Typografie: česká versus anglická (diskuse)

[Nicky726]

Díky.

[Michal Kubeček]

Nezbývá než zopakovat přání, aby čárka coby oddělovač desetinných míst co nejdříve zmizela v propadlišti dějin i v češtině.

[Käyttäjä 11133]

+1

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

K tomu bych jeste pridal prani, aby v propadlisti dejin zmizely i ruzne jine ciselne reprezentace data a casu nez podle ISO 8601.

[Käyttäjä 11133]

A jiné časové zóny, než UTC :D

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Lokalni casove zony jsou uzitecne, protoze znacna cast casovych specifikaci je relativne vuci predpokladanemu dennimu rytmu - napriklad: "leky si berte zhruba v 10 hodin", "chodim spat zhruba v 23 hodin".

[deda.jabko]

UTC neresi treba letni cas, a kdyz se k tomu zapocitaji veci jako, ze v evrope je letni cas jindy nez v severni americe... tak v tom bude jeste vetsi brajgl nez je ted.

[Käyttäjä 11133]

Nebude. Proč by se měl řešit nějaký letní čas? Vždyť je to blbost.

[Yokotashi]

+1024

[CEST]

Prekvapily me tyhle veci:

1) kdyz se pise cesky mena s desitinama (halerema), tak se skutecne pise nazev meny PRED castku? Tedy napr. "100 Kc", ale "Kc 100,50"? To jsem skutecne netusil a vzdycky pisu za cenu.

2) V datumech se opravdu den, mesic a rok u "teckoveho" zapisu oddeluji mezerami? Zrejme nezalomitelnymi, predpokladam. Datumy teda take pisu spatne, protoze mezeru nedavam.

[petr_p]

1) kdyz se pise cesky mena s desitinama (halerema), tak se skutecne pise nazev meny PRED castku? Tedy napr. "100 Kc", ale "Kc 100,50"? To jsem skutecne netusil a vzdycky pisu za cenu.

ÚJČ AV ČR má poněkud jiný názor než zdejší autor. Skutečně připouští zápis desetinné ceny s měnou na konci. Avšak jedním dechem dodává, a za to bych přimlouval i já, že zápis 1.000.000,– Kč je zbytečně překomplikovaný.

[Filip Jirsák]

2) V datumech se opravdu den, mesic a rok u "teckoveho" zapisu oddeluji mezerami? Zrejme nezalomitelnymi, predpokladam. Datumy teda take pisu spatne, protoze mezeru nedavam.

Pokud je to možné, pak úzkou, pokud to není možné, pak alespoň nezlomitelnou. Jinak správně je „v datech“ a „data píšu“ – v tomto případě myslím nehrozí záměna slov datum a data…

[Yokotashi]

Spojeni 'v datumech' je sice mozna nespravne, ale kdyz nekomu reknu, ze v exportovanych datech hledam datumy, tak je jasne o cem mluvim.

[Laoc]

A zároveň je jasné, že neovládáte pravopis. Ovšem každému, co jeho jest...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Pravopis by mel podporovat funkcnost vyjadrovani. Pokud ji nepodporuje, tak jej proste lide nebudou dodrzovat. A casem ze zmeni.

[Michal Kubeček]

Vadí snad někomu, že se slovo noha používá pro lidskou nohu i nohu od stolu? Nevadí. Přitom by také nebyl problém vymyslet větu, kde by bez kontextu (nebo upřesnění) nebylo jasné o které je řeč…

[stativ]

Zrovna v tomhle případě ale pravopis ponechává (zastaralý a jinak už neexistující) duálový tvar pro lidské nohy.

[Laoc]

Tady nejde o nějakou nefunkčnost jazyka, ale o neschopnost jeho uživatelů. Nevymlouvejte se na pravopis. Kdo se trochu snaží, může mluvit/psát bez problémů spisovně.

[Kyosuke]

Spíš pravomluv. Zatím jsem Erika psát pusou teda fakt neviděl, i když věřím, že to umí perfektně.

[Laoc]

Hm, a ten Erik, pokud už píše (rukou), tak píše "v datech", nebo jako správný yntelygent "v datumech"?

[Kyosuke]

On píše jen bash a C, takže asi píše "v timevalech".

[Filip Jirsák]

Ona tam ta věta „v tomto případě myslím nehrozí záměna slov datum a data“ nebyla napsaná náhodou… Pokud taková záměna hrozí a nejde větu přeformulovat, pak raději použiju nesprávný tvar, ze kterého je ale jasné, že se jedná o datum.

[Laoc]

Záměna "slov" datum a data může "hrozit" jen stěží, protože se - světe, div se - jedná o jedno a totéž slovo!

[Käyttäjä 11133]

Datum je jen podmnožinou množiny dat.

[Laoc]

To nevylučuje, že datum je singulárem od dat.

Ovšem líbí se mi ta zarputilost některých lidí. Doporučuji si otevřít nějaký slovník. Tahle diskuse je totiž dost absurdní.

[Filip Jirsák]

Až na ten drobný rozdíl, že jednou je to jednotné číslo, po druhé množné číslo (a v jednotném čísle se vůbec nepoužívá); jednou má význam „určení dne“, po druhé „údaje“. Ale pokud nebudete brát v úvahu takové nepodstatné detaily, jako tvar slova nebo jeho význam, je to stále totéž.

[Laoc]

Až na ten drobný rozdíl, že jednou je to jednotné číslo, po druhé množné číslo

To je to, co tady celou dobu píši... Nejsou to tedy dvě různá slova.

(a v jednotném čísle se vůbec nepoužívá);

Chcete říci, že slovo "datum" se nepoužívá?

jednou má význam „určení dne“, po druhé „údaje“. Ale pokud nebudete brát v úvahu takové nepodstatné detaily, jako tvar slova nebo jeho význam, je to stále totéž.

Ano, je to stále totéž slovo. Pro někoho je to pravděpodobně příliš těžké pochopit...

[Filip Jirsák]

Chcete říci, že slovo "datum" se nepoužívá?

Chci tím říct, že slovo „datum“ se nepoužívá ve významu jednotného čísla slova vyjadřujícího hodnotu nebo údaj.

Ano, je to stále totéž slovo.

Říká vám něco slovo homonyma? Nebo podle vás koruna (měna), koruna (slovo) a koruna (královská) jsou totéž slovo? A nebo taková slova průvodčí (rod mužský) a průvodčí (rod ženský) – to je totéž slovo, nebo není?

[Laoc]

Chci tím říct, že slovo „datum“ se nepoužívá ve významu jednotného čísla slova vyjadřujícího hodnotu nebo údaj

Takže datum není časový údaj nebo hodnota? Jak byste skloňoval singulár a plurál od "datum v kalendáři"? Nechte mě hádat - "mám dva datumy, datum narození a datum úmrtí", je to tak? Nepodtrhává vám náhodou "datumy" kontrola pravopisu? Pokud ne, vyměňte ji.

Říká vám něco slovo homonyma?

Přestaňte se vytahovat (neboli ztrapňovat) a otevřete si slovník. Až v něm naleznete u hesla data, že se jedná o pomnožné substantivum bez singuláru datum, tak se nezapomeňte ozvat. Jinak pro vás asi bude šokující zjištění, že plurál slova může mít více významů než jeho singulár.

[Filip Jirsák]

Takže datum není časový údaj nebo hodnota? Jak byste skloňoval singulár a plurál od "datum v kalendáři"? Nechte mě hádat - "mám dva datumy, datum narození a datum úmrtí", je to tak? Nepodtrhává vám náhodou "datumy" kontrola pravopisu? Pokud ne, vyměňte ji.

Hádat nemusíte, napsal jsem to hned na začátku. Pokud nehrozí záměna významu slov datum – udání doby a data – údaje, budu slovo datum v pravním významu skloňovat správně česky. Pokud je taková záměna reálná, vyskloňuju ho nesprávně, protože tak čtenář snáz pochopí, o co jde. Ovšem pokud říkáte seznamu slovních tvarů „kontrola pravopisu“ a považujete jej za jazykovou normu, asi je marné vám to vysvětlovat.

Až v něm naleznete u hesla data, že se jedná o pomnožné substantivum bez singuláru datum, tak se nezapomeňte ozvat.

Slovník spisovné češtiny: „datum 1. – udání doby 2. jen mn. data – údaje“ Přičemž tučné arabské číslice označují různé významy slov. Jazyková poradna také uvádí dva významy tohoto slova, bohužel se záměnnou obou významů se vypořádává tím, že zatímco slovo data (údaje) se používá pouze v množném čísle, se slovem datum (kalendářní) si vystačíme v čísle jednotném (aby v zápětí uvedla příklad věty, kde je kalendářní datum v čísle množném).

Ovšem dohadujeme se tady o nesmyslech, protože o tom, zda jde o homonyma či polysémii se můžeme dohadovat ještě rok, a o tom, zda homonymní či polysémická slova jsou „totéž slovo“ nebo „dvě různá slova“ se můžeme dohadovat stejně dlouho. Na tom, že jde o dva různé významy, které je třeba někdy rozlišit, se snad shodnem.

[Kyosuke]

"Ovšem dohadujeme se tady o nesmyslech, protože o tom, zda jde o homonyma či polysémii se můžeme dohadovat ještě rok"

O to se snad není třeba hádat, ta definice tady hovoří zcela jasně. O homonyma jít v žádném případě nemůže.

[Filip Jirsák]

Příruční mluvnice češtiny začíná paragraf „hranice mezi polysémií a homonymií“ větou „Hranice mezi polysémií a homonymií není ostrá“ Takže bych nepsal „v žádném případě“, ale jinak souhlasím, že v tomto konkrétním případě jde o polysémii, protože ten významový vztah obou slov (nebo pro Laoce významový vztah obou významů slova) je zřetelný.

[Laoc]

Hádat nemusíte, napsal jsem to hned na začátku. Pokud nehrozí záměna významu slov datum – udání doby a data – údaje, budu slovo datum v pravním významu skloňovat správně česky. Pokud je taková záměna reálná, vyskloňuju ho nesprávně, protože tak čtenář snáz pochopí, o co jde.

Tohle je veselá poučka. Vy jste taková lingvistická obdoba domácího bastlíře...

Ovšem pokud říkáte seznamu slovních tvarů „kontrola pravopisu“ a považujete jej za jazykovou normu, asi je marné vám to vysvětlovat.

A vám je asi marné vysvětlovat, že jsem nic takového nikde nenapsal. Nemyslete prosím za mě. Kontrola pravopisu by vám jen mohla napovědět, že tvary "datumy" apod. jsou opravdu, ale opravdu nepřijatelné ve spisovném jazyce. Pokud se chcete vyjadřovat jako nevzdělanec, pak prosím, ale nevydávejte to za nějaká pravidla či doporučení.

Slovník spisovné češtiny: „datum 1. – udání doby 2. jen mn. data – údaje“ Přičemž tučné arabské číslice označují různé významy slov.

Raději snad řekněme, že vyjadřují různý význam jednoho slova, ne? A o to mi celou dobu jde. Je to JEDNO slovo, má různé významy, jeden z nich se v sg. nepoužívá. Takový je úzus toho slova datum. Nebuďte tak zabedněný a už to konečně pochopte.

Jazyková poradna také uvádí dva významy tohoto slova, bohužel se záměnnou obou významů se vypořádává tím, že zatímco slovo data (údaje) se používá pouze v množném čísle, se slovem datum (kalendářní) si vystačíme v čísle jednotném (aby v zápětí uvedla příklad věty, kde je kalendářní datum v čísle množném).

Člověče, udělejte si v té argumentaci pořádek. Je to jedno slovo (jak píše poradna), nebo dvě slova (jak píšete posléze). Mají pravdu akademici, nebo má pravdu lingvista Jirsák?

Ovšem dohadujeme se tady o nesmyslech, protože o tom, zda jde o homonyma či polysémii se můžeme dohadovat ještě rok,

Dohadovat se o tom nebudeme, protože jak už vám napsala nálada v modré, která o češtině - na rozdíl od vás - něco ví, homonymum to být z podstaty věci nemůže. Neexistuje totiž žádné druhé slovo datum či data do homonymní dvojice, víte? A taky ta etymologie by byla asi problém.

a o tom, zda homonymní či polysémická slova jsou „totéž slovo“ nebo „dvě různá slova“ se můžeme dohadovat stejně dlouho. Na tom, že jde o dva různé významy, které je třeba někdy rozlišit, se snad shodnem.

Shodneme se na tom, že jde o různé významy, samozřejmě. Neshodneme se na tom, že je kvůli údajné nesrozumitelnosti potřebné dělat ze čtenáře idiota a nabízet mu nespisovné a neexistující tvary, které o nás navíc vypovídají, jací že jsme jazykoví ignoranti.

[Filip Jirsák]

Kontrola pravopisu by vám jen mohla napovědět, že tvary "datumy" apod. jsou opravdu, ale opravdu nepřijatelné ve spisovném jazyce.

Když mi „kontrola pravopisu“ podtrhne jako neznámé slovo „bastlíře“, nebo třeba „nejpřijatelnější“, napoví to co? Rečte chápat při vašem vzdělání, že to, čemu vy říkáte „kontrola pravopisu“ je lépe nazývat kontrolou překlepů, a nedělá to nic jiného, než porovnává slova v textu s nějakou známou množinou slovních tvarů. Takže pokud nějaké slovo kontrola překlepů podtrhne, neznamená to nic jiného, než že to slovo nebylo nalezeno ve slovníku. Jetsli je to proto, že to slovo neexistuje, nebo proto, že ve slovníku není, to už si musí rozhodnout uživatel. A stejně tak nepodtržení slova neznamená, že to slovo je správně – chybný tvar si může snadno člověk přidat sám, a chybné tvary jsou i v originálních slovnících.

Raději snad řekněme, že vyjadřují různý význam jednoho slova, ne?

To nepište mně, domluvte se s autory SSČ, ať to v příští verzi upraví podle vás.

Dohadovat se o tom nebudeme, protože jak už vám napsala nálada v modré, která o češtině - na rozdíl od vás - něco ví, homonymum to být z podstaty věci nemůže.

Homonyma – slova znějící nebo psaná stejně, ale různého významu. Polysémická slova – mnohovýznamová, mnohoznačná. Tolik Akademický slovník cizích slov. Takže s tou podstatou to asi nebude tak horké, jenom je v tomto případě přiléhavější užší termín polysémické slovo, protože oba významy slova datum spolu souvisí. Pokud byste na té podstatě věci trval, asi nebzyde než vysvětlit, jak to, že (kalendářní) datum a data (údaje) mají stejný význam. Pokud by se vám to snad nezdařilo, zbývá ještě možnost dokázat, že pokud něco není stejné, ještě to nemusí být různé.

Neshodneme se na tom, že je kvůli údajné nesrozumitelnosti potřebné dělat ze čtenáře idiota a nabízet mu nespisovné a neexistující tvary, které o nás navíc vypovídají, jací že jsme jazykoví ignoranti.

Máte k dispozici spoustu dat, tak si vyberte nějaký pěkný termín, a můžete nám tu k němu zase udělat nějakou přednášku. Až si vyberete, dejte vědět, do té doby sbohem.

[Kyosuke]

Homonyma – slova znějící nebo psaná stejně, ale různého významu.

Zrovna Příručnice, kterou se oháníte o něco výše, tvrdí (§131) něco jiného: Jde o slovní formy, mezi kterými "neexistuje žádná přímá souvislost a jejich formální shoda [v cílovém jazyce, poznámka češtináře amatéra ] bývá pouze náhodná". Samozřejmě to chvílemi může bourat blízká vzájemná příbuznost evropských jazyků a za homonyma mohou být považována i etymologicky příbuzná slova, která byla převzata z různých jazyků (§132c), ale v případě slova datum podle mě není moc co řešit.

[Filip Jirsák]

Souhlas. Na začátku jsem chtěl napsat, že mohou existovat různé významy (slov nebo slova), které se zapisují nebo čtou stejně, ale já mezi nimy někdy potřebuju rychle rozlišit, případně se jedná o delší text, kde je musím rozlišovat, a nemůžu tudíž přeformulovávat každou větu – pak raději sáhnu k nespisovnému skloňování, protože se tím zvýší srozumitelnost textu nebo pronesené věty. Kdybych tušil, jaká kolem toho vznikne bitva, tak jsem si odpustil použít „slovo“ a „homonyma“ jako „odkazy“ k nějakému kontextu, ale pěkně bych to rozepsal, co přesně tím myslím. Ale to mám za to, že každou chvíli někomu v textu opravuju různé „datumy“ na „data“, protože těch případů, kdy by se musel složitě přeformulovat text celého dokumentu, není zas tolik.

