Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
UPDATE: nyní to funguje jednoduše pomocí yt-dlp, viz tento issue, takže stačí v řádku zadat yt-dlp URL_PORADU_NA_rozhlas.cz (poradí si i s vícedílnými pořady, viz komentáře).
Nedávno jsem si pořídil čtečku čipových karet, která mi umožňuje přihlašovat se do různých služeb státu pomocí do ní zasunutého občanského průkazu (říká se tomu eOP). Je to pomalé a zatím jsem nepřišel, v čem je to lepší než alternativy (bankovní identita, ověřování přes SMS, mojeID). Stále častěji se ale dostávám do situací, kdy bych využil elektronický podpis, a ten umístěný na občanském průkazu by měl dle mého chápání být silnější. A tak jsem se rozhodl si jej pořídit. Jenže to na Linuxu nejde, dle vyjádření podpory je třeba použít aplikaci eSignum, která funguje jen ve Windows. Doba nicméně pokročila a VirtualBox umí USB zařízení (kterým je i moje do Thinkpadu integrovaná čtečka) plně propustit hostovanému systému. Jak tedy podat příslušnou žádost z virtualizovaných Windows?
Na jednom notebooku je uprostřed touchpadu tlačítko s šipkami nahoru/dolu/vlevo/vpravo. Byl jsem požádán, jestli by nemohly tlačítka (doleva a doprava) způsobit, aby po jejich zmáčknutí prohlížeč šel na předchozí nebo následující stránku v historii - na Windows (a v KDE) to tak prý funguje samo od sebe, ale teď se na počítači používá GNOME. Ani to nakonec nebylo moc těžké.
Doslechl jsem se, že lze personalizovat vzhled platební karty. Protože se blížila doba, kdy jsem měl dostat novou, jejíž vzhled (vzor džínovina) se mi velmi líbil, začal jsem o tom uvažovat - bál jsem se, že mi dají nějakou nehezkou, co občas různě vídám. Tak jsem zaplatil 200 korun a bylo:
Když ji v obchodech vytahuji, většinou je považován za roztomilého.
Nemám jinou možnost připojení k internetu než přes nějakého mobilního operátora: kabelový operátor v bytové novostavbě není, od ústředny pro ADSL je dům moc daleko a a anténu na střechu pro wifi dát nelze. Nejsem si moc jist, jak je to s podporou linuxu u jednotlivých operátorů. Máte s tím nějaké zkušenosti?
Na filmy se dívám v mplayeru, vyhovuje mi jeho ovládání z klávesnice a ještě jsem snad nepotkal nic, s čím by si neporadil. Mám širokoúhlý displej (1680x1050, tedy 16:10), ale většina filmů má poměr stran větší, a tak kolem obrazu zbývají černé pruhy. mplayer obraz dává do středu, já ho chci mít nahoře, aby zbylo více místa na titulky, tak jsem si na to napsal skript.