Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Od čtenářů vyžadujeme, aby jméno a příjmení vyplnili pravdivě. Při pochybnostech o pravosti zadaných údajů budeme vyžadovat zaslání naskenovaného dokladu totožnosti s viditelným jménem, příjmením a fotografií, avšak se začerněným nebo jinak zneviditelněným rodným číslem a adresou. Doklady bez této úpravy budeme odmítat. Uživateli, který takový doklad nepředloží, účet zablokujeme.:)
Ne, svoje stránky se na ábíčko přesunout nechystám, ani jsem si k Novému roku nenaplánoval, že tu nějaký blog zřídím.
Navíc jsem teď založil blog nový, který se IT vůbec nevěnuje.
Přeju si, aby čtenáři abclinuxu žili svůj šťastný život. A aby články byly kvalitní a poznámky pod nimi, aby byly pozitivní a optimistické. .-)
Nevím, jestli je David Kolibáč programátor, ale jestli je, tak si přeju, aby se mu dobře a pohodlně programovalo.
Nebylo by super mít tu možnost psát komentáře atd. v něčem, co by odkaz rozpoznalo jako odkaz…?Nebylo. Každá stránka má (mít) nějaký titulek (název pro lidi) a URL (strojově čitelný identifikátor). Jestliže někdo dělá odkazy tak, že jen nasype do textu URL*, je to plýtvání časem čtenářů. Komentář je napsán jednou a čten mnohokrát – tak si sakra dejte tu práci a napište to tak, ať má čtenář dostatek informací – včetně názvu stránky, kam ten odkaz vede. Totéž platí pro psaní s diakritikou.
co by enter pochopilo jako konec řádkuNa webu se řádky zalamují dynamicky – podle toho, kolik textu se na danou šířku vejde. Ruční zalamování má smysl jen ve velmi málo případech (tam použij <br/> nebo Shift + Enter ve WYSIWYGu). Jinak se text dělí na odstavce a k tomu se používá prázdný řádek (2× enter normálně nebo 1× ve WYSIWYGu) a to funguje.
co by nedovolilo umístit obrázek o velikosti plachty z náklaďáku do perexu?Souhlas. Perex by měl být jen prostý text a zvláštní atribut, ne jen první odstavec oddělený jakýmsi HTML komentářem. *) nejlépe prohnané ještě nějakým kurvítkem – zkracovačem – aby nebylo vidět, kam odkaz vede
Navíc je tady systém, který zjebvné bláboly (ako kupříkladu i některé mé zápisky)Ten systém, jak to ty nazýváš, se jmenuje "Migilenik jde prudit xkuxfa, protoze nejakej blb si plete blog se zdí na fakebooku".
Co se týká změn, tak bych uvítal, aby se do FAQ dávaly skutečně jenom částo kladené dotazy. Pro ostatní problémy bych zřídil novou katergorii. Takto by se předcházelo blogovým zápiskům týkajících se řešení problému, které ale nejsou až tak časté.
Stačí aby sa dobrý blogový zápisok objavoval medzi článkami, Doli sprav to.+1, nějaká taková "promote" funkce, která by z opravdu kvalitních zápisků mohla udělat článek...
Souhlas, kdyz tady vidim blogy od Amigy a prispevky ve stylu "Applejack", tak me presel zajem tady psat blog zamereny na linux.
To už se tu diskutovalo mnohokrát. Kvalitní autoři prostě časem odejdou vždy tam, kde mají adekvátní zázemí. Za nimi pak odejdou ti co mají co říci k tématu. Pokud prostě chcete server o Linuxu, pak ho celý musíte držet v nějakých mezích.
Mantrou redakce se stala možnost blokování. Takže sice je možné si zablokovat konkrétní kamarády, ale celkový pocit, že AbcL je spíše homepage KU to nezmění. A pokud to udělá člověk fakt pořádně, tak se pro změnu nic nepřečte.
AbcL je dnes prostě hospodou, nebo kanálem, pojmenujte si sekce jak chcete. Za kvalitou se chodí jinam.
Za kvalitou se chodí jinam.Rád se nechám poučit :).
Takže sice je možné si zablokovat konkrétní kamarády, ale celkový pocit, že AbcL je spíše homepage KU to nezmění.No jasně, KU to tady vyloženě rujnuje,... prohlídni si posledních 50 blogů, od členů KU tam jsou 3, z toho jeden Bedňův v zásadě on-topic a dva Amigovy, z nichž jen jeden je hovadskej a druhej taky v podstatě on-topic. Zato tam je dost odpadu, kterej s KU nemá nic společnýho...
reakce na mé komentářeco takto nahoře klepnout na "mé komentáře?"
Současně bude nutné udělat redesign, tabulkový layout je prostě na houby. Toho se bojím, nemám moc představu, co všechno změnit a co nechat, aby mě tu lidi neukamenovali.Ať uděláš, co uděláš, kamenován budeš tak jako tak.
Což je dané tím, že redakční systém Ábíčka (a hlavně diskuse) je jeden z nejlepších a bude těžké najít (vytvořit) důstojného nástupce.Diskuze jsou dobré. Ale ten zbytek? Ani omylem!
Současně bude nutné udělat redesign, tabulkový layout je prostě na houby.Co je za problém? Ábíčko používám i na notebooku, kde mám viewport široký asi 800 px, a přijde mi to v pohodě (jen mám skrytý levý panel). Formátování HTML bych taky ponechal.
Současný engine je nutné vyhodit a je nutné adaptovat ten z ITBizu. To znamená doplnit funkčnost. Předpokládám, že ze začátku by některé extra funkce mohly scházet a doplnily by se až časem.!
Pro psaní komentářů apod. by se používala asi omezená varianta Markdownu. Takže (už) žádný WYSIWYG nebo HTML, ale tlačítka pro snadné tvoření linků apod. by tam byla.!!
Současně bude nutné udělat redesign, tabulkový layout je prostě na houby. Toho se bojím, nemám moc představu, co všechno změnit a co nechat, aby mě tu lidi neukamenovali.!!! Tak teď se mi zkřivila prdel a sevřela huba. Čekám jen na zavedení HTML5, spousty ajaxu ve stylu nového seznam emailu, login do diskuze s facebookem a nejlépe oříznutí aktivní plochy na naprosté minimum, jako je to u google+, aby to bylo kchool a moderní.
Tak teď se mi zkřivila prdel a sevřela huba. Čekám jen na zavedení HTML5, spousty ajaxu ve stylu nového seznam emailu, login do diskuze s facebookem a nejlépe oříznutí aktivní plochy na naprosté minimum, jako je to u google+, aby to bylo kchool a moderní.Člověče, jak jsi proboha na tohle přišel z Lubošova komentáře?!?
Člověče, jak jsi proboha na tohle přišel z Lubošova komentáře?!?Viz:
... sevřela huba. Čekám jen na zavedení HTML5, spousty ajaxu...Takže nijak. Vyjadřuji jen své obavy dle toho, co se dá vidět všude jinde, kdy je všeobecným trendem překopat často již desítku let fungující, k dokonalosti dotažené věci na moderní ekvivalenty, které mi nevyhovují.
!Nebudu něco roky vyvíjet, aniž bych to uvedl aspoň částečně do provozu. Chybět by ze začátku mohly třeba interní záložky, protože jsem nikdy nepochopil, k čemu ta funkce je dobrá.
!!Psát HTML, řešit jeho parsování atd. v roce 2012? Seriously? I autoři mi posílají články v Markdownu.
!!!Co je na tabulkovém layoutu dobrého? Je to pěkný průšvih. Zprávičky jsou v kódu stránky před hlavním obsahem a komplikuje to CSS.
Čekám jen na zavedení HTML5, spousty ajaxu ve stylu nového seznam emailu, login do diskuze s facebookem a nejlépe oříznutí aktivní plochy na naprosté minimum, jako je to u google+, aby to bylo kchool a moderní.S výjimkou nepovinného AJAXu, jehož absence se tu teď obchází různými hacky, nic takového neplánuju. Sám ani nejsem příznivcem fixed-width layoutu.
Chybět by ze začátku mohly třeba interní záložky, protože jsem nikdy nepochopil, k čemu ta funkce je dobrá.Sice jsem si tam nějaké stránky přidal, ale tahle funkce mi chybět nebude.
Psát HTML …Jsme na webu, (X)HTML je tu přirozený formát.
… řešit jeho parsování atd. …Předpokládám, že parser Markdownu si taky nebudeš psát vlastní, ne? Nástrojů pro parsování HTML/XML, jeho validaci a/nebo filtrování je tu dost už hotových.
… v roce 2012? Seriously?Mně hlavně přijde uhozené v roce 2012 nutit (běžného) uživatele psát nějaké (jakékoli) kódy. Uživatel má mít k dispozici v první řadě klávesnici, myš, tlačítka, klávesové zkratky – prostě WYSIWYG (nebo spíš WYSIWYM) editor a neřešit nějakou syntaxi. Alternativně k tomu mít možnost XHTML, prostého textu nebo Markdownu pro ty, kdo syntaxi řešit chtějí.
Zatímco Markdown jo.Jo jenže Markdown je jeden (pokud je tedy vůbec jen jeden) z mnoha formátů, jejichž hlavním účelem je zpohodlnění HTML. Takže proč nevybrat jiný z mnoha?
Imho ale Markdown je z nich nejrozšířenější / nejznámější...Tak Markdown vypadá ještě celkem použitelně. Hlavně když to není Texy :D.
uživatel by neměl být nucen nějakou syntaxi vůbec řešit.Já bych hlavně nechtěl být nucen řešit nějaký WYSIAWYG.
Ostatně HTTP POST požadavek si taky nesestavuje ručně a neposílá telnetem, ale udělá to za něj formulář a prohlížeč.Nepovedené přirovnání.
Já bych hlavně nechtěl být nucen řešit nějaký WYSIAWYG.A ruční datlování kódu v nějaké speciální syntaxi tohle, prosím pěkně, řeší jak? Tam už vůbec nevidím, jak to bude vypadat. Od toho je totiž náhled (který by si člověk měl stejně udělat a přečíst si to po sobě). A hlavně u WYSIWYM editorů ani není cílem, aby to vypadalo přesně stejně – naopak je cílem, zachytit tu sémantiku a poskytnout pohled vhodný pro editaci.
Nepovedené přirovnání.Můžeš to rozvést? Jako uživatel (byť jindy třeba programátor, ale teď jsem v roli uživatele) chci diskutovat – vložit někam svůj formátovaný text příspěvku – a nechci řešit, jak se to zakóduje, uloží, nebo jak se to přenáší po síti. Byť bych to samozřejmě mohl odeslat telnetem a mohl bych si to formátování zakódovat do nějaké syntaxe.
A ruční datlování kódu v nějaké speciální syntaxi tohle, prosím pěkně, řeší jak?Nenalézám slov. Chápu to správně tak, že se mě ptáš, jak nepoužití určitého nástroje řeší to, že ho nechci použít?
Můžeš to rozvést?Vzhledem k tomu, že jsem neprováděl sociologickou studii, tak mám už k dispozici jen (snad) zdravý rozum. A ten mi říká, že skládání POST dotazů jakožto součást diskutování na webu nedává naprosto žádný smysl. Narozdíl od doplnění čistého textu o nějakou strukturu pomocí značek. Původně jsem chtěl na tvůj uměle vykonstruovaný nesmysl reagovat ještě uměleji a umělečtěji vykonstruovaným nesmyslem, ale došel jsem k závěru, že mi tento způsob argumentace (už) nesedí.
Chápu to správně tak, že se mě ptáš, jak nepoužití určitého nástroje řeší to, že ho nechci použít?Tak to jsem tě možná špatně pochopil, v tom případě se ti omlouvám. Podle toho A jsem měl za to, že ti jde o tu nedokonalost WYSIAWYG, tedy že z toho nakonec vyleze něco trochu jiného, než co jsi vidět při editaci. Co jsi tedy myslel tím:
Já bych hlavně nechtěl být nucen řešit nějaký WYSIAWYG.Co je to „řešit“? Tebe snad traumatizuje, že zadáváš text do něčeho sofistikovanějšího, než je obyčejná
textarea
? Nebo ti vadí* závislost na JavaScriptu? Uživatel tohle hlavně řešit nechce a nemá – ten prostě vidí nějak vyznačený rámeček a do něj píše text. Jak je to uvnitř implementované ho nezajímá. Uživatel na tom nemá co řešit.
A ten mi říká, že skládání POST dotazů jakožto součást diskutování na webu nedává naprosto žádný smysl. Narozdíl od doplnění čistého textu o nějakou strukturu pomocí značek.Tak znovu: prohlížeč mi pomůže s přenesením dat po síti, editor mi pomůže se zakódováním do nějaké syntaxe. Ani jedno z toho mne jako uživatele nezajímá – jako technického nadšence ano – ale jako uživatel od toho chci abstrahovat resp. nechci o tom ani vědět a nechci tyhle technické detaily řešit. P.S. chápu, že dost lidí má averzi k WYSIWYG editorům, protože jejich implementace byly (a mnohde ještě jsou) mizerné, vytvářely odporný kód a sváděly uživatele k formátovacím prasárnám. Ale pokud teď řešíme nějakou vizi, jak by to mělo vypadat, nemá cenu se tím zatěžovat – maximálně můžeme dojít k závěru, že se to nenasadí z důvodu mizerných aktuálních implementací, ale neměli bychom tu myšlenku zavrhnout jako takovou. Nedělejme z nouze ctnost – a používání udělátek typu Markdown/Texy typicky nouze je – prostě nebyl po ruce slušný WYSIWYG/WYSIWYM editor. *) ta mi někdy taky vadí (zvlášť pokud je načítaný z čoudu), ale od toho by tu bylo (na Ábíčku by určitě mělo být) alternativní zadávání pomocí XHTML/Markdownu/prostého textu
Podle toho A jsem měl za to, že ti jde o tu nedokonalost WYSIAWYGTo bych ho asi patřičně zdůraznil.
Co je to „řešit“?Používat. Není to pro mě ani pohodlné ani příjemné :).
To bych ho asi patřičně zdůraznil.V tom případě stačilo okopírovat „WYSIWYG“ a nemusel jsi tam to „A“ vůbec přidávat.
V tom případě stačilo okopírovat „WYSIWYG“ a nemusel jsi tam to „A“ vůbec přidávat.Máš s tím nějaký problém? :)
Zní to, jako když Markdown neznášznám i používám – např. na nekuřák.net v tom můžeš psát komentáře (klidně si to vyzkoušej, ten web ještě není v ostrém provozu – jméno/heslo: anonym/bmnbmn)
snad kromě odkazuJenže odkazy jsou jedna z nejdůležitějších věcí – na prvním místě odstavce, pak odkazy, pak dlouho nic, pak tučné/kurzíva/odrážky/číslování/citace… a ty ostatní věci by tam nemusely být vůbec (nadpisy v komentářích více méně nejsou potřeba).
Jediný, co mně na Markdown přijde trochu nešikovný je code/pre (4 mezery odsazení na každým řádku).Souhlas. Zlaté
<pre> … </pre>
oproti tomu. Případně <pre><![CDATA[ … ]]></pre>
, pak ani nehrozí, že by se vnitřek toho kódu interpretoval jako formátování.
Jenže odkazy jsou jedna z nejdůležitějších věcí – na prvním místě odstavce, pak odkazy...Souhlasim, nicméně odkazy v Markdownu jsou řešeny celkem dobře, přijde mi to určitě lepší než
<a href=...
ZlatéTa CDATA příšera je hrozná, zajímalo by mě, co za člověka něco takovýho vymyslel. <pre> je o trochu lepší, ale zas to interpretuje vnitřek kódu, a tudíž to není ekvivalentem Markdown code bloku. Škoda, že ten code block v Markdownu takhle zprasili...<pre> … </pre>
oproti tomu. Případně<pre><![CDATA[ … ]]></pre>
, pak ani nehrozí, že by se vnitřek toho kódu interpretoval jako formátování.
See my [page](http://www.example.com/) for details.Texy:
See my "page":http://www.example.com/ for details.Wikipedia:
See my [http://www.example.com/ page] for detailsNěkterá diskusní fóra:
See my [url=http://www.example.com/]page[/url] for detailsa další. Tolik podobných – ale přesto různých a nekompatibilních – syntaxí si má uživatel pamatovat jak? To už raději napíšu to <a href="…">…</a>, které stojí na vždy stejných principech (atributy, uzavírání elementů). Ale nejpohodlnější mi přijde kliknout na tlačítko, nebo zmáčknout klávesovou zkratku a zadat tak odkaz ve WYSIWYM editoru.
Tolik podobných – ale přesto různých a nekompatibilních – syntaxí si má uživatel pamatovat jak?Asi jako si pamatuje cokoli jinýho. Nevidím v tom problém. Krom toho Texy a Wikipedia mi tak rozšířený nepřijdou (možná se mýlím). Ta wiki syntaxe je specifická pro wikipedii a její potřeby a tam s tím každej počítá.
Ale nejpohodlnější mi přijde kliknout na tlačítkoJá teda osobně moc tyhle skoky od klávesnice k myši při psaní textu nemam rád, a to přitom ani nejsem žádnej psavec á la Kolibáč - těm by se to teprv nelíbilo.
nebo zmáčknout klávesovou zkratku a zadat tak odkaz ve WYSIWYM editoru.Jo, jasný, Markdown si uživatel nezapamatuje, ale sadu klávesových zkratek specifických pro jeden web určitě ano, už to vidim... Krom toho tady jsme na Abc, tady beztak polovina lidí už Markdown zná...
Některá diskusní fóra: See my [url=http://www.example.com/]page[/url] for detailsTomu se říká BBCode.
plugin { autocreate = Trash autocreate2 = Spam autocreate3 = Sent autocreate4 = Drafts autosubscribe = Trash autosubscribe2 = Spam autosubscribe3 = Sent autosubscribe4 = Drafts }IMHO je to prasárna. A to je to tenhle konfigurák patří k těm lepším. Copak je to normální namrskat tam klíče/hodnoty s tím, že klíče začínají stejně a když chceme vložit víc hodnot, přilepíme tam číslo? Co když klíč (konfigurační volba) bude sám o sobě obsahovat číslo? Jak se to rozliší od více-položkové volby? Takových a větších prasáren je v textových konfiguračních formátech mnoho. Lidi si prostě myslí, jak to udělají jednoduše a nakonec jim to ujede – časem zjistí, že by potřebovali tuhle víc hodnot, támhle strukturovaná data, jinde vložit obsah externího souboru nebo odkaz na jinou část téhož konfiguráku… a tak to lepí a bastlí, přidávají nesmyslné a nelogické konstrukce a jednoduchost je dávno ta tam. To, co mělo být původně jednoduchá struktura typu klíč=hodnota je najednou hromada hnoje. V XML bys měl třeba:
<plugins> <autocreate> <folder name="Trash" autocreate="true" autosubscribe="true"/> <folder name="Spam" autocreate="true" autosubscribe="true"/> <folder name="Sent" autocreate="true" autosubscribe="true"/> <folder name="Drafts" autocreate="true" autosubscribe="true"/> </autocreate> </plugins>A textový editor by ti krásně napovídal hodnoty (
"true"
, "false"
), názvy elementů (plugins
. autocreate
a folder
), názvy elementů (type
, name
, autocreate
, autosubscribe
). Viděl bys, které věci jsou povinné a které volitelné, měl bys online dokumentaci. A nakonec by ti validátor řekl, jestli v konfiguráku nemáš chybu (resp. editor by ti to ukazoval už v průběhu editace). Konfigurační soubor bys mohl snadno načíst jiným programem pomocí standardní knihovny a zobrazit třeba v GUI nebo webovém rozhraní nebo k němu udělat nějaký uživatelsky přívětivý GUI konfigurátor.
{
"plugins:"
{
"autocreateFolders":
[
{"name": "Trash", "autosubscribe": true},
{"name": "Spam", "autosubscribe": true},
{"name": "Sent", "autosubscribe": true},
{"name": "Drafts", "autosubscribe": true}
]
}
}
Imho je to vhodnější především na nějaké méně až středně rozsáhlé konfiguráky, líp se to ručně edituje, především, když člověk nemá po ruce nějakej XML-aware editor. A taky to je podobnější tradičním konfigurákům, ovšem netrpí to jejich problémy. Ale XML má zas výhodu, že je asi rozšířenější.
A taky to je podobnější tradičním konfigurákům, ovšem netrpí to jejich problémy.Souhlas, Ačkoli mám k JSONu dost výhrad*, radši bych bral JSON, než ty obludné textové konfiguráky, kde si každý vymyslel vlastní jazyk, obvykle původně založený na syntaxi
klíč = hodnota
nebo klíč:hodnota
případně klíč hodnota
, která se později (jak překvapivé) ukázala jako nedostatečná, a tak do ní bylo dobastleny pole, struktury a další věci…
když člověk nemá po ruce nějakej XML-aware editorEmacs, vim, jEdit…?
{ "plugins:" {O JSONu sice jeho zastánci říkají, že se lépe ručně edituje, ale stejně je tak snadné v něm udělat chybu – a ani jsem si jí na první pohled nevšiml, až když jsem to dal do validátoru. V XML bych ji asi viděl dřív – JSON mi připomíná spíš rozsypaný čaj, XML mi oproti němu přijde takové úhlednější.
"klíč"␣:␣"hodnota"
Nicméně podobný přežblebty se mi stávaj i v XML, jakož i prakticky v jakýmkoli jazyku... chce to prostě zvýrazňování syntaxe.
Ja neviem čo je na kľúč = hodnota zléTo, že neumožňuje strukturovat data, neumožňuje vícenásobné hodnoty (pole), není jasné (resp. všude to bude trochu jinak) escapování, kódování, zápis víceřádkového textu atd. atd. Zkus tímhle způsobem popsat třeba konfiguraci webového serveru: několik IP adres, několik virtuálních domén, různé moduly + jejich parametry, přepisování URL, některé volby platné pro víc míst (adresáře, virtuály), jiné jen na jednom.
otvor si konfigurák s Gnome a potom zistíš kde vedie XML, k tomu že ten istý parameter je tam 5krát a nevieš ktorý skutočne niečo zmeníMyslíš ty
%gconf.xml
? Tam je XML použité dost nešťastně, resp. příliš obecně, takže to ztrácí většinu* jeho výhod. Už jsem o tom jednou psal: Jak (ne)používat XML. V takovém případě se XML používá jen jako serializační formát pro data typu klíč=hodnota, případně tam jsou nějaké vnořené struktury, ale je to tak špatně udělané, že se to ručně upravuje těžko – je to prostě špatný model dat, který se už nespraví tím, že ho serializujeme do XML. Příklad:
<?xml version="1.0"?> <gconf> <entry name="autoconnect" mtime="1339444641" type="list" ltype="string"> <li type="string"> <stringvalue>qemu:///system</stringvalue> </li> </entry> <entry name="uris" mtime="1339444641" type="list" ltype="string"> <li type="string"> <stringvalue>qemu:///system</stringvalue> </li> </entry> </gconf>Správné použití XML si představuji nějak takhle:
<connections> <connection> <name>Místní spojení</name> <url>qemu:///system</url> <autoconnect>true</autoconnect> </connection> <connection> <name>Vzdálené spojení</name> <url>qemu+ssh://root@example.com/system</url> <autoconnect>false</autoconnect> </connection> <connection> <name>LXC spojení</name> <url>lxc:///</url> <autoconnect>false</autoconnect> </connection> </connections>
pretože sa sami Gnomáci v ňom stratili a funkčnosť vyhodiliA kdyby to psali v jiném formátu, tak by jim to pomohlo, aby na to nezapomněli a odmazali to i v konfiguráku? To si nemyslím. *) ale aspoň to řeší kódování, víceřádkové texty atd.
Tomuhle říkáš krása?Ze tří možností toto, XML a JSON to považuju za bezkonkurenčně nejlepší zápis.
P.S. to až zase někdo bude vyčítat XML, že je prý moc složité…˙přílišné zjednodušení je problém, protože pak chybí i tak základní věci, jako jsou komentáře.Přesně z toho důvodu neupřednostňuju ani JSON ani XML, protože mi pro tento účel nepřijde vhodné ani jedno. Jedinou výhodou obou dvou je, že jsou používané.
{"comment": "toto je komentář"}
), i když to není zrovna elegantní.
Na druhou stranu komentáře v XML taky nejsou buhví co... psát všade <!-- ... -->
by mě fakt nebavilo a přehledně čitelný mi to taky nepřijde, ačkoli to je asi subjektivní.
Nicméně - a to hlavně - jak bys napsal komentář do výše zmíněné syntaxe, která se ti líbí? Problém je, že nevíš, co daný parser považuje za komentář, jaký má pravidla, atd., a kolikrát se ti ani nepodaří to zjistit, protože v dokumentaci to není.
Hm, komentáře v JSONu trochu chybí, to je fakt, ale dají se workaroundovat ({"comment": "toto je komentář"}), i když to není zrovna elegantní.To může být důvod, proč u JSONu lze setrvat. Ale nevidím v tom důvod na JSON přejít.
Nicméně - a to hlavně - jak bys napsal komentář do výše zmíněné syntaxe, která se ti líbí? Problém je, že nevíš, co daný parser považuje za komentář, jaký má pravidla, atd., a kolikrát se ti ani nepodaří to zjistit, protože v dokumentaci to není.Právě proto je vhodné používat plnohodnotné formáty, ať už specifikované pro jednu nebo více aplikací, nebo v obecném standardu, které programátoři aplikací přebírají.
dají se workaroundovat ({"comment": "toto je komentář"})Stejně tak se tam dají dobastlit jmenné prostory, XInclude a další věci…
i když to není zrovna elegantní… to je právě ten detail a nevýhoda jednoduchého jazyka.
Na druhou stranu komentáře v XML taky nejsou buhví co... psát všade <!-- ... -->Nepřijde mi to nějak zásadně horší oproti třeba
/** … */
. Ona by se dala vymyslet nějaká jiná konstrukce pro komentáře, nějaký shluk zvláštních znaků… ale tím by zase přibyly znaky se zvláštním významem, které je potřeba escapovat – takhle to má právě výhodu, že XML je v tomto ohledu dost jednoduché.
a přehledně čitelný mi to taky nepřijde, ačkoli to je asi subjektivní.Přehlednost a čitelnost dost ovlivňuje autor – nacpat takový komentář doprostřed řádku a nemít editor se zvýrazněním syntaxe, tak je to docela nic moc. Ale to asi u všech jazyků.
a kolikrát se ti ani nepodaří to zjistit, protože v dokumentaci to není.Protože „je to přeci tak jednoduché, že to musí být každému jasné i bez dokumentace“, ne?
Zprávičky jsou v kódu stránky před hlavním obsahem a komplikuje to CSS.
No ono to nie je s tým CSS tak jednoduché ako sa zdá. S prehadzovaním stĺpcov som sa už hral, aj som o tom písal blog a dokonca som to aj implementoval, ale elegantné to vôbec nie je.
<div id="page"> @header @top_menu @horizontal_content @left_content @right_content @center_content <div class="reset"> </div> @footer </div>Stačí poslať obsah kde chcem.
Tu ide práve o poradie, aby bol obsah čo najvyššie pretože ten má najvyššiu relevanciu a ten bude najvyššie zobrazený na prehliadačoch pre zrakovo postihnutých a ten bude mať najvyššiu relevanciu v SEO.
vykoná se v prohlížeči
Pôvodný LinuxOS (tiež som autorom mimochodom) bol práve založený na XSL ale vykonávaných na serveri. V prehliadači to bola bieda a je bieda a myslím, že aj bude bieda. Vykonávanie na serveri je mimochodom trochu pomalé.
Tiskni
Sdílej: