Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
Pro potřeby dnešního dílu o VLC jsem musel přehrávač zkompilovat znovu, abych získal podporu pro modul rtp a následně též služby VOD (Video On Demand – video na přání). Potřebné knihovny, pokud nejsou přímo dostupné z repozitářů naší distribuce, lze získat z webu live555.com; kompilační volby VLC pak doplníme o parametry enable-livedotcom a with-livedotcom-tree=/usr/lib/live (uvedení cesty ke knihovnám silně doporučuji, zdá se, že bez této volby překladač knihovny nenajde, nicméně dál svou práci dokončí a uživatel se pak diví, proč mu program nefunguje). Konkrétně jsem tedy instaloval s následujícími volbami:
./configure --enable-dvdread --enable-dvdnav --enable-dvb --enable-dvbpsi --enable-real --enable-aa --enable-ncurses --enable-skins2 --enable-v4l --enable-xosd --enable-realrtsp --enable-livedotcom --with-livedotcomtree=/usr/lib/live
Poznámka k nadcházející verzi 0.9.0: kromě toho, že se můžeme těšit na opravy chyb, pár vylepšení a počeštěné grafické rozhraní, mění se také názvy výše uvedených parametrů na enable-live555 a with-live555-tree.
Modul rtp nabízí směrové (unicast) a vícesměrové (mutlicast) vysílání po síti, tj. dělá v podstatě to samé, co modul standard za použití protokolu UDP, používá k tomu ovšem pro tyto účely určený protokol RTP (viz RFC 3550) s jeho vymoženostmi. Tou hlavní vymožeností, která je v modulu rtp dostupná, je vystavování souboru ve formátu SDP (Session Description Protocol, viz RFC 4566) popisující parametry vysílání. Může vypadat například následovně:
v=0 o=- 106166909550 2 IN IP4 127.0.0.1 s=Nazev vysilaneho proudu i=Doplnujici popisek vysilaneho proudu u=http://informace-o-filmu.com/ e=reziser@informace-o-filmu.com t=0 0 a=tool:vlc 0.8.5 c=IN IP4 192.168.0.26 m=video 1232 RTP/AVP 96 a=rtpmap:96 MP4V-ES/90000 a=fmtp:96 profile-level-id=3; config=0000012000068400670c4810a0518f; m=audio 1230 RTP/AVP 14 a=rtpmap:14 MPA/90000 b=AS:128
Z položek lze snadno odhadnout, že soubor SDP obsahuje informace o tom, odkud a kam se vysílá (připomínám, že RTP je vystavěno nad UDP), jaké složky proud obsahuje a případně nějaké doplňující popisky. Naladění takto vysílaného multimediálního proudu znamená zadaní adresy k souboru SDP uživatelem, zbytek již obstará přehrávač.
Aby těch protokolů nebylo málo, je nyní zapotřebí zmínit se také o RTSP (Real Time Streaming Protocol, viz RFC 2326), který se používá pro ovládání přenosu multimediálních dat – typicky právě v souvislosti s protokolem RTP. Plná implementace RTSP v důsledku umožňuje přímo v klientském programu vzdáleně pouštět a pozastavovat vysílaný zdroj, skákat z místa na místo apod. jako by byl přehráván z lokálního souboru (samozřejmě za předpokladu, že to povaha vysílaného zdroje umožňuje). V modulu rtp však bohužel lze za pomoci RTSP vysílaný zdroj pouze naladit, video na přání je tak nutno nabízet jiným způsobem (viz dále). Pro lepší orientaci v uvedených protokolech doporučuji nahlédnout do Wikipedie: [RTP], [SDP] a [RTSP].
O vystavení souboru SDP se stará parametr příznačně pojmenovaný sdp a může nabývat obecně čtyř různých typů hodnot:
Povinným parametrem modulu rtp je dst pro určení cílové adresy vysílání. Podle dokumentace je výjimkou použití protokolu RTSP pro vystavení souboru SDP – v takovém případě se jako cíl dosadí adresa klienta, který vznesl požadavek, toto chování se mi však nepodařilo ověřit. Lépe to ozřejmí příklady:
vlc pisnicka.mp3 --sout '#rtp{dst=239.255.0.101, \
sdp=rtsp://192.168.0.100:8080/pisnicka.sdp}'
Uvedeným způsobem vysílanou písničku na multicastovou adresu naladíme následovně:
vlc rtsp://192.168.0.100:8080/pisnicka.sdp
Následující příklad distribuující SDP přes oznamování SAP ukazuje další parametry modulu rtp:
vlc video.avi --sout '#rtp{port-video=1430,port-audio=1230, \
dst=239.255.0.101,sdp=sap,name="Název vysílaného proudu", \
description="Doplnujici popisek k vysilanemu proudu", \
url="http://informace-o-filmu.com/", \
email="reziser@informace-o-filmu.com"}'
Parametry port-video a port-audio definují sudá čísla portů pro první stopy příslušné složky – případné další zvukové či videostopy budou vysílány na následujících sudých portech; liché porty jsou rezervovány pro ovládání vysílání dané složky (například právě protokolem RTSP). Konečně s pomocí parametrů name, description, url a email můžeme vysílaný multimediální zdroj popsat, význam má zejména zadání jména zdroje, které se následně objeví v seznamu skladeb oznamovaných prostřednictvím SAP.
VLM neboli VideoLAN Manager je součástí přehrávače VLC, s jejíž pomocí je možné zároveň streamovat více multimediálních zdrojů pomocí jediné instance VLC a nabídnout službu videa na přání. Správce se ovládá pomocí telnetového rozhraní (viz první díl), případně lze použít i webové rozhraní a částečně též klasické grafické rozhraní. Používání VLM poněkud nabourává doposud zažité zvyky ovládání přehrávače, pojďme si proto nejdříve osvětlit princip.
S pomocí VLM definujeme o ovládáme tři různé druhy elementů:
Elementy lze vytvářet a mazat, definovat i zobrazovat jejich nastavení a samozřejmě ovládat. Ukažme si pro začátek, jak s pomocí VLM streamovat totéž, co následujícím příkazem:
vlc video.avi --sout '#standard{access=http,mux=ts,dst=:8087}'
V následujících příkazech budeme pro ovládání VLM používat telnetové rozhraní, které si zpřístupníme pomocí následujících dvou příkazů:
vlc -I telnet & telnet localhost 4212
Výchozí heslo je admin, pro nastavení telnetového rozhraní viz vlc -p telnet --advanced. Po přihlášení můžeme začít pracovat s VLM:
new PrvniVysilani broadcast
setup PrvniVysilani enabled
setup PrvniVysilani input video.avi
setup PrvniVysilani output #standard{access=http,mux=ts,dst=:8087}
control PrvniVysilani play
Za příkazem vždy následuje námi vymyšlené unikátní jméno elementu a upřesňující parametry. Příkaz new vytváří nové elementy uvedeného typu (broadcast, vod, schedule), volitelně zde mohou následovat parametry, které dodatečně upravujeme příkazem setup. Kromě parametru play, který spouští definovaný zdroj, jsou u příkazu control přípustné ještě rozkazy stop, pause a seek s procentuálním vyjádřením, kam se přesunout v rámci aktuálně přehrávaného zdroje.
Další, v příkladu nepoužité, příkazy jsou del pro zrušení elementu, show pro výpis aktuální konfigurace a dvojice save & load pro uložení a nahrání aktuální konfigurace VLM. Zde je vhodné poznamenat, že konfiguraci VLM lze ze souboru nahrát již při startu přehrávače za pomoci parametru vlm-conf. Konečně výpis všech příkazů lze získat po zadání help.
Vraťme se k příkazu setup, který si zaslouží podrobnější rozbor parametrů. Začněme těmi, které se týkají médií, tj. elementů broadcast a (částečně) vod:
setup Název option logo-file=logo.png)Příklad včetně výpisu příkazu show a vymazání vytvořeného elementu:
new ukazky broadcast enabled
setup ukazky loop
setup ukazky input dvdsimple:// input trailer.mov
setup option dvd=/dev/dvdrecorder
setup ukazky output #std{access=udp,mux=ts,dst=@239.255.0.101}
control ukazky play
show ukazky
show
ukazky
type : broadcast
enabled : yes
loop : yes
inputs
dvdsimple://
trailer.mov
output : #std{access=udp,mux=ts,dst=@239.255.0.101}
options
dvd=/dev/dvdrecorder
instances
default : playing
control ukazky stop
del ukazky
U elementu schedule lze nastavovat parametry týkající se časového rozvrhu událostí:
Příklad plného využití všech možností plánovače:
new film broadcast enabled
setup film input film.avi
setup film output #std{access=http,mux=ts,dst=192.168.0.100:8087}
new pust_film schedule enabled
setup pust_film date 2006/12/1-12:00:00
setup pust_film period 0/0/1-0:0:0
setup pust_film repeat 6
setup pust_film append control film play
Film bude spuštěn poprvé 1. prosince v poledne a pak ve stejnou dobu po šest následujících dní.
Zájemci, kteří chtějí využít VLC ke streamování a nahrávání pořadů digitálního televizního vysílání, se mohou inspirovat tímto konfiguračním souborem VLM.
Konečně se dostáváme ke slibovanému videu na přání. Z povahy zdroje se jedná o směrové vysílání k uživateli, který si toto vysílání vyžádal a který si jej také řídí za pomoci protokolu RTSP. U elementů vod nelze zapnout opakování pomocí volby loop, nespecifikuje se výstup a nelze použít příkaz control; zřízení videa na přání ve VLM se nám tak redukuje na:
new na_prani vod enabled input film.avi
Adresu, na které bude VLC naslouchat požadavkům na videa na přání, je nutno zadat již při startu přehrávače pomocí parametru rtsp-host:
vlc -I telnet --rtsp-host 192.168.0.100:8554
Ve výchozím nastavení se naslouchá na všech rozhraních (lze zadat jako 0.0.0.0) na portu 554. Volitelně lze také omezit počet uživatelů, kteří mohou využívat služby videa na přání, parametrem rtsp-throttle-users. Video si lze spustit zadáním adresy, která se skládá z adresy serveru a cesty odpovídající názvu elementu vod, v našem případě tedy takto:
vlc rtsp://192.168.0.100:8554/na_prani
A to je vlastně vše. Seriál o VLC končí, vývoj tohoto přehrávače a jeho možnosti však ne. Pro další inspiraci i oboustrannou podporu zamiřte na webové stránky projektu VideoLan, uživatelské fórum a Wiki.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ahoj, hezký seriál, ale podle popisu nechápu, co mám do vlc zadat pro stream RTSP
koukal jsem na příklad, ale z toho není zřejmé, co zadat do parametru 1. dst a jak a kam se generuje sdp v 2. dst.
vlc pisnicka.mp3 --sout '#rtp{dst=239.255.0.101, sdp=rtsp://192.168.0.100:8080/pisnicka.sdp}'
co je za adresu 239.255.0.101 a jak jste na ní přišli?
a tady u té si vlc samo vytvoří server? rtsp://192.168.0.100:8080/pisnicka.sdp
dík