Byla vydána nová verze 2.53.18.2 svobodného multiplatformního balíku internetových aplikací SeaMonkey (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na blogu programovacího jazyka Swift byl publikován příspěvek Psaní aplikací pro GNOME v programovacím jazyce Swift. Používá se Adwaita pro Swift.
egui je GUI knihovna pro programovací jazyk Rust běžící na webu i nativně. Vydána byla verze 0.27.0.
Byla vydána nová verze 6.1 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.13. Thunderbird na verzi 115.9.0.
Linka STOPonline.cz v roce 2023 přijala 3700 hlášení závadného obsahu na internetu, 22 bylo předáno PČR, 23 bylo předáno ISP a 944 závadových domén zobrazujících dětskou nahotu či pornografii bylo nahráno do mezinárodního systému ICCAM, který je spravován asociací INHOPE.
Byla publikována podrobná analýza v upstreamu již opravené bezpečnostní chyby CVE-2024-1086 v Linuxu v nf_tables.
Byla vydána nová verze 4.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání.
Úkolníček Taskwarrior (Wikipedie) pro správu úkolů z příkazového řádku byl vydán ve verzi 3.0.0.
Společnost Canva stojící za stejnojmenným webovým grafickým editorem koupila společnost Serif stojící za grafickým editorem Affinity.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 40, tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 16. dubna. Z novinek (ChangeSet) lze vypíchnout podporu frameworku pro strojové učení PyTorch. Fedora KDE Plasma Desktop přichází s Plasmou 6 a běží nad Waylandem. Fedora Workstation přichází s GNOME 46.
Vzal jsem si dnes do ruky stopky, abych si udělal přesnější představu, jak dlouho mi trvá dostat nějaký nahraný pořad z televize na DVD. Možná to bude zajímat i někoho z vás.
Přijímám digitální televizní vysílání, takže není divu, že ona jednoduchost nahrávání pořadů mě láká k uložení oblíbených filmů či seriálů na disk. Protože místa na disku není nikdy nazbyt a čas je drahý, hledal jsem způsob, jak uložené pořady dostat co nejefektivněji na levná média DVD. Hodina záznamu zabere zhruba 1,5 GB, delší celovečerní film se tak může vyšplhat až ke čtyřem gigabajtům, což ovšem stále jedno dévédéčko bez problémů pojme. Přijde mi tak neefektivní pokoušet se o několikahodinové konverze za účelem ušetření nějakého toho bajtíku. Reklamy ovšem místo zabírat nemusí, proto šup s pořadem pod nůžky.
Pro účely měření jsem použil nahraný díl seriálu O zvířatech a lidech vysílaný na ČT 1, velikost uloženého souboru činila 1,6 GB. To odpovídá 68 nahraným minutám; vždy pro jistotu začátek nahrávání stanovuji o dvě minuty dříve a konec až o patnáct minut později než uvádí televizní program. Mimochodem, zaznamenávám s pomocí Kaffeine, možnosti jeho časovače mi prozatím vyhovují.
Na střih používám dvbcut, který umožňuje střih v jakémkoliv místě, nejenom u I-snímků. Někteří jej pomlouvají pro jeho náchylnost k pádům, já mám takovéto zkušenosti pouze s jedním extra dlouhým nahraným souborem (dva celovečerní filmy v kuse) – 6,3 GB už na program bylo moc. Již při otevírání souboru nastává první zdržení – dvbcut si potřebuje vytvořit index, aby bylo možné MPEG editovat. Testovaný díl seriálu indexoval necelé dvě minuty.
Měřit čas, za jak dlouho se povede vložit značky pro střih, je poněkud ošemetná záležitost, v testovaném případě šlo pouze o značky dvě, u filmů s vkládanými reklamami, kde se po reklamě kousek filmu opakuje, se doba k nalezení vhodných snímků k ořezu může protáhnout, záleží samozřejmě na cviku. Každopádně velkým pomocníkem je u dvbcut logaritmický posuvník, s jehož pomocí se dá přesně přesunout na hledaný snímek.
dvbcut nabízí celkem čtyři výstupní formáty:
V tuto chvíli již mohu přistoupit k vypalování – můj stolní přehrávač DVD (a předpokládám, že i široké spektrum jiných, nemohu ověřit) umí načíst adresářovou strukturu datového DVD a bez problémů přehrávat soubory MPEG. Když už jsem však u toho měření, zajímalo mě, jak dlouho bude trvat následná příprava filmového DVD.
Čistě teoreticky mi nic nebrání v tuto chvíli nasadit dvdauthor. Proces přípravy je však plný podobných varování, která zjevně cosi vypovídají o kvalitě příjmu digitálního vysílání:
WARN: Discontinuity in audio channel 8; please remultiplex input. WARN: Previous sector: 9.060 - 9.132 WARN: Current sector: 9.132 - 9.228 WARN: Audio pts for channel 8 moves backwards; please remultiplex input.Pokud navzdory těmto varováním o trhlinách ve zvuku dévédéčko připravím, vypálím a pustím na stolním přehrávači, jsou u filmu jasně slyšitelné praskavé artefakty. Zajímavé, že pokud přehrávám zdrojový MPEG, nic slyšet není, stejně tak při přehrávání tohoto DVD na počítači.
Vyhovuji tedy prosbě a nasazuji do akce replex s parametrem -f
. Přesjednocování zvukové složky s obrazovou ovšem zabere skoro sedm minut. Možná někdo ví o lepším způsobu.
S opraveným souborem však již je dvdauthor spokojen a bez jakéhokoliv dalšího remcání připravuje soubory pro vypálení filmového DVD, Celkem u této operace stráví nezanedbatelných pět a čtvrt minuty.
Konečně může uložený díl seriálu putovat na DVD. Zkoušel jsem nejdříve growisofs, ten však protestoval cosi ve smyslu, že v zařízení /dev/dvdrecorder
již existuje isofs
, možná mu vadilo, že pro tento testovací účel jsem chtěl použít přepisovatelné DVD.
Nu což, nehodlal jsem se s tím zalamovat a pustil k3b. Čtyřrychlostní zápis na médium zabral čtyři a půl minuty. Hotovo!
Testovací stanice: Pentium 4, 2 GHz, 512 MB RAM
Naměřené časy:
program | operace | čas |
---|---|---|
dvbcut | otevírání souboru – tvorba indexu | 1:54 |
dvbcut | vkládání značek pro ořez | 1:00 |
dvbcut | export ořezaného videa | 2:48 |
replex | remultiplexování videa | 6:59 |
dvdauthor | příprava souborů pro DVD-video | 5:15 |
k3b | vypalování na médium (4×) | 4:32 |
celkem | 22:28 |
Podobně, jako u datového DVD mohu na jedno médium uložit třeba tři díly seriálu, jsem zkoumal, jak jednoduše (čti bez menu) na to u filmového DVD. Rady ze stránek dvdauthoru jsem lehce poupravil tak, aby jednotlivé díly nefigurovaly jako kapitoly, ale jako tituly – je třeba si připravit jednoduché XMLko podobné tomuto:
<dvdauthor> <vmgm /> <titlesetv <titles> <pgc> <vob file="serial-01.mpg" /> </pgc> <pgc> <vob file="serial-02.mpg" /> </pgc> <pgc> <vob file="serial-03.mpg" /> </pgc> </titles> </titleset> </dvdauthor>Authoring se pak provede příkazem
dvdauthor -o DVD -x serialy.xmlStejně ale asi zůstanu u tvorby datových DVD ...
Tiskni Sdílej:
Zajímavé. Já mám zažitý klikací postup:
1. Nahrávám Kaffeinem nebo Klearem. Výstupní formát TS nebo MPEG_TS. Chci-li jistotu a nemusím-li používat časovač, používám raději textový program tzap.Tento postup sice nesvědčí o mých linuxáckých dovednostech, ale osvojil jsem si ho tak, že DVD i s pohledným menu mám vytvořené za chvíli. Nejdéle trvá vypalování iso-obrazu a pak DVD. Střih taky dlouho trvá, obzvlášt chci-li vystříhat reklamy.
Poměr stran v MPEG-4 videu už dnes podporuje snad každý pořádný MPEG-4 dekodér (ani to nemusí podporovat přehrávač), případně lze použít jiný formát než AVI.Jestliže to umí kdejaký dekodér, tak mi to asi dře na straně enkodéru. Schválně jsem koukal do Avidemux a v konfiguraci XviD4 není možnost nastavit poměr stran u Mpeg4 (lavc) sice položka Aspect ratio je, ale je šedivá a nelze ji použít. Mohu se tedy zeptat, v čem enkódování provéest, aby bylo přehrávání stejně bezproblémové jako u MPEG2?