Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Bylo nebylo, to jsem takhle včera cestoval v rámci brněnské hromadné dopravy autobusem, kterým obvykle nejezdím, když tu se na mě usmála jedna paní se slovy „kontrola jízdenek prosím“. Ačkoliv pohádka nemá zcela šťastný konec, plynou z ní zajímavá ponaučení.
Mám zakoupenou roční předplatní jízdenku neboli šalinkartu. Roční jízdenka v mém případě znamená, že před začátkem kalendářního roku zajdu na nádraží, kde se rozloučím s částkou 8 100 Kč, za kterou dostanu čtyři vlakové jízdenky. Na nich je napsáno, že platí ve vyznačených zónách pro jednotlivá čtvrtletí roku následujícího. Na nádraží kupón kupuji z toho důvodu, že mi kdysi v ústředí Dopravního podniku města Brna sdělili, že pro zóny mého zájmu mi nejsou schopni požadovanou jízdenku vydat; že to umí pouze České dráhy.
Rozdělit roční jízdenku na čtyři kupóny určitě není špatný nápad, pokud šalinkartu ztratím v prvním čtvrtletí a zbylé kupóny mám bezpečně uloženy doma v šuplíku, nejedná se o tak velkou tragédii. Problém je pouze v tom, že se kupóny musí měnit. Snad poprvé se mi stalo, že jsem na výměnu zapomněl a včera, tj. 3. dubna, jsem si po Brně vesele cestoval s kupónem s vyznačenou platností do 31. března. Inu občas člověka potká špatný den.
„Zaplatíte pětistovku na místě nebo tisícovku na podniku?“ se mě zeptala revizorka po té, co si prostudovala můj kupón. Jal jsem se vysvětlovat, že mám roční jízdenku a že jsem si jen zapomněl vyměnit kupón. V následující diskuzi mi bylo vysvětleno, že u jízdenek vydaných u ČD neplatí pravidlo o třídenním přesahu vyznačeného období a že to musíme sepsat a že to bude za 30 korun, pokud s platným kupónem dorazím do pěti dnů na DPMB. Ačkoliv jsem ihned pojal podezření na pochybnost onoho pravidla, protokol jsme sepsali.
Doma jsem u počítače zamířil na webové stránky firmy Kordis – koordinátora Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje – a hleďme se, co jsem tam nenašel v dokumentu s názvem Tarif Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (kapitola VII, odstavec první): Předplatní jízdenky nepřenosné vydané v neklouzavém tarifu opatřené příslušným kuponem pro pevné kalendářní období (měsíc, čtvrtletí, pololetí, rok) platí poslední den měsíce před započetím platnosti a tři dny následující po uplynutí doby platnosti příslušného kupónu. Taky byste se šli hádat?
Dnes ráno jsem byl v budově DPBM na Novobranské ulici nasměrován na náčelníka odboru přepravní kontroly, pana Pavla Seidla. Rozhovor s ním byl poněkud bouřlivý, a to zejména proto, že nebyl s to pochopit výše citovanou pasáž z Tarifu: „Přesahy platí jen u kupónů prodávaných u nás, pokud máte zakoupen kupón od ČD, přesahy neplatí a reklamace uplatňujte u nich!“ ... „Chápal bych, kdybyste nechtěl platit tisícovku, ale třicet korun?“
Argumentoval jsem, že ačkoliv jsem to včera nevěděl, podle výše citované pasáže jsem měl platný kupón, že jsem nikde nenašel zmínku o tom, že by se rozlišoval kupón vydaný u nich a u drah, že pro mé potřeby ani nejsou schopni jízdenku prodat, že pokutu po mně vymáhají oni, neboť mě kontroloval jejich revizor, tak co bych asi dělal u drah, a že mi jde hlavně o princip.
Když už naše debata směřovala k přesvědčení pana Seidla o tom, že se chci soudit, neboť jsem ho požádal o písemné vyjádření, nevydržel to a odešel situaci zkonzultovat s tarifním náčelníkem. Vrátil se s vytištěným zněním Tarifu, který jsem citoval a s mírně pozměněným názorem na problematiku přesahů. Uznal, že přesahy platí i pro jízdenky vydávané u ČD, „ale pozor, přesahy se týkají platnosti období jízdenky, tj. u roční se to týká období okolo začátku kalendářního roku“. Uznal jsem, že to není až tak nelogické, ale že z toho znění Tarifu to rozhodně neplyne. On následně uznal, že mám pravdu, ale že to tak skutečně je, a že může dohlédnout na to, aby se v příštích úpravách znění Tarifu tato pasáž patřičně opravila. Zároveň mě ujistil, že rovnost kupónů platí, tj. i čtvrtletní kupony roční jízdenky vydávané Dopravním podnikem je nutno měnit včas.
S panem Seidlem jsem se rozloučil v dobrém, zaplatil jsem oněch 30 Kč na doplatkové pokladně a zazvonil zvonec, pohádky je konec. Nějaké další tahanice o výkladu citovaného znění Tarifu mi za ty drobný rozhodně nestojí, i když jsem přesvědčen, že soud by musel dát za pravdu mně, že to mají špatně formulovaný. Jo pokud by šlo o tu tisícovku ... a to se klidně může stát právě vám! Jak doufám, pana Seidla jsem z omylu o nerovnosti kupónů vydávaných u nich a u drah vyvedl, ale revizoři patrně stále žijí v pomýlení, proto se nedejte: s březnovou šalinkartou vydanou ČD můžete jet i 3. dubna a s roční jízdenkou i 3. ledna následujícího roku!
Tiskni
Sdílej: