Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
EasyTAG je program pro hromadnou editaci tagů ("visaček" - částí hlaviček určujících další informace - autora, název, album, bitrate, copyright...) audio souborů. Podporuje formáty MPEG-2 Layer 3 (.MP3 - verze ID3 tagu 2 i 1.x), MPEG Audio Layer 2 (.MP2), Ogg Vorbis (.OGG), Free Looseless Audio Codec (.FLAC), Musepack (.MPC) a Monkey's audio (.APE). Má příjemně jednoduché GTK uživatelské rozhraní, umí načíst názvy z externích textových souborů, vytvářet .M3U playlisty, má zabudovaný klient pro získání informací o disku z FreeDB (CDDB záznam).
Existují dvě hlavní verze: starší stable <=1.0, fungující s knihovnami GTK 1.2, a novější unstable >=1.9 s GTK 2.4. V mém Mandrakelinuxu 10.1 je verze 0.31, která mi přes označení "stabilní" neustále padala. Instaloval jsem tedy novější balíček verze 1.99.3 pro Fedoru Core z SourceForge s volbou --nodeps. Závislé libflac++4 a libid3_3.8_3 jsem použil distribuční (Mandrakelinux má jinak pojmenované balíčky, proto nefungují závislosti). Další potřebné knihovny libogg a libvorbis byly již v systému kvůli oggenc enkodéru. Bylo ještě potřeba vytvořit symbolický link
#ln -s /usr/lib/libFLAC++.so.4.0.0
/usr/lib/libFLAC.so.4
O instalaci ze zdrojových kódů jsem se radši ani nepokoušel, protože určitě nemám (a ani mít nechci, používám KDE, kde také pokud možno nic nekompiluji) všechny knihovny potřebné k překladu GTK aplikace.
Není složité. Program umožňuje konverzi kódování tagů, takže není problém mít je plně v češtině. Dává také na výběr mezi oddělením slov v názvu souboru mezerou či podtržítkem. Dotazování do databáze jde nakonfigurovat i pro připojení přes proxy server. Šikovná je možnost převodu některých znaků v názvech souborů na podtržítka. Systém souborů na CD-ROM - iso9660 nebo Microsoft vfat totiž nepovoluje znaky "?", "!" a další, které jsou běžné v tagu. Je možné také vypnout trošku nepříjemné výchozí okamžité vyhledávání v domovském adresáři při spuštění.
Jak je vidět, překlad není úplný - přeložena byla totiž jen verze 1.0.
EasyTAG nabízí dva způsoby procházení mezi audio soubory. Liší se použitím jiného prvního panelu vpravo:
Na dalším panelu uprostřed je výpis nalezených audio souborů. Červenou barvou v názvu označuje soubory, které mají špatné nebo neúplné tagy; také ještě neuložené změny. Různou barvou podkladu jsou odděleny soubory z jednotlivých podadresářů. Upravovat tagy či názvy souborů lze přímo vyplněním příslušné kolonky na panelu vlevo. Zmáčknutí tlačítka u kolonky nastaví hodnotu tagu pro všechny soubory ve výběru.
U tagu pořadí písničky na albu lze buď vybrat správnou možnost z rozbalovacího seznamu, nebo se kliknutím na tlačítko očíslují soubory sekvenčně. Chytré je, že jsou-li vybrány soubory z více adresářů, čísluje se vždy podle pořadí v daném podadresáři, kam soubor patří. Řadit lze snad podle všech kritérí - názvu souboru, velikosti, druhu, data vytvoření nebo jednotlivých tagů, sestupně či vzestupně. Celkový počet lze buď určit zvlášť (čisté tlačítko) nebo opět podle počtu souborů v jednotlivých podadresářích (tlačítko s #).
K dispozici jsou i tři automatické nástroje pro:
Vyplnění tagů podle názvu souborů:
Přejmenování souborů podle tagů:
Úpravu tagů:

Pomocí konfiguračních přepínačů (%x) lze snadno
navolit tu správnou kombinaci názvu souboru. K oddělení jednotlivých částí
tagů při scanu mohou posloužit libovolné znaky - písmenka (řetězce se dají
i ignorovat switchem %i), pomlčka, podtržítko, mezera nebo
lomítko (oddělení adresářů). Při přejmenovávání lze použít cokoliv (s
výjimkou /).
Hezká je i možnost uložit si často používané kombinace. Při automatické úpravě tagů lze snadno opravit velké/malé znaky v tazích, podtržítka a mezery. Všechny změny lze provést nanečisto a ukládání udělat jako poslední. Vzhledem k tomu, že zápis a načítání velkého množství tagů je časově náročnější, je to asi i nejvýhodnější postup.
EasyTAG obsahuje i klient pro hledání CDDB záznamů ve FreeDB databázi. CDDB (Compact Disc DataBase) byl původně projekt licencovaný GNU/GPL. Zahrnoval klienta, který z každého vydaného CD vypočetl v podstatě jedinečný identifikátor, a komunikoval s databází informací o albech na internetu (vytvářenou uživateli). Bohužel byl však prodán a licence změněna. Posléze byl zakázán přístup do databáze pro nelicencované klienty a vydán uzavřený nástupce CDDB2, nekompatibilní s CDDB1 (ani s mezitím vzniknuvším projektem FreeDB).
FreeDB má za cíl vytvoření svobodné databáze titulů. Kromě rozhraní pro klienty poskytuje i webové rozhraní. Díky vytváření záznamů uživateli je v databázi často více různých záznamů pro jeden disk, někdy ve více kódováních (ASCII - ISO8859-1 nebo UTF-8) a jazycích nebo (přes varování na webu FreeDB) s různými způsoby zápisu (pouze velkými písmeny, každé první velké, malými).
EasyTAG zatím vůbec nemá dokumentaci, ovšem při používání se mi zdá, že automaticky vyhledává nejen pomocí jednotlivých tagů a názvů souborů, ale i názvů vyšších adresářů. Ve výsledcích jsou pak autoři a názvy jednotlivých alb. Kliknutím na ně se natáhne i seznam skladeb do vedlejšího rámu vlevo. Lze tak procházet výsledky a najít ten nejvhodnější.
Vybráním názvů skladeb ve výsledcích hledání a klepnutím na Použít jimi budou vyplněny tagy vybraných souborů v editoru, ve stejném pořadí. Selže-li automatické vyhledávání, je možné podat jednoduchý dotaz ručně, přičemž v obou případech je tu i možnost nového hledání ve výsledcích:

Program má i své stinné stránky. Vytváření playlistů je trochu zmatečné
- i když to nemám zaškrtnuto, je playlist vytvořen o adresář výše. Při
zaškrtnutí této volby dokonce o dva výše. V masce názvu playlistu lze ale
použít /, a kromě switchů %x i libovolný
název už existujícího adresáře.
Do ID3v2 tagů MP3 souborů nelze přidat obrázek. Při jakémkoli pokusu (ať už přetažením, nebo výběrem pomocí dialogu) o vložení libovolného obrázku okamžitě padá. To mě ale vůbec netrápí; myslím si, že obrázky nejsou tak moc potřeba :-). Jinak víc nezlobí. Bez problémů zapisuje tagy do všech podporovaných formátů, jen u APE jsem neměl možnost to ověřit. Víte-li někdo, jak přehrávat APE v Linuxu, napište do diskuze. Když jsem mu dal dost času, zvládl změnit tag i u 2500 souborů najednou (potřeboval jsem mít stejné tagy žánrů kvůli amaroKu).
EasyTAG je skvělým kusem SW, který velmi dobře dělá svou práci, a který jsem dlouho hledal nejen v Linuxu. Dovolil bych si i jeden tip - uživatelé odesílající záznamy do FreeDB se většinou netrápí s vyplňováním roku, kdy nahrávka vyšla. Rychlejší než vyhledávání na Amazonu či přímo webu autora (má-li nějaký) je podívat se do databáze Music Worldu, kde mají většinu z hojně rozšířených CD. Databáze jde i stáhnout jako nepříliš veliký textový soubor.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: