Typografie: Správné psaní mezer

25.4.2008 08:34 | Přečteno: 38285× | DTP

Typografii můžeme primárně chápat jako nauku o tom, jak optimálně rozmístit textové elementy na stránku – jinak řečeno: jak velké mezery by mezi těmito elementy měly být. V tomto specifickém zaměření na vědecký dokument pomineme existenci různě širokých mezer a soustředíme se pouze na to, kde by ona klasická mezera vykouzlená klávesou mezerník být měla a kde by naopak být neměla.

Mezery navíc

Jednou ze známek nedbale sepsaného textu jsou dvojité mezery – dva znaky mezery by se vedle sebe rozhodně vyskytovat neměly. Ne každý tento nenápadný neduh v dokumentu vidí stejně jako cvičený korektor; odhalit jej však je přesto prosté – při nezbytné závěrečné revizi dokumentu stačí vyhledat si v textovém procesoru všechny výskyty dvou mezer napsaných bezprostředně za sebou a nahradit je mezerou jedinou.

Mezera také nepatří před (a naopak patří za) interpunkční symbol, tj. tečku, čárku, středník a dvojtečku (u té se nejvíce hřeší), neděláme ji ani před otazníkem a vykřičníkem. Často se chybuje s vkládáním mezery okolo závorek uvnitř závorkovaného obsahu, tj. ( špatně ), (správně).

Pevná mezera

Častá trápení představuje také pevná neboli nezlomitelná mezera – v takovémto oddělovači slov není povolen řádkový zlom. Pevná mezera patří všude tam, kde by slovo s těsnou vazbou na slovo následující vypadalo samostatně na konci řádku nepatřičně, týká se to zejména jednopísmenných předložek a čísel, za kterými následuje jednotka, například „s~úrokem 5~%“ (v této ukázce znak ~ pouze opticky reprezentuje pevnou mezeru, která jinak vypadá úplně stejně jako mezera obyčejná, pouze – v tomto příkladě – nesmí za předložkou „s“ a číslicí „5“ končit řádek).

Některé textové procesory již automaticky vkládají pevné mezery při psaní, bohužel však ne u všech případů – setkat se lze například s tím, že jsou vloženy za jednopísmenné souhláskové předložky (k, s, v, z) nikoliv však již za samohláskové (o, u); stejné pravidlo platí i pro spojky a a i. Podobně jsou hůře rozpoznávány případy číslo–jednotka (100 Kč, 12,5 %, 4 Mwh, stupně ° apod.), je na autorovi textu, aby si takovéto případy pohlídal. Opět stačí při finální revizi dokumentu projít všechny konce řádků textu, zda se na nich nenachází něco podezřelého. Ručně se pevná mezera v OpenOffice vkládá kombinací Ctrl–Mezerník.

Mezera a číslo

V předchozím odstavci jsme si vysvětlili, že mezi číslo a jednotku patří pevná mezera. Přesněji se však sluší říci: za předpokladu, že mezi číslo a jednotku patří mezera, měla by tato mezera být pevná. Mezeru mezi číslo a jednotku vůbec nevkládáme v případě, kdy tento údaj v textu figuruje jako přídavné jméno. Větu „Úroková míra je 5 %“ čteme jako „… je pět procent“, zatímco bez mezery „Úroková míra je 5%“ čteme „… je pětiprocentní“. V některých větách, jako je právě ta ukázková, nepoznáme, zda to autor náhodou nechtěl vyjádřit jiným způsobem, ve většině případů je ale přímo z kontextu jasné, zda údaj má být čten (a tedy i zapsán) jako jméno podstatné či přídavné – „Úroková míra činí 5 %“ – a je třeba si toto pohlídat.

Snad není třeba zdůrazňovat, že ne všechny jednotky je vhodné použít ve tvaru přídavného jména – zatímco 50$ bankovka nám v textu činit potíže nebude, 100Kč bankovku bychom asi měli číst jako nelibozvučnou stokorunočeskou bankovku. V této souvislosti se hodí zmínit další typografické pravidlo – malá (0 až 12) či krátká (sto, tisíc, milión) čísla je vhodnější vypisovat slovně, tj. „stokorunová bankovka“ či „práce má tři kapitoly“ namísto kostrbatého „práce má 3 kapitoly“.

