Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Shodou okolností jsem měl v poslední době možnost vyzkoušet si na „vlastní klávesnici“ půjčování elektronických knih, a to hned na dvou různých kolekcích od známých poskytovatelů databází vědeckých textů – jmenovitě EBSCO eBooks a ebrary Academic Complete. Obě služby staví na stejném technologickém základu jménem Adobe Content Server a mají toho tedy mnoho společného:
E-learningový kurz s pomocí vhodné webové aplikace není špatná věc. Učitel může formou HTML-stránek zveřejňovat nejen texty a obrázky, ale též se snadno odkazovat na další zdroje a začleňovat online testy. V případě dlouhých učebních textů se však zákonitě ozvou studenti, že čtení na monitoru unavuje oči a jestli by jako nebylo nějaké to PDF pro tisk. Právě s tímto pomůže pandoc.
pdftk vyšla na podzim 2006) a ačkoliv existují jisté pokusy o vzkříšení, mnohým nezbývá, než se poohlédnout po nějaké náhradě.
Nedávno jsem v sympatické knížce Konec záhady hlavolamu objevil zajímavý rébus pojmenovaný Písmenkové bludiště od sovětského autora Močalova. Přestože je myšlenka již takových 30 let stará, nevybavuji si, že bych kdy na takový rébus narazil například v nějakém luštitelském plátku. Přitom tento rébus nabízí podobnou zábavu jako louskání Sudoku – jste-li příznivci podobných číselných rébusů, pojďte se seznámit s BobbleMaze, jak jsem si pojmenoval svou lehce modifikovanou verzi.
Již dlouhou dobu jsem se chystal udělat si trochu pořádek ve fontech – při přenášení práce mezi vícero počítači se to přinejmenším hodí. Udělal jsem si proto takový malý průzkum toho, co se v repozitářích za písma nabízí – a že toho rozhodně není málo. Zde jsou mé poznatky a jednoduché vzorníky v PDF.
Pozor, dlouhý zápisek! Koho zajímá, jak s pomocí mencoderu kóduji nahrané filmy z televize, nechť čte dále, ale byl varován
Exportní funkce v OpenOffice do PDF mě nikdy svými schopnostmi nijak zvlášť neuspokojovala – zejména v porovnání s převodním makrem pro Word, které je dodáváno jako součást Adobe Acrobat a které jsem nucen dost často používat. Naštěstí časy se mění a v počítači se hromadí i dokumenty v ODT, kterým bych při převodu do PDF rád dopřál podobných vymožeností jako je převod nadpisů na záložky, nastavení voleb otevření či nastavení zabezpečení dokumentu. Proto jsem hledal a našel extendedPDF.
Než se zde na ábíčku objeví poslední díl seriálu o přehrávači VLC, dovolím si přidat jeden bonusový postřeh týkající se duálního televizního vysílání. Vlastně jde jen o sdělení, že v tomto případě VLC funguje na jedničku.
Vzal jsem si dnes do ruky stopky, abych si udělal přesnější představu, jak dlouho mi trvá dostat nějaký nahraný pořad z televize na DVD. Možná to bude zajímat i někoho z vás.
Jakási viróza mě dočasně připoutala na lůžko v pokoji, kde není televize, což je zrovna v době probíhajícího mistrovství světa ve fotbale poněkud mrzuté. Naštěstí však mám k dispozici notebook bezdrátově spojen se stolním počítačem, kde je instalována karta pro příjem digitální televize, nuže jsem zákonitě pojal úmysl podívat se na zoubek streamování videa.
Teoreticky není na hromadné korespondenci nic obtížného, prostě se textová šablona naplní daty z databáze a výsledek pošle na tiskárnu. Z mně neznámého důvodu však tuto činnost vždy doprovázím skřípáním zubů, aktuálně jsem tím zabil takřka celý minulý týden.
Srdce mi zaplesalo radostí, když jsem v jednom příspěvku viděl zmínku o modulu pro Apache dynamicky zpracovávajícím soubory XML a transformační styly. Přesně toto jsem právě potřeboval najít a zprovoznit – kohopak by nepotěšilo, že už má vlastně půl práce hotovo?
Včera jsem se dlouhé hodiny snažil propojit Apache a Tomcat s pomocí protokolu AJP/1.3, tj skrze modul mod_jk. Ono mi to tedy v podstatě fungovalo již po instalaci, nikoliv však jen pro vybrané virtuální hostitele. Tápání po problému mě obohatilo o spoustu nových poznatků.