D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
EasyTAG je program pro hromadnou editaci tagů ("visaček" - částí hlaviček určujících další informace - autora, název, album, bitrate, copyright...) audio souborů. Podporuje formáty MPEG-2 Layer 3 (.MP3 - verze ID3 tagu 2 i 1.x), MPEG Audio Layer 2 (.MP2), Ogg Vorbis (.OGG), Free Looseless Audio Codec (.FLAC), Musepack (.MPC) a Monkey's audio (.APE). Má příjemně jednoduché GTK uživatelské rozhraní, umí načíst názvy z externích textových souborů, vytvářet .M3U playlisty, má zabudovaný klient pro získání informací o disku z FreeDB (CDDB záznam).
Existují dvě hlavní verze: starší stable <=1.0, fungující s knihovnami GTK 1.2, a novější unstable >=1.9 s GTK 2.4. V mém Mandrakelinuxu 10.1 je verze 0.31, která mi přes označení "stabilní" neustále padala. Instaloval jsem tedy novější balíček verze 1.99.3 pro Fedoru Core z SourceForge s volbou --nodeps. Závislé libflac++4 a libid3_3.8_3 jsem použil distribuční (Mandrakelinux má jinak pojmenované balíčky, proto nefungují závislosti). Další potřebné knihovny libogg a libvorbis byly již v systému kvůli oggenc enkodéru. Bylo ještě potřeba vytvořit symbolický link
#ln -s /usr/lib/libFLAC++.so.4.0.0
/usr/lib/libFLAC.so.4
O instalaci ze zdrojových kódů jsem se radši ani nepokoušel, protože určitě nemám (a ani mít nechci, používám KDE, kde také pokud možno nic nekompiluji) všechny knihovny potřebné k překladu GTK aplikace.
Není složité. Program umožňuje konverzi kódování tagů, takže není problém mít je plně v češtině. Dává také na výběr mezi oddělením slov v názvu souboru mezerou či podtržítkem. Dotazování do databáze jde nakonfigurovat i pro připojení přes proxy server. Šikovná je možnost převodu některých znaků v názvech souborů na podtržítka. Systém souborů na CD-ROM - iso9660 nebo Microsoft vfat totiž nepovoluje znaky "?", "!" a další, které jsou běžné v tagu. Je možné také vypnout trošku nepříjemné výchozí okamžité vyhledávání v domovském adresáři při spuštění.
Jak je vidět, překlad není úplný - přeložena byla totiž jen verze 1.0.
EasyTAG nabízí dva způsoby procházení mezi audio soubory. Liší se použitím jiného prvního panelu vpravo:
Na dalším panelu uprostřed je výpis nalezených audio souborů. Červenou barvou v názvu označuje soubory, které mají špatné nebo neúplné tagy; také ještě neuložené změny. Různou barvou podkladu jsou odděleny soubory z jednotlivých podadresářů. Upravovat tagy či názvy souborů lze přímo vyplněním příslušné kolonky na panelu vlevo. Zmáčknutí tlačítka u kolonky nastaví hodnotu tagu pro všechny soubory ve výběru.
U tagu pořadí písničky na albu lze buď vybrat správnou možnost z rozbalovacího seznamu, nebo se kliknutím na tlačítko očíslují soubory sekvenčně. Chytré je, že jsou-li vybrány soubory z více adresářů, čísluje se vždy podle pořadí v daném podadresáři, kam soubor patří. Řadit lze snad podle všech kritérí - názvu souboru, velikosti, druhu, data vytvoření nebo jednotlivých tagů, sestupně či vzestupně. Celkový počet lze buď určit zvlášť (čisté tlačítko) nebo opět podle počtu souborů v jednotlivých podadresářích (tlačítko s #).
K dispozici jsou i tři automatické nástroje pro:
Vyplnění tagů podle názvu souborů:
Přejmenování souborů podle tagů:
Úpravu tagů:

Pomocí konfiguračních přepínačů (%x) lze snadno
navolit tu správnou kombinaci názvu souboru. K oddělení jednotlivých částí
tagů při scanu mohou posloužit libovolné znaky - písmenka (řetězce se dají
i ignorovat switchem %i), pomlčka, podtržítko, mezera nebo
lomítko (oddělení adresářů). Při přejmenovávání lze použít cokoliv (s
výjimkou /).
Hezká je i možnost uložit si často používané kombinace. Při automatické úpravě tagů lze snadno opravit velké/malé znaky v tazích, podtržítka a mezery. Všechny změny lze provést nanečisto a ukládání udělat jako poslední. Vzhledem k tomu, že zápis a načítání velkého množství tagů je časově náročnější, je to asi i nejvýhodnější postup.
EasyTAG obsahuje i klient pro hledání CDDB záznamů ve FreeDB databázi. CDDB (Compact Disc DataBase) byl původně projekt licencovaný GNU/GPL. Zahrnoval klienta, který z každého vydaného CD vypočetl v podstatě jedinečný identifikátor, a komunikoval s databází informací o albech na internetu (vytvářenou uživateli). Bohužel byl však prodán a licence změněna. Posléze byl zakázán přístup do databáze pro nelicencované klienty a vydán uzavřený nástupce CDDB2, nekompatibilní s CDDB1 (ani s mezitím vzniknuvším projektem FreeDB).
FreeDB má za cíl vytvoření svobodné databáze titulů. Kromě rozhraní pro klienty poskytuje i webové rozhraní. Díky vytváření záznamů uživateli je v databázi často více různých záznamů pro jeden disk, někdy ve více kódováních (ASCII - ISO8859-1 nebo UTF-8) a jazycích nebo (přes varování na webu FreeDB) s různými způsoby zápisu (pouze velkými písmeny, každé první velké, malými).
EasyTAG zatím vůbec nemá dokumentaci, ovšem při používání se mi zdá, že automaticky vyhledává nejen pomocí jednotlivých tagů a názvů souborů, ale i názvů vyšších adresářů. Ve výsledcích jsou pak autoři a názvy jednotlivých alb. Kliknutím na ně se natáhne i seznam skladeb do vedlejšího rámu vlevo. Lze tak procházet výsledky a najít ten nejvhodnější.
Vybráním názvů skladeb ve výsledcích hledání a klepnutím na Použít jimi budou vyplněny tagy vybraných souborů v editoru, ve stejném pořadí. Selže-li automatické vyhledávání, je možné podat jednoduchý dotaz ručně, přičemž v obou případech je tu i možnost nového hledání ve výsledcích:

Program má i své stinné stránky. Vytváření playlistů je trochu zmatečné
- i když to nemám zaškrtnuto, je playlist vytvořen o adresář výše. Při
zaškrtnutí této volby dokonce o dva výše. V masce názvu playlistu lze ale
použít /, a kromě switchů %x i libovolný
název už existujícího adresáře.
Do ID3v2 tagů MP3 souborů nelze přidat obrázek. Při jakémkoli pokusu (ať už přetažením, nebo výběrem pomocí dialogu) o vložení libovolného obrázku okamžitě padá. To mě ale vůbec netrápí; myslím si, že obrázky nejsou tak moc potřeba :-). Jinak víc nezlobí. Bez problémů zapisuje tagy do všech podporovaných formátů, jen u APE jsem neměl možnost to ověřit. Víte-li někdo, jak přehrávat APE v Linuxu, napište do diskuze. Když jsem mu dal dost času, zvládl změnit tag i u 2500 souborů najednou (potřeboval jsem mít stejné tagy žánrů kvůli amaroKu).
EasyTAG je skvělým kusem SW, který velmi dobře dělá svou práci, a který jsem dlouho hledal nejen v Linuxu. Dovolil bych si i jeden tip - uživatelé odesílající záznamy do FreeDB se většinou netrápí s vyplňováním roku, kdy nahrávka vyšla. Rychlejší než vyhledávání na Amazonu či přímo webu autora (má-li nějaký) je podívat se do databáze Music Worldu, kde mají většinu z hojně rozšířených CD. Databáze jde i stáhnout jako nepříliš veliký textový soubor.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: