CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Už nevím, jaký den přesně to byl, ale bylo to tento týden, kdy nastal den D. Příkaz sudo apt-get dist-upgrade mi na můj notebook s Debianem Wheezy stáhnul a nainstaloval GNOME3. Věděl jsem, že ten den přijde. A přesto jsem nebyl připraven.
Dost epických keců. Připraven jsem sice nebyl, ale bylo mi zcela jasné, co musí následovat - sudo apt-get install xfce4. První den byl těžký. Odmítal jsem se vzdát některých utilit GNOME, v důsledku čehož jsem získal podivně vyhlížející a mizerně fungující směsku GTK2 a GTK3 desktopu. Začal jsem tedy uvažovat o instalaci Squeezeho s backportovaným jádrem 2.6.39, které již podporuje wifi kartu mého notebooku. To jsem nakonec i udělal. Další z předčasných a neuvážených rozhodnutí, která jsou pro mě typická. Přesto dostalo XFCE ještě jednu šanci. A díky bohu za to.
Tentokrát jsem se zřekl oblíbených aplikací z GNOME a dal si jediný cíl - funkční XFCE desktop bez jakýchkoli součástí GNOME3. A k mému překvapení nebylo dosažení tohoto cíle vůbec složité.
První, co jsem musel změnit, byl display manager. XFCE totiž ve výchozím stavu(alespoň na Debianu) používá display manager X serveru XDM. Ten nejenom že nemožně vypadá, nemožně se i chová. Kromě toho, že nenabízí výběr relace, neumí ji ani ukončit jinak než odhlášením. Nebudu zabíhat do detailů, protože tomu nerozumím, ale zkrátka a dobře z XDM nebylo možné notebook vypnout ani uspat. Vygooglil jsem cosi o tom, že XDM neumí registrovat session, ale jak jsem řekl, sám tomu nerozumím, takže to nebudu více rozebírat.
Namísto něj jsem tedy zvolil LightDM. Ten si sice natáhl dvě knihovny obsahující v názvu "zakázané" gtk3, ale čert to vem, jsou jen dvě.
Nikdy jsem neměl rád Xsane. V GNOME jsem si zvykl na simple-scan. Xsane hned po spuštění otevřelo tři aplikační okna se záplavou funkcí, jejichž význam jsem na první pohled nepochopil a na druhý byl moc líný. Ale překonal jsem se, pozavíral okna, která nejsou nutně potřeba a zkusil si oskenovat dokument. Žádná velká věda to samozřejmě nebyla. Xsane zůstává, skenování vyřešeno.
Naprosto nechápu, jak může prostředí s číselným označením 4.8 obsahovat něco tak nedomyšleného, jako je prohlížeč obrázků Ristretto. Vždyť ani neumí procházet obrázky. Po otevření libovolného obrázku jsem očekával, že jako každá jiná aplikace tohoto typu mi umožní přechod na následující obrázek. U Ristretta to však neplatí. Tato funkce se totiž musí dodatečně povolit v nastavení. A co je ještě lepší, ani potom to nefunguje. Alespoň pro mě ne.
Tuto patálii jsem vyřešil lehkým prohlížečem Mirage.
Už nevím, zda si XFCE dotáhlo nějaký přehrávač videa, ani jsem se po něm nepídil a nainstaloval svůj oblíbený VLC. Zajímavější to bylo s hledáním náhrady za Rhythmbox. Quot Libet se mi nelíbí, nápodobně Exaile, jehož závislosti navíc měly nějaké konflikty s již instalovanými balíčky, takže jsem ho rychle zavrhl. Poté mi byl doporučen podivný přehrávač nevalného vzhledu, jehož prapodivný název si už ani nejsem schopen vybavit.
Nakonec jsem však našel ideální náhradu - Listen. Minimum závislostí, GTK2 a příjemný vzhled.
Další, co bylo potřeba pořešit v sekci Multimedia, byl směšovač. Alsa mixer měl totiž v defaultu ovládání všech výstupů deaktivované, neměl jsem tedy jak kontrolovat hlasitost. Ke spokojenosti mi stačilo zobrazit si Master, Headphone, Speaker a PCM. Vše jsem nastavil na maximum, přičemž celkovou hlasitost ovládám pomocí Masteru skrze applet směšovače v panelu.
Zjišťováním možností Mousepadu a XFCE Terminálu jsem se vůbec nezabýval a rovnou nainstaloval Geany a Terminator. V této sekci jsem se zasekl ještě u aplikace pro pořizování "snímků obrazovky". Klávesa Prt Scr totiž jaksi nefungovala.
Zamířil jsem tedy do "Nastavení -> Klávesnice -> Klávesové zkratky aplikace" a přidal příkaz "xfce4-screenshooter -f" (-f je parametr pro zachycení celé plochy, bez něj se vám spustí jen okno aplikace screenshooter) ke klávese Prt Scr, respektive Print.
Poslední peripetie byl Touchpad. Nefungoval jednoduchý ani dvojitý klik, dokonce ani vertikální posuv. Toto je už ale tak známý nedostatek XFCE, že zázrak by byl řešení nenajít.
Je jím samozřejmě editace souboru /usr/share/X11/xorg.conf.d/50-synaptics.conf, který obsahuje přibližně toto:
Section "InputClass" Identifier "touchpad catchall" Driver "synaptics" MatchIsTouchpad "on" EndSection
Pro správnou funkci touchpadu stačí před EndSection doplnit následující dva řádky kódu a restartovat systém:
Option "TapButton1" "1" Option "VertEdgeScroll" "1"
Úplně na konec k tomuto zápisku přikládám odkaz na seznam alternativ k různým programům a screenshot finální podoby svého XFCE Desktopu.
Tiskni
Sdílej:
.
.
Zkusil jste si někdy pracovat s exif tagy?Právěže ne
. Jinak například já jsem xfce4 "objevil" taky nedávno. A to až po instalaci novýho systému, kde už nebylo KDE 3.5.
Protože tady čtu jak postupně lidé přecházejí k mým oblíbeným kouskům software. Kromě geeqie k nim patří také geany, midori, pitkin, meld aj.
Mne osobně KDE 3.5 zapudilo tím jak mizerně pracovalo s unicode. A následující verze zase svou vazbou na grafická hejblátka. Kdysi se mi hrozně líbil Enlightenment 16, jenže verze 17 ujela úplně jiným směrem. U GNOME mě zase prudila ta zašmodrchanost a hromada zbytečných krávovin. Oproti nim XFCE4 bylo přijatelně rychlé, jednoduché a vyhovující. Z hlediska designu v podstatě takové rozvinutější Windows98se.
. Z těch ostatních co jsi psal jsem používal jen geany.
Jinak co se týče GUI, tak ono i KDE 3.5 bez efektů bylo vlastně takový W98SE
. Osobně si myslím za sebe, že nakonec skončím u něčeho, kde jde lehko modifikovat zdrojový kód. Teda asi něco jako fluxbox apod.