MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
V posledních dnech se mi hlavou honí podivné myšlenky. Možná by mi to mohlo být tzv. jedno, přesto si kladu otázku, zda má pro velkou firmu smysl vlastnit, vyvíjet a prodávat vlastní linuxovou distribuci. Vyjma toho, že by se z toho mohla stát módní záležitost.
Co jsem si poprvé přečetl zprávičku, že Oracle pokukuje po Novellu, přesněji řečeno po SUSE Linuxu, říkal jsem si, že něco takového bych čekal spíše od IBM, tj. od firmy, která má dlouholeté zkušenosti s vývojem vlastního operačního systému. Zároveň se jedná o případ, kdy by firma mohla lépe roubovat software na hardware, tj. operační systém na svou širokou škálu serverů; opominout u IBM nelze ani software – vlastní databáze, vývojové nástroje, e-learning atd.
Aniž bych otázku vyslovil nahlas, odpověď od IBM jsem dostal záhy – Linux není potřeba vlastnit, aby se na něm dalo vydělávat. Ono taky jak o tom víc přemýšlím, hi-end zákazníkům může IBM nabídnout vlastní UNIX (AIX), s vlastním operačním systémem pro low-end už se asi v minulosti dosti popálilo (IBM DOS, OS/2); navíc se takovéto firmě orientace na lidovější zákazníky dnes zřejmě nevyplatí, jak dokládá prodej divize osobních počítačů čínské Lenovo.
Při této příležitosti nemohu nevzpomenout na Corel Linux. Vzpomínáte? Roky 1999, 2000 ... všude se o tom psalo, známá softwarová firma zabývající se grafickými aplikacemi a do toho vlastní linuxová distribuce s velkými ambicemi. Na oficiálním webu Corelu dnes již o Linuxu ani zmínka ... snad jen v památku tohoto pokusu nám tu zůstala linuxová verze programu Photopaint. Sečteno a podtrženo, aniž bych to chtěl nějak více rozebírat, ono takové vlastnění linuxové distribuce může být pro velkou firmu pouhou hořkou pilulkou.
Takže co můžeme očekávat? K různých slučováním linuxových distribucí již dochází a osobně hádám, že nějaké nákupy distribucí firmami, které se Linuxem zatím přímo nezabývaly, jsou druhým krokem. Pokud mám tipovat distribuce, které nejspíše budou na prodej, pak uvádím: Mandriva, Knoppix, Xandros a Red Hat. A kdo že by je mohl koupit? Nejspíš nějací velcí výrobci počítačů a vůbec hardwaru obecně: Dell, Samsung, AMD, HP ...
A co by to mohlo přinést pro nás, uživatele? Já doufám, že jen samá pozitiva a sociální jistoty.
Tiskni
Sdílej:

