Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Už nevím, jaký den přesně to byl, ale bylo to tento týden, kdy nastal den D. Příkaz sudo apt-get dist-upgrade mi na můj notebook s Debianem Wheezy stáhnul a nainstaloval GNOME3. Věděl jsem, že ten den přijde. A přesto jsem nebyl připraven.
Dost epických keců. Připraven jsem sice nebyl, ale bylo mi zcela jasné, co musí následovat - sudo apt-get install xfce4. První den byl těžký. Odmítal jsem se vzdát některých utilit GNOME, v důsledku čehož jsem získal podivně vyhlížející a mizerně fungující směsku GTK2 a GTK3 desktopu. Začal jsem tedy uvažovat o instalaci Squeezeho s backportovaným jádrem 2.6.39, které již podporuje wifi kartu mého notebooku. To jsem nakonec i udělal. Další z předčasných a neuvážených rozhodnutí, která jsou pro mě typická. Přesto dostalo XFCE ještě jednu šanci. A díky bohu za to.
Tentokrát jsem se zřekl oblíbených aplikací z GNOME a dal si jediný cíl - funkční XFCE desktop bez jakýchkoli součástí GNOME3. A k mému překvapení nebylo dosažení tohoto cíle vůbec složité.
První, co jsem musel změnit, byl display manager. XFCE totiž ve výchozím stavu(alespoň na Debianu) používá display manager X serveru XDM. Ten nejenom že nemožně vypadá, nemožně se i chová. Kromě toho, že nenabízí výběr relace, neumí ji ani ukončit jinak než odhlášením. Nebudu zabíhat do detailů, protože tomu nerozumím, ale zkrátka a dobře z XDM nebylo možné notebook vypnout ani uspat. Vygooglil jsem cosi o tom, že XDM neumí registrovat session, ale jak jsem řekl, sám tomu nerozumím, takže to nebudu více rozebírat.
Namísto něj jsem tedy zvolil LightDM. Ten si sice natáhl dvě knihovny obsahující v názvu "zakázané" gtk3, ale čert to vem, jsou jen dvě.
Nikdy jsem neměl rád Xsane. V GNOME jsem si zvykl na simple-scan. Xsane hned po spuštění otevřelo tři aplikační okna se záplavou funkcí, jejichž význam jsem na první pohled nepochopil a na druhý byl moc líný. Ale překonal jsem se, pozavíral okna, která nejsou nutně potřeba a zkusil si oskenovat dokument. Žádná velká věda to samozřejmě nebyla. Xsane zůstává, skenování vyřešeno.
Naprosto nechápu, jak může prostředí s číselným označením 4.8 obsahovat něco tak nedomyšleného, jako je prohlížeč obrázků Ristretto. Vždyť ani neumí procházet obrázky. Po otevření libovolného obrázku jsem očekával, že jako každá jiná aplikace tohoto typu mi umožní přechod na následující obrázek. U Ristretta to však neplatí. Tato funkce se totiž musí dodatečně povolit v nastavení. A co je ještě lepší, ani potom to nefunguje. Alespoň pro mě ne.
Tuto patálii jsem vyřešil lehkým prohlížečem Mirage.
Už nevím, zda si XFCE dotáhlo nějaký přehrávač videa, ani jsem se po něm nepídil a nainstaloval svůj oblíbený VLC. Zajímavější to bylo s hledáním náhrady za Rhythmbox. Quot Libet se mi nelíbí, nápodobně Exaile, jehož závislosti navíc měly nějaké konflikty s již instalovanými balíčky, takže jsem ho rychle zavrhl. Poté mi byl doporučen podivný přehrávač nevalného vzhledu, jehož prapodivný název si už ani nejsem schopen vybavit.
Nakonec jsem však našel ideální náhradu - Listen. Minimum závislostí, GTK2 a příjemný vzhled.
Další, co bylo potřeba pořešit v sekci Multimedia, byl směšovač. Alsa mixer měl totiž v defaultu ovládání všech výstupů deaktivované, neměl jsem tedy jak kontrolovat hlasitost. Ke spokojenosti mi stačilo zobrazit si Master, Headphone, Speaker a PCM. Vše jsem nastavil na maximum, přičemž celkovou hlasitost ovládám pomocí Masteru skrze applet směšovače v panelu.
Zjišťováním možností Mousepadu a XFCE Terminálu jsem se vůbec nezabýval a rovnou nainstaloval Geany a Terminator. V této sekci jsem se zasekl ještě u aplikace pro pořizování "snímků obrazovky". Klávesa Prt Scr totiž jaksi nefungovala.
Zamířil jsem tedy do "Nastavení -> Klávesnice -> Klávesové zkratky aplikace" a přidal příkaz "xfce4-screenshooter -f" (-f je parametr pro zachycení celé plochy, bez něj se vám spustí jen okno aplikace screenshooter) ke klávese Prt Scr, respektive Print.
Poslední peripetie byl Touchpad. Nefungoval jednoduchý ani dvojitý klik, dokonce ani vertikální posuv. Toto je už ale tak známý nedostatek XFCE, že zázrak by byl řešení nenajít.
Je jím samozřejmě editace souboru /usr/share/X11/xorg.conf.d/50-synaptics.conf, který obsahuje přibližně toto:
Section "InputClass" Identifier "touchpad catchall" Driver "synaptics" MatchIsTouchpad "on" EndSection
Pro správnou funkci touchpadu stačí před EndSection doplnit následující dva řádky kódu a restartovat systém:
Option "TapButton1" "1" Option "VertEdgeScroll" "1"
Úplně na konec k tomuto zápisku přikládám odkaz na seznam alternativ k různým programům a screenshot finální podoby svého XFCE Desktopu.
Tiskni
Sdílej:
.
.
Zkusil jste si někdy pracovat s exif tagy?Právěže ne
. Jinak například já jsem xfce4 "objevil" taky nedávno. A to až po instalaci novýho systému, kde už nebylo KDE 3.5.
Protože tady čtu jak postupně lidé přecházejí k mým oblíbeným kouskům software. Kromě geeqie k nim patří také geany, midori, pitkin, meld aj.
Mne osobně KDE 3.5 zapudilo tím jak mizerně pracovalo s unicode. A následující verze zase svou vazbou na grafická hejblátka. Kdysi se mi hrozně líbil Enlightenment 16, jenže verze 17 ujela úplně jiným směrem. U GNOME mě zase prudila ta zašmodrchanost a hromada zbytečných krávovin. Oproti nim XFCE4 bylo přijatelně rychlé, jednoduché a vyhovující. Z hlediska designu v podstatě takové rozvinutější Windows98se.
. Z těch ostatních co jsi psal jsem používal jen geany.
Jinak co se týče GUI, tak ono i KDE 3.5 bez efektů bylo vlastně takový W98SE
. Osobně si myslím za sebe, že nakonec skončím u něčeho, kde jde lehko modifikovat zdrojový kód. Teda asi něco jako fluxbox apod.