Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Bylo nebylo, to jsem takhle včera cestoval v rámci brněnské hromadné dopravy autobusem, kterým obvykle nejezdím, když tu se na mě usmála jedna paní se slovy „kontrola jízdenek prosím“. Ačkoliv pohádka nemá zcela šťastný konec, plynou z ní zajímavá ponaučení.
Mám zakoupenou roční předplatní jízdenku neboli šalinkartu. Roční jízdenka v mém případě znamená, že před začátkem kalendářního roku zajdu na nádraží, kde se rozloučím s částkou 8 100 Kč, za kterou dostanu čtyři vlakové jízdenky. Na nich je napsáno, že platí ve vyznačených zónách pro jednotlivá čtvrtletí roku následujícího. Na nádraží kupón kupuji z toho důvodu, že mi kdysi v ústředí Dopravního podniku města Brna sdělili, že pro zóny mého zájmu mi nejsou schopni požadovanou jízdenku vydat; že to umí pouze České dráhy.
Rozdělit roční jízdenku na čtyři kupóny určitě není špatný nápad, pokud šalinkartu ztratím v prvním čtvrtletí a zbylé kupóny mám bezpečně uloženy doma v šuplíku, nejedná se o tak velkou tragédii. Problém je pouze v tom, že se kupóny musí měnit. Snad poprvé se mi stalo, že jsem na výměnu zapomněl a včera, tj. 3. dubna, jsem si po Brně vesele cestoval s kupónem s vyznačenou platností do 31. března. Inu občas člověka potká špatný den.
„Zaplatíte pětistovku na místě nebo tisícovku na podniku?“ se mě zeptala revizorka po té, co si prostudovala můj kupón. Jal jsem se vysvětlovat, že mám roční jízdenku a že jsem si jen zapomněl vyměnit kupón. V následující diskuzi mi bylo vysvětleno, že u jízdenek vydaných u ČD neplatí pravidlo o třídenním přesahu vyznačeného období a že to musíme sepsat a že to bude za 30 korun, pokud s platným kupónem dorazím do pěti dnů na DPMB. Ačkoliv jsem ihned pojal podezření na pochybnost onoho pravidla, protokol jsme sepsali.
Doma jsem u počítače zamířil na webové stránky firmy Kordis – koordinátora Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje – a hleďme se, co jsem tam nenašel v dokumentu s názvem Tarif Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (kapitola VII, odstavec první): Předplatní jízdenky nepřenosné vydané v neklouzavém tarifu opatřené příslušným kuponem pro pevné kalendářní období (měsíc, čtvrtletí, pololetí, rok) platí poslední den měsíce před započetím platnosti a tři dny následující po uplynutí doby platnosti příslušného kupónu. Taky byste se šli hádat?
Dnes ráno jsem byl v budově DPBM na Novobranské ulici nasměrován na náčelníka odboru přepravní kontroly, pana Pavla Seidla. Rozhovor s ním byl poněkud bouřlivý, a to zejména proto, že nebyl s to pochopit výše citovanou pasáž z Tarifu: „Přesahy platí jen u kupónů prodávaných u nás, pokud máte zakoupen kupón od ČD, přesahy neplatí a reklamace uplatňujte u nich!“ ... „Chápal bych, kdybyste nechtěl platit tisícovku, ale třicet korun?“
Argumentoval jsem, že ačkoliv jsem to včera nevěděl, podle výše citované pasáže jsem měl platný kupón, že jsem nikde nenašel zmínku o tom, že by se rozlišoval kupón vydaný u nich a u drah, že pro mé potřeby ani nejsou schopni jízdenku prodat, že pokutu po mně vymáhají oni, neboť mě kontroloval jejich revizor, tak co bych asi dělal u drah, a že mi jde hlavně o princip.
Když už naše debata směřovala k přesvědčení pana Seidla o tom, že se chci soudit, neboť jsem ho požádal o písemné vyjádření, nevydržel to a odešel situaci zkonzultovat s tarifním náčelníkem. Vrátil se s vytištěným zněním Tarifu, který jsem citoval a s mírně pozměněným názorem na problematiku přesahů. Uznal, že přesahy platí i pro jízdenky vydávané u ČD, „ale pozor, přesahy se týkají platnosti období jízdenky, tj. u roční se to týká období okolo začátku kalendářního roku“. Uznal jsem, že to není až tak nelogické, ale že z toho znění Tarifu to rozhodně neplyne. On následně uznal, že mám pravdu, ale že to tak skutečně je, a že může dohlédnout na to, aby se v příštích úpravách znění Tarifu tato pasáž patřičně opravila. Zároveň mě ujistil, že rovnost kupónů platí, tj. i čtvrtletní kupony roční jízdenky vydávané Dopravním podnikem je nutno měnit včas.
S panem Seidlem jsem se rozloučil v dobrém, zaplatil jsem oněch 30 Kč na doplatkové pokladně a zazvonil zvonec, pohádky je konec. Nějaké další tahanice o výkladu citovaného znění Tarifu mi za ty drobný rozhodně nestojí, i když jsem přesvědčen, že soud by musel dát za pravdu mně, že to mají špatně formulovaný. Jo pokud by šlo o tu tisícovku ... a to se klidně může stát právě vám! Jak doufám, pana Seidla jsem z omylu o nerovnosti kupónů vydávaných u nich a u drah vyvedl, ale revizoři patrně stále žijí v pomýlení, proto se nedejte: s březnovou šalinkartou vydanou ČD můžete jet i 3. dubna a s roční jízdenkou i 3. ledna následujícího roku!
Tiskni
Sdílej:
Vždyť revizory nikdo nemá rád