Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Konrád Könzol byl německý vizionář a vynálezce, který stál na prahu tehdy neznámého oboru výpočetní techniky. Narodil se v roce 1905 a pocházel z malé obce Prompt ležící nedaleko Bielefeldu v Severním Porýní-Vestfálsku.
Nedávno jsme tu měli iniciativu "sešívaného" Jiřího Eischmana, který nás vyzval k podání zpětné vazby k současnému stavu linuxového desktopu, respektive GNOME Desktopu.
Už nějaký ten pátek jsem zarytým fanouškem Debianu. Mám ho jako svůj hlavní systém a instaluji ho kudy chodím. Jednou za čas ale trpím nutkáním nainstalovat si k němu (nebo do VirtualBoxu) zase něco nového. Jsem totiž učebnicovým příkladem distribučního turisty. Přesto mě Gentoo dlouho nechávalo chladným. Trávit "větší než nutné" množství času v terminálu mě dvakrát netěší a ani neustálé kompilování není mou představou dokonalosti. Různé odvozeniny mainstreemových distribucí ale začnou jednou nudit. V tu chvíli nastává čas poohlédnout se po něčem "zajímavějším".
V předchozím blogpostu jsem popisoval migraci svého notebooku na XFCE. Nyní se zaměřím na fallback mód GNOME 3. Ten sice na první pohled vypadá hrozně, ale díky klávese ALT to není zas taková hrůza. Aktivní uživatelé GNOME 3 to pravděpodobně dávno vědí, mnozí další o tom již slyšeli, ostatní se to třeba dozví až zde. GNOME 3 fallback mód si totiž, alespoň prozatím, drží většinu funkčnosti panelu klasického GNOME 2.3X.
Už nevím, jaký den přesně to byl, ale bylo to tento týden, kdy nastal den D. Příkaz sudo apt-get dist-upgrade mi na můj notebook s Debianem Wheezy stáhnul a nainstaloval GNOME3. Věděl jsem, že ten den přijde. A přesto jsem nebyl připraven.
Po dlouhé době jsem překonal vlastní lenost a editoval .bashrc ve svém domovském adresáři. Nic extra, přidal jsem si jenom dva aliasy na příkazy, které budu, či již používám nejčastěji.
Nastala následující situace: V domácnosti provozuji jen a pouze stanice s Debianem (ať už Squeeze nebo Wheezy) s prostředím Gnome 2.32. Dnes přiběhl otec s hudebním CD, které vyštrachal kdesi v novinách a že ho chce spustit, ale neumí to. V neznalosti následujících událostí jsem s nadhledem vložil CD do optické mechaniky otcova notebooku a očekával bezproblémové přehrání. To jsem se však přepočítal.
Před nějakým časem jsem hledal způsob, jak do Grubu 2 přidat vlastní menuentry vedoucí na systém, který se mi při standardním update-grub nenačetl. Zprvu jsem našel stížnosti na nepraktičnost Grubu 2 a nemožnost jeho manuálního nastavení, a přeci jsem později našel jednoduchý postup jak na to.
.
Opera ASA zavedla s Operou 11.10 speeddial 2.0, který u řady uživatelů vyvolal malé pozdvižení. Generované náhledy se ukládají s rozlišením 1024x768, počet náhledů ve speeddial lze přidávat pouze jeden po jednom a tak podobně.
.
Jelikož máme doma dva notebooky, které jsou podporované až od jádra 2.6.35, velmi jsem se těšil, až se dostane novější kernel do repozitářů Debianu Testing Wheezy. Jak jsem upozorňoval ve zprávičce, stalo se tak nedávno.
Když tu před nějakým tím časem probíhala anketa, zda mají být místní blogy zaměřeny čistě na Linux a IT, byl jsem proti. Dnes bych možná hlasoval jinak. Taky proto jsem dlouho váhal, zda mám svůj další blog věnovat herci Williamu Shatnerovi. Ale vzhledem k tomu co je to za herce, a že další nelinuxový blog na dlouho dopředu neplánuji, učiním tak.
