OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Na webu Ministerstva informatiky jsem náhodou narazil na zprávu oznamující zveřejnění výukových textů k Národnímu programu počítačové gramotnosti připravených pod hlavičkou OSS Alliance. Zvědavost mi nedala, abych se nepodíval, jak vypadá učebnice základů počítačů, kde se nepíše o Windows ... a takovou hrůzu jsem teda nečekal!
Poznámku ze zprávičky texty teprve projdou jazykovou korekturou jsem chápal tak, že asi někde může chybět čárka v souvětí, rozhodně mě nenapadlo, že na webu ministerstva někdo může předkládat kostrbatý tok myšlenek postrádající některé známky dobrého slohu, o kvalitě z pedagogického hlediska ani nemluvě. Typografie také poněkud pokulhává a všechna písmena s háčky mám vykreslena jiným fontem, no moc pěkně se na to nekouká.
Pokud však nemám sazbu a gramatiku hodnotit, přejdu ke kritice obsahu. Ano, chápu, že napsat nějaký obecný text o počítačích, kde se jedna a tatáž věc dá dělat na milión různých způsobů, není jednoduchý úkol, neznamená to však, že je nutno vymýšlet nové rádobytermíny, věnovat se nepodstatným záležitostem a komplikovanější problémy zastírat zavádějícím způsobem.
Je mi proti srsti představovat si počítač jako složeninu ze čtyř částí – skříň, monitor, myš a klávesnice; koncept počítač = počítačová skříň, vše ostatní = periferie je nejenom pravdivý, ale snad také zažitý. Tvrzení, že bez klávesnice, myši a monitoru není možné pracovat, je zavádějící, stejně jako věta pro připojení k internetu používáme modem. Vůbec bych se nebál hned na tomto místě rozlišit periferie vstupní a výstupní a možná i upozornit na úskalí, že některé z těchto zařízení mohou být přímo v oné skříni.
Vůbec s pojmem skříň počítače se tu pracuje jako s černou magií, která má čtenáře uchránit od toho, aby se dozvěděl, co je vlastně uvnitř. Z vět Potřebujeme skříň počítače pouze k jeho zapnutí? Zpočátku tomu tak je bych se mohl domnívat, že po zapnutí mohu onu skříň hodit do popelnice. Pokud jsou zde zapleteny pojmy vkládání cédéčka do počítače, chybí vysvětlení, že ona skříň může obsahovat mechaniky, které obsahy těchto médií zpřístupňují. Namísto dalších hloupých vět o bezdrátovém principu rozhlasového dálkového ovladače zde prostě chybí základní fakt – počítač je skládačka, kterou lze seskládat do nejrůznějších kombinací, a pokud nebudeme mít v textu definováno, že nadále se budeme bavit o běžném PC obsahující to a to, bude to nutně v dalším textu silně svazující.
Odstavec o vzhled počítačové skříně je naprosto zbytečný a akorát obsahující další nesmysl přenosná skříň. Což takhle raději vložit pár fotek počítačů?
Textu evidentně chybí jakási vyváženost. Nač je v odstavci o klávesnici dlouhé povídání o klávese eskejp dříve, než jsou představeny základní části klávesnice (numerický blok, kurzorové klávesy)? Když už je dána odpověď na otázku, proč je Shift vlevo i vpravo, proč totéž platí i pro klávesu s jakousi vlaječkou? Osobně bych tam nemusel mít ani jednu. Textu o klávesnici rozhodně chybí obrázky s popisky, schémata rozložení kláves.
Pokud jsou vyjmenovávána i jiná polohovací zařízení kromě myši, rozhodně ve výčtu chybí tablet, s kterým se lze setkat častěji než s trackballem. Text o dvoutlačítkové myši, kde vůbec není zmíněno kolečko, zavání zastaralostí, kdo ví, odkud je bezmyšlenkovitě opsán.
Z dalšího textu je patrné, že autor prostě chce popisovat práci v distribuci SUSE s KDE. Ale opět, proč tak krkolomně? Proč ty bláboly o minutovém testování vnitřností počítačů? Co je to grafické prostředí? Proč jsou informace o přihlašování k počítači odbyty dvěma větami? Proč mám v počítači chameleona?
Sdělení Pokud vám naběhl odlišný systém, bude nutné použít jinou příručku také o mnohém vypovídá – z pohledu začátečníka bych se snad měl při každém spuštění počítače modlit, aby mi naběhl ten správný systém; z pohledu odborníka příručka přestává být tím, čím se na na začátku tvářila být – univerzální příručkou pro práci s počítačem.
Rád bych pokračoval, ale bohužel čas mě tlačí, snad se k těm textům ještě dostanu. Každopádně možnost vyjádřit se má každý a určitě by to nebylo od věci, termín k veřejnému připomínkování je do konce srpna – nuže to toho, ať si linuxáci netrhnou ostudu.
Tiskni
Sdílej:
este hodne makat na tom by chtelo. uvazoval sem ze neco napisu sam, ale na to sem moc linej ;)
a ze se operacni system projevuje ikonkami na plose ... no vsechny (nebo skoro vsechny) systemy s gui maji plochu, ale ikonky jen nektery (a pritom takovy icewm, xfce je porad pekny prostredi jen ty ikonky tam jaksi nejsou).
no nema cenu se tim uz nak zabyvat, je to viditelne odbyty, ale aspon je videt jista snaha ...
Pravda, "bludy" by se šířit neměly, osobně ty knížky chápu jako lehké čtení před spaním, na zopakování toho co jsme dělali, srovnání s tím co jsme dělali a názor ať si každý udělá sám.Tak jako čtení před spaním určitě ne
. Osobně bych buď neusnul nebo měl příšerné noční můry o tom, jak se z desktopu stává "plochá stanice", z notebooku "přenosná stanice" a jak se mi všichni smějí, protože pořád vyslovuju "eskejp" (podle té "učebnice") místo "iskejp". Pokud by to mělo sloužit jako opakování látky z kurzu, tak nás Bůh chraň před kurzy na kterých se takové bludy učí a pokud by si měli lidé dělat názor sami, tak určitě ne podle učebnice, která obsahuje naprosté nesmysly a má cedulku "MIČR". Ještě by mě pak nějaký pan ředitel, vyučený takovouto publikací, nepřijal za učitele informatiky jen proto, že jsem si dovolil říct, že nepotřebuju služební notebook místo služební přenosné skříně, takže neznám správnou terminologii.
, tak musím říct, že si řada lidí (i když třeba nesprávně) něco představí, když se řekne notebook, tak si nemusí představit vůbec nic.
Prave jsem to na mensim vzorku lidi odzkousel a nikoho nenapadlo hledat pod pojmem "prenosna skrin" notebook
) Když ho zapnete, tak se vám na obrazovce objeví takovéhle obrázky. Na ně se dá klikat, tak si to rychle zkuste, jééé, to je bezva, viďte." A tak dále.
Proč vlastně není učebnice pro začátečníky (obzvlášť taková, co se má tvářit jako nevázaná na konkrétní systém) psaná úplně jiným stylem? Moje představa:
"Máme tady počítač. K čemu by vám mohl být dobrý? Řekněme, že chcete třeba ... (pozvat kamarády do hospody; zjistit, kdy vám jede vlak; spočítat si, kolik jste za co utratili na dovolené atd.). Tyhle věci určitě umíte řešit spoustou způsobů už teď (vezmete si tužku a papír, zajdete na nádraží, ...). Proč vlastně použít počítač? Je to pro vás další způsob, může být v mnoha případech lepší/jednodušší, ale je potřeba se na to dívat jako na další možnost jak dosáhnout svého cíle. Počítač používám proto, abych pomocí něj udělal něco, co chci. Primárně musím vědět co chci. Počítač nepoužívám proto, že mi leží na stole s tím, že chci, aby dělal 'něco'.
Takže teď se můžeme podívat na konkrétní případ. Třeba to, kdy mi jede vlak. K tomu, abych mohl zjišťovat, kdy mi jede vlak potřebuji nejdřív nějaké podklady, 'seznam' toho, kdy vlkay jezdí. Těchto podkladů je spousta 'druhů'. Visí na informačních tabulích na nádraží, můžu si je pořídit v podobě knížky, má je k dispozici paní na nádraží na informacích. Také mohou být schovány na kousku plastu (CD), případně na nějakém počítači (internetu). K takovýmto podkladům musím umět 'přistupovat'. V případě grafikonů na nádraží, či v knížce stačí umět číst. V případě paní za okýnken musím umět mluvit. Abych se dostal k informacím na CD nebo na internetu, potřebuji počítač, aby mi je zprostředkoval (v podobné analogii jako někteří potřebuji brýle či lupu, aby se dostali k informacím v knižním jízdním řádu). V případě počítače se o to zpřístupnění stará nějaký program, buďto obecný, který kromě jízdních řádů umí zpřístupnit i spoustu dalších informací (webový prohlížeč), nebo nějaký jdnoúčelový. Musíme tedy zařídit, aby počítač tento program spustil (analogie -- nasadit si brýle). ** Vsuvka: nějaký konkrétnější návod, příp. pokec o tom, co je program. ** V případě víceúčelového programu musíme umět určit, že chceme vidět právě ty vlaky (v případě jednoúčelového většinou netřeba). ** Něco o hledání na netu, stránky, odkazy. ** Pak si vzpomenem, co že to vlastně chcem (jet z Horní Lhoty do Dolní, zítra kolem poledne) a hledáme jakým způsobem to programu říct (tj. preferovaný způsob 'chci jet z Horní Lhoty, kam bych to asi napsal' a ne 'jééé, tady je nějaké políčko odjezd, co tam máááám napsáááát?'). Atd."
Uf, no tohle je spíš náznak toho, co si představuju, je to dost nic moc, ale styl je snad vidět. Co myslíte, je reálné napsat takovýmhle způsobem učebnici? A dalo by se podle toho lidi "nezasažené" počítačem učit? Já vždycky rostu, když se mě někdo ptá stylem "Ono je tam něěěěco, co s tíííím mám jako děěěělááát?", místo aby se ptal stylem "Chci udělat tohle, jak to mám zadat?". Rozhodně si nemyslím, že napsat takovou učebnici by bylo nějak jednoduché (spíš naopak) a že bych na to měl čas. Ale přijde mi, že tenhle styl výuky se nějak vytratil. Tedy styl "něco chci, jak to mám udělat" a nahradil ho styl "podívejte se, co všechno to umí".