UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch OTA-9 Focal, tj. deváté stabilní vydání založené na Ubuntu 20.04 Focal Fossa.
Firma Murena představila (PeerTube, YouTube) novou verzi 3.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
Byla vydána nová verze 5.12 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Byly publikovány informace (txt) o zranitelnostech CVE-2025-5054 v Apport a CVE-2025-4598 v systemd-coredump. Lokální uživatel se může dostat k výpisu paměti programu (core dump) s SUID a přečíst si tak například /etc/shadow.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,69 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 30,95 %. Procesor AMD používá 68,77 % hráčů na Linuxu.
Byla vydána verze 4.0 open source programu na kreslení grafů Veusz (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Proběhla portace na Qt 6.
Dibuja je jednoduchý kreslící program inspirovaný programy Paintbrush pro macOS a Malování pro Windows. Vydána byla verze 0.26.0.
Byla vydána nová verze 9.13 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
>>> Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).
Tak at si to narvou do spic.
Pokud jde o absolventské práce, stačí oslovit bývalé studenty, zda by dali souhlas s neomezeným šířením.Souhlas není od roku 2006 zapotřebí (alespoň podle toho, jak si kdo vyloží zákon), toto pokládáme za vyřešenou věc (viz třeba theses.cz)
Pokud jde o výukové texty, které přednášející považuje za své bohatství, tak většina škol má informační systém, který umí identifikovat studenty, takže stačí použít existující systém pro publikaci. A žádné DRM v obskurním formátu se nemusí nasazovat.Souhlasím. Knihovna ale nepotřebuje řešit vztah vyučující–student, ale obecně autor–čtenář. A prostě chce jít s dobou.
Měl jsem za to, že se řeší fakultní knihovna. Ale to obecně na věci nic nemění. I čtenář má vztah s knihovnou, takže autorizaci lze opět řešit skrze informační systém knihovny. Navíc velké knihovny mají autentizaci čtenáčů elektronickou (na MUNI se používá RFID v ISIC, v Praze se prý používá slavná opencard), takže přidělit uživatelům hesla pro vzdálený přístup není problém.
Problém je, jak mají autorské svazy formulovanou dohodu s ministerstvem kultury – jestli současná formulace neznemožňuje půjčování rozmnoženin. (Například pro postižené existuje zákonná výjimka.)
Domnívám se, že knihovná nemá co řešit vztah autora a čtenáře. Jednou tu je zákon o knihovnách, který problém redukuje na vztah knihovny (resp. ministerstva) a autorského svazu, tak by se mělo postupovat tudy.
Když si koupíte knihu, tak ji nesmíte nikomu půjčit. Knihovny ale mohou, protože dřív to bylo v zákoně, nyní mají prostřednictvím ministerstva dohodu s autorskými svazy. Například audiovizuální díla knihovny absenčně půjčovat nemohou, protože při uzavírání poslední smlouvy si svazy postavily hlavu.
Studijní texty (lépe řečeno text pro účely výuky) mají z autorského zákona jiný režim, ale to nic nemění na tom, že můj návrh lze použít na libovolné texty k jekémukoliv účelu.
Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).Toho docílit nelze. Jakmile nějaký dokument, ať už v jakékoliv podobě, někomu zpřístupníte, ten někdo ho může šířit dál. Jakékoliv zabezpečení to pouze (obvykle mírně) zkomplikuje, rozhodně to neznemožní. DRM navíc obvykle konverguje ke stavu, kdy legitimním uživatelům působí více potíží než těm nelegitimním
Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).Ale klasické knihy taky nejsou s DRM (tedy mohu si je okopírovat, prohnat scannerem a nahrát na rapidshare atd..).
Tiskni
Sdílej: