Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Již dlouhou dobu jsem se chystal udělat si trochu pořádek ve fontech – při přenášení práce mezi vícero počítači se to přinejmenším hodí. Udělal jsem si proto takový malý průzkum toho, co se v repozitářích za písma nabízí – a že toho rozhodně není málo. Zde jsou mé poznatky a jednoduché vzorníky v PDF.
Zdá se být jakýmsi základem linuxových fontů ve formátu TrueType, za
což zajisté vděčí uvolněním pod svobodnou licencí. Obsahuje tři
základní písma – proporcionální patkové i bezpatkové a
neproporcionální bezpatkové, přičemž bezpatková písma Sans a
Sans Mono jsou k dispozici ve všech čtyřech obvyklých řezech
(normální, skloněné, tučné a tučné skloněné), zatímco patkový
Serif postrádá kurzívní varianty.
Tato písma bohužel neobsahují některá písmena s diakritikou (konkrétně
se jedná o ď, ě, ň, ť a ů), takže se našinec nemusí namáhat
s jejich instalací.
Více viz domovská
stránka a Wikipedia.
→ vzorník
Písma DejaVu vychází z Bitstream Vera, navíc však podporují širší
množinu znaků a přidávají některé další řezy:
Můžeme tedy s radostí instalovat, pokud je ještě nemáme. Zřejmě ne náhodou se tato rodina písem stává výchozí v linuxových distribucích, neboť i v malých velikostech se na monitoru dobře čtou.
Poněkud mrzuté ovšem je, že některé varianty – ač
nainstalovány – nemám v některých aplikacích k dispozici. OpenOffice například
u písma Sans nabízí řezy (doslovně) „ExtraLight“,
„Book“, „Condensed Oblique“, „Černá“ a „Bold Oblique“, takže
chybí „normální skloněné“, a „zúžené normální, polotučné
i polotučné skloněné“.
Více viz domovská stránka a Wikipedia.
→ vzorník
Z projektu snažícího se vytvořit kolekci volných písem pokrývajících
znakovou sadu Unicode UCS prozatím „vypadla“ tři velmi pěkná písma
FreeSerif, FreeSans a FreeMono (každé ve čtyřech obvyklých řezech) ve formátech TrueType, OpenType a PostScript Type0. Písma jsou příjemně
odlehčená a opět dobře čitelná na monitorech – rozchodně se vyplatí instalovat.
Více viz domovská stránka a Wikipedia.
→ vzorník
Podobně jako u „Freefont“ se jedná se o sadu tří písem (Luxi Serif, Luxi Sans a Luxi Mono) ve čtyřech obvyklých řezech; písma pocházení s dílny společnosti Bigelow & Holmes Inc. Licence je poměrně volná, co se užívání a distribuce týče, nicméně nekompromisní pro další úpravy.
Na monitoru se docela dobře vyjímá Sans, Mono již mi
připadá lehce rozpité a Serif se z této rodinky čte nejhůře.
Více viz licence a
Wikipedia.
→ vzorník
Prostě a jednoduše: Arial, Arial Black, Comic Sans MS, Courier New, Georgia,
Impact, Times New Roman, Trebuchet MS, Verdana a Webdings. Dají se bezplatně
získat, pokrývají širokou (sice různě širokou, ale i tak dost širokou)
množinu znaků a jsou dobře škálovatelná → dobře čitelná na
monitorech. Obzvláště Verdana je velice oblíbená mezi návrháři webů
pro svou čitelnost v malých velikostech. Bohužel to nejsou písma
svobodná, proto vznikají projekty na jejich nahrazení – viz dále.
→ vzorník
Za již klasickou náhradu fontů od MS se dá považovat rodinka
postscriptových písem uvolněných německou písmolijnou URW++. Jedná se
celkem o osm písem v 30 řezech, mezi nimiž hraje prim (mou oblíbená)
trojice Nimbus Sans, Nimbus Roman a Nimbus Mono.
V repozitářích se tyto fonty distribuují společně s Ghostscriptem.
Více viz "zprávička na root.cz.
Na CD přikládaném ke knize Praktická Typografie (vydal Computer Press v roce 2000) lze nalézt další skupinu fontů URW s lakonickou poznámkou „několik volných písem z katalogu německé písmolijny“. Konkrétně se jedná o následující:
Na webu URW ani nikde jinde jsem ovšem nenašel, že by se tato písma dala volně stáhnout …
→ vzorník
Fonty od společnosti Red Hat jsou letošní novinkou;
podobně jako u Freefont či Luxi se jedná o množinu tří
písem, každé z nich ve čtyřech řezech, které mají být rozměrově
shodné s písmy Arial ( → Liberation Sans), Courier New ( → Liberation
Mono) a Times New Roman ( → Liberation Serif). Patkové písmo se mi
zamlouvá, bezpatkové již méně a neproporcioální Liberation Mono je pro
mne zklamáním – možná je to nějakým špatně nastaveným
vyhlazováním, každopádně však je písmo tak rozmazané, že se na to
prostě nedá koukat.
Více viz domovská stránka.
→ vzorník
Svobodu v názvu si nese také další projekt svobodného písma, který
aktuálně nabízí náhradu za Times New Roman. Písmo Linux Libertine je k mání ve formátu OpenType či TrueType, vždy v šesti
řezech – speciální řez mají kapitálky a též (jinde nevídané)
podtržené písmo s respektováním spodních dotahů (tj. písmena jako
j, p, q, y apod. podtržená nejsou).
Celkově se mi toto písmo velice zalíbilo.
Více viz domovská
stránka.
→ vzorník
Písmo Linux Libertine je licencováno pod SIL Open Font
License – speciální „opensourcovou“ licencí pro fonty, jejíž
cíle jsou velice sympatické, cituji:
The main purpose is to enable a true open typographic community to spring up and grow. The OFL provides a legal framework and infrastructure for worldwide development, sharing and improvement of fonts and related software in a collaborative manner. It enables font authors to release their work under a common license that allows bundling, modification and redistribution. It encourages shared value, is not limited to any specific computing platform or environment, and can be used by other organisations or individuals.
Pod touto licencí byly uvolněny také některé další fonty, přímo
společností SIL patková písma Gentium, Doulos SIL a
Charis SIL, jinými tvůrci pak například patkový Old
Standard či programátorská neproporcionální Inconsolata.
Všechny vyjmenované pokrývají též české znaky.
Více viz domovská
stránka.
→ vzorník
V repozitářích openSUSE lze ve složce non-oss nalézt balíček agfa-fonts
obsahující devět profesionálních písem v 28 řezech od společnosti
Agfa Monotype Corporation s komerční licencí. Z nich za povšimnutí
stojí zejména patkové Thorndale, bezpatkové Albany,
Andale a Utah a též neproporcionální
Cumberland – všech pět je použitelných pro češtinu a všech
pět na monitoru vypadá velice dobře i v malých velikostech.
→ vzorník
V repozitářích openSUSE lze také nalézt balíček free-ttf-fonts,
obsahujících přes 300 souborů = řezů okrasného písma s licencí GNU
GPL (až na drobné výjimky). Dal jsem si tu práci, že jsem je hrubě
roztřídil na ty, které jakž-takž podporují české znaky, na symboly a
zbytek. České znaky ve výsledky podporuje nějakých 92 řezů, což je to
docela pěkný základ pro tvorbu ozdobných textů – k jiným účelů se
tato písma samozřejmě nehodí.
Pro získání lepší představy o rozdílech mezi jednotlivými písmy jsem si také vygeneroval jednoduché srovnávací tabulky – můžete nahlédnout:
Tiskni
Sdílej:
přičemž bezpatková písma Sans a Sans Mono jsou k dispozici ve všech čtyřech obvyklých řezech (normální, skloněné, tučné a tučné skloněné), zatímco patkový Serif postrádá kurzívní varianty
Pozor na terminologii, kurzíva je něco jiného než skloněné písmo.
devět profesionálních písem v 28 řezíchMyslím, že by mělo být řezech, pokud to tedy není typografický termín, který by se používal životně…
Pěkné, díky. A co písmo Computer Modern z TeXu?Dobrá připomínka, nevím, jak se to mohlo stát, ale na něj jsem v repozitáři jaksi nenarazil. Nepochybuji ale ovšem, že takových případů by se našlo více.
Myslím, že by mělo být řezech, pokud to tedy není typografický termín, který by se používal životně…Ano, jedná se o překlep, jinde v textu to bylo dobře (a teď už je to snad dobře všude).
BTW: Existuje neco takovyho ve "free" font setech?
free-ttf-fonts-1.0-158.noarch.rpm, je z nějaké starší distribuce, asi SUSE 9.2 …
Možná ty vzorníky uložit ještě někam jinam. Aby to za pár let nezmizelo v propadlišti dějin.
Ale já nejsem programátor a nechci to do terminálu. Občas používám i několik velikostí písem a openoffice. A to asi není správné řešení. Navíc nevím jak bych to pak dostal na tiskárnu.