Knihovny a čtečky elektronických knih

3.9.2010 16:39 | Přečteno: 2491× | Malé velké úvahy

Výchozí předpoklady:

• Knihovna vlastní některé dokumenty v elektronické podobě (na univerzitě například skripta svých vyučujících).
• Čtenáři by uvítali možnost studia těchto dokumentů z čteček elektronických knih (zařízení s „elektronickým inkoustem).

a následné logické úvahy:

• Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).
• Po prozkoumání existujících formátů s DRM je jasným kandidátem Adobe ADEPT. Formátů sice existuje více, ale nová zařízení je přestávají podporovat (například MobiPocket), případně se jedná o proprietární formát, ke kterému není dostupný potřebný „vydavatelský“ software (což platí především pro Amazon Kindle). Více viz [1].
• Adobe ADEPT znamená podporu dvou formátů – PDF s DRM a ePub s DRM. Oba formáty lze vytvořit výhradně s pomocí programu Adobe Content Server (aktuálně ve verzi 4, zkráceně ACS4) [2]. Asi nezbude, než si tento program pořídit.

Než zabředneme k detailům pořízení a provozování Content Serveru, podívejme se, jak to funguje tam, kde to již funguje [3].

Jak to funguje z pohledu čtenáře

1. Čtenář si stáhne a nainstaluje speciální program Adobe Digital Editions (pro Windows nebo Mac OS) [4].
2. Čtenář si program aktivuje, a to buď „anonymně“ (o skutečnou anonymitu se však zcela jistě nejedná) nebo s užitím „Adobe ID“. Druhá alternativa umožňuje nakopírování chráněných e-knížek až na pět dalších počítačů či čteček [5]
3. Čtenář si stahuje a čte elektronické knihy. Může tak činit dvou režimech:
   • nakupování u internetových prodejců elektronických knih – zakoupená kniha mu zůstane trvale
   • půjčování z knihoven, kde je registrován – zapůjčenou knihu lze pročítat jenom do termínu stanoveného knihovnou, přičemž „výpůjční lhůta“ může být maximálně 60 dní

Získání elektronické knihy více technicky

Jelikož uživatelský manuál k ACS4 není volně k dispozici, tak jen úryvek z diskuzního fóra [6]:

1. Čtenář si objedná knihu na webu knihovny či obchodu.
2. Web vygeneruje odkaz „Signed URL“ na stránku ACS4.
3. Po kliknutí na získaný odkaz obdrží čtenář objednávkový token (soubor s příponou .acsm), který je zpracování programem Digital Editions na čtenářově počítači
4. Digital Editions kontaktuje server uvedený v objednávkovém tokenu za účelem získání licence
5. Digital Editions stáhne licenci společně s odkazem na zašifrovaná data knihy
6. Digital Editions stáhne zašifrovaná data knihy
7. Digital Editions přikopíruje licenci k zašifrovaným datům knihy
8. Digital Edition otevře knihu

Uvedený postup více osvětluje schéma na hlavní produktové stránce ACS4 (pro přímý odkaz viz [7]). Na obrázku si všimněte, že každé zakoupení či vypůjčení knihy znamená spojení s licenčním serverem Adobe.

Zakoupení Adobe Content Server 4

Jak lze zjistit až po důkladném bádání, koupě programu není jednorázovou záležitostí. Kromě ceny za pořízení ve výši 5 000 $ (některé zdroje citují 6 500 $) musí zákazník počítat s následujícími platbami [8]:

• 1 500 $ ročně za podporu, údržbu, upgrady a přístup k podepisovací služ­bě
• 0,22 $ za podepsanou licenci k trvalé transakci (zakoupení knihy)
• 0,08 $ za podepsanou licenci k dočasné transakci (vypůjčení knihy, exspiraci lze nastavit v rozmezí 0–60 dní)

Částky za podepisování licencí by měly být účtovány měsíčně z kreditní karty použité k zakoupení ACS4.

Za ty „prachy“ si člověk navíc pořádně užije i instalaci programu, nahlédnutí do systémových požadavků, často kladených dotazů a diskuzního fóra zavdává podnět k řádně výzvě i pro zkušeného administrátora. Maximálně shrnuto: Tomcat + SQL + SSL + několik dní nastavování.

A to je vše?

Z pohledu knihovníka nyní:

• tuším, že ACS4 je produkt, který mi může pomoci s půjčováním elektronických dokumentů
• vím, že ACS4 je produkt, který mě bude stát nemalé peníze (přestože knihovnám Adobe určitě nabízí nějaké slevy)
• postrádám další informace o tom, jak ACS4 vypadá za provozu, jak do něj dostanu své e-knihy, jak je mohu třídit, spravovat, propojit se stávajícím knihovním katalogem …
• je mi jasné, že každá ochrana se stejně dá prolomit.

Rád si vyslechnu vaše zkušenosti a názory.

Odkazy

[1] Přehled čteček s elektronickým inkoustem – http://wiki.mobileread.com/wiki/E-book_Reader_Matrix
[2] Adobe Content Server 4 – http://www.adobe.com/products/contentserver/
[3] Přehled knihoven půjčujících elektronické knihy – http://wiki.mobileread.com/wiki/EBook_Lending_Libraries
[4] Adobe Digital Editions – http://www.adobe.com/products/digitaleditions/
[5] Should I activate Adobe Digital Editions anonymously or with an Adobe ID? – http://essex.bookaisle.com/10/259/en/Help-FAQ-Format50.htm#question-2540
[6] The simple purchase workflow – http://forums.adobe.com/message/1219948#1219948
[7] Adobe Content Server 4 System Overview – http://www.adobe.com/products/contentserver/images/acs4_overview.jpg
[8] ADC4 pricing – http://forums.adobe.com/thread/312867

       

Komentáře

[otasomil]

>>> Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).

 

Tak at si to narvou do spic.

[Trained.Monkey]

A nejde proste udelat 'klub ctenaru'? Ctenar se za mirny poplatek stane spoluvlastnikem knih a ziska pristup k zaheslovanemu webu, kde je muze stahnout. Na podobnem principu funguju ruzne pujcovny muziky.

[Jiří Poláček]

Klub čtenářů možná založit jde, ale nemůže to udělat knihovna a ten klub nemůže využít knihovní fond.

[deda.jabko]

muze mi nekdo vysvetlit jaky smysl ma omezena vypujcni doba u elektronickych publikaci?

[kotyz]

aby si musel za totez platit opakovane

[Filip Jirsák]

Aby to byla výpujčka a ne koupě.

[deda.jabko]

k dokonalosti je potreba jeste vymyslet nejaky system, aby sly cenne elektronicke knihy cist jenom prezencne...

[Filip Jirsák]

Takový systém už je dávno vymyšlen. Akorát že „cenné knihy“ zpravidla znamená vzácnost výtisku, nikoli obsahu.

[Robo]

k dokonalosti je treba este zaviest vzacnost statkov, t.j. obmedzeny pocet kopii jednej knihy, ktore mozu byt naraz vypozicane + pripadne na zaklade dopytu stanovovat cenu za vypozicku

[Filip Jirsák]

Vzácnost statků existuje přirozeně, protože kniha nevznikne lusknutím prstů, ale musí ji někdo napsat.

[Robo]

hmm, no vzacnost statkov je nieco uplne ine; odporucam nastudovat nejaku ucebnicu zakladov ekonomie -> kapitola o vyrobnych zdrojoch a pod.; danu knihu mozno elektronicky "vyrobit" v prakticky neobmedzenom pocte; a ak kniha este nebola napisana, nema zmysel sa bavit o vzacnosti statkov, kedze ta kniha vobec neexistuje a nemozno ju vyrobit

[Filip Jirsák]

Já se rád nechám poučit, ve které učebnici ekonomie je vzácný statek definován jako něco, co se vyrábí a už to existuje, a co je možné vyrábět jen v omezeném množství.

[Jendа]

Tak na takovéto podmínky bych nepřistoupil, to už radši hardwarové mrtvé stromy z knihovny (nebo nejlépe materiál pod takovou licencí, která mi poskytuje alespoň základní volnost nakládání s dílem, takové literatury je dost). Bál bych se, že si koupím knihu s DRM a za pár let nebude čitelná. Dále si to chci číst na zařízení, které umí jenom plaintext.

Navíc se DRM neslučuje s bezpečnostní politikou zařízení, o která se starám.

Nu, a piráti si to zase cracknou a budou mít normální textový soubor s knihou. A platící uživatel bude nadávat, že mu DRM všelijak nebude fungovat.

Navíc všechny tyto ochrany jsou už z principu nefunkční (vydumpování paměti s rozšifrovaným textem).

[Robo]

no vyzera to dost zlozito; a neexistuje client pre Linux Kazdopadne ma dost prekvapuje, ze takyto biznis funguje, ked musia kniznice platit poplatky roznym autorskym zvazom + este aj Adobe

[Jiří Poláček]

V USA a Kanadě asi holt mají „jiné myšlení“ …

[Radek Hladik]

Pochopil jsem správně, že v začátku ve srovnání možností vadí proprietárnost u jiných formátů a zároveň je vybráno řešení, které je závislé na jendom výrobci, dokumentace nejsou volně k dispozici (žeby NDA?) a ještě se za používání platí roční poplatky a poplatky per kniha?

[Jiří Poláček]

Téměř to sedí. Proprietárnost jiných formátů by možná ani tak nevadila, jenom tyto jiné formáty už prakticky nejsou v nově prodávaných zařízeních podporovány (pominu-li Kindle, což je kapitola sama pro sebe).

[petr_p]

Pokud jde o absolventské práce, stačí oslovit bývalé studenty, zda by dali souhlas s neomezeným šířením. Pokud jde o výukové texty, které přednášející považuje za své bohatství, tak většina škol má informační systém, který umí identifikovat studenty, takže stačí použít existující systém pro publikaci. A žádné DRM v obskurním formátu se nemusí nasazovat.

[Jiří Poláček]

Pokud jde o absolventské práce, stačí oslovit bývalé studenty, zda by dali souhlas s neomezeným šířením.

Souhlas není od roku 2006 zapotřebí (alespoň podle toho, jak si kdo vyloží zákon), toto pokládáme za vyřešenou věc (viz třeba theses.cz)

Pokud jde o výukové texty, které přednášející považuje za své bohatství, tak většina škol má informační systém, který umí identifikovat studenty, takže stačí použít existující systém pro publikaci. A žádné DRM v obskurním formátu se nemusí nasazovat.

Souhlasím. Knihovna ale nepotřebuje řešit vztah vyučující–student, ale obecně autor–čtenář. A prostě chce jít s dobou.

[petr_p]

Měl jsem za to, že se řeší fakultní knihovna. Ale to obecně na věci nic nemění. I čtenář má vztah s knihovnou, takže autorizaci lze opět řešit skrze informační systém knihovny. Navíc velké knihovny mají autentizaci čtenáčů elektronickou (na MUNI se používá RFID v ISIC, v Praze se prý používá slavná opencard), takže přidělit uživatelům hesla pro vzdálený přístup není problém.

Problém je, jak mají autorské svazy formulovanou dohodu s ministerstvem kultury – jestli současná formulace neznemožňuje půjčování rozmnoženin. (Například pro postižené existuje zákonná výjimka.)

Domnívám se, že knihovná nemá co řešit vztah autora a čtenáře. Jednou tu je zákon o knihovnách, který problém redukuje na vztah knihovny (resp. ministerstva) a autorského svazu, tak by se mělo postupovat tudy.

[Jiří Poláček]

Nepochopení. Chtěl jsem říci, že se neomezujeme jen na studijní texty, ale obecně na libovolné knihy.

[petr_p]

Když si koupíte knihu, tak ji nesmíte nikomu půjčit. Knihovny ale mohou, protože dřív to bylo v zákoně, nyní mají prostřednictvím ministerstva dohodu s autorskými svazy. Například audiovizuální díla knihovny absenčně půjčovat nemohou, protože při uzavírání poslední smlouvy si svazy postavily hlavu.

Studijní texty (lépe řečeno text pro účely výuky) mají z autorského zákona jiný režim, ale to nic nemění na tom, že můj návrh lze použít na libovolné texty k jekémukoliv účelu.

[Martin Mareš]

Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).

Toho docílit nelze. Jakmile nějaký dokument, ať už v jakékoliv podobě, někomu zpřístupníte, ten někdo ho může šířit dál. Jakékoliv zabezpečení to pouze (obvykle mírně) zkomplikuje, rozhodně to neznemožní. DRM navíc obvykle konverguje ke stavu, kdy legitimním uživatelům působí více potíží než těm nelegitimním

Z Vašeho příspěvku jsem nabyl dojmu, že chcete zpřístupňovat zejména studijní texty vzniklé přímo na vaší škole – tam by přeci neměl být problém dohodnout se s autory na nějakých rozumných podmínkách.

(Jak praví staré přísloví: "DRM is a solution in search of a problem." :) )

[Jiří Poláček]

Knihovny nejsou nafukovací, takže primárním cílem je úspora míst na regálech. V tuto chvíli nejde o problém distribuce studijních textů k studetům, ale o ověřování technologií, které by do budoucna umožnily nakupovat elektronické knihy přímo od vydavatelů.

[Martin Mareš]

Ano, ale i tak si uvědomte, že DRM prostě žádný problém neřeší, protože z principu nemůže fungovat. Pokud tedy Vaším problémem není jen něčí hloupost, ta by tím nejspíš ošálit šla

[corwin78]

Možnost stáhnout si skripta a knihy z naší univerzitní knihovny v elektronické podobě bych velmi přivítal, ale jakákoliv forma omezení ve smyslu DRM je pro mě naprosto nepřijatelná.

Osobně se domnívám než vymýšlet jak na to, tak by bylo lepší změnit legislativu. Asi běh na dlouhou trať, ale je to cesta kterou půjdu já.

[deda.jabko]

zasadni problem je v tom, ze takova elektronicka knihovna kopiruje nekolik tisicileti stary koncept, aniz by brala v potaz moznosti ,,novych medii''. zajimalo by me, jestli si nekdo polozil otazku, co vlastne je smyslem knihovny jako takove...

[Filip Jirsák]

Ne každý zastává názor, že je lepší nic než alespoň něco.

[Mrkva]

Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).

Ale klasické knihy taky nejsou s DRM (tedy mohu si je okopírovat, prohnat scannerem a nahrát na rapidshare atd..).

[Jendа]

Ty's to ještě nečetl?

[Mrkva]

Do teď ne.

[Jiří Poláček]

Skrýnšot obrazovky či alespoň její vyfocení je IMHO totéž.