Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2025.
Na konferenci LinuxDays 2025 byl oficiálně představen nový router Turris Omnia NG.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2025, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
V únoru loňského roku Úřad pro ochranu osobních údajů pravomocně uložil společnosti Avast Software pokutu 351 mil. Kč za porušení GDPR. Městský soud v Praze tuto pokutu na úterním jednání zrušil. Potvrdil ale, že společnost Avast porušila zákon, když skrze svůj zdarma dostupný antivirový program sledovala, které weby jeho uživatelé navštěvují, a tyto informace předávala dceřiné společnosti Jumpshot. Úřad pro ochranu osobních údajů
… více »Google Chrome 141 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 141.0.7390.54 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich (Heap buffer overflow in WebGPU) bylo vyplaceno 25 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
eDoklady mají kvůli vysoké zátěži technické potíže. Ministerstvo vnitra doporučuje vzít si sebou klasický občanský průkaz nebo pas.
Novým prezidentem Free Software Foundation (FSF) se stal Ian Kelling.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za září (YouTube).
Vyšla kniha Počítačové programy a autorské právo. Podle internetových stránek nakladatelství je v knize "Významný prostor věnován otevřenému a svobodnému softwaru, jeho licencím, důsledkům jejich porušení a rizikům „nakažení“ proprietárního kódu režimem open source."
Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané svým konzultačním týmem.
Výchozí předpoklady:
Než zabředneme k detailům pořízení a provozování Content Serveru, podívejme se, jak to funguje tam, kde to již funguje [3].
Jelikož uživatelský manuál k ACS4 není volně k dispozici, tak jen úryvek z diskuzního fóra [6]:
Uvedený postup více osvětluje schéma na hlavní produktové stránce ACS4 (pro přímý odkaz viz [7]). Na obrázku si všimněte, že každé zakoupení či vypůjčení knihy znamená spojení s licenčním serverem Adobe.
Jak lze zjistit až po důkladném bádání, koupě programu není jednorázovou záležitostí. Kromě ceny za pořízení ve výši 5 000 $ (některé zdroje citují 6 500 $) musí zákazník počítat s následujícími platbami [8]:
Částky za podepisování licencí by měly být účtovány měsíčně z kreditní karty použité k zakoupení ACS4.
Za ty „prachy“ si člověk navíc pořádně užije i instalaci programu, nahlédnutí do systémových požadavků, často kladených dotazů a diskuzního fóra zavdává podnět k řádně výzvě i pro zkušeného administrátora. Maximálně shrnuto: Tomcat + SQL + SSL + několik dní nastavování.
Z pohledu knihovníka nyní:
Rád si vyslechnu vaše zkušenosti a názory.
[1] Přehled čteček s elektronickým inkoustem – http://wiki.mobileread.com/wiki/E-book_Reader_Matrix
[2] Adobe Content Server 4 – http://www.adobe.com/products/contentserver/
[3] Přehled knihoven půjčujících elektronické knihy – http://wiki.mobileread.com/wiki/EBook_Lending_Libraries
[4] Adobe Digital Editions – http://www.adobe.com/products/digitaleditions/
[5] Should I activate Adobe Digital Editions anonymously or with an Adobe ID? – http://essex.bookaisle.com/10/259/en/Help-FAQ-Format50.htm#question-2540
[6] The simple purchase workflow – http://forums.adobe.com/message/1219948#1219948
[7] Adobe Content Server 4 System Overview – http://www.adobe.com/products/contentserver/images/acs4_overview.jpg
[8] ADC4 pricing – http://forums.adobe.com/thread/312867
Tiskni
Sdílej:
>>> Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).
Tak at si to narvou do spic.
Pokud jde o absolventské práce, stačí oslovit bývalé studenty, zda by dali souhlas s neomezeným šířením.Souhlas není od roku 2006 zapotřebí (alespoň podle toho, jak si kdo vyloží zákon), toto pokládáme za vyřešenou věc (viz třeba theses.cz)
Pokud jde o výukové texty, které přednášející považuje za své bohatství, tak většina škol má informační systém, který umí identifikovat studenty, takže stačí použít existující systém pro publikaci. A žádné DRM v obskurním formátu se nemusí nasazovat.Souhlasím. Knihovna ale nepotřebuje řešit vztah vyučující–student, ale obecně autor–čtenář. A prostě chce jít s dobou.
Měl jsem za to, že se řeší fakultní knihovna. Ale to obecně na věci nic nemění. I čtenář má vztah s knihovnou, takže autorizaci lze opět řešit skrze informační systém knihovny. Navíc velké knihovny mají autentizaci čtenáčů elektronickou (na MUNI se používá RFID v ISIC, v Praze se prý používá slavná opencard), takže přidělit uživatelům hesla pro vzdálený přístup není problém.
Problém je, jak mají autorské svazy formulovanou dohodu s ministerstvem kultury – jestli současná formulace neznemožňuje půjčování rozmnoženin. (Například pro postižené existuje zákonná výjimka.)
Domnívám se, že knihovná nemá co řešit vztah autora a čtenáře. Jednou tu je zákon o knihovnách, který problém redukuje na vztah knihovny (resp. ministerstva) a autorského svazu, tak by se mělo postupovat tudy.
Když si koupíte knihu, tak ji nesmíte nikomu půjčit. Knihovny ale mohou, protože dřív to bylo v zákoně, nyní mají prostřednictvím ministerstva dohodu s autorskými svazy. Například audiovizuální díla knihovny absenčně půjčovat nemohou, protože při uzavírání poslední smlouvy si svazy postavily hlavu.
Studijní texty (lépe řečeno text pro účely výuky) mají z autorského zákona jiný režim, ale to nic nemění na tom, že můj návrh lze použít na libovolné texty k jekémukoliv účelu.
Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).Toho docílit nelze. Jakmile nějaký dokument, ať už v jakékoliv podobě, někomu zpřístupníte, ten někdo ho může šířit dál. Jakékoliv zabezpečení to pouze (obvykle mírně) zkomplikuje, rozhodně to neznemožní. DRM navíc obvykle konverguje ke stavu, kdy legitimním uživatelům působí více potíží než těm nelegitimním
Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).Ale klasické knihy taky nejsou s DRM (tedy mohu si je okopírovat, prohnat scannerem a nahrát na rapidshare atd..).