana) ... co myslis, je realny mit 40 na chladici? Neni, realne na nem budes mit tak kolem 50. Jednoduse proto, ze na min ho neochladis. A proc ho na min nechohladis? Protoze teplotni spad vs plocha chladice vs prutok vzduchu. Tzn moh bys zdesetinasobit prutok vzduchu a snizil bys teplotu trebas o 2-3 stupne, za cenu desetinasobnyho kravalu. A to se vyplati.

BTW: Co se chlazeni tejce, tak nejhorsi pruser v ceste je ta zvejkacka pod tim plechem na procaku. Kdyz to odoperujes, a nasadis chladic rovnou na kremik, tak jen timhle sundas teplotu uvnitr chipu klidne o 10 stupnu.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[MarV]

... pri 40* stupnich se nic nechladi. Chladic muze mit klidne 60 stupnu, a chlazena vec je naprosto vpohode.

Pokud je teplota okolního vzduchu menší než 40°C, tak jde teplo z chladiče do vzduchu a troufal bych si tvrdit, že chladí. Kolik má chlazená věc nelze říct, pokud neznáš další parametry. Chladič může mít klidně 60°C a chlazená věc 150°C, pokud je mezi nimi velký tepelný odpor (viz. příklad se špatnou pastou/páskou).

[qw11]

Důsledek je to, že člověk se musí vracet k metodám pokus-omyl a namísto stavby "optimálního" HTPC má člověk volbu mezi výsledkem na úrovni pět let starého notebooku a kanónem na vrabce, který má o třetinu vyšší výpočetní výkon, než moje pracovní stanice v práci vybavená Ryzenem 7 1700.

Nebolo by riesenim podtaktovanie, respektivne podvoltovanie a tym nastavenie pozadovanej spotreby/vykonu?

[pushkin]

Jo, v BIOSu můžu nastavit cTDP na 45 W, což je asi nejjednodušší řešení. Zatím mě k tomu ale nic nežene. Teď momentálně jedu homeoffice, takže se ten výkon hodí.

[Petr Tomášek]

Bohužel uchladit TDP 65 W je jiný úkol než uchladit TDP 35 W

Stačí natvrdo nastavit powersave governor

[xvasek]

Nebo některé desky umí nastavovat TDP v BIOSu a ty 65W modely jdou oficiálně provozovat tuším na těch 45 nebo 35W. Pokud to neumí deska, tak by to mělo jít nastavit v OS, jak píšeš.

[jiwopene]

Kromě cpufreq jde i vypínat jádra (viz chcpu(8)) – to také sníží spotřebu energie (a na některých procesorech celkem výrazně).

[Petr Tomášek]

TDP 65W lze snížit na 45W, 45W na 35W. 65W nelze snížit na 35W pomocí "eco-módu".

Některé AMD APU (XX00G a XX00GE) umí i "přetaktování", což znamená, že pokud to deska podporuje, lze nastavit téměř libovolný cTDP, OVŠEM to neplatí pro XX50G/XX50GE, tedy "PRO" varianty a ty jsou jediné APU, které umí ECC. Takže pokud chcete na servřík ECC a zároveň libovolně přiškrtit TDP kvůli pasivnímu chlazení, tak to nejde.

Jediné, co zbývá je - jak říkám - v linuxu nastavit powersave governor, což je taky vcelku účinné, protože to skutečně žere nejvíc při boost frekvenci.

[Gréta]

nóóóóóó a co jakoby znamenaj ty 'efm' kódy pod tou včelou a ještěrkou na tom pravítku hele?? :O :D

[MarV]

https://www.silabs.com/mcu

[pushkin]

Jo, na to jsem koukal taky ... že by reklamní pravítko nějakýho výrobce mikrokontrolérů?

[Gréta]

to bude asi jako vono :O :D vobrázek loga hele asi taky jako sedí stim co je na tom pravítku namalovaný :O :D

[Ovoce]

Mám pocit že ten chladič se dá násilím tuším ještě o pár mm snížit, když se urve/odlepí ta nejhoršnější část toho ozdobnýho okruží (nebo asi teda když člověk nasadí jinej 92mm ventilátor?).

Ale tak tady to naštěstí nebylo třeba.

[pushkin]

jj, o tom jsem taky četl. Od oka to vypadalo na cca 3 mm a jde vlastně o rámeček s vnějšími boky ventilátoru a logem AMD. Méně násilně jsem se o to také pokoušet, ale asi je to slepené a musel bych řezat.

[Ovoce]

Ono když je to na fest, tak by se mělo zlepšit chlazení, protože by to sálo jen zvenku a tím taky asi pak vytěsňovalo teplej vzduch zevnitř.

Akorát že asi kdyby se to přímo dotýkalo bočnice, tak už by to bylo špatně, protože by to přenášelo vibrace.

[Josef Kufner]

To si říká o měkký rámeček, který se bude dotýkat, aby vzduch proudil správně, ale nebude přenášet vibrace.

[pushkin]

Na jednom casu jsem měl na krytu jakýsi nátrubek, který celkem dobře lícoval s polohou chladiče procesoru. Také zajímavé řešení na minimalizaci hydraulických zkratů.

[disorder]

Ja som mal dlho Atom (ten po par rokov umrel) a potom Celeron. Oba pasivne chladene. Skoda, ze ten format uz asi zomiera.

Aktualne som vymenil za ARM, ktory vie aj prehravat cez Kodi, ale s podporou akceleracie dekodovania je to bieda, ak by clovek chcel X11 pripadne Wayland. Ak do buducnosti budem hladat riesenie, tak asi naspat k Intelu/AMD, ktory pekne funguje s X11 na mainline kerneli.

[pushkin]

jj, je škoda, že tenhle segment procesorů vymírá. Kdyby byl k dispozici procesor s TDP 12 - 25W a výkonem kolem 10 000 bodů, koupil bych jej raději, než tuhle hydru. Na druhou stranu ten výpočetní výkon je luxusní

[Ovoce]

Tahle kategorie z pohledu výrobců je pokrytá notebookovýma procesorama, akorát že většinou pak z toho vznikají miniPC, ne mini-ITX nebo MiniSTX desky.

[pushkin]

No, právě. Pro běžného smrtelníka nedostupné zboží, pokud nechceš něco kuchat.