Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Na jednom notebooku je uprostřed touchpadu tlačítko s šipkami nahoru/dolu/vlevo/vpravo. Byl jsem požádán, jestli by nemohly tlačítka (doleva a doprava) způsobit, aby po jejich zmáčknutí prohlížeč šel na předchozí nebo následující stránku v historii - na Windows (a v KDE) to tak prý funguje samo od sebe, ale teď se na počítači používá GNOME. Ani to nakonec nebylo moc těžké.
Kdyby se jednalo jenom o přemapování kláves, aby emitovaly jiné symboly, dá se mimojiné použít xmodmap. Ten ale neumí signály tlačítek myši překlopit na signály klávesnice. Pomocí xev jsem se dozvěděl, že touchpad emituje sedm signálů (pravé levé tlačítko, jejich stisknutí jsou 1 2 3, tlačítko s šipkami se postará o signály číslo 4 5 6 7). Firefox interpretuje tlačítka myši číslo 8 9 jako pokyn jít v historii dopředu a dozadu, takže by stačil příkaz
xmodmap -e "pointer = 1 2 3 4 5 8 9"který způsobí, že se šesté a sedmé tlačítko interpretují jako osmé a deváté (prvních pět je interpretováno jako prvních pět). Jenže to nefungovalo v Nautilusu.
Další řešení jsem vygooglil pomocí xbindkeys a xmacroplay, ale druhý nástroj se se mnou příliš nekamarádil, až jsem našel xdotool, které má poněkud rozumnější a funkčnějí syntax (a na tenhle účel se hodí víc). Pak už jsem měl řešení za pár minut hotové. v Ubuntu se zmíněné balíky nainstalují lehce
sudo apt-get install xbindkeys xdotoolNejprve konfigurák .xbindkeysrc:
# zachyti tlacitko mysi cislo 4 az 7 a spusti prikaz v uvozovkach "$HOME/.touchpad_tlacitka 4" b:4 "$HOME/.touchpad_tlacitka 5" b:5 "$HOME/.touchpad_tlacitka 6" b:6 "$HOME/.touchpad_tlacitka 7" b:7Také je dobré spouštět xbindkeys při každém přihlášení, to se nejsnáze udělá přes system>preferences>startup applications (aspon v GNOME). Soubor .touchpad_tlacitka:
#!/bin/bash # v zavislosti na argumentu posle signal, jako bychom zmackli v poradi tlacitka PageDown, PageUp,Back,Forward if [ $1 = 4 ]; then xdotool key "Prior"; elif [ $1 = 5 ]; then xdotool key "Next"; elif [ $1 = 6 ]; then xdotool key "XF86Back"; elif [ $1 = 7 ]; then xdotool key "XF86Forward"; fiUz mu jen dat spustitelny priznak
chmod +x .touchpad_tlacitkaa vše by mělo fungovat. Snad se to někomu bude hodit, minimálně na českém internetu jsem o tom nic nenašel. Jestlo stejného efektu lze dosáhnout nějak jednodušeji, nechám se samozřejmě rád poučit.
Tiskni
Sdílej: