Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Klientů pro síť DC je v Linuxu hned několik, při bližším pohledu je to však již slabší - klienti jsou v raném vývoji, umírají nebo mají jiné neduhy. Dlouhou dobu jsem používal Valknut a napsal o něm i pochvalný článek (DCGui-Qt / Valknut). Bohužel se vývoj od té doby zastavil a ve fóru se objevují nezodpovězené otázky, jestli projekt náhodou už nezemřel. Navíc měl (a asi už mu zůstanou) Valknut několik neduhů (občas mu moc zachutnala paměť, někdy nepříjemné a pomalé GUI, ...). Bohužel nic lepšího nebylo k mání.
Hledal jsem a nalezl LinuxDC++. Podle stránek se jedná o port DC++ klienta na Linux (a teoreticky i ostatní POSIX Unixy). Projekt zatím nenabízí žádné zkomprimované zdrojové kódy k rychlému stažení, musíme použít CVS (napište do konzole, každý příkaz na jeden řádek):
cvs -d:pserver:anonymous@cvs.linuxdcpp.berlios.de:/cvsroot/linuxdcpp login
[místo hesla stiskněte enter]
cvs -z3 -d:pserver:anonymous@cvs.linuxdcpp.berlios.de:/cvsroot/linuxdcpp co linuxdcpp
Po druhém příkazu se vytvoří adresář linuxdcpp a do něj se stáhne cca 2,5MB dat. Kompilace neprobíhá klasicky přes "svatou trojici", ale pomocí nástroje scons (myslím, že nejsem jediný, kdo by si o něm rád přečetl nějaký všeshrnující článek ;-)) - instalací jsem se moc nezabýval, stačilo apt-get install scons. Spokojíte-li se s výchozími hodnotami, stačí v adresáři linuxdcpp spustit příkaz scons a vypadne nám binárka ldcpp. Stránky projektu uvádějí následující závislosti:
Jak je vidět, program využívá knihovnu GTK+2 a žádné další přehnané nároky
nemá. Všichni jsou určitě zvědaví, jak to vypadá - podle mě velmi pěkně a
přehledně (a to nejsem příznivce GUI puristů). Co je hlavní: příjemně se
používá. Po spuštění ldcpp na vás rychle vykoukne něco takového:
Aby vás nemátl český nápis Nápověda a Nastavení, program není přeložen; předpokládám, že je to takto zobrazeno jen kvůli použití nějakých standardních GTK+ menu. Při prvním spuštění je rozumné zvolit Nastavení.
Nebudu se opakovat, volby v nastavení jsou více méně shodné u všech DC klientů. Důležité je nastavit aktivní režim (máme-li veřejnou IP či přesměrované porty).
Aby vás na většinu hubů pustili, musíte něco sdílet. LinuxDC++ po přidání adresáře spočítá pro soubory hash - dole je poznámka, že data jsou přidána do sdílení až poté, co byl spočítán onen hash. To je jedině dobře; u některých klientů šla tato funkce vypnout nebo nebyla obsažena - což značně znepříjemnilo hledaní souborů, každý uživatel si je přejmenuje podle svých konvencí a pak nastává zmatek... je tedy dobře, že se LinuxDC++ chová takto striktně.

Ve FAQ tvůrci programu píší, že hashovaní jde urychlit pomocí optimalizací při kompilaci - mně to přišlo poměrně rychlé i bez toho.
Už jsem se zmínil o příjemném GUI. Program je vystavěn - podobně jako internetové prohlížeče - na tabech (záložkách). Různá okna jako třeba hledání, dotažené soubory nebo seznam hubů mají svůj tab a můžete se mezi nimi pohodlně přepínat. Oproti "roztahovacímu" peklu ve Valknutu je to značná úleva. Uživatele znalé Valknutu také potěší, že si program pamatuje velikost sloupců, například ve frontě na stahování - tedy položky jako Speed, Path, Size... a ty, které vás nezajímají, lze i vypnout. Program se umí také skrýt do ikony v systémové části panelu [tray].
Důležžitou věcí, který nás zajímá, je rychlost. Nemyslím stahovací, tu spíše ovlivní váš poskytovatel připojení, ale programu. Nehodlám rozdmýchávat GTK+ vs. Qt války... Sám jsem byl z rychlosti (obzvláště na starém PC) některých GTK+2 aplikací rozpačitý. Vykreslování LinuxDC++ mi přijde bez problémů - lépe řečeno je perfektní. Vše je velmi svižné a zpomalení jsme nezpozoroval ani při připojení na huby s velkým počtem uživatelů.
A teď ty nepříjemné věci - program se občas zachová nestabilně. Chce to prostě více uživatelů hlásících chyby (také jedna z motivací pro tento článek). Já nepoužívám UTF, ale program s ním má problémy (ale na vině je nejspíše i samotný protokol DC); každopádně v manuálu je řešení.
LinuxDC++ také nebude umět stahovat z více zdrojů (multisource), dokud se tato funkce nenaimplementuje do DC++. Mně osobně to moc nevadí, stejně jsem rád, když něco, co hledám, najdu alespoň někde. Hodně mě ale mrzí nepodpora vyhledávání ve všech veřejných hubech - Valknut se uměl automaticky napojovat na huby a všechny (v hublistu) takto prohledat. Škoda, doufám, že tato funkce v budoucnu přibude - LinuxDC++ samozřejmě nyní umí prohledávat ve všech hubech, ke kterým se připojíte.
Takový detail na konec - nelíbí se mi zvyk připojovat podivné koncovky k zrovna stahovaným souborům, třeba FKDJFH4D5DF45DF2LBMF4D5FGMV22Q.dctmp. Firefox zase .part. Vím, že bych asi neměl v Unixu hledět na příponu, ale otravuje mě to...
Snad vás studená sprcha na konec moc nerozhodila a klienta vyzkoušíte, nebo se v diskuzi dozvím, že nový král opravdu žije...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
(nevim, jestli 'asociovat' mc umi... ostatne absence poradneho souboroveho manazera je hlavni duvod, proc na liluch (zatim)(vyhradne) neprejdu - vyhovuje mi JEN TotalCmd s pluginy )
obešla jsem se dost dobře bez toho
asi proto, že můj první dc++ klient byl právě linuxdcpp
takze "zapinace" jsou deaktivovany

.
).
. LinuxDC++ vypadá dobře (lépe), je svižnější, přehlednější - ale zase chybí ten multidownload. No nevím... Je fakt, že DC (jako protokol) používám naštěstí spíše sporadicky...
Mám poslední ovladače od nVidie a poslední X.org, ale je to pořád stejné a zdá se, že oprava ve Valknutu je nereálná.
Multidownload je myslím ta nejlepší věc na Valknutu. Bez něj je to celkem na prd.
Taky jsem zkoušel bittorrent, ale ten funguje jen na rozumně staré soubory. Nesmí být moc nové ani moc staré
Ale stejně teď nemám moc času, takže se jen občas podívám na nové díly SG1 a SGA
How to install File share utility (DC++)
* Read #General Notes
wget -c http://easylinux.info/uploads/linuxdcpp.tar.gz
sudo tar zxvf linuxdcpp.tar.gz -C /opt
gksudo gedit /usr/share/applications/dcpp.desktop
* Insert the following lines into the new file
[Desktop Entry]
Encoding=UTF-8
Name=DC++
Exec=/opt/linuxdcpp/ldcpp
Terminal=false
Type=Application
StartupNotify=true
Icon=/opt/linuxdcpp/pixmaps/linuxdcpp.svg
Categories=Application;Network;
* Save the edited file
* Applications -> Internet -> DC++
Tak nevim, ale Valknut mi bude chybet. I presto, ze GUI se nekdy sekne a je pomalejsi, Valknut ma zase jine vymozenosti a prednosti. Navic mi vzdycky stahoval jak ozivot.
Bittorent je mozna ok, ale DC je na stahovani filmu rychlejsi. Teda, alespon z mych zkusenosti.
Jestli LinuxDC++ nepodporuje multidownload, tak je to mrtvola take.
Rad bych vedel, jak nekomu nemuze chybet segmentove stahovani, kdyz stahuje treba 1G soubor. Pri segmentovem stahovani zatizim skoro vzdy linku naplno. Jede to jako pomasle. Kdyz si predstavim, ze nekoho upload je 50KB/s a budu mit jeho plny upload, tak to stejne jede pomalu.