Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti v knihovně pro Rust async-tar a jejích forcích tokio-tar, krata-tokio-tar a astral-tokio-tar. Jedná se o zranitelnost CVE-2025-62518 s CVSS 8.1. Nálezci je pojmenovali TARmageddon.
AlmaLinux přinese s verzí 10.1 podporu btrfs. XFS bude stále jako výchozí filesystém, ale instalátor nabídne i btrfs. Více informací naleznete v oficiálním oznámení.
Společnost OpenAI představila svůj vlastní webový prohlížeč ChatGPT Atlas. Zatím je k dispozici pouze na macOS.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.5 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Rodina jednodeskových počítačů Orange Pi se rozrostla (𝕏) o Orange Pi 6 Plus.
Na Humble Bundle běží akce Humble Tech Book Bundle: All Things Raspberry Pi by Raspberry Pi Press. Se slevou lze koupit elektronické knihy od nakladatelství Raspberry Pi Press a podpořit Raspberry Pi Press, Raspberry Pi Foundation North America nebo Humble.
Přidaný režim autonomního řízení vozidel Tesla Mad Max je dostupný pro vybrané zákazníky v programu EAP (Early Access Program). Nový režim je na silnici agresivnější, častěji mění pruhy a ne vždy dodržuje rychlostní limity. Agentura JPP spekuluje, že v Česku by se mohl nový režim namísto Mad Max jmenovat Mad Turek...
Byla vydána nová verze 9.18 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Nově také pro NanoPi R3S, R3S LTS, R76S a M5. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Již z mých minulých zápisů si mohl laskavý čtenář povšimnout, že provozujeme elektronický archív závěrečných prací našich posluchačů. Máme práce, ke kterým jejich autoři dali souhlas se zveřejněním na Internetu a ty jsou v současné době také dostupné (viz má prosba o otestování). Máme ale také práce, ke kterým souhlas dán nebyl – a takové práce nejenomže nemůžeme vystavit na Internetu, ale podle aktuálního výkladu autorského zákoníku je ani nemůžeme dát volně k dispozici studentům v tom smyslu, že by si mohli tato PDFka kopírovat a odnášet domů. Úkol zněl: smí si je pouze prohlížet!
Naštěstí jsem tou dobou objevil technologii NX pro vzdálený přístup k počítači v grafickém režimu vyvíjenou společností NoMachine a volně dostupný klon terminálového serveru na této technologii postavený – FreeNX. Vyčlenil jsem jeden starší server (Pentium III, 384 MB RAM), kde jsem nainstaloval Adobe Reader a FreeNX a vysdílel adresáře se závěrečnými pracemi. Obešel jsem všechny počítače v knihovně přístupné čtenářům a nainstaloval zde originální klienty ze stránek NoMachine. Ve výsledku to funguje tak, že čtenář na počítači v knihovně spustí klienta, ten mu automaticky na serveru spustí prohlížeč Adobe Reader, kde již si může čtenář otevírat a prohlížet dostupné práce v PDF. Nemůže si je však ukládat. Přesněji řečeno může, ale pouze na serveru a k těmto složkám se žádným jiným způsobem nedostane (doufám :)
Zde je asi zapotřebí vysvětlit, jak přihlašování klienta k terminálovému serveru funguje. Veškerá autentizace (a je-li libo tak i celé spojení) probíhá s pomocí ssh; na serveru se vygeneruje dvojice certifikátů, privátní se rozdistribuuje na stanice a veřejný zůstává na serveru. Vtip spočívá v tom, že veřejný klíč obsahuje příkaz – cestu k programu, který se má spustit, pokud spárování klíčů proběhne v pořádku. Tím programem je nxserver – skript pro bash, který obsluhuje další požadavky klienta, tedy zejména ověření uživatelského jména a hesla, přípravu prostředí a spuštění agenta terminálového serveru pod tímto uživatelským jménem. Tím jsem nakousl další dva triky vedoucí k úspěchu – ověření uživatelského jména a hesla může probíhat vůči jiné databázi než při přímém přístupu na server via ssh, náš uživatel ctenar s heslem, které si může kdokoliv šikovnější zjistit z pracovních stanic, tak na serveru nebude ověřen při pokusu přihlásit se jinak než v prostředí nxserveru. No a konečně vhodnou úpravou skriptu nxserver lze docílit toho, že uživatel si vždy spustí jen a pouze prohlížeč Adobe Reader, ať už si v klientovi navolí cokoliv.
Snad není třeba podotýkat, že na serveru nechybí další obvyklé metody zabezpečení jako firewall, povolení přístupu jen z vybraných IP-adres apod.
Aby to fungovalo, uživatel ctenar musí mít právo zápisu ve svém home a ve složce tmp. Kdyby si dal někdo tu práci, může zaplnit přidělené diskové kvóty – inu škodí tím sám sobě.
Nelze také přehlédnout fakt, že dost často nejsou terminálová sezení ukončena korektně, nesmažou se dočasné soubory, některé procesy zůstávají viset v paměti – denně pouštěný skript čistka toto spraví.
Někdo může namítnout, že z uživatelského hlediska toto není zrovna komfortní řešení. Souhlasím, není. Pokud někdo zná něco lepšího, rád se nechám poučit. Stejně tak pokud někdo v mém řešení „nesmíš stáhnout“ vidí nějakou mezírku, budu rád, když si ji nenechá pro sebe.
Já mohu po téměř půl roce provozu konstatovat, že se nám toto řešení osvědčilo; server bez problémů zvládá desítky zároveň připojených uživatelů, kteří možná nejsou s omezeními spokojeni, ale jinak poslušně „pouze prohlížejí“.
Tiskni
Sdílej:
privátní se rozdistribuuje na stanice a veřejný zůstává na serveruOpravdu?
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Úkol zněl: smí si je pouze prohlížet!Úkol zněl jasně, nesmí projet za žádnou cenu! Nebyl čas se rozmýšlet kdo je kdo. Takže vy jste ho ...? No jasně, dvě dávky!