Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
Co se děje v Mageia komunitě
V Mageia blogu, který jsem zmínil výše, upozorňují na novinky související s vydáním první alpha verze. Mageia má nyní vlastní repozitáře obsahující cca 4800 balíčků, vlastní build system, a jak se sami přesvědčíme, mají vlastní funkční operační systém.
Stažení
Na již zmíněném blogu se nachází odkaz na tzv. mirror-managing web interface. V jednoduchosti je to seznam zrcadel v tabulce. Já si vybral ten český, nicméně v tuto chvíli, kdy píši tento blog, je nefunkční.
K dispozici je(bylo) DVD o velikosti 1.9 GB, a to pro i586 a amd64 architekturu.
InstalaceBootmenu překvapí stylovým pozadím, ačkoli ta světle šedá přecházející uprostřed v téměř bílou není zrovna nejvhodnější pozadí pro bílé popisky.
Instalátor je kompletně převzatý z Mandriva Linuxu, díky čemuž je už v alpha verzi lokalizován.
Celý instalátor je stylizován po vzoru bootmenu, ačkoli ta šipečka by si zasloužila více péče. Ale co, je to alpha.
První boot
Čekal mě první start systému a byl jsem hodně zvědavý. Bootmenu mělo opět stylové pozadí, avšak za toto už by grafik potřeboval dostat přes prsty. Volby na spodku obrazovky prostě přečíst nešlo.
Nezklamal ani plymouth, který se, tuším, v Mandrivě objevil poprvé ve verzi 2010. Boot byl rychlý a plynulý.
Jak vidno, instalátor a boot mají na starost jiní lidé, než stylizaci systému. Protože až v menu uživatelů nabývám dojem, že je to opravdu alpha verze a vzhled není zrovna na prvním místě. Menu výběru uživatelů je typicky, po vzoru Mandrivy, ošklivé.
Překvapením pro mě byl login screen. Dost možná se jedná o originální login screen KDE, nicméně narozdíl od těch co tam vždy cpala Mandriva je toto krásné.
Pracovní plocha
Pracovní plocha byla jednoznačným zklamáním. Znovu si připomínám že je to alpha. Nejenom že opět chybí pozadí, ještě k tomu je použit ošklivý, naprosto nevzhledný motiv z dílen Mandrivy. A pak se diví, že při zaměření na desktop to nikdo nekupuje.
Typické KDE
Softwarová výbava připomíná typickou Mandrivu. Nechybí RPMdrake, Drakconf, atd. atd.. Zkrátka uživatel není ochuzen o žádné výhody Mandriva Linuxu, a pevně věřím, že v budoucnu bude ošklivý mandrivý motiv nahrazen něčím lepším, viz splashscreen Ovládacího centra.
Velmi povedený splashscreen drakconfu a KDE po chvilce hraní si ...
Co Mageia Alpha 1 nabízí?
Co říct na závěr?
Mageia má podle mě našlápnuto dobrým směrem, stabilnější alpha verzi jsem snad ještě nepotkal. Stabilita systému mě překvapuje o to víc, že u Mandrivy jsem byl zvyklý i na nemožnost nabootovat čerstvou instalaci poslední RC verze před vydáním. KDE 4.x je velmi rychlé a stabilní, avšak funkční stabilní KDE je u Mandrivy v podstatě standard už od verze 4.1. Dost možná díky tomu, že se o systém starají dračí nástroje namísto pofidérních kdečkových utilit.
Jediné výtky mám k opravdu ošklivému mandriváckému motivu KDE(které pevně věřím bude nahrazeno vlastním motivem), a k nemožnosti vyhledávání v repozitáři pomocí vyhledávače v RPMdrake(ať to zkouším jak chci prostě to nevyhledává). Ale v první alpha verzi jsou takové chybičky omluvitelné, dokonce bych jich čekal mnohem více. Již nyní se těším až Mageia vyrazí do světa ve své první ostré verzi, a jsem velmi zvědav jak se změní preference dnešních uživatelů Mandrivy.
Tiskni
Sdílej:
jedna z hlavných príčin prečo Linux neberie stále nikto vážne.zaroven je to vsak jedna z hl. pricin kladnych vlastnosti