Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Vzal jsem si dnes do ruky stopky, abych si udělal přesnější představu, jak dlouho mi trvá dostat nějaký nahraný pořad z televize na DVD. Možná to bude zajímat i někoho z vás.
Přijímám digitální televizní vysílání, takže není divu, že ona jednoduchost nahrávání pořadů mě láká k uložení oblíbených filmů či seriálů na disk. Protože místa na disku není nikdy nazbyt a čas je drahý, hledal jsem způsob, jak uložené pořady dostat co nejefektivněji na levná média DVD. Hodina záznamu zabere zhruba 1,5 GB, delší celovečerní film se tak může vyšplhat až ke čtyřem gigabajtům, což ovšem stále jedno dévédéčko bez problémů pojme. Přijde mi tak neefektivní pokoušet se o několikahodinové konverze za účelem ušetření nějakého toho bajtíku. Reklamy ovšem místo zabírat nemusí, proto šup s pořadem pod nůžky.
Pro účely měření jsem použil nahraný díl seriálu O zvířatech a lidech vysílaný na ČT 1, velikost uloženého souboru činila 1,6 GB. To odpovídá 68 nahraným minutám; vždy pro jistotu začátek nahrávání stanovuji o dvě minuty dříve a konec až o patnáct minut později než uvádí televizní program. Mimochodem, zaznamenávám s pomocí Kaffeine, možnosti jeho časovače mi prozatím vyhovují.
Na střih používám dvbcut, který umožňuje střih v jakémkoliv místě, nejenom u I-snímků. Někteří jej pomlouvají pro jeho náchylnost k pádům, já mám takovéto zkušenosti pouze s jedním extra dlouhým nahraným souborem (dva celovečerní filmy v kuse) – 6,3 GB už na program bylo moc. Již při otevírání souboru nastává první zdržení – dvbcut si potřebuje vytvořit index, aby bylo možné MPEG editovat. Testovaný díl seriálu indexoval necelé dvě minuty.
Měřit čas, za jak dlouho se povede vložit značky pro střih, je poněkud ošemetná záležitost, v testovaném případě šlo pouze o značky dvě, u filmů s vkládanými reklamami, kde se po reklamě kousek filmu opakuje, se doba k nalezení vhodných snímků k ořezu může protáhnout, záleží samozřejmě na cviku. Každopádně velkým pomocníkem je u dvbcut logaritmický posuvník, s jehož pomocí se dá přesně přesunout na hledaný snímek.
dvbcut nabízí celkem čtyři výstupní formáty:
V tuto chvíli již mohu přistoupit k vypalování – můj stolní přehrávač DVD (a předpokládám, že i široké spektrum jiných, nemohu ověřit) umí načíst adresářovou strukturu datového DVD a bez problémů přehrávat soubory MPEG. Když už jsem však u toho měření, zajímalo mě, jak dlouho bude trvat následná příprava filmového DVD.
Čistě teoreticky mi nic nebrání v tuto chvíli nasadit dvdauthor. Proces přípravy je však plný podobných varování, která zjevně cosi vypovídají o kvalitě příjmu digitálního vysílání:
WARN: Discontinuity in audio channel 8; please remultiplex input. WARN: Previous sector: 9.060 - 9.132 WARN: Current sector: 9.132 - 9.228 WARN: Audio pts for channel 8 moves backwards; please remultiplex input.Pokud navzdory těmto varováním o trhlinách ve zvuku dévédéčko připravím, vypálím a pustím na stolním přehrávači, jsou u filmu jasně slyšitelné praskavé artefakty. Zajímavé, že pokud přehrávám zdrojový MPEG, nic slyšet není, stejně tak při přehrávání tohoto DVD na počítači.
Vyhovuji tedy prosbě a nasazuji do akce replex s parametrem -f
. Přesjednocování zvukové složky s obrazovou ovšem zabere skoro sedm minut. Možná někdo ví o lepším způsobu.
S opraveným souborem však již je dvdauthor spokojen a bez jakéhokoliv dalšího remcání připravuje soubory pro vypálení filmového DVD, Celkem u této operace stráví nezanedbatelných pět a čtvrt minuty.
Konečně může uložený díl seriálu putovat na DVD. Zkoušel jsem nejdříve growisofs, ten však protestoval cosi ve smyslu, že v zařízení /dev/dvdrecorder
již existuje isofs
, možná mu vadilo, že pro tento testovací účel jsem chtěl použít přepisovatelné DVD.
Nu což, nehodlal jsem se s tím zalamovat a pustil k3b. Čtyřrychlostní zápis na médium zabral čtyři a půl minuty. Hotovo!
Testovací stanice: Pentium 4, 2 GHz, 512 MB RAM
Naměřené časy:
program | operace | čas |
---|---|---|
dvbcut | otevírání souboru – tvorba indexu | 1:54 |
dvbcut | vkládání značek pro ořez | 1:00 |
dvbcut | export ořezaného videa | 2:48 |
replex | remultiplexování videa | 6:59 |
dvdauthor | příprava souborů pro DVD-video | 5:15 |
k3b | vypalování na médium (4×) | 4:32 |
celkem | 22:28 |
Podobně, jako u datového DVD mohu na jedno médium uložit třeba tři díly seriálu, jsem zkoumal, jak jednoduše (čti bez menu) na to u filmového DVD. Rady ze stránek dvdauthoru jsem lehce poupravil tak, aby jednotlivé díly nefigurovaly jako kapitoly, ale jako tituly – je třeba si připravit jednoduché XMLko podobné tomuto:
<dvdauthor> <vmgm /> <titlesetv <titles> <pgc> <vob file="serial-01.mpg" /> </pgc> <pgc> <vob file="serial-02.mpg" /> </pgc> <pgc> <vob file="serial-03.mpg" /> </pgc> </titles> </titleset> </dvdauthor>Authoring se pak provede příkazem
dvdauthor -o DVD -x serialy.xmlStejně ale asi zůstanu u tvorby datových DVD ...
Tiskni
Sdílej:
Zajímavé. Já mám zažitý klikací postup:
1. Nahrávám Kaffeinem nebo Klearem. Výstupní formát TS nebo MPEG_TS. Chci-li jistotu a nemusím-li používat časovač, používám raději textový program tzap.Tento postup sice nesvědčí o mých linuxáckých dovednostech, ale osvojil jsem si ho tak, že DVD i s pohledným menu mám vytvořené za chvíli. Nejdéle trvá vypalování iso-obrazu a pak DVD. Střih taky dlouho trvá, obzvlášt chci-li vystříhat reklamy.
Poměr stran v MPEG-4 videu už dnes podporuje snad každý pořádný MPEG-4 dekodér (ani to nemusí podporovat přehrávač), případně lze použít jiný formát než AVI.Jestliže to umí kdejaký dekodér, tak mi to asi dře na straně enkodéru. Schválně jsem koukal do Avidemux a v konfiguraci XviD4 není možnost nastavit poměr stran u Mpeg4 (lavc) sice položka Aspect ratio je, ale je šedivá a nelze ji použít. Mohu se tedy zeptat, v čem enkódování provéest, aby bylo přehrávání stejně bezproblémové jako u MPEG2?