Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Co se děje v Mageia komunitě
V Mageia blogu, který jsem zmínil výše, upozorňují na novinky související s vydáním první alpha verze. Mageia má nyní vlastní repozitáře obsahující cca 4800 balíčků, vlastní build system, a jak se sami přesvědčíme, mají vlastní funkční operační systém.
Stažení
Na již zmíněném blogu se nachází odkaz na tzv. mirror-managing web interface. V jednoduchosti je to seznam zrcadel v tabulce. Já si vybral ten český, nicméně v tuto chvíli, kdy píši tento blog, je nefunkční.
K dispozici je(bylo) DVD o velikosti 1.9 GB, a to pro i586 a amd64 architekturu.
InstalaceBootmenu překvapí stylovým pozadím, ačkoli ta světle šedá přecházející uprostřed v téměř bílou není zrovna nejvhodnější pozadí pro bílé popisky.
Instalátor je kompletně převzatý z Mandriva Linuxu, díky čemuž je už v alpha verzi lokalizován.
Celý instalátor je stylizován po vzoru bootmenu, ačkoli ta šipečka by si zasloužila více péče. Ale co, je to alpha.
První boot
Čekal mě první start systému a byl jsem hodně zvědavý. Bootmenu mělo opět stylové pozadí, avšak za toto už by grafik potřeboval dostat přes prsty. Volby na spodku obrazovky prostě přečíst nešlo.
Nezklamal ani plymouth, který se, tuším, v Mandrivě objevil poprvé ve verzi 2010. Boot byl rychlý a plynulý.
Jak vidno, instalátor a boot mají na starost jiní lidé, než stylizaci systému. Protože až v menu uživatelů nabývám dojem, že je to opravdu alpha verze a vzhled není zrovna na prvním místě. Menu výběru uživatelů je typicky, po vzoru Mandrivy, ošklivé.
Překvapením pro mě byl login screen. Dost možná se jedná o originální login screen KDE, nicméně narozdíl od těch co tam vždy cpala Mandriva je toto krásné.
Pracovní plocha
Pracovní plocha byla jednoznačným zklamáním. Znovu si připomínám že je to alpha. Nejenom že opět chybí pozadí, ještě k tomu je použit ošklivý, naprosto nevzhledný motiv z dílen Mandrivy. A pak se diví, že při zaměření na desktop to nikdo nekupuje.
Typické KDE
Softwarová výbava připomíná typickou Mandrivu. Nechybí RPMdrake, Drakconf, atd. atd.. Zkrátka uživatel není ochuzen o žádné výhody Mandriva Linuxu, a pevně věřím, že v budoucnu bude ošklivý mandrivý motiv nahrazen něčím lepším, viz splashscreen Ovládacího centra.
Velmi povedený splashscreen drakconfu a KDE po chvilce hraní si ...
Co Mageia Alpha 1 nabízí?
Co říct na závěr?
Mageia má podle mě našlápnuto dobrým směrem, stabilnější alpha verzi jsem snad ještě nepotkal. Stabilita systému mě překvapuje o to víc, že u Mandrivy jsem byl zvyklý i na nemožnost nabootovat čerstvou instalaci poslední RC verze před vydáním. KDE 4.x je velmi rychlé a stabilní, avšak funkční stabilní KDE je u Mandrivy v podstatě standard už od verze 4.1. Dost možná díky tomu, že se o systém starají dračí nástroje namísto pofidérních kdečkových utilit.
Jediné výtky mám k opravdu ošklivému mandriváckému motivu KDE(které pevně věřím bude nahrazeno vlastním motivem), a k nemožnosti vyhledávání v repozitáři pomocí vyhledávače v RPMdrake(ať to zkouším jak chci prostě to nevyhledává). Ale v první alpha verzi jsou takové chybičky omluvitelné, dokonce bych jich čekal mnohem více. Již nyní se těším až Mageia vyrazí do světa ve své první ostré verzi, a jsem velmi zvědav jak se změní preference dnešních uživatelů Mandrivy.
Tiskni
Sdílej:
jedna z hlavných príčin prečo Linux neberie stále nikto vážne.zaroven je to vsak jedna z hl. pricin kladnych vlastnosti