Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Ahoj komunito, tady Red Hat! Máme pro vás nějaké novinky kolem CentOSu a věříme, že většinu z vás naštvou, ba i naserou, ale ujišťujeme vás, že to myslíme dobře. Tedy, dobře pro nás.
Zamyšlení/úvaha nad rozmanitostí C++, jednoduchostí a čitelností kódu, novými verzemi C++, lidskými vlastnostmi a zkušenostmi, ... a vůbec o tom, jak je těžké se dohodnout na tom, který kus dortu je dobré jíst a co je lepší nechat na stole.
Klávesnice, proč nechceš psát tak, jak se tě dotýkám? Proč musím do tebe mlátit, abych měl jistotu, že skutečně ono písmenko napíšeš? Proč nemůžeš být jako moje stará vychozená Geniuska? Proč se vlastně nevyrábí vychozené klávesnice? Kam se poděly klávesnice z Thinkpadů T30 a starších? Malá úvaha a prosba o radu ve světě tvrdoklapkých klávesnic.
Na kartách v Intel Wifi Link sérii (iwlagn driver) není možno provozovat AP v Linuxu, kvůli omezení firmwaru. Karty Intelu navíc potřebují mnohdy spoustu workaroundů. Tak jsem se rozhodl pro Atheros na oficiálně nepodporovaném HW. Jak to dopadá? Čtěte dále.
Intel HD integrované grafické karty můžeme dnes najít v mnoha noteboocích. Většina z nás ví, že výkon těchto karet je daleko pod konkurencí, zato jejich cena a hlavně spotřeba energie je výrazně nižší. Přesto tyto karty jsou schopny dosáhnout úctyhodného výkonu ... na Windows!!
S novým notebookem přišla i nová wifi karta. Jelikož zapojovat pořád "atherosku" do pcmcia a připojovat externí anténu není tak pohodlné, jako použít interní kartu, rozhodl jsem se dát Intelu šanci. Mnoho nestandardních uživatelů má s těmito kartami problém (nefungující injection, ...), mě se dnes podařilo úspěšně změnit MAC adresu na kartě v monitor módu. Jak na to? Čtěte dále.
Používáte ještě MOC player? Posloucháte Jamendo? Chtěli byste přidávat / přepisovat položky playlistu přímo z Firefoxu? Pak čtěte dále!
Míváte sny? O kamarádech, drahé polovičce, práci (noční můry), podstatě života? A co takhle sen o nové hračce? On to asi ani nemusí být sen, stačí představa. Jaká je vaše představa o přenosném kapesním počítači?
Když jsem se k Firefoxu dostal, bylo to v rámci vydání jeho 1.0 verze. Prohlížeč nebyl nejrychlejší, ale měl své výhody oproti ostatním (tabbed browsing např.). Pokud si pamatuji, tak byl chválen i za lepší dodržování standardů, než například IE, vykreslování průhlednosti PNG, apod.
Nyní opět uvažuji o přechodu, tentokrát od Firefoxu. Proč? Kvůli UI.
Aneb snaha udržovat tento jaderný modul funkční pro nové verze kernelu.
Pokud používáte distribuci ArchLinux, pak byste možná měli vědět o jedné její slabině, o které jsem se já nedočetl ze žádných pre-install materiálů. Jde o situace, kdy se vám znechutí novější verze programu (i ze stable větve) díky své nefunkcionalitě a chcete zpět na starší verzi. "Starší verzi? Co to je?" vybafne na vás systém.
Přeji dobré jitro/hezký den/dobrý večer/dlouhou noc, záleží na čase, kdy jste na tento zápisek natrefili pravděpodobně ve své RSS čtečce. Rád bych si z několika důvodů rozšířil paměť RAM na IBM R60 a to rovnou na rovné 4G, však potřebuji radu...
Poslední dobou si ladím notebook na co nejnižší spotřebu. Přišla řada i na vypínání jednoho core processoru - po hrátkách mi začal padat kernel, podíval jsem se do logu a zjistil, že jádro umí mluvit!
Flashdisk. Taková malá blbost a jak dokáže člověku znepříjemnit život. Jednak hned u koupi (stojí více než průměrná 1.44MB floppyna), jednak když umírá. Celý dnešek jsem obětoval na záchranu svého 4 roky starého gumového 256MB flashdisku, který doslova ze dne na den přestal fungovat. Jak to dopadlo?
Není tomu až tak dávno, co jsem si náhodou při počítání novinek na rootu všiml této smutné zprávy... oficiální konec 1.3.2008 je sice pěkný, otázka zní, zda se do té doby vůbec něco přihodí a port openMosixu na 2.6 se dostane přes alpha verzi...
Všimli jste si také, že od počátku roku 2007 se v jádře (nejen tam) dějí docela zásadní změny? Vetšina z nich snad směřuje k lepšímu, tedy alespoň doufám.. jak je to doopravdy?
Můj první zápis do prvního skutečného blogu po 12ti letech práce s "PC". No jo, jsem introvert. 