D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
GJay je jukebox, který vám pomůže vytvářet playlisty skladeb podle vámi zadaných kritérií. Vytvoří si seznam vašich skladeb, u každé si uloží informace z jejího tagu, analyzuje její frekvence a určí její tempo. Ke každé skladbě můžete přidat barvu nebo vlastní hodnocení. GJay vám z vašich skladeb podle zadaných kritérií vygeneruje playlist. Pro přehrávání skladeb používá existující instanci programu XMMS. Analýza může probíhat i na pozadí za pomoci démona. Grafické rozhraní programu se ukončí a veškerou práci provádí démon na pozadí. Pokud se poté rozhodnete program znovu spustit, grafické rozhraní se spojí s probíhajícím procesem.
Po prvním spuštění nás na první záložce uvítá tlačítko Set base music directory. Po jeho stisku se objeví okno, kde je třeba vybrat základní adresář s naší sbírkou hudby. Ve verzi, která vznikla kompilací kódu ze SourceForge, se po výběru složky bohužel nic nestane. Je třeba udělat to v okně s nastaveními programu (Application - Preferences). Po stisku tlačítka Set base directory vybereme složku, kde jsou uloženy naše hudební soubory MP3, OGG nebo WAV. Další volba se týká ukončení programu při analýze zvukových souborů - zvolíme buď Ask, nebo Continue in background. Volba Show popup tips přepíná zobrazování tipů nápovědy u kurzoru myši. Pokud chcete používat při výběru skladeb také vlastní hodnocení, zatrhněte volbu Use song ratings.

Program je nastavený, analýza naší hudební kolekce započala. Nejdříve se načte seznam souborů v adresářích a poté se začnou analyzovat. Analýza jedné skladby dlouhé 4 minuty trvá na Athlonu 1,9 GHz 9 vteřin. Rozsahy frekvencí se rozdělí do 30 pásem a ukaždého se uloží jeho hlasitost. Určení tempa není vždy spolehlivé, ale docela dobře funguje mezi skladbami stejného žánru.
Hlavní okno programu obsahuje dvě záložky. Na první můžeme procházet nalezené skladby a přiřazovat k nim barvy a hodnocení a na druhé si můžeme vygenerovat playlist. Pravá polovina okna programu je často stejná. Obsahuje menu se skladbou (skladbami), které chceme mít v playlistu nebo k nim chceme přidat barvu a hodnocení. Do menu s písničkami je možné přidat buď jeden soubor nebo všechny soubory v jednom adresáři. Vybrat více jednotlivých souborů nelze. Soubor přidáme do menu klepnutím na jeho jméno ve stromové struktuře. Chceme-li přidat celý adresář, ve stromovém zobrazení na něj přesuneme kurzor. V pravé části menu zmizí a objeví se tam jediné tlačítko se šipkou ukazující směrem dolů. Po klepnutí na ni se vrátí menu skladeb a obsahuje skladby z celého adresáře (a jeho případných podadresářů). Pak stačí vybrat barvu, která se vám líbí, nebo skladby ohodnotit.
Jste-li hodně netrpěliví, vyzkoušejte si generování playlistu i při analýze skladeb, když byly už nějaké analyzovány.
V seznamu vybraných skladeb můžeme vybrat, kterou chceme použít jako referenční. Na další záložce pak zatrhneme volbu Start at selected song. Pokud jsou přiřazeny barvy k písničkám, můžeme určit také startovací barvu. Šest posuvníků určuje důležitost jednotlivých kritérií. Barva, nasycení barvy, jas barvy, tempo, frekvenční otisk a adresář, kde se soubory nachází. Je-li zaškrtnuta volba Wander, bude se každý další soubor porovnávat s předchozím souborem, místo prvního. Rating cut-off způsobí, že se do playlistu nebudou vkládat soubory, jejichž hodnocení je menší než vámi zadané. Randomness nastavuje náhodnost výběru a hodnota Time nastaví délku playlistu. Poté stačí klepnout na tlačítko Make playlist a seznam skladeb se objeví v novém okně. Tento playlist můžete uložit jako soubor s příponou m3u a uschovat si ho.

GJay má ale i své stinné stránky. Pokud si vygenerujete playlist, po
klepnutí na tlačítko Play se v XMMS nepřehraje; je potřeba ho uložit jako
soubor m3u a ten pak otevřít v XMMS. Když používáte uživatelská
hodnocení písniček, pak se může hodnocení náhodně objevit u písničky,
kde nebylo nastaveno. Pokud chcete kompilovat ze zdrojových kódů,
narazíte také na pár problémů. Po provedení make install
se program sám spustí (tedy s právy roota). V adresáři /tmp
vzniknou dva soubory s rourou, díky kterým komunikuje program s démonem a
démon s programem. Z nějakého důvodu mi tam po ukončení programu a daemona
zůstaly a při dalším spuštění pak neprobíhala analýza. Stane-li se to i
vám, smažte tyto dva soubory jako root
(rm -rf /tmp/gjay_*). Další věc se týká také
make install, kde se nezkopíruje adresář s ikonami a je
potřeba lehce upravit Makefile. Když se s tím nechcete
zatěžovat, můžete si stáhnout raději binární balíček.
GJay má i některé zajímavé parametry.
-d spustí GJay jako daemona, který bude analyzovat
soubory na pozadí.-v program bude vypisovat podrobnější údaje o své
činosti. Pokud je spuštěn jako daemon, bude ukazovat informace o
skladbě, která se právě analyzuje.
Další parametry se týkají generování playlistu, ale neumožňují
dostatečné nastavení kritérií. Pokud se chcete podívat,
gjay -h je tu pro vás.
GJay vám pomůže vybrat skladby trochu jiným způsobem než většina programů, výsledky mohou být někdy velmi dobré.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: