Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Vzal jsem si dnes do ruky stopky, abych si udělal přesnější představu, jak dlouho mi trvá dostat nějaký nahraný pořad z televize na DVD. Možná to bude zajímat i někoho z vás.
Přijímám digitální televizní vysílání, takže není divu, že ona jednoduchost nahrávání pořadů mě láká k uložení oblíbených filmů či seriálů na disk. Protože místa na disku není nikdy nazbyt a čas je drahý, hledal jsem způsob, jak uložené pořady dostat co nejefektivněji na levná média DVD. Hodina záznamu zabere zhruba 1,5 GB, delší celovečerní film se tak může vyšplhat až ke čtyřem gigabajtům, což ovšem stále jedno dévédéčko bez problémů pojme. Přijde mi tak neefektivní pokoušet se o několikahodinové konverze za účelem ušetření nějakého toho bajtíku. Reklamy ovšem místo zabírat nemusí, proto šup s pořadem pod nůžky.
Pro účely měření jsem použil nahraný díl seriálu O zvířatech a lidech vysílaný na ČT 1, velikost uloženého souboru činila 1,6 GB. To odpovídá 68 nahraným minutám; vždy pro jistotu začátek nahrávání stanovuji o dvě minuty dříve a konec až o patnáct minut později než uvádí televizní program. Mimochodem, zaznamenávám s pomocí Kaffeine, možnosti jeho časovače mi prozatím vyhovují.
Na střih používám dvbcut, který umožňuje střih v jakémkoliv místě, nejenom u I-snímků. Někteří jej pomlouvají pro jeho náchylnost k pádům, já mám takovéto zkušenosti pouze s jedním extra dlouhým nahraným souborem (dva celovečerní filmy v kuse) – 6,3 GB už na program bylo moc. Již při otevírání souboru nastává první zdržení – dvbcut si potřebuje vytvořit index, aby bylo možné MPEG editovat. Testovaný díl seriálu indexoval necelé dvě minuty.
Měřit čas, za jak dlouho se povede vložit značky pro střih, je poněkud ošemetná záležitost, v testovaném případě šlo pouze o značky dvě, u filmů s vkládanými reklamami, kde se po reklamě kousek filmu opakuje, se doba k nalezení vhodných snímků k ořezu může protáhnout, záleží samozřejmě na cviku. Každopádně velkým pomocníkem je u dvbcut logaritmický posuvník, s jehož pomocí se dá přesně přesunout na hledaný snímek.
dvbcut nabízí celkem čtyři výstupní formáty:
V tuto chvíli již mohu přistoupit k vypalování – můj stolní přehrávač DVD (a předpokládám, že i široké spektrum jiných, nemohu ověřit) umí načíst adresářovou strukturu datového DVD a bez problémů přehrávat soubory MPEG. Když už jsem však u toho měření, zajímalo mě, jak dlouho bude trvat následná příprava filmového DVD.
Čistě teoreticky mi nic nebrání v tuto chvíli nasadit dvdauthor. Proces přípravy je však plný podobných varování, která zjevně cosi vypovídají o kvalitě příjmu digitálního vysílání:
WARN: Discontinuity in audio channel 8; please remultiplex input. WARN: Previous sector: 9.060 - 9.132 WARN: Current sector: 9.132 - 9.228 WARN: Audio pts for channel 8 moves backwards; please remultiplex input.Pokud navzdory těmto varováním o trhlinách ve zvuku dévédéčko připravím, vypálím a pustím na stolním přehrávači, jsou u filmu jasně slyšitelné praskavé artefakty. Zajímavé, že pokud přehrávám zdrojový MPEG, nic slyšet není, stejně tak při přehrávání tohoto DVD na počítači.
Vyhovuji tedy prosbě a nasazuji do akce replex s parametrem -f. Přesjednocování zvukové složky s obrazovou ovšem zabere skoro sedm minut. Možná někdo ví o lepším způsobu.
S opraveným souborem však již je dvdauthor spokojen a bez jakéhokoliv dalšího remcání připravuje soubory pro vypálení filmového DVD, Celkem u této operace stráví nezanedbatelných pět a čtvrt minuty.
Konečně může uložený díl seriálu putovat na DVD. Zkoušel jsem nejdříve growisofs, ten však protestoval cosi ve smyslu, že v zařízení /dev/dvdrecorder již existuje isofs, možná mu vadilo, že pro tento testovací účel jsem chtěl použít přepisovatelné DVD.
Nu což, nehodlal jsem se s tím zalamovat a pustil k3b. Čtyřrychlostní zápis na médium zabral čtyři a půl minuty. Hotovo!
Testovací stanice: Pentium 4, 2 GHz, 512 MB RAM
Naměřené časy:
| program | operace | čas |
|---|---|---|
| dvbcut | otevírání souboru – tvorba indexu | 1:54 |
| dvbcut | vkládání značek pro ořez | 1:00 |
| dvbcut | export ořezaného videa | 2:48 |
| replex | remultiplexování videa | 6:59 |
| dvdauthor | příprava souborů pro DVD-video | 5:15 |
| k3b | vypalování na médium (4×) | 4:32 |
| celkem | 22:28 |
Podobně, jako u datového DVD mohu na jedno médium uložit třeba tři díly seriálu, jsem zkoumal, jak jednoduše (čti bez menu) na to u filmového DVD. Rady ze stránek dvdauthoru jsem lehce poupravil tak, aby jednotlivé díly nefigurovaly jako kapitoly, ale jako tituly – je třeba si připravit jednoduché XMLko podobné tomuto:
<dvdauthor>
<vmgm />
<titlesetv
<titles>
<pgc>
<vob file="serial-01.mpg" />
</pgc>
<pgc>
<vob file="serial-02.mpg" />
</pgc>
<pgc>
<vob file="serial-03.mpg" />
</pgc>
</titles>
</titleset>
</dvdauthor>
Authoring se pak provede příkazem
dvdauthor -o DVD -x serialy.xmlStejně ale asi zůstanu u tvorby datových DVD ...
Tiskni
Sdílej:
Zajímavé. Já mám zažitý klikací postup:
1. Nahrávám Kaffeinem nebo Klearem. Výstupní formát TS nebo MPEG_TS. Chci-li jistotu a nemusím-li používat časovač, používám raději textový program tzap.Tento postup sice nesvědčí o mých linuxáckých dovednostech, ale osvojil jsem si ho tak, že DVD i s pohledným menu mám vytvořené za chvíli. Nejdéle trvá vypalování iso-obrazu a pak DVD. Střih taky dlouho trvá, obzvlášt chci-li vystříhat reklamy.
A mně to za to rozhodně stojí, navíc pokud se člověk na to video nedívá z dvaceti centimetrů, tak ho stejně tyhle rozdíly v kvalitě vůbec netrápí.)
Poměr stran v MPEG-4 videu už dnes podporuje snad každý pořádný MPEG-4 dekodér (ani to nemusí podporovat přehrávač), případně lze použít jiný formát než AVI.Jestliže to umí kdejaký dekodér, tak mi to asi dře na straně enkodéru. Schválně jsem koukal do Avidemux a v konfiguraci XviD4 není možnost nastavit poměr stran u Mpeg4 (lavc) sice položka Aspect ratio je, ale je šedivá a nelze ji použít. Mohu se tedy zeptat, v čem enkódování provéest, aby bylo přehrávání stejně bezproblémové jako u MPEG2?