Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »>>> Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).
Tak at si to narvou do spic.
Kazdopadne ma dost prekvapuje, ze takyto biznis funguje, ked musia kniznice platit poplatky roznym autorskym zvazom + este aj Adobe
Pokud jde o absolventské práce, stačí oslovit bývalé studenty, zda by dali souhlas s neomezeným šířením.Souhlas není od roku 2006 zapotřebí (alespoň podle toho, jak si kdo vyloží zákon), toto pokládáme za vyřešenou věc (viz třeba theses.cz)
Pokud jde o výukové texty, které přednášející považuje za své bohatství, tak většina škol má informační systém, který umí identifikovat studenty, takže stačí použít existující systém pro publikaci. A žádné DRM v obskurním formátu se nemusí nasazovat.Souhlasím. Knihovna ale nepotřebuje řešit vztah vyučující–student, ale obecně autor–čtenář. A prostě chce jít s dobou.
Měl jsem za to, že se řeší fakultní knihovna. Ale to obecně na věci nic nemění. I čtenář má vztah s knihovnou, takže autorizaci lze opět řešit skrze informační systém knihovny. Navíc velké knihovny mají autentizaci čtenáčů elektronickou (na MUNI se používá RFID v ISIC, v Praze se prý používá slavná opencard), takže přidělit uživatelům hesla pro vzdálený přístup není problém.
Problém je, jak mají autorské svazy formulovanou dohodu s ministerstvem kultury – jestli současná formulace neznemožňuje půjčování rozmnoženin. (Například pro postižené existuje zákonná výjimka.)
Domnívám se, že knihovná nemá co řešit vztah autora a čtenáře. Jednou tu je zákon o knihovnách, který problém redukuje na vztah knihovny (resp. ministerstva) a autorského svazu, tak by se mělo postupovat tudy.
Když si koupíte knihu, tak ji nesmíte nikomu půjčit. Knihovny ale mohou, protože dřív to bylo v zákoně, nyní mají prostřednictvím ministerstva dohodu s autorskými svazy. Například audiovizuální díla knihovny absenčně půjčovat nemohou, protože při uzavírání poslední smlouvy si svazy postavily hlavu.
Studijní texty (lépe řečeno text pro účely výuky) mají z autorského zákona jiný režim, ale to nic nemění na tom, že můj návrh lze použít na libovolné texty k jekémukoliv účelu.
Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).Toho docílit nelze. Jakmile nějaký dokument, ať už v jakékoliv podobě, někomu zpřístupníte, ten někdo ho může šířit dál. Jakékoliv zabezpečení to pouze (obvykle mírně) zkomplikuje, rozhodně to neznemožní. DRM navíc obvykle konverguje ke stavu, kdy legitimním uživatelům působí více potíží než těm nelegitimním
Z Vašeho příspěvku jsem nabyl dojmu, že chcete zpřístupňovat zejména studijní texty vzniklé přímo na vaší škole – tam by přeci neměl být problém dohodnout se s autory na nějakých rozumných podmínkách.
(Jak praví staré přísloví: "DRM is a solution in search of a problem." :) )
Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).Ale klasické knihy taky nejsou s DRM (tedy mohu si je okopírovat, prohnat scannerem a nahrát na rapidshare atd..).
Tiskni
Sdílej: