Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vzal jsem si dnes do ruky stopky, abych si udělal přesnější představu, jak dlouho mi trvá dostat nějaký nahraný pořad z televize na DVD. Možná to bude zajímat i někoho z vás.
Přijímám digitální televizní vysílání, takže není divu, že ona jednoduchost nahrávání pořadů mě láká k uložení oblíbených filmů či seriálů na disk. Protože místa na disku není nikdy nazbyt a čas je drahý, hledal jsem způsob, jak uložené pořady dostat co nejefektivněji na levná média DVD. Hodina záznamu zabere zhruba 1,5 GB, delší celovečerní film se tak může vyšplhat až ke čtyřem gigabajtům, což ovšem stále jedno dévédéčko bez problémů pojme. Přijde mi tak neefektivní pokoušet se o několikahodinové konverze za účelem ušetření nějakého toho bajtíku. Reklamy ovšem místo zabírat nemusí, proto šup s pořadem pod nůžky.
Pro účely měření jsem použil nahraný díl seriálu O zvířatech a lidech vysílaný na ČT 1, velikost uloženého souboru činila 1,6 GB. To odpovídá 68 nahraným minutám; vždy pro jistotu začátek nahrávání stanovuji o dvě minuty dříve a konec až o patnáct minut později než uvádí televizní program. Mimochodem, zaznamenávám s pomocí Kaffeine, možnosti jeho časovače mi prozatím vyhovují.
Na střih používám dvbcut, který umožňuje střih v jakémkoliv místě, nejenom u I-snímků. Někteří jej pomlouvají pro jeho náchylnost k pádům, já mám takovéto zkušenosti pouze s jedním extra dlouhým nahraným souborem (dva celovečerní filmy v kuse) – 6,3 GB už na program bylo moc. Již při otevírání souboru nastává první zdržení – dvbcut si potřebuje vytvořit index, aby bylo možné MPEG editovat. Testovaný díl seriálu indexoval necelé dvě minuty.
Měřit čas, za jak dlouho se povede vložit značky pro střih, je poněkud ošemetná záležitost, v testovaném případě šlo pouze o značky dvě, u filmů s vkládanými reklamami, kde se po reklamě kousek filmu opakuje, se doba k nalezení vhodných snímků k ořezu může protáhnout, záleží samozřejmě na cviku. Každopádně velkým pomocníkem je u dvbcut logaritmický posuvník, s jehož pomocí se dá přesně přesunout na hledaný snímek.
dvbcut nabízí celkem čtyři výstupní formáty:
V tuto chvíli již mohu přistoupit k vypalování – můj stolní přehrávač DVD (a předpokládám, že i široké spektrum jiných, nemohu ověřit) umí načíst adresářovou strukturu datového DVD a bez problémů přehrávat soubory MPEG. Když už jsem však u toho měření, zajímalo mě, jak dlouho bude trvat následná příprava filmového DVD.
Čistě teoreticky mi nic nebrání v tuto chvíli nasadit dvdauthor. Proces přípravy je však plný podobných varování, která zjevně cosi vypovídají o kvalitě příjmu digitálního vysílání:
WARN: Discontinuity in audio channel 8; please remultiplex input. WARN: Previous sector: 9.060 - 9.132 WARN: Current sector: 9.132 - 9.228 WARN: Audio pts for channel 8 moves backwards; please remultiplex input.Pokud navzdory těmto varováním o trhlinách ve zvuku dévédéčko připravím, vypálím a pustím na stolním přehrávači, jsou u filmu jasně slyšitelné praskavé artefakty. Zajímavé, že pokud přehrávám zdrojový MPEG, nic slyšet není, stejně tak při přehrávání tohoto DVD na počítači.
Vyhovuji tedy prosbě a nasazuji do akce replex s parametrem -f. Přesjednocování zvukové složky s obrazovou ovšem zabere skoro sedm minut. Možná někdo ví o lepším způsobu.
S opraveným souborem však již je dvdauthor spokojen a bez jakéhokoliv dalšího remcání připravuje soubory pro vypálení filmového DVD, Celkem u této operace stráví nezanedbatelných pět a čtvrt minuty.
Konečně může uložený díl seriálu putovat na DVD. Zkoušel jsem nejdříve growisofs, ten však protestoval cosi ve smyslu, že v zařízení /dev/dvdrecorder již existuje isofs, možná mu vadilo, že pro tento testovací účel jsem chtěl použít přepisovatelné DVD.
Nu což, nehodlal jsem se s tím zalamovat a pustil k3b. Čtyřrychlostní zápis na médium zabral čtyři a půl minuty. Hotovo!
Testovací stanice: Pentium 4, 2 GHz, 512 MB RAM
Naměřené časy:
| program | operace | čas |
|---|---|---|
| dvbcut | otevírání souboru – tvorba indexu | 1:54 |
| dvbcut | vkládání značek pro ořez | 1:00 |
| dvbcut | export ořezaného videa | 2:48 |
| replex | remultiplexování videa | 6:59 |
| dvdauthor | příprava souborů pro DVD-video | 5:15 |
| k3b | vypalování na médium (4×) | 4:32 |
| celkem | 22:28 |
Podobně, jako u datového DVD mohu na jedno médium uložit třeba tři díly seriálu, jsem zkoumal, jak jednoduše (čti bez menu) na to u filmového DVD. Rady ze stránek dvdauthoru jsem lehce poupravil tak, aby jednotlivé díly nefigurovaly jako kapitoly, ale jako tituly – je třeba si připravit jednoduché XMLko podobné tomuto:
<dvdauthor>
<vmgm />
<titlesetv
<titles>
<pgc>
<vob file="serial-01.mpg" />
</pgc>
<pgc>
<vob file="serial-02.mpg" />
</pgc>
<pgc>
<vob file="serial-03.mpg" />
</pgc>
</titles>
</titleset>
</dvdauthor>
Authoring se pak provede příkazem
dvdauthor -o DVD -x serialy.xmlStejně ale asi zůstanu u tvorby datových DVD ...
Tiskni
Sdílej:
Zajímavé. Já mám zažitý klikací postup:
1. Nahrávám Kaffeinem nebo Klearem. Výstupní formát TS nebo MPEG_TS. Chci-li jistotu a nemusím-li používat časovač, používám raději textový program tzap.Tento postup sice nesvědčí o mých linuxáckých dovednostech, ale osvojil jsem si ho tak, že DVD i s pohledným menu mám vytvořené za chvíli. Nejdéle trvá vypalování iso-obrazu a pak DVD. Střih taky dlouho trvá, obzvlášt chci-li vystříhat reklamy.
A mně to za to rozhodně stojí, navíc pokud se člověk na to video nedívá z dvaceti centimetrů, tak ho stejně tyhle rozdíly v kvalitě vůbec netrápí.)
Poměr stran v MPEG-4 videu už dnes podporuje snad každý pořádný MPEG-4 dekodér (ani to nemusí podporovat přehrávač), případně lze použít jiný formát než AVI.Jestliže to umí kdejaký dekodér, tak mi to asi dře na straně enkodéru. Schválně jsem koukal do Avidemux a v konfiguraci XviD4 není možnost nastavit poměr stran u Mpeg4 (lavc) sice položka Aspect ratio je, ale je šedivá a nelze ji použít. Mohu se tedy zeptat, v čem enkódování provéest, aby bylo přehrávání stejně bezproblémové jako u MPEG2?