Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
V komentářích k minulému dílu mě několik lidí upozornilo na jejich oblíbené přehrávače, a proto se na ně také zběžně podívám. Teď se však podívejme na dva, které jsem vybral já.
Na tento program jsem narazil jako první a hned se mi líbil. Hrál v tom asi roli především vzhled, protože mám rád, když program zobrazuje spoustu informací v různých částech obrazovky. mp3blaster toho ukazuje skutečně docela dost, ale na přehlednosti to programu neubírá a místa na zobrazení seznamu písniček většinou zbývá i tak dost.
Kromě ovládacích prvků typu Play, Pause, Stop apod. (která jsou prezentována jako tlačítka, ale myš podporována není) obsahuje okno standardně i nápovědní pruh s dvanácti akcemi a klávesovými zkratkami, které je obhospodařují. Nenechte se však mýlit číslem 12. Funkcí je mnohem více a nápovědním pruhem je možné "listovat" pomocí kláves + a -. To je samo o sobě mírně matoucí, protože neexistuje způsob, jak získat pohled na všechny příkazy najednou. Než v pěti "obrazovkách" nápovědního pruhu nalistujete požadovanou funkci, zapomenete mezitím, jak se ovládala ta první, kterou jste hledali...
Program sice umožňuje zobrazení souboru s nápovědou, ale tam jsou všechny povely popisovány do detailu, což zase není pro základní orientaci nutné.
mp3blaster se bohužel neumí moc dobře vyrovnat se změnou velikosti okna emulátoru terminálu, ve kterém byl spuštěn. Program na změnu velikosti okna vůbec nezareaguje, což může být dost nepříjemné. V konzoli to samozřejmě nevadí.
I přes snadno dostupný nápovědní pruh musím přiznat, že ovládání programu není tak docela primitivní. Především se mi moc nezamlouvá nutnost vytvářet takzvané seznamy. mp3blaster totiž rozlišuje mezi procházením souborů a prací s playlistem, takže pustit si nějakou písničku není úplně jednoduché. Písničky je potřeba nejprve označit, pak vložit do seznamu a pak spustit přehrávání. To mi připadá zbytečně nepohodlné.
Konečně se dostávám k programu, který jsem si nakonec vybral pro každodenní používání. Nejblíže z popisovaných aplikací je k němu asi ksmp3play. playmp3list nemá bohužel progress bar, ale to je jediná a malá vada na kráse.
playmp3list je nadstavba - využívá mpg123 (respektive svobodný mpg321). Má přiměřené množství funkcí, ani málo, ani příliš moc. Umožňuje vyhledávání (i když jen podle počátečního písmene názvu písničky) i "přetáčení" písní. Nabízí základní práci s playlistem (abecední řazení, náhodné přehrávání, zobrazení buď plného názvu nebo bez přípony) a můžete si vybrat mezi ukazováním již odehraného času nebo odpočítávání do konce písně.
Velmi sympatická je naprostá nastavitelnost prostřednictvím velmi jednoduchého a přehledně komentovaného konfiguračního souboru. Změnit lze samozřejmě všechny klávesové povely (ovládání pomocí písmen X, C, V se mi ale zdá jednoduché a šikovné) a lze nastavit i barvy a většinu dalších aspektů zobrazení. Jako příklad je přichystáno několik barevných kombinací. Ale ta výchozí s modrým pozadím a kombinací žluté a zelené barvy je zcela vyhovující.
playmp3list má tu šikovnou vlastnost, že vám nevnucuje svoji představu práce s playlisty. Po spuštění bez parametrů vypíše jen několik základních parametrů použitelných na příkazové řádce a hned se ukončí. Je nutné zadat něco k přehrávání (jako u ksmp3play) nebo alespoň adresář, který si přejete procházet. Chcete-li se tedy jen dostat do prostředí programu a vybírat odtud, stačí zadat:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
playmp3list .