Jelikož jsem se při mém předchozím zápisku stal obětí zvyků z Opery, předsudků proti Mozille a neznalosti nových kontrolních prvků Firefoxu 4.0, rozhodl jsem se o druhý pokus o blog o "doutnající" lišce. Vzhledem k tomu, že za těch pár dnů už jsem se s novým Firefoxem trochu seznámil, je na čase si u vás i mně samotného vyžehlit ten předešlý zápisek. Foxa stále rád nemám, ale když pomlouvat, aspoň objektivně.
Poslední půlrok roku 2010 jsem byl spokojeným uživatelem Dropboxu, nástroje pro online sdílení a synchronizaci. Jelikož jsem v té době "jel" na debianu unstable/sid, nebyl žádný problém nainstalovat dropbox z repozitáře. Squeeze bohužel dropbox klienta v repozitáři nemá, a jak se zdá, dnes ho nemá už ani sid.
Opět jsem dal na reklamu a opět se mi to vymstilo. Tolikrát jsem za ty ROKY vývoje četl a slyšel o zajímavých novinkách Firefoxu/Iceweaselu 4.0, že jsem se při pročítání webupd8.org rozhodl si ho nainstalovat.
Už dlouho jsem si chtěl ošahat nové uživatelské prostředí Unity, které Canonical vyvíjí pro Ubuntu 11.04. Po nezdaru s druhou alpha verzí, kterou se mi nepovedlo v pořádku ani nabootovat, natož nainstalovat, se mi to konečně povedlo v třetí alpha verzi nového Ubuntu.
Assaultcube je fps střílečka založená na Cube engine. Hra vznikla v létě roku 2004 pod názvem ActionCube, jako snaha přinést do hry prvky realističnosti. O tři roky byl však název na žádost vývojářů ActionQuaku změněn na Assaultcube. Hra prošla mnohými změnami a vylepšeními, nabízí řadu herních módů, desítky serverů, a velké množství map. Jsou podporovány platformy Linux, Windows, a OS X.
Jelikož a protože se rád zasměju, ze sentimentu se občas podívám na technet.cz spadající pod idnes. Tentokrát mě zaujal článek "Ochránit počítač i práci s multimédii zvládnou programy od jediné firmy", a okamžitě mě napadl Zoner, pyšnící se lety osvědčeným Zoner Photo Studiem, který v posledních letech nabízí i antivirus.
qutIM je poměrně mladý, ale nadějný ruský IM klient. Jeho hlavní předností je jeho multiplatformnost, podpora protokolů ICQ/Oskar, Jabber/XMPP, IRC, a podobnost s nejznámějšími IM klienty pro Windows, Mirandou a hlavně QIPem. Díky tomu je podle mě qutIM nejlepší volbou pro uživatele, kteří přecházejí, nebo začínají "laškovat" s Linuxem.
Před nějakým časem jsem sepsal takový rádoby článek o nejznámějších a méně známých distribucích. Bez těch keců okolo jsem to měl vydat už dávno tu na blogu, ale nějak jsem se k tomu stále nedokopal. No snad stále lepší pozdě než nikdy.
Než mě začnete lynčovat "co jsem si to koupil", vězte, že jsem byl plně při smyslech a poměr cena:výkon byl pro mě prostě neodolatelný. S HW notebooku jsem již řešil pár problémů, hlavně co se podpory v Linuxu týče, nicméně žádný se nevyřešil jako ten s "nemožností vypnutí wifi", tedy zastrašením.
Recenzí bylo dost, review taky, a Gnome-shell toho neumí tolik, aby se o tom dalo psát stále dokola. Takže tady máte jen screeny snad všeho, co se v Gnome-shellu dá momentálně najít. Snad mi nic zajímavého neuniklo, a jestli máte pocit, že Gnome shellu chybí něco podstatného, tak mě to neříkejte
.