Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Ahoj komunito, tady Red Hat! Máme pro vás nějaké novinky kolem CentOSu a věříme, že většinu z vás naštvou, ba i naserou, ale ujišťujeme vás, že to myslíme dobře. Tedy, dobře pro nás.
Zamyšlení/úvaha nad rozmanitostí C++, jednoduchostí a čitelností kódu, novými verzemi C++, lidskými vlastnostmi a zkušenostmi, ... a vůbec o tom, jak je těžké se dohodnout na tom, který kus dortu je dobré jíst a co je lepší nechat na stole.
Klávesnice, proč nechceš psát tak, jak se tě dotýkám? Proč musím do tebe mlátit, abych měl jistotu, že skutečně ono písmenko napíšeš? Proč nemůžeš být jako moje stará vychozená Geniuska? Proč se vlastně nevyrábí vychozené klávesnice? Kam se poděly klávesnice z Thinkpadů T30 a starších? Malá úvaha a prosba o radu ve světě tvrdoklapkých klávesnic.
Na kartách v Intel Wifi Link sérii (iwlagn driver) není možno provozovat AP v Linuxu, kvůli omezení firmwaru. Karty Intelu navíc potřebují mnohdy spoustu workaroundů. Tak jsem se rozhodl pro Atheros na oficiálně nepodporovaném HW. Jak to dopadá? Čtěte dále.
Intel HD integrované grafické karty můžeme dnes najít v mnoha noteboocích. Většina z nás ví, že výkon těchto karet je daleko pod konkurencí, zato jejich cena a hlavně spotřeba energie je výrazně nižší. Přesto tyto karty jsou schopny dosáhnout úctyhodného výkonu ... na Windows!!
S novým notebookem přišla i nová wifi karta. Jelikož zapojovat pořád "atherosku" do pcmcia a připojovat externí anténu není tak pohodlné, jako použít interní kartu, rozhodl jsem se dát Intelu šanci. Mnoho nestandardních uživatelů má s těmito kartami problém (nefungující injection, ...), mě se dnes podařilo úspěšně změnit MAC adresu na kartě v monitor módu. Jak na to? Čtěte dále.
Používáte ještě MOC player? Posloucháte Jamendo? Chtěli byste přidávat / přepisovat položky playlistu přímo z Firefoxu? Pak čtěte dále!
Míváte sny? O kamarádech, drahé polovičce, práci (noční můry), podstatě života? A co takhle sen o nové hračce? On to asi ani nemusí být sen, stačí představa. Jaká je vaše představa o přenosném kapesním počítači?
Když jsem se k Firefoxu dostal, bylo to v rámci vydání jeho 1.0 verze. Prohlížeč nebyl nejrychlejší, ale měl své výhody oproti ostatním (tabbed browsing např.). Pokud si pamatuji, tak byl chválen i za lepší dodržování standardů, než například IE, vykreslování průhlednosti PNG, apod.
Nyní opět uvažuji o přechodu, tentokrát od Firefoxu. Proč? Kvůli UI.
Aneb snaha udržovat tento jaderný modul funkční pro nové verze kernelu.
Pokud používáte distribuci ArchLinux, pak byste možná měli vědět o jedné její slabině, o které jsem se já nedočetl ze žádných pre-install materiálů. Jde o situace, kdy se vám znechutí novější verze programu (i ze stable větve) díky své nefunkcionalitě a chcete zpět na starší verzi. "Starší verzi? Co to je?" vybafne na vás systém.
Přeji dobré jitro/hezký den/dobrý večer/dlouhou noc, záleží na čase, kdy jste na tento zápisek natrefili pravděpodobně ve své RSS čtečce. Rád bych si z několika důvodů rozšířil paměť RAM na IBM R60 a to rovnou na rovné 4G, však potřebuji radu...
Poslední dobou si ladím notebook na co nejnižší spotřebu. Přišla řada i na vypínání jednoho core processoru - po hrátkách mi začal padat kernel, podíval jsem se do logu a zjistil, že jádro umí mluvit!
Flashdisk. Taková malá blbost a jak dokáže člověku znepříjemnit život. Jednak hned u koupi (stojí více než průměrná 1.44MB floppyna), jednak když umírá. Celý dnešek jsem obětoval na záchranu svého 4 roky starého gumového 256MB flashdisku, který doslova ze dne na den přestal fungovat. Jak to dopadlo?
Není tomu až tak dávno, co jsem si náhodou při počítání novinek na rootu všiml této smutné zprávy... oficiální konec 1.3.2008 je sice pěkný, otázka zní, zda se do té doby vůbec něco přihodí a port openMosixu na 2.6 se dostane přes alpha verzi...
Všimli jste si také, že od počátku roku 2007 se v jádře (nejen tam) dějí docela zásadní změny? Vetšina z nich snad směřuje k lepšímu, tedy alespoň doufám.. jak je to doopravdy?
Můj první zápis do prvního skutečného blogu po 12ti letech práce s "PC". No jo, jsem introvert.