Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.2. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 10.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Byla vydána nová stabilní verze 7.1 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 132. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Vývojáři Debianu oznámili, že v březnu bude zahájeno zmrazování Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Současně bylo oznámeno, že kódový název Debianu 15 bude Duke. Debian 14 bude Forky.
Free Software Foundation (FSF, Nadace pro svobodný software) oslaví v říjnu 40 let od svého založení. Při této příležitosti proběhla soutěž o logo k této události. Dnes bylo vyhlášeno vítězné logo. Navrženo bylo v GIMPu.
Google zpřístupnil Gemini Live, svůj nástroj pro hlasovou komunikaci s umělou inteligencí, v českém a slovenském jazyce pro Android a brzy i iOS. Gemini Live umožňuje vést s AI přirozené rozhovory.
Port počítačové hry Pitfall! z roku 1982 napsané pro Atari 2600 si lze zahrát ve webovém prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Multiplatformní multimediální knihovna SDL (Simple DirectMedia Layer) byla oficiálně vydána v nové major verzi 3 (3.2.0). Změny jsou popsány v README pro migraci aplikací z SDL 2 na SDL 3.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 9.0 vydáno v nové stabilní verzi 10.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je nová architektura ARM64EC a podpora High DPI škálování.
Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil nástroj deduplidog pro odstranění duplicitních souborů.
Chápu, že není možné v novinách vše uhlídat. Stejně tak dobře vím, že toto není to pravé místo ke stížnostem. Přesto mi to nedá, abych si nechal jen pro sebe, že tam mají kardinální chybu.
Shodou okolností jsem měl v poslední době možnost vyzkoušet si na „vlastní klávesnici“ půjčování elektronických knih, a to hned na dvou různých kolekcích od známých poskytovatelů databází vědeckých textů – jmenovitě EBSCO eBooks a ebrary Academic Complete. Obě služby staví na stejném technologickém základu jménem Adobe Content Server a mají toho tedy mnoho společného:
Na podzim 2008 jsem uvedl do života číselný rébus Bobblemaze. Přestože se mi podařilo jej „udat“ i do některých časopisů, mé naivní představy o tom, že to musí oslovit mnoho luštitelů, vzaly rychle za své – nejspíše proto, že se člověk Bobblemaze musí naučit luštit, aby to pro něj byla zábava. Několik příznivců si však rébus přeci jenom našel, a díky nim začal žít svým životem, což dokládají některé stopy na Internetu.
E-learningový kurz s pomocí vhodné webové aplikace není špatná věc. Učitel může formou HTML-stránek zveřejňovat nejen texty a obrázky, ale též se snadno odkazovat na další zdroje a začleňovat online testy. V případě dlouhých učebních textů se však zákonitě ozvou studenti, že čtení na monitoru unavuje oči a jestli by jako nebylo nějaké to PDF pro tisk. Právě s tímto pomůže pandoc.
Po necelém měsíci používání se nám čtečka elektronických knih Amazon Kindle 3 rozhodla dát sbohem. Ačkoliv ještě včera fungovala zcela perfektně, dnes ráno jsme museli konstatovat, že zhruba třetina plochy displeje se nyní nachází v režimu „nepřekresluji se“.
Výchozí předpoklady:
pdftk
vyšla na podzim 2006) a ačkoliv existují jisté pokusy o vzkříšení, mnohým nezbývá, než se poohlédnout po nějaké náhradě.
V diskuzích k mému dvoudílnému článku o automatizovaném retušování digitalizovaných textů ([1], [2]) se Filip Jirsák opakovaně pozastavoval nad tím, proč rovnou nepoužít OCR, které retušování udělá také, a může ho udělat lépe. Již v diskuzi jsem zmínil, že mé zkušenosti s OCR nejsou velké, a nyní dodávám, že to málo, které mám, je poněkud rozpačité. Přesto mi to nakonec nedalo, abych jednu dvoustranu ze zpracovávaného dokumentu nezkusil procesem rozpoznávání textu prohnat.
Od prvního dubna čeká cestující v Brně a okolí (v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje) citelné zdražení jízdného. Zdražuje se vše, a tak se zdražuje i „univerzální jízdenka“, o které se na webu IDS JMK můžeme dočíst, že „bude i nadále nejvýhodnější variantou pro občasné cestující“.
Už jsou to více jak dva měsíce, co jsem zde na stránkách Abíčka představoval rébus BobbleMaze. Mezitím jsem trochu vylepšil generátor, udělal k tomu základní obslužné webové stránky a už asi měsíc na to ani nešáhl, takže je možná na čase dát „příležitost“ i ostatním.
Nedávno jsem v sympatické knížce Konec záhady hlavolamu objevil zajímavý rébus pojmenovaný Písmenkové bludiště od sovětského autora Močalova. Přestože je myšlenka již takových 30 let stará, nevybavuji si, že bych kdy na takový rébus narazil například v nějakém luštitelském plátku. Přitom tento rébus nabízí podobnou zábavu jako louskání Sudoku – jste-li příznivci podobných číselných rébusů, pojďte se seznámit s BobbleMaze, jak jsem si pojmenoval svou lehce modifikovanou verzi.
Následující odstavce se podívají na zoubek uvozovkám, spojovníku, pomlčce, symbolu krát a výpustku. Víte, co je to ligatura?
Velice častou chybou je přebírání textu v jiném jazyce se zachováním typografických konvencí tohoto cizího jazyka, přičemž konvence pro češtinu jsou významně odlišné. Vzhledem k tomu, že většina cizích textů se týká angličtiny, podívejme se na hlavní rozdíly mezi českou a anglosaskou typografií.
Typografii můžeme primárně chápat jako nauku o tom, jak optimálně rozmístit textové elementy na stránku – jinak řečeno: jak velké mezery by mezi těmito elementy měly být. V tomto specifickém zaměření na vědecký dokument pomineme existenci různě širokých mezer a soustředíme se pouze na to, kde by ona klasická mezera vykouzlená klávesou mezerník být měla a kde by naopak být neměla.
Již dlouhou dobu jsem se chystal udělat si trochu pořádek ve fontech – při přenášení práce mezi vícero počítači se to přinejmenším hodí. Udělal jsem si proto takový malý průzkum toho, co se v repozitářích za písma nabízí – a že toho rozhodně není málo. Zde jsou mé poznatky a jednoduché vzorníky v PDF.
Pozor, dlouhý zápisek! Koho zajímá, jak s pomocí mencoderu kóduji nahrané filmy z televize, nechť čte dále, ale byl varován
Čas od času se zde na portálu někdo vyjádří, jaký by chtěl notebook v dané cenové relaci. Pokud jde v prvé řadě skutečně o cenu, doporučil bych následující kousek – sice mu chybí pár kláves a Linux na něj nainstalovat asi půjde stěží, jinak si jej ale zamilujete na první ochutnání.
Exportní funkce v OpenOffice do PDF mě nikdy svými schopnostmi nijak zvlášť neuspokojovala – zejména v porovnání s převodním makrem pro Word, které je dodáváno jako součást Adobe Acrobat a které jsem nucen dost často používat. Naštěstí časy se mění a v počítači se hromadí i dokumenty v ODT, kterým bych při převodu do PDF rád dopřál podobných vymožeností jako je převod nadpisů na záložky, nastavení voleb otevření či nastavení zabezpečení dokumentu. Proto jsem hledal a našel extendedPDF.
Za dveřmi se ozývá smích manželky – zabrala se do čtení Takové normální rodinky, jak příznačné v nastalé situaci. Sám nevím, jestli se mám taky smát nebo vzteky kopat do dveří. Tak se alespoň v značně nepohodlné pozici nutím do čtení jednoho článku v milostivě nabídnutém časopisu. Ještěže alespoň žárovka svítí.
Tak jsem si dnes ráno zapomněl vzít mobil. Normálně by mi to vůbec nevadilo, ale dnes jsem s ním hodně počítal do svých večerních plánů. Bez něj si totiž nenahraji dnešní díl mého oblíbeného seriálu Black Books, takže jsem hodně smutný.
Tak jsem se na serveru Digizone dozvěděl, že se v Brně díky Invexu experimentálně vysílá kanál ČT 24 ve formátu MPEG-4. Nedalo mi to, abych jej cvičně nezkusil naladit.