Mezera a velké číslo

Při povídaní o číslech a mezeře je třeba zmínit ještě jeden důležitý vztah – mezera (ideálně opět nezlomitelná) se používá pro oddělení tisíců velkých čísel. Aby čtenář nemusel pracně pátrat, zda číselný údaj 50000000 představuje pět nebo padesát miliónů, sluší se takové číslo zapsat jako 50 000 000. Pravidlo samozřejmě platí i pro desetinná čísla: -5 698,000 001 13. Bohužel se v současné době můžeme velice často setkat i s tzv. účetnickým dělením tisíců, kdy se namísto mezery používá tečka. Tento způsob je špatný a odsouzeníhodný a pokud zastánce tečky tvrdí, že tečka zvyšuje čitelnost, svědčí to hlavně o jeho neschopnosti vložit do textu pevnou mezeru. Pozor také na speciální číselné útvary, které mají vlastní způsob formátování, jako například letopočet – 2006 (tj. bez mezery), PSČ – 602 00 či telefonní číslo – +420 123 456 789 (trojice oddělenou mezerou), nemáme-li k jinému zápisu specifický důvod.

Pokračování příště …

Literatura

• KOČIČKA, Pavel ­– BLAŽEK, Filip ­– MOHELSKÁ, Libuše. Praktická typografie. Computer Press, 2004, 296 s. ISBN 80-722-6385-4.
• MIKULÁŠEK, Zdeněk. Grafická úprava rukopisů [online]. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, 2003 [cit. 2007-01-15]. Dostupné na WWW: <http://www.physics.muni.cz/~mikulas/gur.doc>.

       

Komentáře

[s0]

v dalším díle bych se zaměřil na pokročilé používání mezer - en, em, úzká mezera atd.

věta: "neděláme ji ani před otazníkem a vykřičníkem" by se měla vyrývat na hřbet ruky většiny internetových psavců.

zároveň tímto doufám, že budeš pokračovat.

[Jiří Poláček]

zároveň tímto doufám, že budeš pokračovat.

Už je to sepsané celé.

[scarab]

Zkus si schvalne zadat nejake url a k nemu treba vykricnik do nejakeho kecaka, zakomponuje to do te url ten znak. Proto bych byl celkem ochoten tady akceptovat vyjimku z duvodu zaruceni spravnosti.

[Laoc]

Raději snad zadávejte URL do (lomených) závorek, přinejhorším mezi znaky je menší než, resp. je větší než...

[xkesh]

věta: "neděláme ji ani před otazníkem a vykřičníkem" by se měla vyrývat na hřbet ruky většiny internetových psavců.

Pakliže ovšem nepíšou zrovna francouzský text, že... Touto poznámkou jen naznačuji, že je to poněkud složitější, protože typografická pravidla (či spíše zvyklosti) pro umístění interpunkce se v různých jazykových kulturách liší. Nepředpokládám ovšem, že by se "internetoví psavci" hromadně inspirovali francouzštinou, ale není zase důvod vyvádět, jako by existovala jakási "obecně platná" pravidla a jejich neznalost vylučovala z příslušnosti k lidskému společenství

[Toman]

Presne tak, taci lide jsou opravdu "mimoni". Tito by meli radeji zustat u pouzivani papyrusu a veci jemu podobnych. Je to vec, ktera me irituje maximalne moznym zpusobem. Nebo dokonce i snaha, ktera se projevuje v opacnem pouziti, tedy namisto , (mezera-carka) pouzivaji , (carka-mezera), coz vypada uzasne Prosim pis dal, mas moji plnou dusevni podporu, nebot se nejedna jen o problem internetu, ale publikovani obecne.

[Laoc]

Presne tak, taci lide jsou opravdu "mimoni". Tito by meli radeji zustat u pouzivani papyrusu a veci jemu podobnych. Je to vec, ktera me irituje maximalne moznym zpusobem.

Mě zase maximálně možným způsobem iritují lidé, kteří neumí skloňovat slovo papyrus. Vy jeden papyruse... Nebo mimoni?

[ferda]

Věřím, že za ty téměř tři roky jste se zase uklidnil. Slovo papyrus má obojí skloňování - i s odsunutým us i s us. Takže tvary s us (papyrusu vedle papyru) naše gramatika dovoluje. Nebuďte tak přísný... Papežštější... Brusič...

[tsLnox]

by se měla vyrývat na hřbet ruky

Nemám vykládat lži! Nemám vykládat lži! Nemám vykládat lži!

Myslel jsi Harryho Pottera? Nebo to J.K.R. odněkud odkoukala?

[s0]

abych řekl pravdu, tak netuším, o čem mluvíš

[Michal Kubeček]

Pokud jste četl (nebo viděl) OotP, není třeba vysvětlovat. Pokud ne, nemá to smysl.

[xindl]

hele nezabývá se někdo typografií císelných označování výkreů? protože já to řeším teřbas na urovni mého značení kdy tím chci nějak označovat výrobky, sestvay party tak aby seto dobře četlo a přitom to bylo logický... příklad: čte se lépe 01-01-01-01.prt a nebo 0101-0101.prt a nebo 01010101?

