Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Už nějaký ten pátek jsem zarytým fanouškem Debianu. Mám ho jako svůj hlavní systém a instaluji ho kudy chodím. Jednou za čas ale trpím nutkáním nainstalovat si k němu (nebo do VirtualBoxu) zase něco nového. Jsem totiž učebnicovým příkladem distribučního turisty. Přesto mě Gentoo dlouho nechávalo chladným. Trávit "větší než nutné" množství času v terminálu mě dvakrát netěší a ani neustálé kompilování není mou představou dokonalosti. Různé odvozeniny mainstreemových distribucí ale začnou jednou nudit. V tu chvíli nastává čas poohlédnout se po něčem "zajímavějším".
V předchozím blogpostu jsem popisoval migraci svého notebooku na XFCE. Nyní se zaměřím na fallback mód GNOME 3. Ten sice na první pohled vypadá hrozně, ale díky klávese ALT to není zas taková hrůza. Aktivní uživatelé GNOME 3 to pravděpodobně dávno vědí, mnozí další o tom již slyšeli, ostatní se to třeba dozví až zde. GNOME 3 fallback mód si totiž, alespoň prozatím, drží většinu funkčnosti panelu klasického GNOME 2.3X.
Už nevím, jaký den přesně to byl, ale bylo to tento týden, kdy nastal den D. Příkaz sudo apt-get dist-upgrade mi na můj notebook s Debianem Wheezy stáhnul a nainstaloval GNOME3. Věděl jsem, že ten den přijde. A přesto jsem nebyl připraven.
Po dlouhé době jsem překonal vlastní lenost a editoval .bashrc ve svém domovském adresáři. Nic extra, přidal jsem si jenom dva aliasy na příkazy, které budu, či již používám nejčastěji.
Nastala následující situace: V domácnosti provozuji jen a pouze stanice s Debianem (ať už Squeeze nebo Wheezy) s prostředím Gnome 2.32. Dnes přiběhl otec s hudebním CD, které vyštrachal kdesi v novinách a že ho chce spustit, ale neumí to. V neznalosti následujících událostí jsem s nadhledem vložil CD do optické mechaniky otcova notebooku a očekával bezproblémové přehrání. To jsem se však přepočítal.
Jelikož máme doma dva notebooky, které jsou podporované až od jádra 2.6.35, velmi jsem se těšil, až se dostane novější kernel do repozitářů Debianu Testing Wheezy. Jak jsem upozorňoval ve zprávičce, stalo se tak nedávno.
Poslední půlrok roku 2010 jsem byl spokojeným uživatelem Dropboxu, nástroje pro online sdílení a synchronizaci. Jelikož jsem v té době "jel" na debianu unstable/sid, nebyl žádný problém nainstalovat dropbox z repozitáře. Squeeze bohužel dropbox klienta v repozitáři nemá, a jak se zdá, dnes ho nemá už ani sid.
Už dlouho jsem si chtěl ošahat nové uživatelské prostředí Unity, které Canonical vyvíjí pro Ubuntu 11.04. Po nezdaru s druhou alpha verzí, kterou se mi nepovedlo v pořádku ani nabootovat, natož nainstalovat, se mi to konečně povedlo v třetí alpha verzi nového Ubuntu.
qutIM je poměrně mladý, ale nadějný ruský IM klient. Jeho hlavní předností je jeho multiplatformnost, podpora protokolů ICQ/Oskar, Jabber/XMPP, IRC, a podobnost s nejznámějšími IM klienty pro Windows, Mirandou a hlavně QIPem. Díky tomu je podle mě qutIM nejlepší volbou pro uživatele, kteří přecházejí, nebo začínají "laškovat" s Linuxem.
Před nějakým časem jsem sepsal takový rádoby článek o nejznámějších a méně známých distribucích. Bez těch keců okolo jsem to měl vydat už dávno tu na blogu, ale nějak jsem se k tomu stále nedokopal. No snad stále lepší pozdě než nikdy.
Recenzí bylo dost, review taky, a Gnome-shell toho neumí tolik, aby se o tom dalo psát stále dokola. Takže tady máte jen screeny snad všeho, co se v Gnome-shellu dá momentálně najít. Snad mi nic zajímavého neuniklo, a jestli máte pocit, že Gnome shellu chybí něco podstatného, tak mě to neříkejte
.