Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Bylo nebylo, to jsem takhle včera cestoval v rámci brněnské hromadné dopravy autobusem, kterým obvykle nejezdím, když tu se na mě usmála jedna paní se slovy „kontrola jízdenek prosím“. Ačkoliv pohádka nemá zcela šťastný konec, plynou z ní zajímavá ponaučení.
Mám zakoupenou roční předplatní jízdenku neboli šalinkartu. Roční jízdenka v mém případě znamená, že před začátkem kalendářního roku zajdu na nádraží, kde se rozloučím s částkou 8 100 Kč, za kterou dostanu čtyři vlakové jízdenky. Na nich je napsáno, že platí ve vyznačených zónách pro jednotlivá čtvrtletí roku následujícího. Na nádraží kupón kupuji z toho důvodu, že mi kdysi v ústředí Dopravního podniku města Brna sdělili, že pro zóny mého zájmu mi nejsou schopni požadovanou jízdenku vydat; že to umí pouze České dráhy.
Rozdělit roční jízdenku na čtyři kupóny určitě není špatný nápad, pokud šalinkartu ztratím v prvním čtvrtletí a zbylé kupóny mám bezpečně uloženy doma v šuplíku, nejedná se o tak velkou tragédii. Problém je pouze v tom, že se kupóny musí měnit. Snad poprvé se mi stalo, že jsem na výměnu zapomněl a včera, tj. 3. dubna, jsem si po Brně vesele cestoval s kupónem s vyznačenou platností do 31. března. Inu občas člověka potká špatný den.
„Zaplatíte pětistovku na místě nebo tisícovku na podniku?“ se mě zeptala revizorka po té, co si prostudovala můj kupón. Jal jsem se vysvětlovat, že mám roční jízdenku a že jsem si jen zapomněl vyměnit kupón. V následující diskuzi mi bylo vysvětleno, že u jízdenek vydaných u ČD neplatí pravidlo o třídenním přesahu vyznačeného období a že to musíme sepsat a že to bude za 30 korun, pokud s platným kupónem dorazím do pěti dnů na DPMB. Ačkoliv jsem ihned pojal podezření na pochybnost onoho pravidla, protokol jsme sepsali.
Doma jsem u počítače zamířil na webové stránky firmy Kordis – koordinátora Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje – a hleďme se, co jsem tam nenašel v dokumentu s názvem Tarif Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (kapitola VII, odstavec první): Předplatní jízdenky nepřenosné vydané v neklouzavém tarifu opatřené příslušným kuponem pro pevné kalendářní období (měsíc, čtvrtletí, pololetí, rok) platí poslední den měsíce před započetím platnosti a tři dny následující po uplynutí doby platnosti příslušného kupónu. Taky byste se šli hádat?
Dnes ráno jsem byl v budově DPBM na Novobranské ulici nasměrován na náčelníka odboru přepravní kontroly, pana Pavla Seidla. Rozhovor s ním byl poněkud bouřlivý, a to zejména proto, že nebyl s to pochopit výše citovanou pasáž z Tarifu: „Přesahy platí jen u kupónů prodávaných u nás, pokud máte zakoupen kupón od ČD, přesahy neplatí a reklamace uplatňujte u nich!“ ... „Chápal bych, kdybyste nechtěl platit tisícovku, ale třicet korun?“
Argumentoval jsem, že ačkoliv jsem to včera nevěděl, podle výše citované pasáže jsem měl platný kupón, že jsem nikde nenašel zmínku o tom, že by se rozlišoval kupón vydaný u nich a u drah, že pro mé potřeby ani nejsou schopni jízdenku prodat, že pokutu po mně vymáhají oni, neboť mě kontroloval jejich revizor, tak co bych asi dělal u drah, a že mi jde hlavně o princip.
Když už naše debata směřovala k přesvědčení pana Seidla o tom, že se chci soudit, neboť jsem ho požádal o písemné vyjádření, nevydržel to a odešel situaci zkonzultovat s tarifním náčelníkem. Vrátil se s vytištěným zněním Tarifu, který jsem citoval a s mírně pozměněným názorem na problematiku přesahů. Uznal, že přesahy platí i pro jízdenky vydávané u ČD, „ale pozor, přesahy se týkají platnosti období jízdenky, tj. u roční se to týká období okolo začátku kalendářního roku“. Uznal jsem, že to není až tak nelogické, ale že z toho znění Tarifu to rozhodně neplyne. On následně uznal, že mám pravdu, ale že to tak skutečně je, a že může dohlédnout na to, aby se v příštích úpravách znění Tarifu tato pasáž patřičně opravila. Zároveň mě ujistil, že rovnost kupónů platí, tj. i čtvrtletní kupony roční jízdenky vydávané Dopravním podnikem je nutno měnit včas.
S panem Seidlem jsem se rozloučil v dobrém, zaplatil jsem oněch 30 Kč na doplatkové pokladně a zazvonil zvonec, pohádky je konec. Nějaké další tahanice o výkladu citovaného znění Tarifu mi za ty drobný rozhodně nestojí, i když jsem přesvědčen, že soud by musel dát za pravdu mně, že to mají špatně formulovaný. Jo pokud by šlo o tu tisícovku ... a to se klidně může stát právě vám! Jak doufám, pana Seidla jsem z omylu o nerovnosti kupónů vydávaných u nich a u drah vyvedl, ale revizoři patrně stále žijí v pomýlení, proto se nedejte: s březnovou šalinkartou vydanou ČD můžete jet i 3. dubna a s roční jízdenkou i 3. ledna následujícího roku!
Tiskni
Sdílej:
Vždyť revizory nikdo nemá rád