Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Klientů pro síť DC je v Linuxu hned několik, při bližším pohledu je to však již slabší - klienti jsou v raném vývoji, umírají nebo mají jiné neduhy. Dlouhou dobu jsem používal Valknut a napsal o něm i pochvalný článek (DCGui-Qt / Valknut). Bohužel se vývoj od té doby zastavil a ve fóru se objevují nezodpovězené otázky, jestli projekt náhodou už nezemřel. Navíc měl (a asi už mu zůstanou) Valknut několik neduhů (občas mu moc zachutnala paměť, někdy nepříjemné a pomalé GUI, ...). Bohužel nic lepšího nebylo k mání.
Hledal jsem a nalezl LinuxDC++. Podle stránek se jedná o port DC++ klienta na Linux (a teoreticky i ostatní POSIX Unixy). Projekt zatím nenabízí žádné zkomprimované zdrojové kódy k rychlému stažení, musíme použít CVS (napište do konzole, každý příkaz na jeden řádek):
cvs -d:pserver:anonymous@cvs.linuxdcpp.berlios.de:/cvsroot/linuxdcpp login
[místo hesla stiskněte enter]
cvs -z3 -d:pserver:anonymous@cvs.linuxdcpp.berlios.de:/cvsroot/linuxdcpp co linuxdcpp
Po druhém příkazu se vytvoří adresář linuxdcpp
a do něj se stáhne cca 2,5MB dat. Kompilace neprobíhá klasicky přes "svatou trojici", ale pomocí nástroje scons (myslím, že nejsem jediný, kdo by si o něm rád přečetl nějaký všeshrnující článek ;-)) - instalací jsem se moc nezabýval, stačilo apt-get install scons
. Spokojíte-li se s výchozími hodnotami, stačí v adresáři linuxdcpp
spustit příkaz scons
a vypadne nám binárka ldcpp
. Stránky projektu uvádějí následující závislosti:
Jak je vidět, program využívá knihovnu GTK+2 a žádné další přehnané nároky
nemá. Všichni jsou určitě zvědaví, jak to vypadá - podle mě velmi pěkně a
přehledně (a to nejsem příznivce GUI puristů). Co je hlavní: příjemně se
používá. Po spuštění ldcpp
na vás rychle vykoukne něco takového:
Aby vás nemátl český nápis Nápověda a Nastavení, program není přeložen; předpokládám, že je to takto zobrazeno jen kvůli použití nějakých standardních GTK+ menu. Při prvním spuštění je rozumné zvolit Nastavení.
Nebudu se opakovat, volby v nastavení jsou více méně shodné u všech DC klientů. Důležité je nastavit aktivní režim (máme-li veřejnou IP či přesměrované porty).
Aby vás na většinu hubů pustili, musíte něco sdílet. LinuxDC++ po přidání adresáře spočítá pro soubory hash - dole je poznámka, že data jsou přidána do sdílení až poté, co byl spočítán onen hash. To je jedině dobře; u některých klientů šla tato funkce vypnout nebo nebyla obsažena - což značně znepříjemnilo hledaní souborů, každý uživatel si je přejmenuje podle svých konvencí a pak nastává zmatek... je tedy dobře, že se LinuxDC++ chová takto striktně.
Ve FAQ tvůrci programu píší, že hashovaní jde urychlit pomocí optimalizací při kompilaci - mně to přišlo poměrně rychlé i bez toho.
Už jsem se zmínil o příjemném GUI. Program je vystavěn - podobně jako internetové prohlížeče - na tabech (záložkách). Různá okna jako třeba hledání, dotažené soubory nebo seznam hubů mají svůj tab a můžete se mezi nimi pohodlně přepínat. Oproti "roztahovacímu" peklu ve Valknutu je to značná úleva. Uživatele znalé Valknutu také potěší, že si program pamatuje velikost sloupců, například ve frontě na stahování - tedy položky jako Speed, Path, Size... a ty, které vás nezajímají, lze i vypnout. Program se umí také skrýt do ikony v systémové části panelu [tray].
Důležžitou věcí, který nás zajímá, je rychlost. Nemyslím stahovací, tu spíše ovlivní váš poskytovatel připojení, ale programu. Nehodlám rozdmýchávat GTK+ vs. Qt války... Sám jsem byl z rychlosti (obzvláště na starém PC) některých GTK+2 aplikací rozpačitý. Vykreslování LinuxDC++ mi přijde bez problémů - lépe řečeno je perfektní. Vše je velmi svižné a zpomalení jsme nezpozoroval ani při připojení na huby s velkým počtem uživatelů.
A teď ty nepříjemné věci - program se občas zachová nestabilně. Chce to prostě více uživatelů hlásících chyby (také jedna z motivací pro tento článek). Já nepoužívám UTF, ale program s ním má problémy (ale na vině je nejspíše i samotný protokol DC); každopádně v manuálu je řešení.
LinuxDC++ také nebude umět stahovat z více zdrojů (multisource), dokud se tato funkce nenaimplementuje do DC++. Mně osobně to moc nevadí, stejně jsem rád, když něco, co hledám, najdu alespoň někde. Hodně mě ale mrzí nepodpora vyhledávání ve všech veřejných hubech - Valknut se uměl automaticky napojovat na huby a všechny (v hublistu) takto prohledat. Škoda, doufám, že tato funkce v budoucnu přibude - LinuxDC++ samozřejmě nyní umí prohledávat ve všech hubech, ke kterým se připojíte.
Takový detail na konec - nelíbí se mi zvyk připojovat podivné koncovky k zrovna stahovaným souborům, třeba FKDJFH4D5DF45DF2LBMF4D5FGMV22Q.dctmp. Firefox zase .part. Vím, že bych asi neměl v Unixu hledět na příponu, ale otravuje mě to...
Snad vás studená sprcha na konec moc nerozhodila a klienta vyzkoušíte, nebo se v diskuzi dozvím, že nový král opravdu žije...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
How to install File share utility (DC++) * Read #General Notes wget -c http://easylinux.info/uploads/linuxdcpp.tar.gz sudo tar zxvf linuxdcpp.tar.gz -C /opt gksudo gedit /usr/share/applications/dcpp.desktop * Insert the following lines into the new file [Desktop Entry] Encoding=UTF-8 Name=DC++ Exec=/opt/linuxdcpp/ldcpp Terminal=false Type=Application StartupNotify=true Icon=/opt/linuxdcpp/pixmaps/linuxdcpp.svg Categories=Application;Network; * Save the edited file * Applications -> Internet -> DC++
Tak nevim, ale Valknut mi bude chybet. I presto, ze GUI se nekdy sekne a je pomalejsi, Valknut ma zase jine vymozenosti a prednosti. Navic mi vzdycky stahoval jak ozivot.
Bittorent je mozna ok, ale DC je na stahovani filmu rychlejsi. Teda, alespon z mych zkusenosti.
Jestli LinuxDC++ nepodporuje multidownload, tak je to mrtvola take.
Rad bych vedel, jak nekomu nemuze chybet segmentove stahovani, kdyz stahuje treba 1G soubor. Pri segmentovem stahovani zatizim skoro vzdy linku naplno. Jede to jako pomasle. Kdyz si predstavim, ze nekoho upload je 50KB/s a budu mit jeho plny upload, tak to stejne jede pomalu.