[pasmen]

Úplně nejlíp se to čte jako 85.

[xindl]

)

[Xeelee]

Spousta krátkých skupin čísel se mi čte hůř. Rozhodně záleží na počtu znaků/čísel. IMHO je nejlepší 0101-1010.prt.

Porovnej třeba

0101010101010101010101010101010101

01010101010101-01010101010101-010101

0101010101-0101010101-0101010101-0101 **

01010101-01010101-01010101-01010101-01 *

010101-010101-010101-010101-010101-0101 **

0101-0101-0101-0101-0101-0101-0101-0101-01 (tímto proklínám aktivační kódy placených programů)

010-101-010-101-010-101-010-101-010-101-010-1

01-01-01-01-01-01-01-01-01-01-01-01-01-01-01-01-01

* čtou se mi nejlépe

* ještě to ujde

01010101010101

010101-010101-01 **

0101-0101-0101-01 *

010-101-010-101-01 **

01-01-01-01-01-01-01

[xindl]

já jsme nad tím doma přemejšlel z hlediska číslování sestav a pártů pro sebe a pro jednu firmu a došel jsem ke stejnýmu názoru že 0101-0101 se čte nejlépe tkaže jsme to zavedl všude...a kdžy by nestačilo tak 0101-0101-0101 a nebo třebas R204-0101-0101 je zajímavý že tohle to se nikde na vejšce neučí jak zprávně vytvořit číslování pro daný výrobek...

[Jirka]

Jakto? Nejlepší je vygenerovat si UUID identifikátor.

[Ladicek]

Velmi pěkné. Mám pocit, že za spojkou a se řádkový zlom toleruje, a že telefonní čísla právě pánové Kočička s Blažkem doporučují dělit po dvou.

Pěkné je, ale to se netýká mezer, uzávorkování v případě, že se používají smajlíky. Někdo jím závorku končí, já za něj a před uzavírací závorku třeba dávám tu mezeru A nahrazuju jím tečku.

[Filip Jirsák]

Za malým „a“ se řádkový zlom toleruje – přesněji řečeno podle typografických pravidel není důvod tam řádkový zlom nedělat. To, že se „a“ někdy řadilo ke slovům, za kterými řádkový zlom nemá být, vzniklo asi tak, že nějaký software přesouval automaticky všechna jednopísmenná slova. Spíš by ten zákaz zlomu byl asi kontraproduktivní, protože se tím natáhne předchozí řádek a musí se v něm udělat větší mezislovní mezery. A protože je „a“ docela časté slovo, text by se tím celkově opticky naředil.

[MJ]

Za malým „a“ se řádkový zlom toleruje

Jak kdy – třeba ve vazbách typu "a proto" je řádkový zlom dosti škodlivý.

Ostatně, správné pravidlo není ani tak "nerozdělíš text v těchto pěti konkrétních případech", nýbrž "nerozděluj ho tam, kde to příliš přerušuje tok textu".

[zruda]

Na tu spojku mě upozorňoval kamarád. Na konci řádku se prý toleruje hlavně v úzkých sloupcích (například v novinách).

Telefonní čísla dělená do dvojic byla v době, kdy byla osmimístná, nyní, kdy i předvolba je pevnou součástí čísla, se dělí do trojic.

[vlasta neubauer]

rozdělování telefonních čísel po dvou cifrách bylo obvyklé před dávnými a dávnými časy. vzhledem k tomu, že nyní jsou všechna česká telefonní čísla normalizována na délku devíti cifer je takové pravidlo přežitkem. porovnejte třeba +420 123 456 789 a +420 12 34 56 789.

[Ladicek]

+420 123 45 67 89. Samozřejmě když mám třeba 123 123 123, tak nebudu psát 123 12 31 23. A ta Praktická typografie zase nevyšla v žádném pravěku.

[kotyz]

ja kdyz nekomu diktuju svoje cislo tak vzdycky po dvou, protoze po trech ani vcelku si ho nepamatuju ...

[Petr "Glubo" Sýkora]

Tak ono hlavní rozdíl, oproti předložkám je, že spojka tvoří jakýsi samostatný celek, kdežto předložka tvoří v zásadě první část následujícího slova, a podobně, jako by se nemělo objevit rozdělení slova po prvním písmenu, tak není vhodné oddělit jednopísmennou předložku.

[Michal Kubeček]

Ono jde hlavně o to, že spojka a nebo i ve významu slučovacím je svázána s předcházejícím slovem stejně jako s následujícím, zatímco předložka nemá na předcházející žádnou vazbu a je velmi úzce svázána s následujícím. Proto by se mělo rozlišovat mezi "pejsek a kočička" či "modří i červení" na jedné straně a "a~proto", "a~tedy", "a~přesto" nebo "I~ty, Brute?" na druhé.

Navíc tradiční pravidla zakazují pouze zlom řádku za neslabičnými předložkami, nikoli jednopísmennými. Tedy pouze k, s, v, z a ne u, o, natož a, i. Dnešní praxe je ale většinou taková, že se pokud možno vyhýbáme zlomu řádku za všemi jednopísmennými slovy kromě spojek a a i (ve významu slučovacím).

[Petr "Glubo" Sýkora]

Nedá se než souhlasit.

[phr]

No nevím, nějak jsem si při čtení tohohle příspěvku vzpomněl na 2. díl Básníků, kde Svěrák vyučuje jak si uapořádat pracovní stůl. Tím chci říct, že je každého věc, jak formátuje své texty, podstatné je, zda má co sdělit a zda je mu rozumět. Předepisovat formátování a nedejbože kontrolovat, jestli to pisatel dodržuje závání hnidopišstvím, dirigismem, socialismem a Evropskou unií.

[masožravá palma]

Tyto standardy ale existují již mnoho let (v podstatě několik staletí) a jejich používání výrazně ulehčuje čtení textu. Příměr s pracovním stolem je validní pouze v případě, že je to text napsaný pouze pro soukromou potřebu. Ve chvíli, kdy tvůj text má číst i někdo jiný, je téměř věcí slušnosti to napsat takovým způsobem, aby se text dobře četl, čehož nedocílíš jen vhodnou volbou slov, ale právě i vhodným formátováním textu. Věř mi, že jsem viděla hodně psaného textu a nejlépe se mi četly ty, které se typografických standardů držely. Čím více se text odchyloval od standardu tím více mi dělalo problémy najít konce vět a nějaký řád.

[mlz]

Nikoliv, příspěvek se týká typografie a nepředepisuje jak psát. Jak je vidět, je to poněkud zapomenutá vědomost. IMHO typograficky správný dokument je daleko čitelnější, než podle oka.

Zajímalo by mne pokračování - téma HTML <> vysázený text...

[Filip Jirsák]

Nejde o předpis, jde o stovky let zkušeností s tím, jak vysázet text, aby vypadal co nejlépe, co nejlépe se četl, aby grafická stránka textu na sebe nestrhávala pozornost ale podpořila obsah, atd. Ale samozřejmě si někdo může myslet, že všichni ti sazeči a typografové byli blbci a že to sám s Wordem vymyslí daleko líp…

[disorder]

a ja som presvedceny, ze obe strany tejto diskusie hovoria nejaku blbost (zlata stredna cesta)

povedal clovek, ktory mesacne necita 30 knih (aby som nemusel pisat dalsi komentar aj o kusok vyssie)

[Nicky726]

-1

[Michal Kubeček]

… dirigismem …

Věřil byste, že jste teprve druhý člověk, kterého jsem viděl tohle příšerné slovo použít? :-) (Se svým vzorem se shodujete i ve zvyku označit to, co vám není po chuti, za socialistické.)

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Mezera také nepatří před (a naopak patří za) interpunkční symbol, tj. tečku, čárku, středník a dvojtečku (u té se nejvíce hřeší), neděláme ji ani před otazníkem a vykřičníkem. Často se chybuje s vkládáním mezery okolo závorek uvnitř závorkovaného obsahu, tj. ( špatně ), (správně).

Je treba si uvedomit, ze tato pravidla se objevila davno pred pocitaci, takze neberou v potaz mnohe okolnosti, ktere se bezne vyskytuji v soucasne komunikaci. Je tedy treba brat tyto (a dalsi) pravidla s rozumem a nikoliv absolutne.

Bezna slova se skladaji z pismen, proto neni problem hned za ne vlozit tecku, pokud je ale na konci vety nejaky identifikator, ve kterem se bezne vyskytovuji i jine symboly, napriklad URL nebo jmeno souboru, pak je rozumne pred interpunkcnim symbolem mezeru udelat.

[alpha]

Ja vetsinou URL koduji bud pomoci tagu, nebo v plaintextu pomoci >> http://www.* <<. Vetsitka a mensitka se normalne moc nepouzivaji, a od URL jsou oddeleny pevnou mezerou.

[Mortal]

Dalsi dil by mohl byt: spravne psani velkych pismen.
Prikaz Egrep neexistuje a kdyz jsem tohle v manualu videl napsane, byl jsem hodne dlouhou dobu zmateny co to sakra je, az po delsi dobe jsem si uvedomil, aha to je zacatek vety.
Nemam rad, kdyz nekdo nedodrzuje pravidla unixu, tzn case sensitive :)
V tomhle pripade bych dal pravidla unixu pred pravidla pravopisna.

[zenek]

Spíš přeformulovat větu tak, aby ta pravidla nebyla v kolizi. Začínat větu malým písmenem by imho vypadalo strašně.

[Filip Jirsák]

Pokud se zároveň používá nějaké zvýraznění, že jde o příklad (třeba neproporcionální písmo), dá se to malé písmeno na začátku věty snést. Je to pak vlastně takový symbol spíš než slovo. Přeformulovat větu je samozřejmě lepší, ale když je to manuál k tomu programu, je docela problém napsat ho tak, aby jeho název nebyl nikdy na začátku věty.

[Michal Švanda]

Citovaná skripta kolegy Mikuláška jsou zajímavá nejen tím, jak jsou graficky nehezká, ale zejména tím, kolik tento typografický manuál obsahuje typografických chyb.

[Jiří Poláček]

To je bohužel pravda …

[Kvakor]

Dve bezne mezery jeste ujdou, ty se pri zpracovani odstranni jedinym regularnim vyrazem ('\s+' na ' '), horsi je, kdyz nekdo pise kombinace normalni mezera-tvrda mezera-normalni mezera. Cistit takovyto text je utrpeni, jedinou schudnou moznosti je prevest vsechny mezery na mekke, redukovat je a pak nahradit mekke za tvrde tam, kde to ma vyznam (predlozky, jednotky atd.).

Osobne uz mam cou kohortu regularnich vyrazu, ktere pouzivam na cisteni zdojovych textovych dat - od "dewordizace", pres onu korekci mezer, zruseni mezer pred carkami a teckami a naopak dolneni mezer za ne (znam lidi, co to zasadne pisi spatne) az po speciality typu odstraneni rozdelovniku v rozdelenych slovech.

Nastesti jsou vetsinou zakaznici za tyto typograficvke upravy radi (nebo si jich ani nevsimnou), i kdyz jsem se jednou setkal se zakaznici, co vyzadovala deset vykricniku (a s mezerou pred). Mel jsem sto chuti ji poslat citat z knihy Terry Pratchetta Faust/Erik: "Nekolik vykricniku, to je jasny dukaz chore mysli", ale nakonec jsem se spokoji s vyjadrenim, ze onech deset vykricniku vypada prilis bulvarne a ze uplne staci tri vykricniky, hlavne ze text nebude blikat (coz si take puvodne prala).

Dost by me zajimalo, jestli se uz nekoho konecne napadlo zavest povinne alespon elementarni pravidla typografie (obzvlas pocitacove) do nejakeho predmetu, co se vyucuje na zakladni skole. Nekde je to pri soucasti vyuky informatiky (ale typografie, ktera se uci ve Wordu, neni prava typografie), jinde je to pry soucasti ceskeho jazyka (ja osobne si ale ze zakladni skoly na nic takoveho nevzpominam). Jak je to na skolach s vyukou ted?

[Vojtěch Trefný]

http://www.physics.muni.cz/~mikulas/gur.doc

Typografická příručka psaná v MS Office (nebo jakémkoli *Office) je špatný vtip...

[Jiří Veselský]

Nehledě k tomu, že hned první věta v úvodní kapitole nedává smysl a hned ve druhém odstavci úvodní kapitoly nalezneme dva překlepy a jeden anakolut. S takovými skripty se skutečně nedá udělat nic jiného, než je srolovat, a srolované autorovi zasunout, kam uznáte za vhodné...

[jnc]

A v HTML sa pevná medzera zapisuje ako   ;)

[Jiří Poláček]

V poslední době preferuju k tomu přímo určený znak (nechce se mi teď hledat jeho kód v UTF-8).

[Filip Jirsák]

0160 Nepamatovat si takové důležité číslo Pravda, když už jsem přesvědčil i Windows, aby na Ctrl+mezerník psaly tvrdou mezeru, mohl bych ho vlastně už taky zapomenout…

[JiK]

dekuju za hezky 'kondenzovany' text s uzitecnymi informacemi. Skoda, ze tady v blogu zapadne a zahnije. Mel bych dotaz, dalo by se takto minimalisticky napsat neco o zasadach psani v anglictine? pripadne zda existuji rozdily pro UK/US?

[Jiří Poláček]

Příští díl má v nadpise „česká versus anglická“ … ale ať nejsou přehnaná očekávání.

Jinak pro zajímavost odkazuji na Sazba cizích řečí (Fingl, Zahálka).

[Ilfirin]

5 nedělitelná mezera % ?!

[Jiří Poláček]

V čem je problém?

[Christof]

5% a 5 % je docela rozdíl

[Ilfirin]

Díky za odkaz, už chápu. Bude to chvilku rvát přes ruku, ale tu mezeru se naučím .

