Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Veľmi pekný článok! Výsledky sú ale trochu divné. Že V8, webkit a opera sú najrýchlejšie neprekvapuje. Čo prekvapuje je, že arora a rekonq, ktoré používajú tiež webkit, skončili oveľa horšie. Používajú snáď iný JS engine než midori? Ďalšia divná vec je, že konqueror je pomalší ako firefox. Z tohoto vidieť, že rýchlosť JS nehrá až tak veľkú roľu, lebo pri bežnom browsovaní mi konqueror pripadal o dosť rýchlejší.
libQtWebKit.so.4()(64bit)
, kterou mám v systému přítomnou v balíčku libQtWebKit4-4.6.2-114.2. Midori naproti tomu používá libwebkit-1.0.so.2()(64bit)
, tedy součást balíčku libwebkit-1.1.15.1-2.5. To by mohlo vysvětlovat propad Arory a Rekonqu.
Jinak je pravda, že rychlost JavaScriptu na celkový dojem z prohlížeče asi až takový dopad nemá, protože i když Konqueror prohrál, tak i mě připadá příjemně rychlý. nicméně je to veličina, která se dobře měří Dík za upresnenie.
Tak jasné. Všetky objektívne benchmarky sú len syntetické. Tie reálne sú totiž zaťažené toľkými faktormi, že nevypovedajú skoro nič. Možno štatistika cez 100 000 používateľov by už niečo povedala
byl počítač pod minimální zátěží - na pozadí se své počítala rosetta@homeROFL
Vzdycky jsem si tak povzdechl kdyz me s tim ve skole nejaky cvicici prudil, ale ten graf nema popsanou jednu osu, a neni na prvni pohled videt jestli jsou to sekundy nebo body, a jestli je lepsi vic nebo min. Hrozny, kdyz po letech clovek zjisti, ze ti chlapci meli pravdu.
Jasne, jde to odvodit z toho, ze firefox a konqueror maji hodne, takze min je asi lepsi, ale stejne :)
Midori 0.2.4-34ca293, GTK+ 2.20.0, WebKitGTK+ 1.1.16 Total: 624.0ms +/- 1.3% Arora 0.10.2 (Git: 1386 82de949), WebKit: 532.4 Total: 2027.2ms +/- 0.5% Firefox 3.6.2, rv: 1.9.2.2, Gecko/20100323 Total: 1318.0ms +/- 6.3%Velmi podobně jak Midori vychází i
Chromium 5.0.307.11 (39572) Total: 567.4ms +/- 3.5%které je ovšem prakticky nepoužitelné, jelikož v reálu je stránka nepřístupná, dokud se úplně celá nevykreslí. Obzvláště procházet dlouhé diskuze zde na ábíčku je v Chromiu utrpení, takže pokud ho spustím, je to spíš omylem. Operu mám momentálně 10.54, ale začínám jí mít plné zuby a možná se vrátím k devítkové řadě, která fungovala a byla stabilní. Opera 10.10 se celkem dala používat, ale skoro při každém zavření spadla a musel jsem odškrtnout její restart a opětovně zavřít. Současná verze sice nepadá, ale spousta javascriptových věcí v ní nefunguje, nefunguje procházení PDF, a pokud je na stránce flash, tak většinou vytuhne úplně (přitom starší verze fungovaly perfektně).
Tiskni
Sdílej: