EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
BTW: Uz se tesim, az lidi zacnou elektronicky podepisovat zaveti. Bude stacit 10 let pockat, a pak je klidne puvodnim algoritmem a puvodnim klicem podepsat, jen s uplne jinym obsahem ...To je přesně ten důvod, proč je omezená platnost elektronicky podepsaných dokumentů, a pokud potřebuješ mít dokument podepsaný déle, musíš pořád dokola platit za přerazítkování ...
platnost tech dokumentu nijak omezena neni, je omezena platnost jejich podpisuTakže skončím s dokumentem bez platného podpisu, což v podstatě znamená že mám nepodepsaný dokument. Za předpokladu, že se nastavila nějaká rozumně krátká doba platnosti podpisu, a že ji beru vážně. To ale bude v případě nějakých právně důležitých dokumentů splněno. A jako jo, při validaci je třeba dávat pozor na revokace, ale s přerazítkováním to přímo nesouvisí. To se dělá proto, aby se vytvořil nový podpis (ideálně s novým algoritmem) s časovou značkou, čímž se posune platnost podpisu a zvýší odolnost proti útokům na staré algoritmy. To srovnání s papírovým dokumentem je zajímavé, ale tam taky může nastat spoustu komplikací: např. může někdo chtít znalcem přezkoumat, zda je podpis na dokumentu pravý a pod ... Tak mě napadá jaké certifikáty používá při přerazítkování zpráv v datových schránkách česká pošta. Fungovaly by dnes na Fedoře při zapnuté "FUTURE" crypto politice, když už s tím mají tolik práce?
Ty totiz (mozna) predlozis ten pred 10 lety elektronicky podepsanej dokument, ale tvuj soused predlozi klidne stejnym klicem podepsany zamitnuti.Pak přijde stavební úřad, předloží jiný dokument se stejným číslem jednacím a souseda zavřou za podvod.
Žádné certifikáty se na tokenu negenerují a žádný certifikát do podpisu nic nevkládá.
Teoreticky to má fungovat tak, že token má zvláštní funkci, kterou podepíše, že daný veřejný klíč má soukromý klíč vygenerovaný na daném tokenu. Právě tuto zvláštní funkci má používat proprietární aplikace na generování žádostí o certifikát, která je jen pro Windows. Podpis z této funkce spolu s žádostí o nový certifikát pak ona aplikace posílá autoritě. Ta podpis ověří, čímž má dokázáno, že soukromý klíč vznikl na tokenu a vydá certifikát, o který žádal člověk a do něj připíše poznámku, že je vydán na základě té novější směrnice EU, která vyžaduje generování na tokenu. Když pak člověk podepisuje, tak k podpisu připojuje tento certifikát, v kterém je ta poznámka.
Prakticky ale v případě občanky mám podezření, že ten token takovou funkcí nedisponuje a proprietární aplikace je potřeba proto, aby uživatelé „museli“ použít tu aplikaci, která zase uživateli nedovolí udělat žádost z importovaného klíče. Celé je to habaďůra. Když PostSignum slavnostně oznamovalo plán na podporu občanek, tak ministerstvo vnitra přispěchalo s tiskovou zprávu, že PostSignu předalo specifikaci karty, ale že „z bezpečnostních důvodů“ ji veřejnosti neukáže.
Co posílá aplikace přes USB zjistit můžeš, ale náš nový autorský zákon výslovně zakazuje takovou informaci dále šířit nebo použít k implementaci konkurenčního software. (Poslední dobou ze zákonů koukají lobistické zvratky, až to hezké není.)
S předgenerovaným klíčem pracují některé tokeny, které prodává PostSignum. Výrobce předgeneruje klíč, a ponechá si v evidenci jeho veřejný klíč. Pak jeho podpis není potřeba. Uživatel je při koupi poučen, že ten předgenerovaný nemá mazat. Je to taky důvod, proč PIN k tokenu dostáváš od prodejce, místo abys kartu zcela zresetoval. Je to taky důvod, proč přestala existovat přenositelnost tokenů mezi autoritami.
Zneplatňovat jej netřeba, protože jako ostatní klíče vygenerované v tokenu jej nelze exportovat ven. Teoreticky pokud token neumožní ten předgenerovaný klíč použít k ničemu jinému než k té zvláštní funkci, tak jej ani nelze zneužít. Technicky vzato by ani nemusel být chráněn PIN.
ale náš nový autorský zákon výslovně zakazuje takovou informaci dále šířit nebo použít k implementaci konkurenčního software.Citation needed. Zde nejde o ochranu proti kopírování.
Řeší to paragraf 66 („do práva […] nezasahuje […], jestliže“):
V bodě 1d je dovoleno zkoumat vstupy a výstupy:
zkoumá […] funkčnost počítačového programu […], činí-li tak při takovém […] provozu […], k němuž je oprávněn,
V bodě 1e je dovolen disassembling:
překládá jeho formu […], jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu
Ale v odstavci 4 se bod 1e zneplatňuje pro vytvoření náhrady:
Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. e) […] Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému programu v jeho vyjádření
Tedy zdá se, že stále můžeme dělat reimplementaci na základě chování programu (např. sledováním provozu na USB). A taky se zdá, ten odstavec 4 spíše znamená, že disassemblovaný kód pouze nesmíme opisovat („podobný ve vyjádření“).
Takže zas tak hrozné to není, jak jsem se mylně pamatoval. Jen doufám, že podobně shovívavý názor bude mít i případný soudce. Že například nebude tvrdit, že „podobný ve vyjádření“ znamená, že reimplementace má stejnou syntax pozičních argumentů nebo že zkoumat chování nemůžu, protože autor mi nedal oprávnění takto ten program použít.
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
https://www.nitrokey.com
aco když tu vobčanku stratíš třeba :O :O
Tiskni
Sdílej: