Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Za dveřmi se ozývá smích manželky – zabrala se do čtení Takové normální rodinky, jak příznačné v nastalé situaci. Sám nevím, jestli se mám taky smát nebo vzteky kopat do dveří. Tak se alespoň v značně nepohodlné pozici nutím do čtení jednoho článku v milostivě nabídnutém časopisu. Ještěže alespoň žárovka svítí.
Začalo to nevinným prohlášením mé drahé polovičky, že zamykání dveří od komory nějak nefunguje. Zvedlo mě to ze židle od práce u počítače, neboť nerad slyším, že něco nového nefunguje, což se v novém bytě týká vlastně čehokoliv. Zkouším naprázdno otočit klíčem v zámku u otevřených dveří, trochu to klade odpor, závora přesto nakonec poslušně vyjíždí. Pro jistotu klíč vytahuji a zkouším to i z druhé strany se stejným výsledkem.
„No, ale do díry to nepasuje,“ podotýká manželka.
Jelikož je nyní klíč v zámku ze strany komory, poslušně vcházím dovnitř, zavírám dveře a zkouším opět zamknout. Pravda, moc se tomu nechce, avšak co nejde silou, jde ještě větší silou; na pomoc přichází i levá ruka a skutečně cítím, jak se ústrojí dává do pohybu. CVAK.
„No vida, že to jde,“ pronáším vítězoslavně.
Myslím, že je na čase, seznámit vás s naší komorou. Je vyloženě malinká a plná nějakých krámů, zejména prazdných krabic od všeho možného – vzhledem k tomu, že jsme si sem ještě nepořídili police, není tu prakticky k hnutí. A hlavně to není spížka, okusovat by se ty daly maxinálně tak nějaký hřebíky.
Zámek se mi už samozřejmě nepodařilo odemknout. Úsloví o ještě větší síle se mi podařilo dovést k dokonalosti tím, že jsem klíč v zámku prostě zlomil – přeci nebudu zámečníkovi usnadňovat práci. Jen si to zkuste představit, jak tam stojím v pidimístnosti s torzem klíče v ruce, již poněkud udýchám a zpocen marným úsilím dostat se ven vlastními silami, přičemž k dovršení dokonalosti tohoto pocitu slyším zpoza dveří křečovitý smích manželky, která podle plácání rukou do dlažby zjevně celou situaci neustála.
Nakonec to dobře dopadlo. Manželka se po čase uklidnila natolik, aby byla schopná zavolat pomoc. Přes jednu příbuznou se nám na třetí pokus podařilo sehnat zámečníka, který byl schopen do dvou hodin dorazit (ten, kterého se nám podařilo sehnat před čtvrt rokem, když jsme si zabouchli domovní dveře s klíčem zevnitř, tentokrát bohužel nemohl) a rozebrat zámek natolik, abych byl vysvobozen. Mezitím jsem si ustlal v krabicích, žena mi dveřmi podstrčila nějaký plátek, abych se nenudil v této neplánové pracovní pauze. Poučení na konec je zřejmé: nikdy nezkoušejte zámek z té strany, z které není úniku!
Tiskni
Sdílej:
Třetí patro paneláku je však trošku horší.Ano, to už bych si netrouf