Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Už nevím, jaký den přesně to byl, ale bylo to tento týden, kdy nastal den D. Příkaz sudo apt-get dist-upgrade mi na můj notebook s Debianem Wheezy stáhnul a nainstaloval GNOME3. Věděl jsem, že ten den přijde. A přesto jsem nebyl připraven.
Dost epických keců. Připraven jsem sice nebyl, ale bylo mi zcela jasné, co musí následovat - sudo apt-get install xfce4. První den byl těžký. Odmítal jsem se vzdát některých utilit GNOME, v důsledku čehož jsem získal podivně vyhlížející a mizerně fungující směsku GTK2 a GTK3 desktopu. Začal jsem tedy uvažovat o instalaci Squeezeho s backportovaným jádrem 2.6.39, které již podporuje wifi kartu mého notebooku. To jsem nakonec i udělal. Další z předčasných a neuvážených rozhodnutí, která jsou pro mě typická. Přesto dostalo XFCE ještě jednu šanci. A díky bohu za to.
Tentokrát jsem se zřekl oblíbených aplikací z GNOME a dal si jediný cíl - funkční XFCE desktop bez jakýchkoli součástí GNOME3. A k mému překvapení nebylo dosažení tohoto cíle vůbec složité.
První, co jsem musel změnit, byl display manager. XFCE totiž ve výchozím stavu(alespoň na Debianu) používá display manager X serveru XDM. Ten nejenom že nemožně vypadá, nemožně se i chová. Kromě toho, že nenabízí výběr relace, neumí ji ani ukončit jinak než odhlášením. Nebudu zabíhat do detailů, protože tomu nerozumím, ale zkrátka a dobře z XDM nebylo možné notebook vypnout ani uspat. Vygooglil jsem cosi o tom, že XDM neumí registrovat session, ale jak jsem řekl, sám tomu nerozumím, takže to nebudu více rozebírat.
Namísto něj jsem tedy zvolil LightDM. Ten si sice natáhl dvě knihovny obsahující v názvu "zakázané" gtk3, ale čert to vem, jsou jen dvě.
Nikdy jsem neměl rád Xsane. V GNOME jsem si zvykl na simple-scan. Xsane hned po spuštění otevřelo tři aplikační okna se záplavou funkcí, jejichž význam jsem na první pohled nepochopil a na druhý byl moc líný. Ale překonal jsem se, pozavíral okna, která nejsou nutně potřeba a zkusil si oskenovat dokument. Žádná velká věda to samozřejmě nebyla. Xsane zůstává, skenování vyřešeno.
Naprosto nechápu, jak může prostředí s číselným označením 4.8 obsahovat něco tak nedomyšleného, jako je prohlížeč obrázků Ristretto. Vždyť ani neumí procházet obrázky. Po otevření libovolného obrázku jsem očekával, že jako každá jiná aplikace tohoto typu mi umožní přechod na následující obrázek. U Ristretta to však neplatí. Tato funkce se totiž musí dodatečně povolit v nastavení. A co je ještě lepší, ani potom to nefunguje. Alespoň pro mě ne.
Tuto patálii jsem vyřešil lehkým prohlížečem Mirage.
Už nevím, zda si XFCE dotáhlo nějaký přehrávač videa, ani jsem se po něm nepídil a nainstaloval svůj oblíbený VLC. Zajímavější to bylo s hledáním náhrady za Rhythmbox. Quot Libet se mi nelíbí, nápodobně Exaile, jehož závislosti navíc měly nějaké konflikty s již instalovanými balíčky, takže jsem ho rychle zavrhl. Poté mi byl doporučen podivný přehrávač nevalného vzhledu, jehož prapodivný název si už ani nejsem schopen vybavit.
Nakonec jsem však našel ideální náhradu - Listen. Minimum závislostí, GTK2 a příjemný vzhled.
Další, co bylo potřeba pořešit v sekci Multimedia, byl směšovač. Alsa mixer měl totiž v defaultu ovládání všech výstupů deaktivované, neměl jsem tedy jak kontrolovat hlasitost. Ke spokojenosti mi stačilo zobrazit si Master, Headphone, Speaker a PCM. Vše jsem nastavil na maximum, přičemž celkovou hlasitost ovládám pomocí Masteru skrze applet směšovače v panelu.
Zjišťováním možností Mousepadu a XFCE Terminálu jsem se vůbec nezabýval a rovnou nainstaloval Geany a Terminator. V této sekci jsem se zasekl ještě u aplikace pro pořizování "snímků obrazovky". Klávesa Prt Scr totiž jaksi nefungovala.
Zamířil jsem tedy do "Nastavení -> Klávesnice -> Klávesové zkratky aplikace" a přidal příkaz "xfce4-screenshooter -f" (-f je parametr pro zachycení celé plochy, bez něj se vám spustí jen okno aplikace screenshooter) ke klávese Prt Scr, respektive Print.
Poslední peripetie byl Touchpad. Nefungoval jednoduchý ani dvojitý klik, dokonce ani vertikální posuv. Toto je už ale tak známý nedostatek XFCE, že zázrak by byl řešení nenajít.
Je jím samozřejmě editace souboru /usr/share/X11/xorg.conf.d/50-synaptics.conf, který obsahuje přibližně toto:
Section "InputClass" Identifier "touchpad catchall" Driver "synaptics" MatchIsTouchpad "on" EndSection
Pro správnou funkci touchpadu stačí před EndSection doplnit následující dva řádky kódu a restartovat systém:
Option "TapButton1" "1" Option "VertEdgeScroll" "1"
Úplně na konec k tomuto zápisku přikládám odkaz na seznam alternativ k různým programům a screenshot finální podoby svého XFCE Desktopu.
Tiskni
Sdílej:
.
.
Zkusil jste si někdy pracovat s exif tagy?Právěže ne
. Jinak například já jsem xfce4 "objevil" taky nedávno. A to až po instalaci novýho systému, kde už nebylo KDE 3.5.
Protože tady čtu jak postupně lidé přecházejí k mým oblíbeným kouskům software. Kromě geeqie k nim patří také geany, midori, pitkin, meld aj.
Mne osobně KDE 3.5 zapudilo tím jak mizerně pracovalo s unicode. A následující verze zase svou vazbou na grafická hejblátka. Kdysi se mi hrozně líbil Enlightenment 16, jenže verze 17 ujela úplně jiným směrem. U GNOME mě zase prudila ta zašmodrchanost a hromada zbytečných krávovin. Oproti nim XFCE4 bylo přijatelně rychlé, jednoduché a vyhovující. Z hlediska designu v podstatě takové rozvinutější Windows98se.
. Z těch ostatních co jsi psal jsem používal jen geany.
Jinak co se týče GUI, tak ono i KDE 3.5 bez efektů bylo vlastně takový W98SE
. Osobně si myslím za sebe, že nakonec skončím u něčeho, kde jde lehko modifikovat zdrojový kód. Teda asi něco jako fluxbox apod.