[Kyosuke]

Říká vám něco slovo homonyma?

Na Slashdotu mají takový running joke...jak že to bylo? I do not think it means what you think it means.

[skonciljsem]

2) V datumech se opravdu den, mesic a rok u "teckoveho" zapisu oddeluji mezerami? Zrejme nezalomitelnymi, predpokladam. Datumy teda take pisu spatne, protoze mezeru nedavam.

První (mezi den a měsíc) je nezlomitelná, rok smí být odlomen.

[Laoc]

1) kdyz se pise cesky mena s desitinama (halerema), tak se skutecne pise nazev meny PRED castku? Tedy napr. "100 Kc", ale "Kc 100,50"? To jsem skutecne netusil a vzdycky pisu za cenu.

Dokonce i bez haléřů, je tedy možné psát i "Kč 500", typicky v tabulkách, kde již tento způsob byl použit u jiných hodnot (s haléři).

2) V datumech se opravdu den, mesic a rok u "teckoveho" zapisu oddeluji mezerami? Zrejme nezalomitelnymi, predpokladam. Datumy teda take pisu spatne, protoze mezeru nedavam.

Mezeru není nutné vkládat, opět především v tabulkách, formulářích apod. Viz diskuse k předchozímu "typografickému" zápisku.

[Tom.š Ze.le.in]

Měl jsem za to, že česká norma připouští (ba standardizuje) zejména poblíž počítačů i ono 2007-16-10, a snad i 20071610. Nebo ne?

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Jde o YYYY-MM-DD (nikoliv YYYY-DD-MM). Je to ISO norma por mezinarodni reprezentaci data a casu (ISO 8601). Viz treba http://www.cl.cam.ac.uk/~mgk25/iso-time.html .

[Tom.š Ze.le.in]

Ano, přehlédl jsem se a zkopíroval to z článku i s tím 16tým měsícem. Nic to nemění na tom, že mi ten formát chybí mezi "správnými"

[finn]

• V anglickém textu píšeme…$100, €50,25 – tady mělo být €50.25, ne?
• Pokud jsou v celém textu použity formulace v první či duhé osobě množného čísla (používáme, porovnejte, …), pak přechod na tykání (viz) působí trochu zvláštně.
• Skloňování „datum“ bez „datumu“ mě taky bije do očí, přestože ÚJČ tuto formu umožňuje – v tomto kontextu ale záměna s počítačovými daty nehrozí, takže osobně bych použil normální skloňování.

[Jiří Poláček]

V anglickém textu píšeme…$100, €50,25 – tady mělo být €50.25, ne?

Dobrá připomínka, opravím.

Pokud jsou v celém textu použity formulace v první či duhé osobě množného čísla (používáme, porovnejte, …), pak přechod na tykání (viz) působí trochu zvláštně.

„viz“ chápu jako speciální slovo, marně přemýšlím, jestli jsem někdy někde viděl tvary „vizme“, „vizte“ – ty by IMHO působily zvláštně mnohem více.

[Luboš Doležel (Doli)]

Vizte používám běžně, viz považuju za tykání taky.

[Filip Jirsák]

marně přemýšlím, jestli jsem někdy někde viděl tvary „vizme“, „vizte“

Tady na Abíčku jste je mohl vidět určitě, minimálně ode mne nebo myslím i od Roberta Krátkého

[finn]

Slovo „viz“ je zvláštní hlavně tím, že ho většina lidí používá blbě, nejspíš po masáži nevzdělaných novinářů, z nichž většina ani neumí skloňovat číslovky, pletou si slova „movitý“ a „mohovitý“ nebo „díky“ a „kvůli“ atp.

[Laoc]

Pokud jsou v celém textu použity formulace v první či duhé osobě množného čísla (používáme, porovnejte, …), pak přechod na tykání (viz) působí trochu zvláštně

Viz se v odkazech na prameny jako imperativ singuláru ve smyslu stylistickém nechápe hodně, hodně dlouho. Dokonce se upustilo i od respektování gramatické vazby s akuzativem a používá se zcela běžně nominativ ("viz tato stránka"). Pokud někdo místo toho používá plurál vizte, tak nepochopil danou funkci tohoto slova. Podobně třeba "srov." = srovnej, "čti" apod.

Skloňování „datum“ bez „datumu“ mě taky bije do očí, přestože ÚJČ tuto formu umožňuje

ÚJČ AV ČR nemá co umožňovat, nanejvýš snad PČP, ale ani ta tento nespisovný tvar, vypovídající o nevzdělanosti pisatele, v žádném případě ve spisovném textu nepřipouští.

– v tomto kontextu ale záměna s počítačovými daty nehrozí, takže osobně bych použil normální skloňování.

Je to vždy jedno a totéž slovo. Datum je singulár od dat.

[Jiří Poláček]

Zajímavé, opravdu mne doposud nikdo neopravil, že datumu je nespisovný tvar (nicméně i on má v českém národním korpusu 19 výskytů .

[Laoc]

Zajímavé, opravdu mne doposud nikdo neopravil, že datumu je nespisovný tvar

Ovšem to je dosti smutné. Teď už to ale víte, tak prosím udělejte radost těm, co neradi vidí prznění češtiny. Díky.

(nicméně i on má v českém národním korpusu 19 výskytů .

Je doufám jasné, že český národní korpus nelze brát jako arbitra spisovnosti. V korpusu najdeme třeba i slovo "proaktivní". To ve spisovné češtině také neexistuje (k nelibosti personalistů, marketingu a dalších "jazykozpytců").

[Stevko]

Určite to nemá byť 2007-10-16?

[Cohen]

Určitě má.

[Jiří Poláček]

opravím

[pht]

Zase v jinem pouceni o typografii jsem se dovedel, ze je mozne pouzit obe varianty, bud 16.10.2007 a nebo s mezerami 16. 10. 2007. Podstatne jen je, aby to clovek dodrzoval jednotne.

[Filip Jirsák]

A byl by nějaký odkaz? Jestli třeba neporovnáváme Pravidla českého pravopisu a knihy renomovaných autorů se seminárkou žáka základní školy…

[Laoc]

Už jsem o tom psal v této i jiné diskusi. ČSN 01 6910 (2002, s. 12). Ale odkazem mohou být i pravidla české sazby sama o sobě.

[petr_p]

Kupovat si to nebudu, ale název hovoří za vše: „Úprava písemností zpracovaných textovými editory“. A datum vyhotovení je taky novější: duben 2007.

Mohl byste nám sdělit, na základě čeho tato norma byla vydána? Případně kdo ji připravoval? Mám-li si za příklad vzít akceschopnost ČNI při schvalování OXML, tak bych se nedivil, kdyby tohle vyrobil nějaký podvýbor pro šrouby a matičky.

[Laoc]

Kupovat si to nebudu, ale název hovoří za vše: „Úprava písemností zpracovaných textovými editory“.

Ano, název napovídá, že to není norma určená přímo pro profesionální sazeče, nýbrž spíše pro neodborníky, běžné uživatele sázející texty; tedy přesně pro vás a ostatní v této diskusi.

A datum vyhotovení je taky novější: duben 2007.

Není, to je jen další vydání s jiným stránkováním, které teď bohužel nemám k dispozici.

Mohl byste nám sdělit, na základě čeho tato norma byla vydána? Případně kdo ji připravoval? Mám-li si za příklad vzít akceschopnost ČNI při schvalování OXML, tak bych se nedivil, kdyby tohle vyrobil nějaký podvýbor pro šrouby a matičky.

Můžete si to klidně myslet, pane "odborníku". Nicméně i kdyby normu připravoval ten nejposlednější sazeč v republice (jakože nikoliv), tak bude tato norma přesto nesrovnatelně hodnotnější než vaše dojmologie, kterou zde vy (a další) předvádíte a kterou jste patrně pochytil(i) od bůhvíjakých rádobyexpertů.

[J. M.]

K té diskusi ohledně „datumu“ – ať už si kdo chce co chce schválně nesprávně píše, je politováníhodné, že článek, který vysvětluje, jak správně psát, používá patvary jako „problematiky zápisu datumu“ nebo „šest různých způsobů zápisu datumu“. Shazuje to jeho důvěryhodnost. Obhájci chybné češtiny argumentují tím, že to schválně píšou chybně, aby odlišili datum od dat, jenomže tady už ani tato výmluva neuspěje, protože to není množné číslo a jediné správné české „problematiky zápisu data“ a „šest různých způsobů zápisu data“ není nikterak dvojsmyslné.