Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Už nějaký ten pátek jsem zarytým fanouškem Debianu. Mám ho jako svůj hlavní systém a instaluji ho kudy chodím. Jednou za čas ale trpím nutkáním nainstalovat si k němu (nebo do VirtualBoxu) zase něco nového. Jsem totiž učebnicovým příkladem distribučního turisty. Přesto mě Gentoo dlouho nechávalo chladným. Trávit "větší než nutné" množství času v terminálu mě dvakrát netěší a ani neustálé kompilování není mou představou dokonalosti. Různé odvozeniny mainstreemových distribucí ale začnou jednou nudit. V tu chvíli nastává čas poohlédnout se po něčem "zajímavějším".
V předchozím blogpostu jsem popisoval migraci svého notebooku na XFCE. Nyní se zaměřím na fallback mód GNOME 3. Ten sice na první pohled vypadá hrozně, ale díky klávese ALT to není zas taková hrůza. Aktivní uživatelé GNOME 3 to pravděpodobně dávno vědí, mnozí další o tom již slyšeli, ostatní se to třeba dozví až zde. GNOME 3 fallback mód si totiž, alespoň prozatím, drží většinu funkčnosti panelu klasického GNOME 2.3X.
Už nevím, jaký den přesně to byl, ale bylo to tento týden, kdy nastal den D. Příkaz sudo apt-get dist-upgrade mi na můj notebook s Debianem Wheezy stáhnul a nainstaloval GNOME3. Věděl jsem, že ten den přijde. A přesto jsem nebyl připraven.
Po dlouhé době jsem překonal vlastní lenost a editoval .bashrc ve svém domovském adresáři. Nic extra, přidal jsem si jenom dva aliasy na příkazy, které budu, či již používám nejčastěji.
Nastala následující situace: V domácnosti provozuji jen a pouze stanice s Debianem (ať už Squeeze nebo Wheezy) s prostředím Gnome 2.32. Dnes přiběhl otec s hudebním CD, které vyštrachal kdesi v novinách a že ho chce spustit, ale neumí to. V neznalosti následujících událostí jsem s nadhledem vložil CD do optické mechaniky otcova notebooku a očekával bezproblémové přehrání. To jsem se však přepočítal.
Jelikož máme doma dva notebooky, které jsou podporované až od jádra 2.6.35, velmi jsem se těšil, až se dostane novější kernel do repozitářů Debianu Testing Wheezy. Jak jsem upozorňoval ve zprávičce, stalo se tak nedávno.
Poslední půlrok roku 2010 jsem byl spokojeným uživatelem Dropboxu, nástroje pro online sdílení a synchronizaci. Jelikož jsem v té době "jel" na debianu unstable/sid, nebyl žádný problém nainstalovat dropbox z repozitáře. Squeeze bohužel dropbox klienta v repozitáři nemá, a jak se zdá, dnes ho nemá už ani sid.
Už dlouho jsem si chtěl ošahat nové uživatelské prostředí Unity, které Canonical vyvíjí pro Ubuntu 11.04. Po nezdaru s druhou alpha verzí, kterou se mi nepovedlo v pořádku ani nabootovat, natož nainstalovat, se mi to konečně povedlo v třetí alpha verzi nového Ubuntu.
qutIM je poměrně mladý, ale nadějný ruský IM klient. Jeho hlavní předností je jeho multiplatformnost, podpora protokolů ICQ/Oskar, Jabber/XMPP, IRC, a podobnost s nejznámějšími IM klienty pro Windows, Mirandou a hlavně QIPem. Díky tomu je podle mě qutIM nejlepší volbou pro uživatele, kteří přecházejí, nebo začínají "laškovat" s Linuxem.
Před nějakým časem jsem sepsal takový rádoby článek o nejznámějších a méně známých distribucích. Bez těch keců okolo jsem to měl vydat už dávno tu na blogu, ale nějak jsem se k tomu stále nedokopal. No snad stále lepší pozdě než nikdy.
Recenzí bylo dost, review taky, a Gnome-shell toho neumí tolik, aby se o tom dalo psát stále dokola. Takže tady máte jen screeny snad všeho, co se v Gnome-shellu dá momentálně najít. Snad mi nic zajímavého neuniklo, a jestli máte pocit, že Gnome shellu chybí něco podstatného, tak mě to neříkejte
.