Mozilla před dvěma týdny na svém blogu oznámila, že díky Claude Mythos Preview bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 bezpečnostních chyb. Včera vyšel na Mozilla Hacks článek s podrobnějšími informacemi. Z 271 bezpečnostních chyb mělo 180 chyb vysokou závažnost, 80 chyb střední závažnost a 11 chyb nízkou závažnost. Celkově bylo v dubnu ve Firefoxu opraveno 423 bezpečnostních chyb. Čísla CVE nemusí být přiřazována jednotlivým chybám. CVE-2026-6784 například představuje 154 bezpečnostních chyb.
Před týdnem zranitelnost Copy Fail. Dnes zranitelnost Dirty Frag. Běžný uživatel může na Linuxu získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na většině linuxových distribucí vydaných od roku 2017. Aktuálně bez oficiální záplaty a CVE čísla [oss-security mailing list].
Ačkoli je papež Lev XIV. hlavou katolické církve a stojí v čele více než miliardy věřících po celém světě, také on někdy řeší všední potíže. A kdo v životě neměl problémy se zákaznickou linkou? Krátce poté, co nastoupil do úřadu, musel papež se svou bankou řešit změnu údajů. Operátorka ale nechtěla uvěřit, s kým mluví, a Svatému otci zavěsila.
Incus, komunitní fork nástroje pro správu kontejnerů LXD, byl vydán ve verzi 7.0 LTS (YouTube). Stejně tak související LXC a LXCFS.
Google Chrome 148 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 148.0.7778.96 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Vypíchnout lze Prompt API (demo) pro přímý přístup k AI v zařízení. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 127 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Americké technologické společnosti Microsoft, Google a xAI souhlasily, že vládě Spojených států poskytnou přístup k novým modelům umělé inteligence (AI) před jejich uvedením na trh. Oznámila to americká vláda, která tak bude moci prověřit, zda modely nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost. Oznámení podtrhuje rostoucí obavy Washingtonu z rizik spojených s výkonnými AI systémy. Americké úřady chtějí v rámci předběžného přístupu
… více »Společnost Valve zveřejnila (GitLab) nákresy ovladače Steam Controller a puku. Pro všechny, kdo by jej chtěli hacknout nebo modifikovat, případně pro ně navrhnout nějaké příslušenství. Pod licencí Creative Commons (CC BY-NC-SA 4.0).
PHP bylo dlouho distribuováno pod vlastní licencí – s výjimkou částí spadajících pod licenci Zend Engine. Po několikaleté práci se povedlo PHP přelicencovat na 3bodovou licenci BSD.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube). Na Linuxu je vedle Qt frontendu nově k dispozici také GTK4 / libadwaita frontend.
UPDATE: nyní to funguje jednoduše pomocí yt-dlp, viz tento issue, takže stačí v řádku zadat yt-dlp URL_PORADU_NA_rozhlas.cz (poradí si i s vícedílnými pořady, viz komentáře).
Nedávno jsem si pořídil čtečku čipových karet, která mi umožňuje přihlašovat se do různých služeb státu pomocí do ní zasunutého občanského průkazu (říká se tomu eOP). Je to pomalé a zatím jsem nepřišel, v čem je to lepší než alternativy (bankovní identita, ověřování přes SMS, mojeID). Stále častěji se ale dostávám do situací, kdy bych využil elektronický podpis, a ten umístěný na občanském průkazu by měl dle mého chápání být silnější. A tak jsem se rozhodl si jej pořídit. Jenže to na Linuxu nejde, dle vyjádření podpory je třeba použít aplikaci eSignum, která funguje jen ve Windows. Doba nicméně pokročila a VirtualBox umí USB zařízení (kterým je i moje do Thinkpadu integrovaná čtečka) plně propustit hostovanému systému. Jak tedy podat příslušnou žádost z virtualizovaných Windows?
Na jednom notebooku je uprostřed touchpadu tlačítko s šipkami nahoru/dolu/vlevo/vpravo. Byl jsem požádán, jestli by nemohly tlačítka (doleva a doprava) způsobit, aby po jejich zmáčknutí prohlížeč šel na předchozí nebo následující stránku v historii - na Windows (a v KDE) to tak prý funguje samo od sebe, ale teď se na počítači používá GNOME. Ani to nakonec nebylo moc těžké.
Doslechl jsem se, že lze personalizovat vzhled platební karty. Protože se blížila doba, kdy jsem měl dostat novou, jejíž vzhled (vzor džínovina) se mi velmi líbil, začal jsem o tom uvažovat - bál jsem se, že mi dají nějakou nehezkou, co občas různě vídám. Tak jsem zaplatil 200 korun a bylo:
Když ji v obchodech vytahuji, většinou je považován za roztomilého.
Nemám jinou možnost připojení k internetu než přes nějakého mobilního operátora: kabelový operátor v bytové novostavbě není, od ústředny pro ADSL je dům moc daleko a a anténu na střechu pro wifi dát nelze. Nejsem si moc jist, jak je to s podporou linuxu u jednotlivých operátorů. Máte s tím nějaké zkušenosti?
Na filmy se dívám v mplayeru, vyhovuje mi jeho ovládání z klávesnice a ještě jsem snad nepotkal nic, s čím by si neporadil. Mám širokoúhlý displej (1680x1050, tedy 16:10), ale většina filmů má poměr stran větší, a tak kolem obrazu zbývají černé pruhy. mplayer obraz dává do středu, já ho chci mít nahoře, aby zbylo více místa na titulky, tak jsem si na to napsal skript.