[stativ]

Vypadáte, že tohle budete vědět. Už je to delší dobu, co jsem našel jeden pěkný dokument o tom, jak správně psát data. Bohužel, odkaz se ztratil a informace se z hlavy vypařily.
Jak se má psát tedy správně datum? Pamatuji si, že jsou možné dva způsoby – každý pro jinou příležitost. První byl např. 25.května (bez mezery nebo se zůženou mezerou). Druhý byl s normální mezerou (třeba 25. května).

[Xeelee]

IMHO tam musí být mezera.

[Filip Jirsák]

Mezera tam musí být. U „25. května“ by asi mohla být i normální (ale jist si tím nejsem), u 25. 5. by měla být zúžená (to by ovšem musela být zúžená mezera v nějakém z výchozích fontů na většinovém OS).

[Michal Kubeček]

Úzká mezera je vážný problém. Přinejmenším v pár případech, kdy autor nařizuje klasickou mezeru (plné délky, ale aspoň nedělitelnou), jsem jednoznačně toho názoru, že nelze-li použít úzkou (tenkou) mezeru, je pořád lepší nedat tam žádnou, než tam vrazit klasickou. Typickým příkladem jsou oddělovače tisíců, ale našly by se i další.

[stativ]

Aha, chyba nastala v tom, že nejde o psaní data slovní formou ale formou číslovek. Ještěže používám mezeru (vypadá to s ní líp). Nakonec tedy šlo o něco takového.

[Xeelee]

Skoro všichni píší špatně čas.

16:32:07 | 16.32

U datumu je za tečkami mezera.

25. 4. 2014 nebo 25/4 2014

[Filip Jirsák]

Dneska už Pravidla připouštějí i 16:32. Když to každý vidí už leta vpravo dole ve Windows, stala se z toho norma. Ale zajímalo by mne, jak jste přišel na to 16:32:07 – všude jsem totiž našel jen to, že se oddělují hodiny a minuty tečkou. 16.32:07 vypadá blbě, ale pravidlo, že když je čas i se sekundami, může se psát dovjtečka, jsem nikde dříve neviděl (teď už je to jedno).

[Michal Kubeček]

Dneska už Pravidla připouštějí i 16:32. Když to každý vidí už leta vpravo dole ve Windows, stala se z toho norma.

Tohle nebude mít nic společného s Windows, digitální hodiny/hodinky používaly dvojtečku už v osmdesátých letech a tečku jsem coby oddělovač už tehdy vídal jen v učebnicích.

Osobně se ale hlavně nemůžu dočkat, kdy konečně padne ta nešťastná čárka coby oddělovač desetinných míst…

[Käyttäjä 11133]

Osobně se ale hlavně nemůžu dočkat, kdy konečně padne ta nešťastná čárka coby oddělovač desetinných míst…

Souhlasím.

[Laoc]

Skoro všichni píší špatně čas.

16:32:07 | 16.32

Ne, oba příklady jsou správné a vyjadřují různý úzus v sazbě.

U datumu je za tečkami mezera.

Co je to "datumu"?

25. 4. 2014 nebo 25/4 2014

Mezera může a nemusí být. Mezery není nutné (a ani praktické) psát např. ve formulářích, tabulkách atd.

[petr_p]

Mezera v datu být musí z jednoho důvodu – datum není slovo, je to sousloví.

[Laoc]

Co se týče "sousloví", záleží asi na formátu data, ne?

Dle útvaru/stylu píšeme 01.06.2003 nebo 1. 6. 2003. Samozřejmě vždy 1. září 2002, nikoliv 1.září 2002. Takové je třeba doporučení ČSN 01 6910 (2002, s. 12).

[petr_p]

Víte, ČSN jsou v podstatě technické normy, zrovna tak byste tam mohl najít zápisy převzaté z ISO. A určitě nikoho nepadne psát do prózy 2003-06-01T16:37:00+02:00. Takové datum je pak prostý řetetězec, identifikátor (třebaže s nějakou vnitřní strukturou).

My se tu ale bavíme o typografii v běžném psaném projevu. Vy tu na nás vytahujete případy, které se týkají zcela naprosto jiného oboru a způsobu užití (např. již zmiňované formuláře nebo tabulky), kde formalita a syntaktická jednoznačnost zcela potlačuje přirozený jazyk.

Přirovnal bych to k barvě, kde byste na slovo červená argumentoval FF0000.

[Laoc]

A určitě nikoho nepadne psát do prózy 2003-06-01T16:37:00+02:00. Takové datum je pak prostý řetetězec, identifikátor (třebaže s nějakou vnitřní strukturou).

No vidíte, jak jste pěkně sám sobě dokázal neplatnost svého výroku "datum není slovo, je to sousloví".

My se tu ale bavíme o typografii v běžném psaném projevu.

Ne, my se tu o žádné typografii nebavíme. Celou dobu se bavíme o pravidlech pravopisu, která někteří mylně považují za typografii. A že prý jen "v běžném psaném projevu"? Toho vymezení jsem si nějak nevšiml... Nesnažíte se teď náhodou zpětně dosazovat vymezení diskuse, který by zachránilo platnost vašich generalizovaných výroků, že ne?

Vy tu na nás vytahujete případy, které se týkají zcela naprosto jiného oboru a způsobu užití

Ne, já vás jen upozorňuji, že tu šíříte zobecněné nepravdy či polopravdy. Vše se týká českého pravopisu. Tabulky nejsou žádná velká specialita. Běžně je používá velká část z nás.

Přirovnal bych to k barvě, kde byste na slovo červená argumentoval FF0000.

No raději byste měl místo toho trapného vykrucování přiznat, že jste se mýlil, pane.

[petr_p]

Datum a datum. Vymezení. To je to, na čem se neshodneme.

Mě přijde, že jste udělal krok stranou a vytáhnul případ, který je mimo téma. Pokud si to nemyslíte, nechť. Hlavně že si rozumíme.

Mimochodem když hovoříte o typografii versus pravopis, tak váš zápis z hlediska typografie jistě v tabulkách (neproporcionálním písmem) vhodný je, avšak z hlediska pravopisu již nikoliv. Zeptejte se jakékoliv češtinářky. Ta moje bývalá by vám větu s ISO formátem omlátila o hlavu.

Pokud argumentujete ČSN, tak opakuji, že se jedná o kodifikaci zvyklostí, které vznikly pod vlivem technického pokroku (na psacím stroji opravdu neuděláte zúženou mezerou a normální je příliš velká), nikoliv o pravidla českého pravopisu.

V ČSN najdete opravdu mnoho kostlivců, třeba ISO-8859-2 bylo dlouho vyžadováno pro informační systémy státní správy. Máte snad pocit, že "takovéto uvozovky" jsou v pořádku, protože tak radí ČSN?

Ano přiznávám, mýlil jsem se ve vašem chápání tématu.

[Laoc]

Datum a datum. Vymezení. To je to, na čem se neshodneme.

Já, když se podívám na váš výrok "mezera v datu být musí z jednoho důvodu – datum není slovo, je to sousloví", tak tam žádné vymezení nevidím. Jen generalizovanou polopravdu. Stejně tak žádné vymezení ve smyslu "nebavíme se o tabulkách" není přítomno ani v zápisku, ani v diskusi. Opakuji, že vymezení sem zpětně zavádíte pouze vy.

Mě přijde

A mně zase přijde, že se snažíte poučovat o správnosti toho, co sám neovládáte.

Mimochodem když hovoříte o typografii versus pravopis, tak váš zápis z hlediska typografie jistě v tabulkách (neproporcionálním písmem) vhodný je, avšak z hlediska pravopisu již nikoliv.

Ne, z hlediska pravopisu je zápis 01.01.1970, nebo třeba 1970-01-01 naprosto v pořádku.

Zeptejte se jakékoliv češtinářky. Ta moje bývalá by vám větu s ISO formátem omlátila o hlavu.

Vaše bývalá češtinářka patrně nebyla příliš velkou odbornicí... Nebo snad máte odkaz na pasáž v PČP, která by mé tvrzení vyvracela?

Pokud argumentujete ČSN, tak opakuji,

No, já mohu argumentovat třeba pravidly české sazby jako takové, když budu chtít. Ale čím vlastně argumentujete vy? Svými dojmy?

že se jedná o kodifikaci zvyklostí, které vznikly pod vlivem technického pokroku (na psacím stroji opravdu neuděláte zúženou mezerou a normální je příliš velká), nikoliv o pravidla českého pravopisu.

Vy se, podobně jako pisatel zápisku, vůbec neorientujete v základních pojmech. O to větší je, zdá se, vaše arogance při prosazování úplně nesmyslných a až demagogických postojů. Pravidla pravopisu neznají různé šířky mezer. Ty ale na druhou stranu stále nejsou věcí typografie, nýbrž hladké sazby.

[Ladicek]

nejsou věcí typografie, nýbrž hladké sazby

Zajímalo by mne, co je to tedy typografie, protože obě dvě knížky, co jsem o typografii četl (Praktická typografie a Typografický manuál), se z velké části zabývají právě hladkou sazbou.

[Laoc]

O kousek níž jsem už odpověděl:

Chtěl bych upozornit, že "správné psaní mezer" a podobné záležitosti nepatří v žádném případě přímo do typografie. Typografie je jednoduše řečeno druh užitného umění - věnující se písmu jako takovému. Proto se také skutečná typografie nevyučuje na technikách. Grafická úprava textu je věcí pravidel pravopisu a sazby.

[MJ]

To je sice zajímavý názor, ale nezdá se mi, že by byl všeobecně uznáván – například takový Websterův slovník definuje typography jako "the style, arrangement, or appearance of typeset matter", tedy rozhodně více než písmo jako takové.

[Laoc]

To je sice zajímavý názor, ale nezdá se mi, že by byl všeobecně uznáván

Já bych řekl, že mezi typografy a sazeči všeobecně uznáván je. Možná není uznáván mezi lidmi, co chtějí psát o typografii a píší o pravidlech pravopisu, ale to není směrodatné.

– například takový Websterův slovník definuje typography jako "the style, arrangement, or appearance of typeset matter", tedy rozhodně více než písmo jako takové.

Samozřejmě, že při umělecké/výtvarné práci s písmem jde také o osnovu či prostou sazbu. Ale to není jádro typografie.

[MJ]

Já bych řekl, že mezi typografy a sazeči všeobecně uznáván je.

Tím jste se právě dopustil pěkné definice kruhem

[Laoc]

Chtěl bych upozornit, že "správné psaní mezer" a podobné záležitosti nepatří v žádném případě přímo do typografie. Typografie je jednoduše řečeno druh užitného umění - věnující se písmu jako takovému. Proto se také skutečná typografie nevyučuje na technikách. Grafická úprava textu je věcí pravidel pravopisu a sazby. Než budete příště rozdávat rozumy, prosím udělejte si pořádek alespoň v základních definicích. Díky.

[deda.jabko]

ja jsem si rikal, ze tu neco nehraje, kdyz se tu mluvi o typografii a textovych procesorech soucasne. ;-]

[David Jaša]

Bohužel se v současné době můžeme velice často setkat i s tzv. účetnickým dělením tisíců, kdy se namísto mezery používá tečka. Tento způsob je špatný a odsouzeníhodný a pokud zastánce tečky tvrdí, že tečka zvyšuje čitelnost, svědčí to hlavně o jeho neschopnosti vložit do textu pevnou mezeru.

Pokud nemůžu rychle napsat úzkou mezeru (latexová \,), píšu radši ty tečky než (pevné) mezery normální šířky.

[deda.jabko]

zatímco 50$ bankovka nám v textu činit potíže nebude

ale bude... spravne ma byt $50 (a nejlepe dvakrat preskrknuty $)

[Michal Kubeček]

V anglickém textu byste měl pravdu. V českém patří jednotka měny za číslo.

[Laoc]

Pokud se nejedná o adjektivum a částka má desetinné hodnoty, tak potom ovšem před částku...

Kč 320,80

[Fí]

Super, všechno, co jsi tu teď pěkně shrnul, jsem si musela pracně dohledat a nebo se vyptat.

Novinkou pro mne bylo názorné používání 5% a 5 %. Díky a na další díl se moc těším. Fí

P. S. Jak by se dala napsat pevná mezera tady?

[Filip Jirsák]

Jak by se dala napsat pevná mezera tady?

Buď vložit přímo jako Unicode znak (buď z nějaké mapy znaků, nebo ji mít namapovanou přímo na klávesnici třeba na AltGr+mezerník), nebo napsat   (pevná mezera v HTML) nebo   případně   (vložení Unicode znaku pevná mezera do XML).

[petr_p]

Názorné používání číselné hodnoty s jednotkou lze vidět na Rootu.

[hikikomori82]

Mistře, podaďte:

procedure foo(bar : integer; zzz : string);

je asi spatne co?

[Jirka]

Jo, je to všechno špatně. Zahodil bych to a začal používat C.

[Marv-CZ]

No s tím dělením telefonních čísel bych nebyl až tak dogmatický. To co autor uvádí je číslo běžné telefoní stanice s předvolbou ČR. Už ta předvolba nemusí být tříciferná (a v evropě většinou ani není). A číslo nemusí mít devět číslic. Např. barevné linky jich tolik nemají. Chcete snad psát +420 118 8? A o mimoevropských státech ani nemluvě.

[Jiří Poláček]

Ocituji sám sebe:

… nemáme-li k jinému zápisu specifický důvod.

Ano, žádné dogma se tu nehlásá.

[markéta]

Děkuji za kvalitní článek, moc mi pomohl.

[Láďa]

Možná to tu už někdo zmínil, je to asi ironie osudu nebo možná typografova kobyla, že poučný článek o typografii má příšernou typografickou úpravu ( :