Než se zde na ábíčku objeví poslední díl seriálu o přehrávači VLC, dovolím si přidat jeden bonusový postřeh týkající se duálního televizního vysílání. Vlastně jde jen o sdělení, že v tomto případě VLC funguje na jedničku.
Na webu Ministerstva informatiky jsem náhodou narazil na zprávu oznamující zveřejnění výukových textů k Národnímu programu počítačové gramotnosti připravených pod hlavičkou OSS Alliance. Zvědavost mi nedala, abych se nepodíval, jak vypadá učebnice základů počítačů, kde se nepíše o Windows ... a takovou hrůzu jsem teda nečekal!
Vzal jsem si dnes do ruky stopky, abych si udělal přesnější představu, jak dlouho mi trvá dostat nějaký nahraný pořad z televize na DVD. Možná to bude zajímat i někoho z vás.
Jakási viróza mě dočasně připoutala na lůžko v pokoji, kde není televize, což je zrovna v době probíhajícího mistrovství světa ve fotbale poněkud mrzuté. Naštěstí však mám k dispozici notebook bezdrátově spojen se stolním počítačem, kde je instalována karta pro příjem digitální televize, nuže jsem zákonitě pojal úmysl podívat se na zoubek streamování videa.
Teoreticky není na hromadné korespondenci nic obtížného, prostě se textová šablona naplní daty z databáze a výsledek pošle na tiskárnu. Z mně neznámého důvodu však tuto činnost vždy doprovázím skřípáním zubů, aktuálně jsem tím zabil takřka celý minulý týden.
Nějakou shodou okolností mi v poslední době kolegové a příbuzní referovali své problémy s automatickými opravami ve Wordu. Obzvláště ten poslední problém mě natolik pobavil, že si jej nechci nechat jenom pro sebe – nefalšované prokletí jednoho příjmení!
Mám počítač. Na počítači jsou různé distribuce a případně též různá jádra těchto distribucí. Ani v jednom případě mi počítač nenabootuje tak, aby veškerý hardware plně fungoval. Už mi dochází nápady, jak z toho ven.
Bylo nebylo, to jsem takhle včera cestoval v rámci brněnské hromadné dopravy autobusem, kterým obvykle nejezdím, když tu se na mě usmála jedna paní se slovy „kontrola jízdenek prosím“. Ačkoliv pohádka nemá zcela šťastný konec, plynou z ní zajímavá ponaučení.
Žádný naladěný program je hodně trpký výsledek mého celodenního snažení.
Srdce mi zaplesalo radostí, když jsem v jednom příspěvku viděl zmínku o modulu pro Apache dynamicky zpracovávajícím soubory XML a transformační styly. Přesně toto jsem právě potřeboval najít a zprovoznit – kohopak by nepotěšilo, že už má vlastně půl práce hotovo?
Včera jsem se dlouhé hodiny snažil propojit Apache a Tomcat s pomocí protokolu AJP/1.3, tj skrze modul mod_jk. Ono mi to tedy v podstatě fungovalo již po instalaci, nikoliv však jen pro vybrané virtuální hostitele. Tápání po problému mě obohatilo o spoustu nových poznatků.
Příčina: NASA zveřejnila obrázky Země ve velkém rozlišení.
Důsledek: Asi po půlhodině swapování při pokusu otevřít ten nejmenší nabízený obrázek Gimpem jsem byl nucen použít drastická opatření.
Děkuji všem, kteří otestovali přístup do archívu závěrečných prací a podali mi zprávu, jak jsem o to prosil v minulém zápisu. Z výsledků usuzuji, že problém s přímým otevíráním nebude v nějaké konkrétní kombinaci prohlížeč webu – prohlížeč PDF, což se samozřejmě bude řešit o to hůře; na druhou stranu je ale potěšitelné, že většina reportů hlásí úspěch.
Octave je volně šiřitelný klon Matlabu běžně dostupný jako balíček i pro vaši oblíbenou distribuci. K dispozici je i verze pro Widnows. Následující text představuje první seznámení s tímto systémem pro práci s maticemi, který je zároveň programovacím jazykem podobným Pascalu.