Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME. Vypíchnout lze novou verzi 2026.1 přehrávače hudby Amberol (Flathub).
Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
). Druhá věc je, že nevím, zda mi ten podpis na občance bude k něčemu více platný, než nobyčejný klíč uložený v počítači - teoreticky by snad měl platit v celé Evropě.
BTW: Uz se tesim, az lidi zacnou elektronicky podepisovat zaveti. Bude stacit 10 let pockat, a pak je klidne puvodnim algoritmem a puvodnim klicem podepsat, jen s uplne jinym obsahem ...To je přesně ten důvod, proč je omezená platnost elektronicky podepsaných dokumentů, a pokud potřebuješ mít dokument podepsaný déle, musíš pořád dokola platit za přerazítkování ...
platnost tech dokumentu nijak omezena neni, je omezena platnost jejich podpisuTakže skončím s dokumentem bez platného podpisu, což v podstatě znamená že mám nepodepsaný dokument. Za předpokladu, že se nastavila nějaká rozumně krátká doba platnosti podpisu, a že ji beru vážně. To ale bude v případě nějakých právně důležitých dokumentů splněno. A jako jo, při validaci je třeba dávat pozor na revokace, ale s přerazítkováním to přímo nesouvisí. To se dělá proto, aby se vytvořil nový podpis (ideálně s novým algoritmem) s časovou značkou, čímž se posune platnost podpisu a zvýší odolnost proti útokům na staré algoritmy. To srovnání s papírovým dokumentem je zajímavé, ale tam taky může nastat spoustu komplikací: např. může někdo chtít znalcem přezkoumat, zda je podpis na dokumentu pravý a pod ... Tak mě napadá jaké certifikáty používá při přerazítkování zpráv v datových schránkách česká pošta. Fungovaly by dnes na Fedoře při zapnuté "FUTURE" crypto politice, když už s tím mají tolik práce?
Ty totiz (mozna) predlozis ten pred 10 lety elektronicky podepsanej dokument, ale tvuj soused predlozi klidne stejnym klicem podepsany zamitnuti.Pak přijde stavební úřad, předloží jiný dokument se stejným číslem jednacím a souseda zavřou za podvod.
Žádné certifikáty se na tokenu negenerují a žádný certifikát do podpisu nic nevkládá.
Teoreticky to má fungovat tak, že token má zvláštní funkci, kterou podepíše, že daný veřejný klíč má soukromý klíč vygenerovaný na daném tokenu. Právě tuto zvláštní funkci má používat proprietární aplikace na generování žádostí o certifikát, která je jen pro Windows. Podpis z této funkce spolu s žádostí o nový certifikát pak ona aplikace posílá autoritě. Ta podpis ověří, čímž má dokázáno, že soukromý klíč vznikl na tokenu a vydá certifikát, o který žádal člověk a do něj připíše poznámku, že je vydán na základě té novější směrnice EU, která vyžaduje generování na tokenu. Když pak člověk podepisuje, tak k podpisu připojuje tento certifikát, v kterém je ta poznámka.
Prakticky ale v případě občanky mám podezření, že ten token takovou funkcí nedisponuje a proprietární aplikace je potřeba proto, aby uživatelé „museli“ použít tu aplikaci, která zase uživateli nedovolí udělat žádost z importovaného klíče. Celé je to habaďůra. Když PostSignum slavnostně oznamovalo plán na podporu občanek, tak ministerstvo vnitra přispěchalo s tiskovou zprávu, že PostSignu předalo specifikaci karty, ale že „z bezpečnostních důvodů“ ji veřejnosti neukáže.
Co posílá aplikace přes USB zjistit můžeš, ale náš nový autorský zákon výslovně zakazuje takovou informaci dále šířit nebo použít k implementaci konkurenčního software. (Poslední dobou ze zákonů koukají lobistické zvratky, až to hezké není.)
S předgenerovaným klíčem pracují některé tokeny, které prodává PostSignum. Výrobce předgeneruje klíč, a ponechá si v evidenci jeho veřejný klíč. Pak jeho podpis není potřeba. Uživatel je při koupi poučen, že ten předgenerovaný nemá mazat. Je to taky důvod, proč PIN k tokenu dostáváš od prodejce, místo abys kartu zcela zresetoval. Je to taky důvod, proč přestala existovat přenositelnost tokenů mezi autoritami.
Zneplatňovat jej netřeba, protože jako ostatní klíče vygenerované v tokenu jej nelze exportovat ven. Teoreticky pokud token neumožní ten předgenerovaný klíč použít k ničemu jinému než k té zvláštní funkci, tak jej ani nelze zneužít. Technicky vzato by ani nemusel být chráněn PIN.
ale náš nový autorský zákon výslovně zakazuje takovou informaci dále šířit nebo použít k implementaci konkurenčního software.Citation needed. Zde nejde o ochranu proti kopírování.
Řeší to paragraf 66 („do práva […] nezasahuje […], jestliže“):
V bodě 1d je dovoleno zkoumat vstupy a výstupy:
zkoumá […] funkčnost počítačového programu […], činí-li tak při takovém […] provozu […], k němuž je oprávněn,
V bodě 1e je dovolen disassembling:
překládá jeho formu […], jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu
Ale v odstavci 4 se bod 1e zneplatňuje pro vytvoření náhrady:
Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. e) […] Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému programu v jeho vyjádření
Tedy zdá se, že stále můžeme dělat reimplementaci na základě chování programu (např. sledováním provozu na USB). A taky se zdá, ten odstavec 4 spíše znamená, že disassemblovaný kód pouze nesmíme opisovat („podobný ve vyjádření“).
Takže zas tak hrozné to není, jak jsem se mylně pamatoval. Jen doufám, že podobně shovívavý názor bude mít i případný soudce. Že například nebude tvrdit, že „podobný ve vyjádření“ znamená, že reimplementace má stejnou syntax pozičních argumentů nebo že zkoumat chování nemůžu, protože autor mi nedal oprávnění takto ten program použít.
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
https://www.nitrokey.com
aco když tu vobčanku stratíš třeba :O :O
Sorry za necroposting, ale tenhle článek je asi jediný zdroj na českém internetu, kde jsem našel konkrétní kroky, jak opravdu eObčanku na Linuxu použít na kvalifikovaný certifikát.
Potvrzuji, že mi to funguje ještě v lednu 2026 (ale na Ubuntu 22.04 resp. Mint 21.3) a dokázal jsem přes PostSignum vytvořit certifikát a ten dostat na Windows do občanky, ale pak už přes ten pkcs11 provider a cesty to oživit na podepisování i v Linuxu.
Můj návod pro zájemce: https://www.brozkeff.net/2026/01/12/jak-na-eidas-kvalifikovany-certifikat-na-ceske-eobcance-a-digitalni-podpis-pdf-na-linuxu/
Tiskni
Sdílej: