Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Nedávno jsme tu měli iniciativu "sešívaného" Jiřího Eischmana, který nás vyzval k podání zpětné vazby k současnému stavu linuxového desktopu, respektive GNOME Desktopu.
Sešívaný na komentáře často odpovídal a to i tím stylem, že se na danou problematiku sám podívá. Jelikož jsem původně očekával odpovědi "tohle nejde protože, a tamto nejde jelikož", bylo to pro mě milým překvapením. Podobným překvapením pro mě bylo nedávné setkání s GNOME3. Před lety jsem z něj utekl na Xfce, a ačkoli nemám nejmenší důvod (spíše naopak) toto rozhodnutí měnit, pokud se jedná o "Eye Candy" nasazení, není u mě Xfce na prvním místě.
Bývalá přítelkyně mě tehdy požádala o instalaci Linuxu na její notebook, zda to bylo ze zájmu o Linux nebo o snahu proniknout hlouběji do mého okruhu zájmů, už zůstane záhadou. A protože jsem chtěl Linux ukázat v tom nejlepším světle a daleko před Windows, nevolil jsem Xfce.
Nechápejte mě špatně, Xfce považuji za to nejlepší z nejen linuxového desktopu. Je rychlé, malé, neuvěřitelně přizpůsobitelné, pokud si mohu dovolit narážku, tak je jako staré dobré GNOME2. Žádné jiné prostředí mi nenabídlo takové možnosti jako Xfce, v žádném prostředí se mi nepracuje tak příjemně a přitom tak efektivně jako v Xfce. Poměr "cena - výkon" je u Xfce zkrátka nepřekonatelný.
Proč bych ho tedy nenasadil jako to "Eye-Candy" prostředí? Nasadil, ale pouze pro sebe. Již dávno jsem si zvykl na motivy shiki-dust, je to jeden z prvních balíčků, který instaluji, abych se rychle zabydlel. Nicméně ačkoli si v Xfce mohu zapnout plno průhledností za cenu minimálního zpomalení i na již poměrně obstarožních strojích, u běžných smrtelníků ani tato kombinace nevzbudí ten "wow" efekt, kterého jsem se snažil dosáhnout. A protože jsem nenašel lepší kombinaci motivů, ikon a nastavení kompoitoru, nemohl jsem se tehdá vydat směrem k Xfce.
Chtěl jsem něco nové, neokoukané a futuristické, ale přitom příjemné a kompaktní. Čímž jsem si zavřel dveře i u KDE. Ačkoli to bylo právě KDE 3.5.x, které mě cca před deseti lety skutečně přitáhlo k linuxu, a přesto že výkon KDE se "prý" podstatně zlepšil a je i poměrně "futuristicko koukatelné", je na můj vkus trochu moc překombinované až nelogické. Pro nás nadšence výborné, spousta funkcí a plno grafických nesmyslů, co lahodí oku. Nicméně to vše je spojeno se záplavou dialogů, nabídek a podnabídek, posuvníků a tlačítek, skoro jako na Windows. A to je přesně co jsem nechtěl. Nechtěl jsem ukazovat že je to skoro jako Windows, chtěl jsem ukázat že je to své, originální, lepší.
Vydal jsem se tedy cestou GNOME 3.14, a to protože jsem zapřísáhlý Debianista. Výsledek byl nadmíru úspěšný. Protože se již k danému stroji nedostanu, mou pouze ukázat testovací verzi z Fedory 23, kde jsem si zkoušel různé kombinace motivů, doplňků a nastavení, než jsem se pustil do instalace Debianu. Obrázek odkazuji do místní galerie Desktopů, kam jsem ho tehdy umístil.
Náhled zde v galeriiV diskusi tam vývojáře zrovna nevychvaluji, takže se k tomu alespoň v rychlosti vyjádřím. Na GNOME mi od pradávna vadila výchozí kombinace motivů a ikon. Adwaitu jsem roky považoval za naprostou tragédii, nicméně v GNOME 3.22 je to už vcelku koukatelné. Ikony stále považuji za hrozné, nicméně již jsem si zvykl, že výchozí vzhled je nutno změnit, at už se bavíme o Xfce, GNOME nebo čemkoli jiném. A jak mi ve výše zmiňovaném příspěvku odpovídal sešívaný, v Red Hatu designera skutečně mají, takže se asi jen tak něco nezmění. Dále jsem zmiňoval problém s nekompatibilitou rozšíření napříč verzemi GNOME. To sice stále považuji za problém, ale čím dál tím menší. Bud se situace zlepšuje, nebo už jsem si navykl instalovat mnou dříve ověřená a funkční rozšíření. Chybné stíny textu viditelné na obrázku se naštěstí v GNOME 3.14 neobjevily. Co potřebuje předělat je portál extensions.gnome.org. Řada rozšíření se sice "aktivuje" v systému po nich ale není ani památky. A to ani na panelu, ani v nástroji "vyladění systému". Dále také mizerné náhledy, typicky žádné informace o autorovi, kompatibilitě nebo rozšíření jako celku. Pokud bylo cílem Red Hatu to, aby byl tento portál užíván jako nutné zlo, tak dosáhli svého.
A teď se konečně dostáváme k tomu, proč vlastně píši tento příspěvek. Koupil jsem si tablet. Vlastně jsem ho koupil otci, a ve skutečnosti to není tablet, ale tzv. Tablet PC. Protože měl otec vždy tendence používat místo myši prsty, zdálo se jako dobrý nápad toho využít. Po několika hodinách "googlení" jsem se rozhodl pro ASUS Transformer Book T100HA, k němuž jsem našel několik postů na Ubuntu Forums. Rozhodující pro mě byl tento, kde zmiňovali téměř Out-of-Box funkci s jádrem 4.11rc6. To se sice alespoň pro mě ukázalo jako mylná informace, nicméně to není předmětem tohoto zápisku. Zařízení funguje vcelku obstojně, Wifi jsem rozchodil i na starším jádru 4.10.0-19 na Ubuntu 17.04 GNOME, ztmavování a automatické otáčení displaye a zvuk zatím nefungují vůbec.
Tentokrát jsem nehledal futuristické rozhraní, Tablet PC s ATOMem jsem koupil právě proto, abych si GNOME vyzkoušel v jeho "přirozeném prostředí". Již od chvíle, kdy jsem poprvé uviděl GNOME3, bylo nadmíru jasné, že je určené právě pro dotykové obrazovky a tím pádem (i) tablety.
Po zhruba dni hraní si s dotykovým GNOME 3.22 si tím ale nejsem zcela jist. Bud jsem se ve svém úsudku před lety zmýlil, nebo je někde v Red Hatu zakopanej pes. V GNOME jsem totiž nalezl tolik očividných chyb, které jeho použití dotykem tak znepříjemňují, že kdyby si v Red Hatu někdo troufal vyhazovat zaměstnance během jízdy výtahem, neměl by čas z toho výtahu vylézt.
Celkem otráveně jsem vyzkoušel i Xfce 4.12. Něco tak rychlého a překvapivě dobře na dotyk reagujícího ten Tablet PC ještě neviděl. Posunování ve složce má o něco lépe řešené gnome, ale to je jen malá vada na kráse. Před smazáním GNOME zachránilo pouze to, že zatímco po rotaci obrazu skrze xrandr v GNOME rotují i osy detekující dotek, u Xfce a Mate tomu tak není. To, že před pomyslnou oprátkou GNOME zachránila absence tohoto jednoho bugu, není zrovna dobrá vizitka.
I po všech těch letech se musím ptát, pro koho je to GNOME vůbec určené. Skutečně existují zákazníci, kteří přijdou do Red Hatu se slovy "přesně tohle potřebujeme"? Nebo je celé GNOME jen "for fun" projekt určený k prokrastinaci mezi prací na těch "enterprise" projektech? Protože to by pak spousta věcí začala dávat smysl.
Asus Transformer Book s Ubuntu 17.04 amd64 GNOME 3.22
Tiskni
Sdílej:
Před smazáním GNOME zachránilo pouze to, že zatímco po rotaci obrazu skrze xrandr v GNOME rotují i osy detekující dotek, u Xfce a Mate tomu tak není. To, že před pomyslnou oprátkou GNOME zachránila absence tohoto jednoho bugu, není zrovna dobrá vizitka.To není bug, to je chybějící feature. Nastavení výstupu nemá s nastavením vstupu nic společného. Nastavuje se to samostatně. Jen to má takové nepříjemné a trochu překvapující důsledky. Btw, zkus si touchscreen odpojit a znovu připojit, jestli se znovu chytne i s rotací (na Thinkpad Yoga 12 se odpojí při zaklapnutí displeje).
Taky se chystam dat sanci Gnome 3 na Atom tabletu (Chuwi HiBook Pro, pokud rozchodim touchscreen). Zatimco na desktopu jsem si nedavno opet overil, ze se s tim efektivne pracovat neda, na dotykove ovladani by to mohlo byt docela fajn. Zkratka kazde UI si musi zvolit svou orientaci, skloubit tradicni myso-klavesnico-idni ovladani a touch bez velkych kompromisu nejde. Analogii by mohl treba byt Android, ktery s mysi a klavesnici neni vubec rozumne pouzitelny.
Tady jde o filozofii ovladani, o procesy, vedouci k urcitemu cili. Souvisi to i se zamerenim na urcitou skupinu uzivatelu. A tam jsou diametralni rozdily, to workflow je docela odlisne. Mohlo by to byt konfigurovatelne, ale znamena to nasobeni effortu na navrh, vyvoj a testovani, takze si bud projekt musi vybrat svou cilovou skupinu nebo delat kompromisy.