Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Na jednom notebooku je uprostřed touchpadu tlačítko s šipkami nahoru/dolu/vlevo/vpravo. Byl jsem požádán, jestli by nemohly tlačítka (doleva a doprava) způsobit, aby po jejich zmáčknutí prohlížeč šel na předchozí nebo následující stránku v historii - na Windows (a v KDE) to tak prý funguje samo od sebe, ale teď se na počítači používá GNOME. Ani to nakonec nebylo moc těžké.
Kdyby se jednalo jenom o přemapování kláves, aby emitovaly jiné symboly, dá se mimojiné použít xmodmap. Ten ale neumí signály tlačítek myši překlopit na signály klávesnice. Pomocí xev jsem se dozvěděl, že touchpad emituje sedm signálů (pravé levé tlačítko, jejich stisknutí jsou 1 2 3, tlačítko s šipkami se postará o signály číslo 4 5 6 7). Firefox interpretuje tlačítka myši číslo 8 9 jako pokyn jít v historii dopředu a dozadu, takže by stačil příkaz
xmodmap -e "pointer = 1 2 3 4 5 8 9"který způsobí, že se šesté a sedmé tlačítko interpretují jako osmé a deváté (prvních pět je interpretováno jako prvních pět). Jenže to nefungovalo v Nautilusu.
Další řešení jsem vygooglil pomocí xbindkeys a xmacroplay, ale druhý nástroj se se mnou příliš nekamarádil, až jsem našel xdotool, které má poněkud rozumnější a funkčnějí syntax (a na tenhle účel se hodí víc). Pak už jsem měl řešení za pár minut hotové. v Ubuntu se zmíněné balíky nainstalují lehce
sudo apt-get install xbindkeys xdotoolNejprve konfigurák .xbindkeysrc:
# zachyti tlacitko mysi cislo 4 az 7 a spusti prikaz v uvozovkach "$HOME/.touchpad_tlacitka 4" b:4 "$HOME/.touchpad_tlacitka 5" b:5 "$HOME/.touchpad_tlacitka 6" b:6 "$HOME/.touchpad_tlacitka 7" b:7Také je dobré spouštět xbindkeys při každém přihlášení, to se nejsnáze udělá přes system>preferences>startup applications (aspon v GNOME). Soubor .touchpad_tlacitka:
#!/bin/bash # v zavislosti na argumentu posle signal, jako bychom zmackli v poradi tlacitka PageDown, PageUp,Back,Forward if [ $1 = 4 ]; then xdotool key "Prior"; elif [ $1 = 5 ]; then xdotool key "Next"; elif [ $1 = 6 ]; then xdotool key "XF86Back"; elif [ $1 = 7 ]; then xdotool key "XF86Forward"; fiUz mu jen dat spustitelny priznak
chmod +x .touchpad_tlacitkaa vše by mělo fungovat. Snad se to někomu bude hodit, minimálně na českém internetu jsem o tom nic nenašel. Jestlo stejného efektu lze dosáhnout nějak jednodušeji, nechám se samozřejmě rád poučit.
Tiskni
Sdílej: