Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Byla vydána nová verze 1.27 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede Petr Hodina, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem mobilního … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Už nějaký ten pátek jsem zarytým fanouškem Debianu. Mám ho jako svůj hlavní systém a instaluji ho kudy chodím. Jednou za čas ale trpím nutkáním nainstalovat si k němu (nebo do VirtualBoxu) zase něco nového. Jsem totiž učebnicovým příkladem distribučního turisty. Přesto mě Gentoo dlouho nechávalo chladným. Trávit "větší než nutné" množství času v terminálu mě dvakrát netěší a ani neustálé kompilování není mou představou dokonalosti. Různé odvozeniny mainstreemových distribucí ale začnou jednou nudit. V tu chvíli nastává čas poohlédnout se po něčem "zajímavějším".
V předchozím blogpostu jsem popisoval migraci svého notebooku na XFCE. Nyní se zaměřím na fallback mód GNOME 3. Ten sice na první pohled vypadá hrozně, ale díky klávese ALT to není zas taková hrůza. Aktivní uživatelé GNOME 3 to pravděpodobně dávno vědí, mnozí další o tom již slyšeli, ostatní se to třeba dozví až zde. GNOME 3 fallback mód si totiž, alespoň prozatím, drží většinu funkčnosti panelu klasického GNOME 2.3X.
Už nevím, jaký den přesně to byl, ale bylo to tento týden, kdy nastal den D. Příkaz sudo apt-get dist-upgrade mi na můj notebook s Debianem Wheezy stáhnul a nainstaloval GNOME3. Věděl jsem, že ten den přijde. A přesto jsem nebyl připraven.
Po dlouhé době jsem překonal vlastní lenost a editoval .bashrc ve svém domovském adresáři. Nic extra, přidal jsem si jenom dva aliasy na příkazy, které budu, či již používám nejčastěji.
Nastala následující situace: V domácnosti provozuji jen a pouze stanice s Debianem (ať už Squeeze nebo Wheezy) s prostředím Gnome 2.32. Dnes přiběhl otec s hudebním CD, které vyštrachal kdesi v novinách a že ho chce spustit, ale neumí to. V neznalosti následujících událostí jsem s nadhledem vložil CD do optické mechaniky otcova notebooku a očekával bezproblémové přehrání. To jsem se však přepočítal.
Jelikož máme doma dva notebooky, které jsou podporované až od jádra 2.6.35, velmi jsem se těšil, až se dostane novější kernel do repozitářů Debianu Testing Wheezy. Jak jsem upozorňoval ve zprávičce, stalo se tak nedávno.
Poslední půlrok roku 2010 jsem byl spokojeným uživatelem Dropboxu, nástroje pro online sdílení a synchronizaci. Jelikož jsem v té době "jel" na debianu unstable/sid, nebyl žádný problém nainstalovat dropbox z repozitáře. Squeeze bohužel dropbox klienta v repozitáři nemá, a jak se zdá, dnes ho nemá už ani sid.
Už dlouho jsem si chtěl ošahat nové uživatelské prostředí Unity, které Canonical vyvíjí pro Ubuntu 11.04. Po nezdaru s druhou alpha verzí, kterou se mi nepovedlo v pořádku ani nabootovat, natož nainstalovat, se mi to konečně povedlo v třetí alpha verzi nového Ubuntu.
qutIM je poměrně mladý, ale nadějný ruský IM klient. Jeho hlavní předností je jeho multiplatformnost, podpora protokolů ICQ/Oskar, Jabber/XMPP, IRC, a podobnost s nejznámějšími IM klienty pro Windows, Mirandou a hlavně QIPem. Díky tomu je podle mě qutIM nejlepší volbou pro uživatele, kteří přecházejí, nebo začínají "laškovat" s Linuxem.
Před nějakým časem jsem sepsal takový rádoby článek o nejznámějších a méně známých distribucích. Bez těch keců okolo jsem to měl vydat už dávno tu na blogu, ale nějak jsem se k tomu stále nedokopal. No snad stále lepší pozdě než nikdy.
Recenzí bylo dost, review taky, a Gnome-shell toho neumí tolik, aby se o tom dalo psát stále dokola. Takže tady máte jen screeny snad všeho, co se v Gnome-shellu dá momentálně najít. Snad mi nic zajímavého neuniklo, a jestli máte pocit, že Gnome shellu chybí něco podstatného, tak mě to neříkejte
.