Byl vydán Mozilla Firefox 159.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 159 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Direct Connect je dílem firmy NeoModus, která nejprve vytvořila software pro Windows a nově i pro Mac OS X. Ačkoliv protokol je proprietární, vzniklo množství programů i pro jiné operační systémy, které umožňují se do sítě připojit a sdílet data bez ohledu na operační systém.
Během ne příliš dlouhé doby se z DC stal velmi oblíbený systém. Odráží se to samozřejmě především v množství dat, ke kterým díky používání DC získáte přístup. Pídíte-li se po všelijakém warez, filmech v DivX a ripnutých CD, určitě si přijdete na své. Nicméně ještě mnohem zajímavější (alespoň pro mě) je možnost objevovat staré koncertní nahrávky hudby, které nikdy na žádném oficiálním nosiči nevyšly.
Pokud jste jako já posedlí touhou po originálu, moc vás asi nevzrušuje představa vypálených kopií běžně dostupných CD nebo DVD. Když se mi nějaká hudba nebo film zalíbí, vyrazím do kamenných a internetových bazarů a pořídím sobě originál. Booklet a potisk samotného disku pro mě většinou znamenají minimálně poloviční hodnotu celého CD. Stejně tak v případě filmů na DVD, což bohužel leze do peněz ještě více.
Úplně jiná situace však nastává v případě raritních nahrávek, které buď nevyšly nikdy nikde (tj. někdo si je pořídil na koncertě jen pro sebe), a nebo je vydala před x lety dávno zaniklá nahrávací firma (a ještě je to bootleg). Takové vzácnosti, které mají cenu pouze pro nadšence, jsou důvodem, proč se vůbec o sdílecí programy zajímám. Je sice pravda, že i taková hudba je vlastně nelegální kopií (už jen proto, že i originál byl pořízen nelegálně), avšak nemyslím si, že by se na mě nějaký umělec zlobil, kdyby zjistil, že v obchodě už nemají nic s jeho jménem, co by mi mohli prodat (a já už bych to neměl dávno v poličce...).
Další poněkud netradiční využití je zcela soukromé sdílení. S několika kamarády si pravidelně vyměňujeme fotky z digitálních fotoaparátů tak, že obrázky "nasdílíme" a pak už jen ostatním řekneme jméno hubu, ve kterém nás najdou. Při tak malém počtu zájemců je to určitě jednodušší než uploadovat data někam na ftp (a jednodušší než si to ftp otvírat na svém stroji).
Direct Connect není postaven kolem nějakého centrálního serveru(ů) tak, jako to bylo třeba v případě Napsteru. Ani však není striktně P2P podobně jako Gnutella. Místo toho se uživatelé připojují do tzv. hubů, což jsou samotnými uživateli spravované uzly, které vytvářejí základ sítě. Funkcí hubů je především udržování seznamu právě připojených uživatelů a základních informací o nich. Hub potom zprostředkovává vyhledávání pro jednotlivé klienty.
Huby mají pochopitelně své adresy na internetu a připojit se k nim lze pouze známe-li tuto adresu. Většina hubů má také určitá pravidla a podmínky, které musí připojující se klient splňovat, aby mu byl povolen vstup. Patří mezi hlavně množství dat nabízených ke sdílení a počet tzv. slotů, tj. "míst" otevřených pro připojení ostatních klientů. Klientské programy mívají často možnost načtení seznamu různých dostupných hubů z nějakého místa na internetu, aby bylo pro vás první připojování snazší. Nedostává-li se vám jich dostatek, můžete zkusit třeba tyto adresy: zahraniční a české.
DCTC (Direct Connect Text Client) je klient určený pouze pro pozdější využití právě nějakou grafickou nástavbou. Těch existuje více, každá využívá jiný grafický toolkit: GTK+ verze 1.2, GTK+ verze 2, Qt. K dispozici je i textové rozhraní LDCC, homepage naleznete zde.
Nejpropracovanější jsou určitě GTK verze. Vývoj se nyní soustředí více na GTK2. Program vypadá následovně.
Vzhledem k tomu, že dc_gui se snaží implementovat co nejvíce funkcí DCTC, může se zdát prostředí programu trošku nepřehledné. Těch možností nastavení je skutečně mnoho. Také je potřeba mít na paměti, že dc_gui je skutečně pouze hezká skořápka - všechny funkce vykonává DCTC. Z toho také vychází mírně nezvyklé chování (alespoň na první pohled). Spustíte-li například v rámci dc_gui DCTC klienta, zůstane tento běžet i když GUI ukončíte. Chcete-li skutečně přerušit i práci klienta, je potřeba mu to přímo sdělit. Jakmile si však program trošku ohmatáte, nebude se vám jeho ovládání zdát nijak těžké. Velkou vadou na kráse je však podle mého názoru řešení celého layoutu aplikace. Použití záložek totiž znemožňuje zároveň sledovat třeba chat a připojené uživatele apod.
Qt verzi (DC-Qt) najdete zde. Oproti GTK bratříčkům je zatím velmi jednoduchá a rozhodně nehrozí, že byste se v programu ztratili. Funguje totiž pouze to opravdové minimum, které je pro obsluhu DCTC klienta nezbytně nutné. Uživatelské rozhraní je také dost nedotažené a některé drobnosti mohou práci s programem velmi znepříjemňovat (např. seznam hubů otevírající se v samostatném okně). Screenshot je zde.
Další Qt program, tentokrát však již bez závislosti na DCTC. Vyznačuje se také velkou jednoduchostí, která podobně jako u DC-Qt pramení především z raného stadia vývoje. Základní funkce jsou již sice začleněny, ale mnoho maličkostí (i větších) stále chybí. Rozhodně je však již teď mnohem dále než DC-Qt a kdybych si měl vybrat, sáhl bych po QuickDC. Jak vypadá, se můžete podívat tady.
Poslední program, na který se podíváme, je ten nejlepší (podle mě). Nejenže je velmi uživatelsky přívětivý, ale navíc podporuje všechny funkce, které považuji za důležité pro pohodlné používání. Také se zatím ukázal jako nejstabilnější. Mezi mé nejoblíbenější udělátko patří tzv. multi download - neboli schopnost stahovat z různých zdrojů najednou ten samý soubor. S tím souvisí i automatické vyhledávání oněch alternativních zdrojů. Kromě toho je tu možnost i ssl přenosů a zabezpečeného chatu (i když chat jsem snad ještě nikdy nevyužil...). Ze screenshotu je vidět, že i dcgui-qt využívá Qt toolkit.
Doufám, že tento článek nikdo nebude brát jako nějaké navádění ke kradení copyrightovaného materiálu. Každý ať si podle svého svědomí přebere, k čemu by případně zde popisované programy používal. Sám jsem naznačil, v čem spočívá jejich kouzlo pro mě. Nevím, jestli by mi jinak bylo dáno poslechnout si třeba otřesně šumivé a mono nahrávky Jarka Nohavici z koncertů, které se konaly na počátku 80. let. Všechna jejich špatná kvalita totiž není nic proti nádherné autenticitě (a ta se člověku na pěti vlastních kazetách po pár letech už trochu oposlouchá...).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Takze si majitele mensich disku mohou take uzit poradnych "nacpanych" hubu.
Hlavni kouzlo teto site je prave v tom, ze kdo neco chce a hleda, musi take neco poskytnout. Pri nedodrzovani techto pravidel by se z DC stalo neco jako je dnes Kazaa a jine site na FastTracku
OT: ale spousta hubu omezuje taky pouziti alernativnich klientu (vcetne dc++), coz je podle me hloupost. potom se hodi mit moznost nastavit, jako co se program hlasi.
(coz nikdo nezjisti), tak muzete otevrit jen jeden slot... Lidi tam ted byva kolem 2000 - 3000 a postupne to pribyva.... a dat je tam kolem 20- 30TB
which qmake?
/opt/qt3?), a pak pridej cestu ke 'qmake' do promenne PATH.
export PATH=/cesta:$PATH, pricemz to $PATH je tam pouze proto, aby se promenna neprepsala, nybrz doplnila) a nebo nastalo, kdy do souboru ~/.profile doplnis pozadovanou cestu do prislusneho radku. doporucuji precist nejaky uvod do linuxu (ldp), pak uz takove veci nebudou delat problemy.jednodussi zpusob instalace pochopitelne je a nekdo uz tu zminoval, ze existuji binarni balicky jak dcgui-qt (najdes na download strance programu), tak dc-qt (ten je dokonce nezavisly na distribuci - proste stahnes archiv s oznacenim 'bin'). odkazy najdes v clanku.
na download strankach dcgui-qt jsou hned tri odkazy na balicky pro mandrake 9.1. ani jeden nefunguje? jake hlasi nesplnene zavislosti? co je to za knihovny, ktere jim chybi?
kdyz jsi stahnul 'bin' verzi dc-qt (jiny program - abychom si rozumeli), tak ji neslo spustit? co vypsal?dcgui-qt.
tvymu znechuceni nad slozitosti instalace se vubec nedivim. kazdopadne bych nerad, abys to tak lehce vzdal.
take jsem drive pouzival redhat, pak mandrake. nakonec jsem skoncil u debianu, protoze mam pocit, ze problem tech zavislosti ma vyreseny uplne nejlepe (no flame, pls - pokud chcete nekdo prispet radou, nebudu se zlobit).
zkousel jsi znovu tu kompilaci ze zdrojaku? co to udelalo, kdyz jsi pred spustenim ./configure (v adresari se zdrojaky dclib) nastavil:
export PATH=/ten/adresar/s/qmake/:$PATH
zkontrolovat nastaveni te promenne muzes treba takto:
echo $PATH
coz by ti melo vypsat vsechny adresare, ktere ta promenna obsahuje, vcetne toho noveho. dalsi kontrolou je znovu spustit:
which qmake
proste zkus to co jsem tu popsal a napis, jak to dopadlo - uvidime, co bude dal.
nevim, jak se ten balicek bude jmenovat v mandraku, ale zkus najit (a nainstalovat) neco jako 'libbz2-dev' - a pokud nemas v systemu ani 'libbz2', tak i to.
)))
Balickovaci system Portage je vyborny, protoze o nejakych zavylostech ani nevim.