Zkušenosti s půjčováním elektronických knih (PDF s DRM)

26.12.2011 11:36 | Přečteno: 3420× | Mohlo by se někomu hodit | poslední úprava: 26.12.2011 13:23

Shodou okolností jsem měl v poslední době možnost vyzkoušet si na „vlastní klávesnici“ půjčování elektronických knih, a to hned na dvou různých kolekcích od známých poskytovatelů databází vědeckých textů – jmenovitě EBSCO eBooks a ebrary Academic Complete. Obě služby staví na stejném technologickém základu jménem Adobe Content Server a mají toho tedy mnoho společného:

• Knihy se půjčují ve formátu PDF s DRM.
• Na klientské straně je zapotřebí speciální program Adobe Digital Editions.
• U obou služeb je zapotřebí se registrovat, tj. založit si osobní uživatelský účet, u kterého je evidováno, co, kdy a na jak dlouho si čtenář vypůjčil.
• Obě služby umožňují u vypůjčených titulů tisk pár desítek stran a omezený počet kopírování přes schránku.

Rozdíly jsou vesměs kosmetické:

• U služby EBSCO eBooks si uživatel může vybrat dobu výpůjčky knihy v rozmezí jeden až sedm dní, knihy se v Adobe Digital Editions objevují ve složce Purchased a je povolen tisk maximálně 60 stran plus 60 operací kopírování.
• U služby ebrary je pro klienty s multilicencí (tj. můj případ, přístup si zaplatila univerzita) doba výpůjčky stanovena pevně na 14 dní, knihy se v Adobe Digital Editions objevují ve složce Borrowed a tisk plus kopírování je omezeno na čtvrtinu počtu stránek dané knihy.

Jak funguje půjčování?

Možnost prohlížení půjčených knih funguje podle očekávání, tj. po vypršení výpůjční lhůty se u titulu objeví nápis expired a pokus o otevření skončí hlášením o nemožnosti dokument otevřít. Jediné, co lze s exspirovanými knihami dělat, je vymazat je ze sbírky. Pokud se knihu podaří otevřít ještě před exspirací, tak ji patrně lze prohlížet libovolně dlouho, i když už termín výpůjčky vypršel (osobně jsem si takto knihu pročítal ještě asi hodinu po termínu).

Neexspirované knihy půjčené od ebrary (tj. ty ve složce Borrowed) je možné vrátit – v nabídce se u nich vyskytuje položka Return Borrowed Item. Úplně první pokusy o vrácení sice končily následující chybou: Error returning borrowed item: Server communication problem: E_ADEPT_IO, po pár dnech se to však „z ničeho nic“ rozjelo a vracení fungovalo bez problémů. Vrácenou knihu si nelze bezprostředně – v rámci jednoho sezení – opět vypůjčit, po odhlášení a opětovném přihlášení však ano. Analogicky si lze opětovně vypůjčit již exspirované tituly (pokud tedy v rámci multilicence není daný titul aktuálně rozpůjčovaný). A co je zajímavé – opětovně vypůjčené tituly mají obnoven plný kredit na tisk a kopírování.

Co znamená v praxi „kredit na tisk a kopírování“?

Ad kopírování – ačkoliv je v Adobe Digital Editions možné (i když krkolomně) označit i více jak jednu stranu textu výběru, přes schránku se v rámci jedné operace nedá zkopírovat více jak cca 2 000 znaků. Tato operace je tak opravdu vhodná jen kopírování krátkých textových pasáží.

Ad tisk –  maximální počet stran, které je možné vytisknout, neznamená maximální počet různých stran – jakýkoli pokus o tisk odečte příslušný počet stran, i když se tisk nezdaří nebo se tisknou ty stejné strany vícekrát. Bez zajímavosti jistě není skutečnost, že se mi ani jednou nezdařil tisk do souboru ve formátu PDF, a to jsem jej zkoušel pomocí dvou různých virtuálních tiskáren (PDF Creator a doPDF), které z jiných programů generují PDFka zcela bez problémů. Na druhou stranu, tisk via standardně předinstalovaný Microsoft XPS Document Writer (ve Windows 7) funguje podle očekávání.

Konstatování na závěr? Nejžádanější tituly ani v jedné z těchto kolekcí (zatím) nenajdete.

       

Obrázky

Komentáře

[brk]

To je Windows only záležitost, nebo linuxový Adobe Reader taky stačí "ke štěstí".

[brk]

A jo, zmínku o Adobe Digital Editions jsem nějak ignoroval. Takže to je jasné. Windows® and Mac OS

[R]

Digital Editions chodi vo Wine.

[torfe]

Hm, lepsi koupit origo knihu (krasne woni), nez brrr neco co nemam pod kontrolou.

[Luboš Doležel (Doli)]

Ano. Vzhledem k omezené hodnotě a omezením digitálních knih bych osobně čekal výrazně nižší ceny, ale na Amazonu bývá cena podobná skutečným knihám. Dokud to tak bude, tak si ty digitální nikdy kupovat nebudu.

[Aleš Kapica]

Mne osobně zajímají v elektronické formě výhradně archiválie. Knihy, které jsou v papírové formě prakticky nesehnatelné. Chápu, že někdo má na čtení beletrie spoustu času při cestování do práce, ovšem to v mém případě nehrozí - za chůze se čte blbě i když některý titul mne čas od času zaujme natolik, že obětuji ten nekřesťanský peníz a svezu se domů tramvají. Během cestování vlakem zase upřednostňuji spíš časopisy, než knihy. A to proto, abych se s nimi nemusel vláčet. Než dojedu z Phy do Ov, tak je většinou stihnu přečíst včetně tiráže a pak je nechávám k dispozici jiným.

[Thorby]

Z tých cien mám skôr pocit, že formujú zákazníkov tak, aby si zvykli takmer rovnakú cenu knihy bez ohľadu na médium... takže o pár rokov prestaneš kupovať knihy, pretože budú len elektronické. Samozrejme okrem autorov prezentujúcich sa na svojom vlastnom webe atď...

[Jendа]

Já bych si nejradši koupil elektronickou knihu (říkám elektronickou knihu, ne nefunkční bastl, u kterého možnost čtení závisí na libovůli Dobrodince). Proč? Je to praktičtější ve všech ohledech - malé, skladné, jde to zálohovat, má to fulltext… A také by to mělo být levnější (neplatí se tisk a distribuce) a ekologičtější.

[loki]

Uz aby si lide platili vysokou sami na vyhradne soukromych skolach. Nebo aby bylo zavedeno alespon to skolne.

Jinak dik za blogpost, je to zajimave ale skoda ze jen patrne win only.

[pavel_l]

No to bude paráda, to hned stoupne vzdělanost, až se z toho stane kšeft a bude se učit jen to na čem se vydělá. To ten Západ pozvedneme.
Extrémisti jako vy by měli být postaveni na roveň těch standardních, protože nebezpeční jste stejně - tedy pokud můžu soudit z toho, jak se tady projevujete.

[the.max]

ono by bohate stacilo, kdyby se ucilo jen to co je potreba a ne aby vice enz polovina VS titulu byla z humanitnich ved, ktere jsou jinak prakticky k nicemu, jen puze jejich drzitel ma proste diplom.

[the.max]

...tim jsem myslel hlavne ruzne ty filosoficke fakulty atd...

[Nicky726]

Jj, zejména katedru anglistiky atd...

[Migi]

nemate někdo přehled jak je to se školstvím v Americe? Harvard a všechny tydle "světově" nejlepší školy jsou soukromé ne?

[Mrkva]

Jasně, ale chce to srovnávat srovnatelné - tedy podívat se, jak jsou na tom soukromé školy v ČR.

[GeoRW]

to je pravda, svetove skoly su sukromne ale zaroven bezny Americania maju takmer nulovu sancu danu skolu vystudovat. A ked sa im aj podari na skolu dostat, naklady su tak vysoke, ze sa zadlzia na 10 a viac rokov do buducnosti prip. financne zruinuju svojich rodicov Preto su aj bezny Americania taky blbi. Vsetko ma svoje plusy a minusy.

[deda.jabko]

Harvard a všechny tydle "světově" nejlepší školy jsou soukromé ne?

blbost... ve statech je rada srovnatelnych statnich skol. z nejznamejsich UCLA, UC Berkeley, Penn State, atd. lepsi popis jde najit treba na wiki

[loki]

Soukrome jsou lepsi. Jednoduchym dukazem je to, ze o americkych soukromych skolach vi kazdy, ale nazvy statnich vysokych nevi skoro nikdo. Ale bez ohledu na tento fakt je nutne si uvedomit, ze tercialni vzdelavani neni neco, do ceho by se stat mel montovat. Soucasny stav neni moc udrzitelny - skoly jsou podfinancovane a kvuli tomu tam velmi casto vyucuji nekompetentni lide. Dale by se melo prestat tvrdit, ze vzdelani neni byznys. Jako kazde jine odvetvi, je to byznys a neefektivita statniho managementu je dnes uz snad axiomem. Vyhody soukromeho skolstvi jsou zrejme: nebude zatezovat statni rozpocet(tim padem je vice moralni, protoze dane schopnejsich lidi a pravnickych osob nebudou vyuzivany na studium jejich potomku), studenti si budou sveho studia vice vazit, zacne fungovat trh a rychle se vsichni dozvi z jake skoly vychazeji jaci absolventi, studium bude efektivnejsi. Muzete namitnout, ze je to asocialni pristup a ze chudi nebudou moci studovat. Nic neni dokonale, nekdo si potom opravdu nebude moct skolne dovolit. Genialniho studenta jiste vytahne nektery ze soukromych stipendijnich programu, ktere zname jiz dnes od tech "zlych bohatych podnikatelu" ( :-P ). Prumerny student si jiste bude moct vypujcit - to neni nic spatneho, lide si dnes prece pujcuji na bydleni, televizi i dovolenou, tak co. Banky jiste velmi rychle nabidnou patricne produkty.

[pavlix]

ale nazvy statnich vysokych nevi skoro nikdo

UC Berkeley by z lidí, co si myslí, že se pohybují v IT měl znát každý.

Vyhody soukromeho skolstvi jsou zrejme

Přesně, porovnejme si třeba výuku informatiky na matfyzu a unicorn college.

Prumerny student si jiste bude moct vypujcit - to neni nic spatneho, lide si dnes prece pujcuji na bydleni, televizi i dovolenou, tak co. Banky jiste velmi rychle nabidnou patricne produkty.

I celé státy si půjčujína svůj provoz a pohodlí svých občanů :).

[pc2005]

Když si budou školy na sebe vydělávat, tak jim IMHO stát časem peníze posílat přestane. Jeden zdroj získají a jeden ztratí. Podle mě to bude v tom samým stavu.

je to byznys a neefektivita statniho managementu

Čistě teoreticky by pak šlo zaplatit ~5*2*10kKč a rovnou by ti dali magistra/inženýra. Když je to byznys, tak proč plýtvat na učení .

studenti si budou sveho studia vice vazit

Nebudou.

Muzete namitnout, ze je to asocialni pristup a ze chudi nebudou moci studovat.

Což je vtipný, neboť jak se říká, nouze naučila Dalibora housti. Kdysi když si musel člověk počítač doslova postavit a naprogramovat, tak se toho dozvěděl řádově víc. Takový člověk by si měl vejšku zasloužit zadarmo.

Pokud navrhneš stípko, tak tím současnou situaci zeslabíš a projde víc horších studentů. Pokud necháš současné stípko, a zavedeš školné, tak bych třeba já neprošel.

Ještě k vážení si studia. Spousta spolužáků, ač by na stípko měla, na to v mém ročníku kašlala, neboť prý proč se snažit. Se školným by to nebylo o nic jiný.

Prumerny student si jiste bude moct vypujcit - to neni nic spatneho, lide si dnes prece pujcuji na bydleni, televizi i dovolenou, tak co.

Vidím, že ekonomika brzy zkrachuje, zase . Já si osobně půjčuju max od kámošů na jízdenku (a to teďka ani to ne ).

[Václav HFechs Švirga]

+1

[pavlix]

Díky za rozumný přístup. Já jsem obecně spíš tržní človíček. Vysokou školu mimochodem nemám (doufám, že jsem nepřiznal něco, co jsem neměl), a momentálně jako živnostník titul moc k ničemu nepotřebuju.

A když bych měl dělat nějakou práci, kde chtějí vysokou školu, tak z hlediska tržního principu by se mi zdál v současné době nejvýhodnější právě model, kdy bych zaplatil plné školné za několik let, škola by ušetřila za stavbu budovy, provoz a personál, přeskočily by se přijímačky (to už se dělá), průběžné zkoušky i závěrečné zkoušky, a dostal bych titul, tedy papír na dobré pracovní zařazení (nejen ve státní správě :)).

Jo... pokud by se to celé studium i s titulem dalo vzít na splátky, taky fajn, aspoň by člověk měl papír hned a mohl ho používat při splácení.

A ta varianta s půjčkou je taky hezká. Nějaký pěkný soukromý model podpořený státem, kdy by lichvářská instituce poskytla prostředky na zakoupení papíru, pojišťovnická instituce by lichvářskou pojistila pro případ, že by dotyčný z nějakého důvodu nezískal dobrou práci. A splátky by si samozřejmě banka brala rovnou od zaměstnavatele, aby se po cestě někde neztratily.

Ještě by se měla hodně zpoplatnit licence na provoz školské instituce a nechat padnout všechny školy, které si na ni nevydělají, státními počínaje.

[pc2005]

přeskočily by se přijímačky (to už se dělá), průběžné zkoušky i závěrečné zkoušky, a dostal bych titul, tedy papír na dobré pracovní zařazení

Jdu si koupit titul MUDr.

[pavlix]

Obávám se, že to není až tak originální nápad, jak si možná myslíš.

[pc2005]

Jasně . I když právnická kauza je nejznámější.

[Vskutečnosti Saýc]

Prijimacky se preskakujou spis proto, ze kvalita strednich skol ma hodne velky rozptyl.

Jinak s tou predstavou souhlasim, nejak takhle vypada neoliberalni "skolstvi". A kdybychom mohli nastavit tu cenu za titul fakt vysoko, aby si ji mohl dovolit jen malokdo, mohla by se z toho stat takova slechta -- misto knizete MBA, a hned na vizitkach by bylo videt z jak jsem bohate rodiny.

[Thorby]

To je jasné. V sprivatizovanom školstve (len tak btw, udeľovanie titulov je regulované štátom, takže MBA si môžeš vytlačiť doma na tlačiarni) by jednoznačne došlo k výraznému poklesu kvality absolventov škôl, poklesu náročnosti štúdia, kupovaniu skúšok či dokonca titulov, devalvácií vzdelania... Tituly by až pričasto mali hodnotu papiera, na ktorom sú vytlačené, pri troche šťastia by preukázali mierne väčšiu schopnosť plánovať aspoň na päť rokov dopredu, než zvyšná populácia...

Jednoducho všetok ten bordel, na ktorý v súčasnosti doplácajú pracujúci ľudia, by si zúčastnení museli zaplatiť sami.

[Jendа]

Jinak s tou predstavou souhlasim, nejak takhle vypada neoliberalni "skolstvi".

Podle mě to jde implementovat i tak, že budou existovat soukromé školy, které nebudou dávat papír na potkání/za prachy, ale skutečně studenty prosejí - a titul z těch škol pak bude uznávaný. Vždyť takhle to funguje i dneska - jsou státní VŠ, kde je studium řekněme snazší, a státní VŠ, které jsou opravdu náročné a vyžadují od studentů úsilí.

Pro případné trolly: Pozor, nepíšu, jestli si myslím, že by školy měly být státní nebo soukromé - sám na to nemám jednoznačný názor. Pouze se snažím ukázat, že soukromá škola nemusí automaticky znamenat, že sis papír koupil. A sám jsem na státní SŠ a plánuju jít na státní VŠ.

[Aleš Kapica]

Vždyť takhle to funguje i dneska - jsou státní VŠ, kde je studium řekněme snazší, a státní VŠ, které jsou opravdu náročné a vyžadují od studentů úsilí.

Ha. Ha.

[Jendа]

Jo, jasně, spíš jsem měl napsat jednodušší a náročnější, bez vazby na nějaké absolutní hodnoty :).

[Vskutečnosti Saýc]

Proc? Nevzdelana masa sice mozna stacila Hitlerovi a Stalinovi, ale pro moderni Narod by melo vzdelani byt dobra investice do budoucna, proti konkurenci ostatnich Narodu, ne? Je to prece ta vec kterou mame navic oproti Zlym Muslimum, delajicim tu Muslimskou Invazi, ne?

(nekdy tem nackum nerozumim, jsou nekonzistentni sami se sebou)

[Radovan]

Nejsi první kdo na tohle přišel, víš kolik univerzit je v Íránu?

[Vskutečnosti Saýc]

Iranci maji dobrou matiku, dobry computer science (oproti tem pozerum z indie) a povida se, ze maji zajimavy metody hledani pseudoprvocisel dik kterejm by RSA nemuselo bejt tak bezpecny jak se rika.

Ale to nacky tezko zajima, zejo.

[Radovan]

No přesně, a navrch mají zlaté české, totiž perské ručičky, takže dokážou udělat z prdu kuličku. Už jen to jak zvládají udržovat letuschopné F-14 přes desítky let trvající embargo je samo o sobě hodné úcty...

[loki]

Tahni magore. Tvoje baba je nacek :-P

[Vskutečnosti Saýc]

Moje baba je komunistka. Ale pracuju na tom.

[Radovan]

Jako by mi to něco připomínalo...

[LukynZ]

Neznal jsem, dik :)

[Nicky726]

No fuj!

[Ondra]

pomozme mu tam:

Circumventing Adobe ADEPT DRM

(Automated) Inept Pdf, Epub and FileOpen Tools (inept/ainept)

[Kvakor]

Zajímavé je, že program pozná, že jde tisk do PDF. Že by analyzoval jméno tiskárny, nebo zjišťuje, že tisk nejde do skutečné tiskárny? Možná by fungoval tisk do souboru, pokud by se vybrala nějaká rozumná postscriptová tiskárna (např. driver na Apple LaserWriter je prý přímo od Adobe) a převést to do PDF. A pokud by nešlo ani to, je možné tisknou na síťovou tiskárnu přes Sambu a výsledný PostScript odchytit. Přinejhorším udělat program, který by automaticky "mačkal" klávesu otáčející stránky, snímal obrazovku a ukládal výsledné bitmpapy by nemělo být nic složitého (v Linuxu by to byl skript na cca. půl stránky), OCR je OCR, ale stále je to lepší než nic.

PS: I hardwarové čtečky (obzvlášť ty s e-papírem) je možné nacpat do scanneru a zOCRkovat, pokud by bylo v dispozici hardwarové tlačítko na převracení stránek (tj. spínač), tak by autmatizace byla mnohem jednodušší než u papírové knížky. U dotykového displaye by to bylo asi těžší, ale i tam by šlo použít fotoaparát, stativ a robotickou ruku s něčím, na co by doptyková vrstva reagovala stejně jako na lidský prst.

PPS: Pokud vám teď blesknul hlavou stejně morbidní nápad jako mně, tak pro jistotu dodám: na světě je určitě mnoho jiných věcí, na které dotykové displaye reagují stejně jako na lidský prst (např. starší rezistivní typy berou téměř cokoliv trochu špičatého), hroby vylupovat nemusíte [morbidní smajlík].

[poky74]

Dočetl jsem PS:, někdo psal na jabber, chvilku jsem si psal a formoval odpověď ve stylu komu asi ufiknu prst k tomu kapacitnímu displayi a najednou PPS... No tohle =-o :D

[Kvakor]

Strange Minds Think Alike

[Radovan]

Třeba můj mobil reaguje na opačný konec propisky, který je z plastu, ale na kovový hrot ne. Zatím jsem s tím nelaboroval, ale zřejmě potřebuje něco většího, podobného prstu.

[pc2005]

Tak mě napadá, že by vlastně nemělo být tak složitý tu knížku prostě přepsat.

Když tuna Indů dokáže obejít libovolné captcha, tak by mělo jít i tohle. Pokud stojí 1000 captcha za 2 dolary, tak by taková služba byla možná docela cenově příznivá. Ostatně kdoví, zda tam někdy vynálezce Re-Captcha nepřihodí něco, co chce redigitalizovat .

[vlastikroot]

To musi jit nejak hacknout. Vyextrahovat ciste nezaDRMovane PDF. I kdyby to melo kopirovat z pameti procesu. Vzdycky to nejak jde PS: Nasel jsem nejakej python script co by to mel umet.

[rajcze]

Vsak re-captcha je crowdsource nastroj na digitalizaci knizek :) Proto ma taky dve slova - jedno uz znaji, a druhy te nechavaji "precist".

[Jendа]

Samozřejmě, ale oficiálně jenom těch starých.

[Luboš Doležel (Doli)]

Re-captcha je nástroj pro zabránění užití služby. Po jejich vylepšeních typicky projdu až na čtvrtý pokus.

[kotyz]

Nech si to luštění outsourcovat do Indie, tam to umí

[Jendа]

To bych neřešil, screenshoty bývají dostatečně kvalitní na OCR. Problém s OCR je hlavně u scanů z papíru, často různě poškozeného.

[pavlix]

Počkej až ti zakážou screenshotovat a následně až ti zakážou zobrazovat na necertifikovaném zařízení.

[Filip Jirsák]

Nebývají, mají nízké DPI. Ale z toho Adobe Digital Editions se dá to PDF získat odemčené.