Když už si vyberete v adresářové struktuře nebo program spustíte se seznamem souborů jako parametry, můžete rovnou spustit přehrávání (nebo parametrem určit, že se má přehrávání zahájit automaticky). Plynule lze však přejít do "režimu" procházení adresářů. Když vám současný výběr dohraje, prostě přeskočíte do jiného adresáře a stisknutím Enter na písničce začne přehrávání všech písní v daném adresáři (počínaje tou, na kterou jste nastavili kurzor).
mplay je nadstavbou pro MPlayer napsanou v perlu. Šikovná věc. MPlayer toho přehraje skutečně hodně a mít možnost jeho schopností využít prostřednictvím jednoduše ovladatelného programu s textovým rozhraním je příjemné.
Základní postřehy: funguje dobře, žádné zádrhely jsem neobjevil. V
tarballu je přibalen instalační skript, který je nutno spustit s právy
superuživatele - vše je pak nainstalováno do /usr/local/.
Drobnou chybkou je, že instalační skript vás sice upozorní, že ke
správnému běhu jsou zapotřebí určité perlovské moduly, ale to udělá těsně
předtím, než skutečně zkontroluje, jestli je máte nainstalované. Kdyby
místo toho nejprve zjistil, jak na tom váš systém je a pak by vybídl k
případné doinstalaci chybějících komponent, bylo by to lepší.
Další připomínku mám k (kontextové) nápovědě. Opět drobnost, ale protivná. Při zobrazení stránky s nápovědou jsou jednotlivé funkce prezentovány v seznamu, který začíná jednotlivé řádky popisem funkce, nikoliv klávesou, kterou se daná věc ovládá. Výsledkem je totálně nepřehledný zmatek: každá funkční klávesa je ukryta mezi různě dlouhými konci řádků popisků.
Jinak se mi však mplay velice zamlouval. Asi také proto, že nadstavby MPlayeru jsem zatím viděl jen grafické, takže existence tohoto programu mě potěšila.
MOC (Music On Console)
naštěstí nezkouší instalovat binárku moc, to by se asi
nesetkalo s pochopením programu Qt meta object compiler. MOC je vlastně
mocp.
Program umí kromě MP3 přehrávat i OGG a WAV (a všechno ostatní, co podporuje knihovna libsndfile). Jeho prostředí je podobné playmp3listu, což se mi líbí. Používat se dá více méně stejně. Také jde spustit buď se seznamem souborů (a adresářů) nebo jen tak (v takovém případě nabídne k procházení aktuální adresář.
Asi nejhezčí a nejpraktičtější funkcí programu MOC je možnost "odtrhnout" jej od terminálu a nechat na pozadí běžet pouze "server". K takovému serveru je pak možné připojit uživatelské rozhraní, a to dokonce i několik - například jedno v konzoli a další v emulátoru terminálu v X. Všechna takto připojená rozhraní ukazují totéž. MOC pěkné.
Kromě dalších běžných funkcí stojí za zmínku i schopnost provádět převod znakových sad za použití iconv, takže pokud máte sbírku písní s tagy kódovanými třeba ve Win1250, neměl by to být problém. Navíc je možné nastavit, jakým způsobem se budou zobrazovat informace z tagů v playlistu. Stejně jako u playmp3listu lze plně konfigurovat ovládací klávesy a změna vzhledu pomocí témat je také možná.
MOC si tedy získal mé sympatie a nahlodal mé rozhodnutí zůstat s playmp3listem. Je mu totiž velmi podobný, umí všechno stejně a ještě o trochu více. Navíc není omezen jen na MP3. A má progress bar... :-).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
xargs <playlist |play(všiměte tu podporu playlistu delšího než 64kB) a ukončíte pomocí ^C nebo zasláním SIGTERM příslušnému procesu. Ta jednoduchost a funkčnost, tomu se nic nevyrovná.
xargs play <playlist
mrknu na freemusic.
Musím vyházet ze systému ten Qt nesmysl a dát MOCi to správné jméno 
Ale i tak dobrý
Pokud si chcete pustit jen jednu písničku, není třeba jí přidávat do playlistu.
Stačí pomocí F1 otevřít adresář, nastavit se na soubor a klepnout do enter.
23.3.2005 07:46
