V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
V předchozím článku jsme si kytaru propojili s počítačem a naladili. Ukázali jsme si i, jak něco nahrát... ale co nahrát?
Napsal jsem, že jednou z možností jsou taby. Další mně známé možnosti, jak se naučit hrát nějakou skladbu, jsou noty a učení se poslechem. Jestli patříte k těm, kdo po prvním poslechu skladby vědí přesně, jak ji zahrát nebo vyznávají pouze ty kulaté věci s nožičkami a jiné nepřesné metody jsou dle vás hodny zatracení, tak lituji, pro vás dnešní díl nebude... Ale jestli se chcete naučit zahrát skladbu a teorií se nechcete moc zabývat, stačí vám vědět "kde mám dát prsty a co mačkat" a rádi byste si to ulehčili ještě dobrým programem v Linuxu, tak čtěte dále.
Většině se asi vybaví tab z Firefoxu, ale o tom řeč nebude. Taby jsou jedna z možností jak "zapisovat" hudbu - nejlepší bude ukázka:
E-------------------------------------------------------------------| B-------------------------------------------------------------------| G-------------------------------------------------------------------| D--5-----3--8-----5--3--5p3------5-----3--8------------------3------| A--3--0--1--6--6--3--1------6-5--3--3--1--6--3-3-3--3--------1-1-1-1| E-----1--------4--------------------1---------------1-1-1-1---------|
Taby nám říkají, jak máme danou skladbu hrát - na rozdíl od not, jež říkají, co máme hrát. Tak jsem tomu alespoň porozuměl já. U tabů je prakticky nutné mít i zvukovou nahrávku, protože o např. o rychlosti hry se z tabů většinou nic nedozvíme. A jak to tedy funguje? Myslím, že už na první pohled i neznalí začínají tušit - tab je znázorněn šesti strunami kytary a čísla (čteno zleva doprava) nám ukazují, na jakém pražci máme strunu "zmáčknout" (a zahrát). Když jsou čísla v jednom sloupci, tak je hrajeme ihned za sebou, následující po sobě pak postupně (tady je samozřejmě potřeba té nahrávky, abychom věděli jak rychle následují, něco nám může ještě prozradit jejich rozestup).
Je-li místo čísla pražce 0, tak hrajeme danou strunu naprázdno. Kromě čísel pražců se vyskytují (u složitějších skladeb velmi hojně) ještě další značky upřesňující techniku hry - jsou označovány písmeny jako h, p, různá lomítka apod. - to se pak hraje s příklepy nebo se daná struna vytahuje apod. Přesnější popis naleznete například na wikipedii - ASCII tab. Dokonce existuje i wiki shromažďující tyto taby - TabWiki, ale v současné době spíše dychtivě očekává vaše příspěvky.
Teď bych mohl napsat, že taby se šíří pomocí textových souborů, se kterými není v Linuxu problém, ať použijete jakýkoliv textový editor. Jenže časem narazíte na zvláštní formát tabů - soubory s příponou GP3, GP4. Je to formát programu Guitar Pro - komerčního programu dostupného pouze pro Windows a Mac.
Tento program (ne, že bych ho někdy používal) slouží k vytváření tabů, jejich pohodlnému zobrazovaní - a co je pro mě hlavní - k jejich přehrávaní. GP taby také často obsahují všechny nástroje, nejen kytaru. Hledal jsem alternativu v Linuxu a nalezl jsem - DGuitar.
DGuitar je napsaný v Javě (už teď tuším, o čem bude 80 % diskuze) a je podle mě nejfunkčnější v Linuxu (samozřejmě nejen tam) fungující alternativou ke Guitar Pro (rád se nechám poučit o dalších možnostech). Chcete-li si vyzkoušet, co to umí, vrhněme se rovnou na instalaci.
Nebudu se zde zaobírat instalací Javy - buď zvolíte manuální
instalaci, a nebo využijete možností vaší distribuce. Na stránkách
DGuitar doporučují verzi 1.4, ale bezproblémová je i 1.5. Stáhneme si tedy
aktuální verzi DGuitar (v době psaní článku 0.5.8), je to zip archiv a já
mám u sebe bohužel rozhozená práva. Ale nevadí, každopádně po dekomprimaci
najdeme adresář dist, v něm je soubor DGuitar.jar
- někde možná bude stačit poklikat po ikonce, manuálně se spouští
takto: java -jar DGuitar.jar. Lze také využít
DGuitar.sh, možná bude třeba poopravit cestu k vaší instalaci
Javy.
Program, pravda, moc vábně nevypadá - tedy, třeba mám jen nehezký výchozí skin. Hlavní ale je, co to umí. K programu je přiloženo několik ukázkových souborů, ale já bych vás rovnou odkázal na (nejspíše) největší archiv www.mysongbook.com.
Po výběru a stažení tabů (v GP formátu) naší oblíbené skupiny si tento soubor otevřeme v DGuitar.
Program má i český překlad Option - Languages - čeština (je
to můj první překlad, chyby hlaste, díky). Dále budu pro jistotu uvádět
anglické popisky - prohlédněme si menu, ať zjistíme, co program umí: V menu
Program vidíme, že DGuitar zvládá otevírat a přehrávat i MIDI
soubory - a co je ještě lepší, dokáže je i exportovat. Pod položkou
Options se skrývá také pár zajímavých voleb: Set the
path of files to open - nám umožní nastavit výchozí cestu v
otevíracím dialogu; tohle ve starších verzích nefungovalo a javovský dialog
nebyl (alespoň pro mne) moc příjemný na procházení. Teď jsem si to nastavil
na adresář, kde si ukládám GP taby, a je to.
Kromě jazyků je zde ještě možnost uložit si provedená nastavení -
DGuitar uloží do vašeho domovského adresáře dva soubory, bohužel trochu
neesteticky bez tečky, jak bývá zvykem. Další volbou hlavního menu je
položka Midi - zde si jde zvolit zařízení (Java Sound
Synthesizer/Sequencer - nepoznal jsem rozdíl) a pak je zde Midi
test, kde si můžete přehrát ukázky zvuků různých nástrojů. Neznám
člověka, kterého by zkoušení těch zvuků alespoň na chvíli nezaujalo a
nezabavilo :).
Záměrně jsem přeskočil v Options podmenu Options for
all songs, jelikož z hlavního menu se tato nastavení chovají nějak
podivně, lepší je vyzkoušet tyto volby až z podmenu u jednotlivých skladeb.
Nejužitečnější je pro mě volba MultiTrack - po vypnutí této
volby bude mít každý nástroj ve skladbě svou vlastní záložku - sleduji vždy
kytaru a ostatní nástroje by se mi tam jen pletly. Také zde jdou nastavit
barvy pro různé délky trvání noty - celý tab se tak stává
přehlednějším.
Nyní bych se podíval na velmi užitečnou vlastnost programu a tím je
přehrávání - v podstatě není co vysvětlovat: stačí stisknout zelené
tlačítko "play" pro spuštění. Bohužel se zde nachází také pro
mě
největší nedodělek DGuitar a to je nemožnost "pauzy" či vybrání si úseku k
opakování. Budete-li se chtít naučit nějaké sólo uprostřed skladby, je
otravné stále pouštět dokola celou písničku (je to nahlášeno ve feature
requests). Zatím vám část skladby, která se přehrává, sleduje jakýsi
kurzor, do budoucna se plánuje ještě menší šipka, aby skákala přímo po
číslech pražců.
Program si také neumí poradit s efekty, zatím je vynechává. Další chybějící funkcí je vytváření GP souborů. Ale od toho je program šířen pod GPL, tak doufám že dnešní článek nalákal i vývojáře a se posune opět o kousek dále.
Bylo by vhodné zmínit i "konkurenci" (umí kromě čtení GP souborů i další
věci) - tím je KGuitar. Z písmena K patrno, že
je program určen pro prostředí KDE. Delší dobu mi trvalo nastavení MIDI
přehrávání. Alespoň u mne bylo třeba mít zavedené různé moduly
snd-seq*. KGuitar se bohužel vyznačoval nestabilitou.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Taby nám říkají, jak máme danou skladbu hrát - na rozdíl od not, jež říkají, co máme hrát. Tak jsem tomu alespoň porozuměl já.no, tak já bych řekl, žes tomu porozuměl blbě
v notách toho lze zapsat podstatně více než v tabulatuře, včetně prstokladu ... naopak, jak o tom ostatně i sám trochu píšeš v souvislosti s tempem, ještě žádná tabulatura mi neřekla, jak mám něco přesně zahrát
Jak se v notách zapíše prstoklad?číslem prstu nad notou
- což není až tak těžké, neb variant, jak něco zahrát, aniž by člověk musel mít prsty přes půl délky krku, na kytaře obvykle mnoho není
- ale kolega kalwi níže píše o tom, že se pod notu píše číslo pražce ... což už spolu s výškou noty strunu jednoznačně identifikuje
btw, a jak píšeš prstoklad v té tabulatuře?
|-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------|jak tam "z principu" vyplývá prstoklad? jak to mám zahrát?
no já jsem se dík této diskusi poučil, že klasická tabulatura vypadá trošku jinak, než co se běžně válí po netu nebo co jsem viděl u kolegů kytaristů - nicméně mám-li srovnávat noty právě s tím, pak noty co do (možné) přesnosti jasně vedou ...
to plati pouze pro tyhle moderni tabulatury ...no a přesně o těch je řeč
... ktere imho vznikly jen proto, ze nekdo neumel noty.mno, na Wikipedii je krásné "vysvětlení", jak jsou tabulatury užitečné i hudebníkům, co noty ovládají a jak jim dávají přednost ... no, nevím, ale já jsem ještě nikoho, kdo umí noty, neviděl zapisovat si něco v tabulatuře ...
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym? Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonale
Napr. loutniste.no, loutnistů znám asi tak ... hm, 0 tak jo, beru
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym?že se s neproporciálním fontem dají zapsat v plain ascii
Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonaleco jsem viděl, řešení je nadepsat nad jednotlivé hmatyv tabulatuře noty udávající délku ...
Noty ovládám po více jak 10tileté hudební praxi velmi dobře a přesto rád používám tabulaturu a v určitých případech ji považuji za lepší a srozumitelnější než notový zápis (vhodná je především pro kytaristy, mandolínisty atd.) - přeci jen, čísla pod notami sice říkají, na jakém pražci notu hrát, neříkají ale, na jaké struně 
Síla tabulatur spočívá v jejich jednoduchosti - nezatěžují hudebníka "přebytečnými" informacemi - sdělují jen to, co hudebník potřebuje vědět, tedy strunu, pražec, délku (viz níže) a způsob zahrání tónu ("normálně", skluz, odtrh, příklep, vytažení...)
A ono hrát z not na některé nástroje (třeba 5-strunné banjo) by bylo velmi obtížné - zde je použití tabulatury opravdu opodstatněné. Samozřejmě, pro zápis třeba houslového partu v klasické hudbě by tabulatura byla velmi nevhodná.
Jinak k zápisu rytmu a délek not - není to problém. Problém vidím v tom, že lidé píšící tabulatury rytmus prostě nezapisují a velmi tak znesnadňují čtení tabulatury. A přitom rytmus se dá zapsat jednoduše, ať už vyznačením dob svislými čárkami nad osnovu tabulatury (vhodné při rytmicky nenáročných skladbách zapisovaných jako textové ascii), tak podobně, jako v běžném notovém zápisu, tj. použitím ocásků u not (obyč. ocásek - čtvrťová, ocásek s praporkem - osminová nota atd.). Sice může nastat problém při zápisu půlových a celých not, ale to se dá obejít jednoduše, tedy např. že se půlové noty zapíší bez ocásku, nebo se nota naváže ligaturou, a nebo nejlépe "volný prostor" se vyplní notami s křížkem místo čísla (používá se i pro pomlky) - vedlejším efektem mimo jiné je, že zápis se tak navíc stává rytmicky srozumitelnější.
A jeden takový zajímavý postřeh - všiml jsem si, že zápis rytmu/délky not chybí obvykle v zápisu tabulatury pro elektrickou kytaru a podobné nástroje používané třeba v rocku, kdežto u bluegrassových partů (kytara, mandolína, 5-banjo...) bývá délka not většinou samozřejmostí - snad proto, že v bluegrassu se tabulatury používají takřka výhradně a proto jsou tyto tabulatury nejvyvinutější 
zajcaa@gmail.com