Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
K dispozici je pro celou řadu platforem včetně Linuxu a ovládat se dá jak z příkazové řádky, tak via grafické rozhraní, telnet či webový prohlížeč. Webové stránky projektu sídlí na adrese www.videolan.org.
Pro mnohé distribuce se nabízí instalační balíček, který ovšem nemusí být zkompilován se všemi uživatelem požadovanými funkcemi – například podpora karet pro příjem digitální televize je ve výchozím nastavení vypnutá – takže možná bude nutno přistoupit ke kompilaci ze zdrojových kódů.
V adresáři se zdrojovými kódy programu získáme příkazem ./configure --help dlouhý seznam parametrů pro překlad programu, v kterém je vhodné zaměřit se především na vlastnosti ve výchozím nastavení vypnuté, zda nám nebudou chybět. Kromě výše zmíněné podpory DVB to mohou být moduly pro čtení DVD, „skinovatelné“ grafické rozhraní, přístup k digitálním kamerám, vstupní moduly Video4Linux, podpora dálkového ovládání, jiného zvukového systému, hudebního formátu Real Audio atd. Mnohé funkce samozřejmě závisí na externích knihovnách, vyplatí se proto dopředu si projít seznam požadovaných knihoven na http://www.videolan.org/vlc/download-sources.html a ujistit se, že nám v systému nechybí hlavičkové soubory – v opačném případě si je doinstalovat. Osobně jsem VLC ve verzi 0.8.5, které budu dále popisovat, kompiloval s následujícími volbami:
./configure --enable-dvdread --enable-dvdnav --enable-dvb --enable-dvbpsi \ --enable-real --enable-aa --enable-ncurses --enable-skins2 --enable-v4l \ --enable-xosd
Po té již stačí obligátní make && make install.
Program se pouští příkazem vlc, za kterým může následovat spousta parametrů určujících kde, co a jakým způsobem se má přehrát, například jednoduché
vlc video.mpg
spustí přehrávání souboru video.mpg. Při laborování budou určitě velmi užitečné parametry help, longhelp a advanced pro vyvolání (různě obsáhlé) nápovědy a -v pro výpis ladicích informací (se třemi stupni úrovně, společně s parametrem color budou chyby zřetelné na první pohled). Pokud naopak bude potřeba upovídanost VLC omezit na minimum, bude nás zajímat parametr quiet (jak je vidět u příkladů dále, dlouhé verze parametrů jsou v textu uváděny bez výchozích pomlček --). Další užitečné informace o programu jsou ve webové dokumentaci, wiki a uživatelském fóru.
Po spuštění programu se VLC snaží inicializovat některé z dostupných ovládacích rozhraní (většinou umožňuje obvyklé interaktivní akce jako pozastavení přehrávané hudby, přesun na zvolenou kapitolu filmu apod.). Požadované rozhraní můžeme specifikovat jeho jménem u parametru -I (respektive intf); jednu instanci programu VLC může zároveň kontrolovat více rozhraní, k tomu pak slouží parametry extraintf a control. Příklady:
vlc -I ncurses video.mpg vlc -I wxwidgets --control rc --extraintf http video.mpg
Nuže, co jsou jednotlivá rozhraní zač:
Základní grafické ovládací rozhraní, které se VLC snaží použít, pokud nebylo žádné jiné rozhraní specifikováno a zároveň VLC nebyl kompilován s parametrem disable-wxwidgets. Rozhraní má poměrně intuitivní ovládání a bohaté možnosti nastavení, zajímavým bonusem je průvodce (wizard) pro kódování/uložení vysílaného obsahu či naopak spuštění vlastního vysílání obsahu po síti. Pro spuštění VLC s tímto rozhraním se také instaluje alias wxvlc.

Grafické ovládání s možností změny vzhledu – několik „skinů“ lze stáhnout z domovských stránek programu, krom nich však lze využít i soubory pro Winamp2 a XMMS. Toto rozhraní je v současné době označováno jako experimentální; přístupné je za předpokladu kompilace programu s parametrem enable-skins2 a existuje pro něj alias svlc.

browse-dir. Rozhraní je dostupné pouze, pokud byl VLC kompilován s parametrem enable-ncurses.
telnet-host, telnet-port a telnet-password. Po přihlášení získáme výpis dostupných příkazů odesláním slova help.
http-host, ve výchozím nastavení server naslouchá na všech síťových rozhraních na portu 8080. Rozhraní je dostupné, pokud při kompilaci VLC nebylo zakázáno parametrem disable-httpd.
Hodí se v situacích, kdy není zapotřebí do přehrávání multimédií nikterak zasahovat, například při streamování televizního vysílání.K ovládacím rozhraním se také řadí klávesové zkratky. Jsou vždy přístupné v okně videa, můžete vyzkoušet například mezerník pro pozastavení videa, klávesu F pro fullscreen, Ctrl–Up a Ctrl–Down pro ovládání hlasitosti či Ctrl–Q pro ukončení přehrávače. Pro spouštěnou instanci VLC lze klávesové zkratky definovat odpovídajícím parametrem na příkazovém řádku, například:
vlc video.mpg --key-vol-mute 'Ctrl-Shift-M'
Trvale lze (nejenom) vlastní klávesové zkratky nastavit v konfiguračním souboru – najdete jej v ~/.vlc/vlcrc, pokud takový soubor zatím neexistuje, příkazem vlc --save-config jej vytvoříte. Popis skladby klávesových zkratek je dostupný ve webové dokumentaci, použitelné parametry pak v „dlouhé“ nápovědě (vlc --longhelp).
Příští díl se již bude podrobně věnovat přehrávání hudby a videa.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
--enable-svgalib SVGAlib support (default disabled)2) Nějaký filtry má, ale seznam po ruce nemám. Jistě vim jen o deinterlace a filtrech pro úpravu parametrů obrazu (jas, kontrast atd.), zbytek jsem nezkoumal.